J. Čihák (Pondělí 3. února 2014)  ⇑

Cinert: Pokud bylo hradiště hodně veliké, pak mohlo mít svatyni uvnitř.

Pravděpodobná svatyně na kopci Horychová.

ZH (Sobota 1. února 2014)  ⇑

Dobry den, jsem ponekud limitovany pobytem v cizine a pristupem pres mobil. Mam pocit, ze to bylo v knizce snad od Svatka o hradnich zahradach, dostupne online v mlp.cz, asi to neni uvedeno zde v literature, nestihal jsem...

Jan Cinert (Sobota 1. února 2014)  ⇑

Asi je to slabá náplast na zjištění, že s menhirem je to blamáž, ale podle N. Profantové by měl být i nějaký původní výrazný kámen někde snad až mimo opevněný areál. Jestli to dobře chápu, tak vlastně přichází v úvahu nejspíše lesík na východní straně. Případně pozvolnější jižní svah, kde jsou nyní třešně nebo višně. Na snímku z roku 1975 by tam něco takového mohlo být, ale na jiných snímcích to vidět není. Navíc jsem známým odpůrcem svatyň ve svazích a na vyvýšeninách. :-)

Rudolf Šimek (Pátek 31. ledna 2014)  ⇑

Dobrý den,

mohl byste mi napsat kde jste přišli na to, že cituji "Na konci Jeleního příkopu poháněla, jak již zmíněno, Brusnice mlýn pod rybníčkem v Chotkově ulici a stáčela se přes Klárov k jihu - ústila poblíž ústí Čertovky (dnes ústí potrubím u Železné lávky nad Strakovou akademií)." Napište mi prosím na r.moledor@gmail.com. S díky za odpověď

Rudolf Šimek

J. Čihák (Pátek 31. ledna 2014)  ⇑

Včera jsem se přepsal. Podle mého odhadu kámen mohl ležet pod svahem ve směru západ až severozápad od současného umístění. Kámen nemusel kdysi stát na akropoli. Původně mohl stát na plošině, kde byl nedávno vztyčen. Pak byl dovalen na okraj srázu a svržen dolů. O důvodech se dá jen spekulovat. Třeba to souviselo se zánikem hradiště a s potlačováním pohanských kultů.

J. Čihák (Čtvrtek 30. ledna 2014)  ⇑

Kámen asi ležel pod svahem ve směru východ až sever od současného umístění. Z toho lze usuzovat, že původně mohl stát na akropoli a později byl z nějakého důvodu svržen do rokle.

Jan Cinert (Středa 29. ledna 2014)  ⇑

P. Pavel ochotně odpověděl, že kámen byl převezen z rokle cca 200 m přes kopec a mnoho si na to již nevzpomíná. Fotku má jen ze vztyčení kamene. Tak jsem se ješte zkusil poptat, jakou rokli myslí.

J. Čihák (Středa 29. ledna 2014)  ⇑

Tak přeci byl přemístěn. Toto jsem okopíroval z www.praha6.cz.

Pátek 10.5. - 17,00 hod. - přemístění a vztyčení kamenného Menhiru za použití lidských sil jako pocta Thoru Heyerdalovi a za účasti ing. Pavla Pavla cca 350 m od hráze koupaliště Džbán (po značené cestě).

J. Čihák (Středa 29. ledna 2014)  ⇑

Raději to nebudu moc komentovat, ale jsem celkem rád, že kámen pravděpodobně nestojí na původním místě. Kdyby kdysi stál více severněji v mírném svahu, pak bychom mohli pozorovat Slunce, jak se o zimním slunovratu kutálí po svahu akropole.

ZH (Středa 29. ledna 2014)  ⇑

Ne, je to z evropských fondů.

Ale s tím šutrem - není tam psáno, že by byl přivezen, ale vztyčen, možná by to korespondovalo s tou mou vzpomínkou, že měl jiný tvar. Jsem zvědav, co řekne ing. Pavel, jestli jste ho opravdu kontaktoval.

