J. Čihák (Středa 29. ledna 2014)  ⇑

Raději to nebudu moc komentovat, ale jsem celkem rád, že kámen pravděpodobně nestojí na původním místě. Kdyby kdysi stál více severněji v mírném svahu, pak bychom mohli pozorovat Slunce, jak se o zimním slunovratu kutálí po svahu akropole.

ZH (Středa 29. ledna 2014)  ⇑

Ne, je to z evropských fondů.

Ale s tím šutrem - není tam psáno, že by byl přivezen, ale vztyčen, možná by to korespondovalo s tou mou vzpomínkou, že měl jiný tvar. Jsem zvědav, co řekne ing. Pavel, jestli jste ho opravdu kontaktoval.

Jan Cinert (Středa 29. ledna 2014)  ⇑

Celkem si ten "magický" symbol dokážu představit. Snad to není řešení grantového projektu s podporou Akademie věd. :-)

ZH (Středa 29. ledna 2014)  ⇑

Dostal jsem teď oběžný mail, kde je s nějakou omáčkou psáno:
Když spojíte čtyři krajní body Česka a pak pražský orloj s orlojem olomouckým, vznikne magický symbol. Je to jenom náhoda? Obrázek tam je připojen, ale kvůli autorským právům ho sem nebudu dávat. ;)

Jan Cinert (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

Ještě něco přidáno ohledně číslovek v článku o znojemské rotundě na konci po obrázku pyxidy z Klačan.

Jan Cinert (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

Už jsem z těch pohádek s přibývajícím věkem nějak vypadl, tak jsem si Plaváčka znovu přečetl. Je to dokonalá pohádka, pamatoval jsem si jen archetyp o předání potomka náhradním pěstounům, ale je v ní skoro úplně všechno. Věčná sláva K. J. Erbenovi a Vám díky za připomenutí.

Pan král zde opravdu vystupuje unikátně ještě v původní podobě jako bůh počasí a proto má dceru novolunního srpku. Uhlíř v lese je héroi podzimní rovnodennosti (býk, kanec), kterému se o zimním slunovratu narodí syn (zlaté tele, sele), jinak také Ježíšek. Po tom, co pan král v noci uslyší výrok "Paridova soudu", rozhodne se jako Herodes a spol., že potomek musí zemřít. Potomka Plaváčka se na jaře ujme héroi jarní rovnodennosti rybář s ženou a vychovají ho, stejně jako Josef s Marií. Ke sňatku dochází opět s číselnou chybou, nikoliv po 20 letech, ale na počátku dvacátého roku, protože Plaváček - Ježíšek nám trochu zestárnul a stal se héroiem 19letého cyklu. Za ženu si bere novolunní dívku, královu dceru. Pak Plaváček prožívá první noc ve svém dalším cyklu a cestuje podzemím pro tři zlaté vlasy. Jeho cesta je dělena na čtyři osminy, jako je i dělen poslední den Ježíše. Dědem Vševědem se pohádka nejspíše vyrovnává s pozdější skutečností, že vznikl samostatný bůh typu Hélios. Plaváček dostává 12 bílých a 12 černých koní, jako je počet skočných dmutí v jednom roce.

Jako je v mýtech časté, i tady je určitá duplicita. Novolunní dívka je králova dcera, třetí sudička a i stařena, která mu pomáhá. Stařenou je proto, že je to asi její přesně novolunní stav, kdy není vidět a je zcela zakrytá. Zároveň je nocí jako i egyptská Nut, která ráno porodí boha Rea, a proto Děd Vševěd spí v klíně stařeny. Ovšem herodesovský motiv odstranění potomka je spíše pozdní, neboť héroi podzimní rovnodennosti "omylem" odstraňuje na podzim svého potomka, jako třeba bůh Šiva. To by bylo právě o pozdějším splynutí boha počasí s héroiem podzimní rovnodennosti.

Franta (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

Jan Cinert:

k Vašemu odkazovanému článku, kde je uvedeno i:

Na akkadské pečeti vidíme boha počasí, jehož jedna noha je v podobě hada zároveň člunem vezoucím Šamaše, který je zde denním pohybem Slunce. Chybí mu totiž pila, jeho známý atribut na jiných pečetidlech. Jeho blíženecký protiklad Stín se zvířecím tělem je připoután k přídi lodi, aby nemohl plavbu ohrozit. V této době je ještě bůh počasí hodným a zajišťuje návrat Slunce zpět na východ, byť je již hadem, jemuž je příznačný vodní živel.

Je to předobraz scény z pohádky lasy děda Vševěda? Myslím té s veslem:
"Až zas budeš někoho převážet," řekl mu potom Plaváček, "dej mu veslo do ruky a vyskoč na břeh, a bude ten místo tebe přívozníkem."

zh (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

To jsem celej ja, celou dobu zdrzenlivej, a jen se trochu odvazu, tak tohle :).

Franta (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

Jejda, na konec se naše internety vyrovnaly

Franta (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

A ještě tady. Je to prý na počest Thora Heyerdala.

Jan Cinert (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

Tak to je hodně drtivé. Je vidět, že Franta má asi lepší internet.:-) Při vší snaze jsem na to nenarazil. Stejně drtivý je i poslední obrázek zde. Zkusil jsem ještě napsat P. Pavlovi, jestli něco ví o původu kamene.

Franta (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

Jan Cinert (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

Já bohužel musím nyní nadšení poněkud zchladit. Na Císařských otiscích se určitě jedná o kaňky. Je to katastrální mapa, nezobrazoval se na ní terén, a tudíž už vůbec ne jednotlivé kameny. Na leteckém snímku z roku 1999-2000 není kámen jednoznačně vidět, nebo je hodně zarostlý křovím. Podobně na starších snímcích není jednoznačně vidět, byť by to mohlo být nižší kvalitou snímku.

Poprosil jsem včera archeoložku N. Profantovou, jestli si na něco ohledně kamene nevzpomíná. Její ochotná odpověď není veselá. Vzpomíná si, že za primátora P. Böhma byl v Šárce umístěn nějaký kámen. Takže teď je třeba důsledně prověřit novodobou historii kamene.

ZH (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

Teď tady nebudu, ale někdy si do Šárky zas udělám výlet a zkusím se podívat, zda na místech oněch teček na Císařských otiscích nejsou taky "menhiry". Ta nejzápadnější tečka je v suťovém svahu, ale nevím, není-li to lom, a jestli před stopadesáti lety tam třeba ještě lom nebyl.

J. Čihák (Úterý 28. ledna 2014)  ⇑

Po přečtení zprávy od J. Slouky jsem si prozatím upravil svůj názor takto. Kámen byl odlomen z vrstvy světlého buližníku na svahu akropole. Místo je překryté hlínou, která tam byla splavena nebo nanesena při terénních úpravách akropole.
Zatím jsem se nezmínil o dalším nálezu, neboť jsem ho nepovažoval za důležitý. Na svahu je výchoz bělavého kamene, který má trojúhelníkový tvar. Kdyby výchoz odlomili a trochu přitesali, vznikl by druhý podobný “menhir“. Musím dát J. Sloukovi za pravdu, že kámen byl odlomen a přitesán. "Zadní" strana kamene nevypadá na to, že se kámen sám odlomil ze zvětralé skály a miliony let ležel ve svahové suti.