ZH (Pondělí 2. června 2014)  ⇑

Hodně informací o Thornborough Henges lze najít tady. Je tam zakreslen i Cursus, který dnes není vidět.
Také tam upozorňují na podobnost nejen s egyptskými pyramidami a Orionem, ale také s třemi pyramidami v Teotihuacanu, které jsou podobně uspořádány, ovšem evidentně hrubě nepřesně, pokud by měly napodobovat Orion. Jinak opravuji své tvrzení, že egyptské pyramidy a Thornborough Henges jsou orientovány přesně zrcadlově k světovým stranám, směry se liší asi o 1.5°. Nějak nejsem schopný s jistotou zjistit, jak vypadá pás Orionu třeba při heliaktickém východu.

Přečetl jsem si článek J. Slámy, k tomu se vůbec neodvažuji zaujmout stanovisko, nicméně souhlasím třeba s rozpaky, které budí citovaný zápis z jednání pěti antropologů, které svolal autor článku, že "po prvním běžném ohledání žádnou podobnost (zvukovodů) nenacházejí", člověk by čekal, že nebyli svoláni a vzácná lebka přivezena z Prahy do Brna k prvnímu běžnému ohledání, ale k následnému důkladnému. Skutečně to zavání manipulací s fakty.

Jan Cinert (Neděle 1. června 2014)  ⇑

Na té staré mapě je ještě více vidět, že vchody nemíří do sousedních kruhů, ale lehce mimo. S Orionem je to hezké, ale nějak si nedovedu představit tak sofistikovanou záležitost, vytvořenou s takovým úsilím, přičemž by pro pozemského pozorovatele byla neviditelná. Já vím, obrazy na plošině Nasca, ale stejně mi to hlava nějak nebere.

Brousky: Břidlice by byla vhodná tak akorát na poslední líznutí ostří, aby se zahladilo. Třeba u břitev. Jestli kvalitní brousky, tak spíš křemenec. Ten by byl buď z té mnou uvažované hypotetické vrstvy, nebo dovezený kámen na opevnění tvrze.

Cursus je něco jako: In nomine pAtris et fIlii et spiritus sAnkti. Akcenty na konci vět v určitém pořadí. Večer zkopíruji a uložím co mám k tomu od Ludvíkovského. Jiným zájemcům přepošlu.

ZH (Neděle 1. června 2014)  ⇑

Trochu jsem si pohrál, tady je mapa (old-maps.co.uk) z r. 1856 (takže to není novodobé falsum ;)), tady srovnání s Orionem -4000 (pás byl trochu víc přímý než dnes). Mimochodem, nepochopil jsem, co je to ten cursus.

Brousky: viděl jsem tam víc šutrů, ale břidlice to nebyly, takové tvrdé jemné světlé pískovce nebo co, pamatuju, že jsme měli pískovcový brus.

Jan Cinert (Neděle 1. června 2014)  ⇑

Jestli to nebude tím, že se o Orion nejedná a jsou to mytologičtí Tři bratři. :-)

Je otázka, zda všechny tři kruhy pochází ze stejné doby a existovaly funkčně zároveň. Neměla by nás mýlit ta novodobá travnatá spojnice mezi kruhy. Vchody u nezalesněných jsou přibližně ve směru východu a západu vysokého Měsíce a kolmice na tuto linii je přibližně ve směru východu a západu za letního slunovratu. Ale neprocházel jsem to podle Azora.

Libomyšl: Jak to že brousky, když tam má být břidlice ??? Pán asi myslel 30 cm ve svahu, násyp má být na vrcholu. Proč jsou ony rozdíly ve výsledcích dvou metod, jak je to na těch obrázcích, také moc nechápu. Seismická metoda snímá odrazy vln od rozhraní vrstev, odporová odpor vrstev podloží. Teoreticky by měly nalézt podobnosti. Ale také tomu nerozumím.

ZH (Sobota 31. května 2014)  ⇑

Nejde mi do hlavy, proč je ten směr opravdu přesně zrcadlově identický (Egypt a Anglie), když Orion na nebi se během dne a roku stále jinak naklání.

Franta (Sobota 31. května 2014)  ⇑

Neznám. Zajímavé!

ZH (Sobota 31. května 2014)  ⇑

Znáte Thornborough Henges? Ověřil jsem, že jsou ještě přesněji uspořádány jako hvězdy Orionova pásu než egyptské pyramidy, kupodivu i ve stejném směru, resp. zrcadlově.

ZH (Sobota 31. května 2014)  ⇑

Tak jsem se vydal po vašich stopách (doslova, stopy ve vzrostlé trávě byly jen jedny). Na vrcholové plošině byly terénní nerovnosti, které vypadaly jako zbytky místností se zdmi, vše ovšem překryto zeminou a zelení. Viděl jsem takový stav už na více zříceninách, třeba na "Kazíně". Hovořil jsem dlouze s milým majitelem domku přímo pod kopcem, který tam bydlí od narození, dušoval se, že 30 cm pod hlínou je skála, z lůmku v jihozápadním svahu kopce snad vozili hlínu, aby měly ovocné stromy zeminu, zároveň pak kameny, které se používaly jakou brousky, prý lepší než karborundum. Do lůmku jsem se podíval, má téměř svislé stěny, ovšem přišly mi jen hliněné, s občasnými šutry.
Po západním svahu jsem scházel zpět k litinovému křížku, teda inzerovaný skalní výchoz jsem bohužel neviděl. Je mi divné, pokud byla hlína uměle nanášena kvůli sadu, že by tam nebylo víc erozí obnažených skal.
Podrobně jsem metodiku použitých neinvazivních geologických akcí nezkoumal, nějak mi nejde do hlavy homogenní struktura na prvním obrázku a nehomogenní na druhém, no to je tím, že tomu nerozumím.
Jinak bych předpokládal, že jde o kruhovou obdobu egyptských pyramid z velkých bloků, takže výchoz, ač umělý, imponoval jako skála ;).