Jan Cinert (Středa 29. ledna 2014)  ⇑

Celkem si ten "magický" symbol dokážu představit. Snad to není řešení grantového projektu s podporou Akademie věd. :-)

ZH (Středa 29. ledna 2014)  ⇑

Dostal jsem teď oběžný mail, kde je s nějakou omáčkou psáno:
Když spojíte čtyři krajní body Česka a pak pražský orloj s orlojem olomouckým, vznikne magický symbol. Je to jenom náhoda? Obrázek tam je připojen, ale kvůli autorským právům ho sem nebudu dávat. ;)

Jan Cinert (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

Ještě něco přidáno ohledně číslovek v článku o znojemské rotundě na konci po obrázku pyxidy z Klačan.

Jan Cinert (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

Už jsem z těch pohádek s přibývajícím věkem nějak vypadl, tak jsem si Plaváčka znovu přečetl. Je to dokonalá pohádka, pamatoval jsem si jen archetyp o předání potomka náhradním pěstounům, ale je v ní skoro úplně všechno. Věčná sláva K. J. Erbenovi a Vám díky za připomenutí.

Pan král zde opravdu vystupuje unikátně ještě v původní podobě jako bůh počasí a proto má dceru novolunního srpku. Uhlíř v lese je héroi podzimní rovnodennosti (býk, kanec), kterému se o zimním slunovratu narodí syn (zlaté tele, sele), jinak také Ježíšek. Po tom, co pan král v noci uslyší výrok "Paridova soudu", rozhodne se jako Herodes a spol., že potomek musí zemřít. Potomka Plaváčka se na jaře ujme héroi jarní rovnodennosti rybář s ženou a vychovají ho, stejně jako Josef s Marií. Ke sňatku dochází opět s číselnou chybou, nikoliv po 20 letech, ale na počátku dvacátého roku, protože Plaváček - Ježíšek nám trochu zestárnul a stal se héroiem 19letého cyklu. Za ženu si bere novolunní dívku, královu dceru. Pak Plaváček prožívá první noc ve svém dalším cyklu a cestuje podzemím pro tři zlaté vlasy. Jeho cesta je dělena na čtyři osminy, jako je i dělen poslední den Ježíše. Dědem Vševědem se pohádka nejspíše vyrovnává s pozdější skutečností, že vznikl samostatný bůh typu Hélios. Plaváček dostává 12 bílých a 12 černých koní, jako je počet skočných dmutí v jednom roce.

Jako je v mýtech časté, i tady je určitá duplicita. Novolunní dívka je králova dcera, třetí sudička a i stařena, která mu pomáhá. Stařenou je proto, že je to asi její přesně novolunní stav, kdy není vidět a je zcela zakrytá. Zároveň je nocí jako i egyptská Nut, která ráno porodí boha Rea, a proto Děd Vševěd spí v klíně stařeny. Ovšem herodesovský motiv odstranění potomka je spíše pozdní, neboť héroi podzimní rovnodennosti "omylem" odstraňuje na podzim svého potomka, jako třeba bůh Šiva. To by bylo právě o pozdějším splynutí boha počasí s héroiem podzimní rovnodennosti.

Franta (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

Jan Cinert:

k Vašemu odkazovanému článku, kde je uvedeno i:

Na akkadské pečeti vidíme boha počasí, jehož jedna noha je v podobě hada zároveň člunem vezoucím Šamaše, který je zde denním pohybem Slunce. Chybí mu totiž pila, jeho známý atribut na jiných pečetidlech. Jeho blíženecký protiklad Stín se zvířecím tělem je připoután k přídi lodi, aby nemohl plavbu ohrozit. V této době je ještě bůh počasí hodným a zajišťuje návrat Slunce zpět na východ, byť je již hadem, jemuž je příznačný vodní živel.

Je to předobraz scény z pohádky lasy děda Vševěda? Myslím té s veslem:
"Až zas budeš někoho převážet," řekl mu potom Plaváček, "dej mu veslo do ruky a vyskoč na břeh, a bude ten místo tebe přívozníkem."