J. Čihák (Pátek 28. února 2014)  ⇑

Na www.knezeves.cz píšou o intenzivním pozdně bronzovém osídlení, doloženém v nedaleké poloze u Čermákova mlýna na katastru obce Kněžívka.
Na vyletnik.cz píšou, že součástí Tuchoměřic je Kněžívka, dříve "ves pražského knížete". Bylo zde objeveno sedm keltských zahloubených chat a v jedné z nich železná struska, pocházejí z 4. až 3. století př.n.l.

J. Čihák (Pátek 28. února 2014)  ⇑

Tady je příklad, ale výhledu od vizíru brání porosty.

Jan Cinert (Čtvrtek 27. února 2014)  ⇑

J. Čihák: Pěkné fotky. Ještě jde o to, kam se vizírem koukalo a jestli je tam představitelné blízké osídlení. Jinak bylo pro lidi asi lepší dopravit si kámen ke svému bydlišti, nežli chodit někam daleko ke kameni.

J. Čihák (Čtvrtek 27. února 2014)  ⇑

Na Kněžívce jsem nalezl výchoz, který je z jedné části šedý a z druhé bílý. Výskyt světle šedého a bělavého buližníku není v Praze a okolí ojedinělý. Foto 1, 2, 3.

Suk zjevně vznikl až při těžbě kamene na štěrk. Tvoří ho soudržný kámen a tak těžili zvětralý materiál kolem něho. Horní část suku byla původně výchozem, který mohl sloužit jako slunovratový vizír. Foto 1, 2, 3, 4, 5.

Jan Cinert (Čtvrtek 27. února 2014)  ⇑

V Geografovi je ještě záhadné "Lupiglaa" uvedené mezi Pražskem a lidem Opolini (podle polského města Opole). Jak by vycházelo případné latinské skloňování tam? Mělo by se jednat o lid - zemi ve východních Čechách.

Jan Cinert (Čtvrtek 27. února 2014)  ⇑

"V Pražsku" by mělo svojí logiku. Ve spisu se uvádí např. že: "Merehani mají 30 měst", čili v podstatě jde o výčet názvů lidů, kteří mají dotyčný počet měst. Pak je unikátně použit název území Fraganeo, takže smysl zápisu je tím opravdu "v Pražsku 40 měst". To je výborný postřeh a připomínka. Jinak by tam muselo být "Pragani mají 40 měst".

Systémově vychází lépe přenos z názvu země, nežli z "per-aha". Příklad máme u slovenské Nitry, která je rovněž ženského rodu s koncovkou -a. Také to byla "metropole", sídlo biskupa Wichinga, a první zmínka k 880 zní, že Wiching je jmenován biskupem "ecclesia" (církve - kostela) "nitraensis" (nitranské/-ho). Takže nejspíše princip byl, že hlavní bylo pojmenování církevní instituce ve smyslu "pražský archipresbyteriát", jako zemský úřad a podle toho pak název vlastního sídla archipresbytera - biskupa podle názvu země. Z toho pak plyne posloupnost: Nitra (název vnitřní řeky mezi Váhem a Hronem), název země Nitra (podle řeky Nitra) v povodí řeky Nitry, Nitra (nově založené sídlo nitranského biskupa).

Ovšem pojmenování jiných, "zápaďáckých" biskupů je podle měst, např. biskup wormský. Zřejmě je rozdíl mezi zřízením nového biskupství v již existujícím a pojmenovaném městě a mezi založením nového, snad i misijního, biskupství a zároveň nového sídla - města biskupa (archipresbytera).

ZH (Čtvrtek 27. února 2014)  ⇑

Ceterum autem censeo: napsal jsem opakovaně cosi jako "Fraganeo je v ablativu - to by se v daném výčtu přeložilo jako český lokativ, tedy 've Fražsku'".

Nezapomeňte na výchozí postulát (Homolův), že prapůvodně je per-aha přechod z jednoho břehu řeky na druhý ;).

Jan Cinert (Středa 26. února 2014)  ⇑

Mezistupněm je "Fraganeo" - Pražsko v Bavorském geografovi, v druhé části z doby nedlouho po roce 950. Pak následuje až Kosmova naivně etymologická verze o původu ze slova práh. ZH tady před časem upozorňoval, že latinský výraz použitý Kosmou nemusí přímo práh znamenat a já se přikláním k tomu, že původně byl myslen průchod do jiného prostoru, z jižního do severního.

Současné různé pseudoteorie o kmenech a jejich přechodech do dalších etap bych moc nepoužíval, jakkoliv se v literatuře stále opakují. To je jen K. Marx se svým kamarádem B. Engelsem a tyto teorie už snad budou mít jen krátký život. Sklánění hlav pánů je jen obrazně.

J. Čihák (Středa 26. února 2014)  ⇑

Nevím, ale to otesávání prahu pod Petřínem mi připadá jako součást přechodového rituálu celého kmene ze staré vývojové etapy do nové. Sklánění hlav před prahem bude obrazný přídavek vypravěčů.

J. Čihák (Středa 26. února 2014)  ⇑

Cinert: Ovšem Čechy byly postupně sjednocovány, předpokládaná země Praha zanikla a časem se zapomnělo, jak to bylo. V pověsti se možná odráží pokus dát názvu metropole nový význam.

Jan Cinert (Úterý 25. února 2014)  ⇑

To ano, ale je to situace až někdy po roce 1230. Navíc je tam to staré, že Praha byl původně Pražský hrad. Také je rozdíl mezi vrcholně středověkým městem založeným a výsadami obdarovaným panovníkem a tím Bořivojovým založením světské a církevní metropole země Praga. Po roce 1230 byla tato původní "metropole" již Prahou bez městských výsad, oproti novému staroměstskému městu, které pak bylo Pražským Městem.

ZH (Úterý 25. února 2014)  ⇑

Dřív byly názvy Staré město pražské, Nové město pražské, Židovské město pražské.
Tady píšou "V době, kdy jméno Praha příslušelo pouze sídlu přemyslovských panovníků - Pražskému hradu, bylo nazváno Pražským Městem (Civitas Pragensis). Po vzniku dalších pražských měst ve 13. a 14.století obdrželo stejně jako tyto mladší části aglomerace rozlišující přívlastek; začalo se nazývat Větším a postupem doby stále častěji Starým Městem pražským."

Jan Cinert (Úterý 25. února 2014)  ⇑

I hlavní město Mexico City je název podle země. Ale myslím si, že jsou to poněkud vzdálenější příklady. Jsou důsledkem admistrativního členění a pojmenování kolonizátory. U nás půjde spíše o to, že Praha byla založena podle kumulace funkcí jako první město Přemyslovců. Snad právě proto nedostala jméno, jako jiné hrady, ale bylo to "město pražské", protože byla metropolí země Praga.

ZH (Úterý 25. února 2014)  ⇑

Jan Čihák: jako že se země jmenuje stejně jako hlavní město?

J. Čihák (Úterý 25. února 2014)  ⇑

Chihuahua
Aguascalientes