Jan Cinert (Čtvrtek 29. května 2014)  ⇑

Četl jsem jen dříve odkazovanou zprávu o výzkumu v Pdf. V pododkazu "Tuhle" je na barevném řezu chyba, je přehozený východ a západ, přičemž by Z měl být spíše JZZ. Je to vidět i podle fota z 50. let, které je od silnice na JV. Val a vedle vedoucí pozdější úvoz cesty na západním svahu je výraznější, nežli je z řezů patrné.

Na barevném řezu jsou ve svahu červené fleky, snad zřícené zdivo nebo kamenitý násyp a pod ním zemina s nižším odporem. To je divné a ve zprávě se na to upozorňuje. Stejně je divná přítomnost "nasypané" zeminy nad "čočkou a spol.". Při stavbě tvrze se zakládalo na únosný podklad, takže pokud by se jednalo o zdivo tvrze, je nevysvětlitelný svrchní násyp na vrcholu a zároveň založení obvodového opevnění do nesoudržné zeminy.

Je to tedy záhada. Podle dosavadních poznadků bych odhadl, že na vrcholu mohla být navršena mohyla. Gotická tvrz mohla být spíše jen dřevěná, případně se zděnou obvodovou hradbou. Z toho důvodu byl vršek zarovnán a později využit pro stavbu snad barokního kostelíka. V tak malé gotické tvrzi by se totiž dala spíše očekávat jen soukromá kaple spojená s palácem.

V každém případě záhada trvá, protože přemístěná zemina na vrcholu těžko může pocházet z doby po zániku tvrze a třeba spojená s úpravou terénu pro stavbu kostelíka. To by bylo moc práce.
Nemohu do toho geologům moc mluvit, ale co když je ona "čočka" třeba jen zbytek tvrdé křemencové vrstvy, či něčeho podobného ?

ZH (Čtvrtek 29. května 2014)  ⇑

Je to ovšem pozoruhodné místo, v plochém údolí říčky, okolo nic takového není, jen na druhé straně říčky hřeben nad údolím. Kopeček není sopečný, ale z usazených hornin. Kopec se jmenuje Hrádek už na I. voj. mapování z 2. poloviny 18. st. kde je na vrcholu stavba, na mapě obce z r. 1727 3D kaple sv. Jiří. Tuhle stránku a pododkaz asi znáte.

Říkáte, že kopec nemá tak kuželolvitý tvar, je to ostatně vidět na fotce 60 staré, kdy byl obnažený. Pokud tam byl hrádek, mohl být terén změněn kvůli opevnění. Nevím nakolik lze uvažovat, že nějaký kopec byl do tvaru mohyly otesán.

Jan Cinert (Neděle 25. května 2014)  ⇑

V sobotu jsem měl cestu po dálnici do Plzně, a tak jsem udělal zastávku v Libomyšli. Chtěl jsem udělat fotky v astronomických směrech, ale počasí a vzrostlé stromy tomu zabránily. Vršek byl nejlépe přístupný z nejpříkřejší východní strany, protože zde nebylo husté bylinné patro. Kopec nemá tak kuželovitý tvar, aby se dalo uvažovat o mohyle. Na západní straně je výrazný val, který je na východě nevýrazný. Vršek je tvořen nepříliš velkou plošinou. Hlavně díky bylinnému porostu jsem neviděl žádné skalní výchozy nebo zbytky zdiv. Nejspíše zde byla jen dřevěná tvrz. Z pouhého pohledu je na vršku zemina sprašového charakteru, která by tam mohla být záměrně umístěna. Zda pro vytvoření mohyly, nebo středověké tvrze, nejsem schopen posoudit.

Jan Cinert (Sobota 24. května 2014)  ⇑

Jak Zavřel, tak i Sláma AR 42 je uložen na známém místě. Cosi tajemného ohledně genetiky je zde. "Jeden člověk" mi asi před rokem písemně naznačil, že by se snad nějaká naděje výhledově mohla objevit a že se uvidí.

ZH (Sobota 24. května 2014)  ⇑

Dík. Tuším, že pro osobní badatelské účely je takové zapůjčení článků legální. Sedimentům na Malé Straně snad budu rozumět, horší to bude s antropologií. Omlouvám se, že jsem nezjistil, je-li nějaký pokrok v plánovaném genetickém výzkumu Přemyslovců, na které nebyl přidělen grant, bohužel dotyčná osoba mi neodpověděla.

Jan Cinert (Sobota 24. května 2014)  ⇑

ZH: Článek J. Zavřela jsem poslal (Zavřel J., 2001).

Kdyby o něj měl ještě někdo zájem, mohu poslat. V článku je mapa, kde vyznačená východní hranice je hranicí řešeného území, nikoliv východním břehem nivy, jak chybně přebírají archeologové. Podle ochotného sdělení J. Zavřela je tam použit ještě Jadran a údaj o nejvyšší poloze náplavových sedimentů na kótě 185 m na nebovidské terase se prý týká pleistocenních náplavů, nikoliv z historické epochy, jak jsem to předtím mylně pochopil.

Několikrát jsem si uvědomil, po tom co jsem byl vyhnán z čítárny kvůli skončení návštěvní doby, že jsem ještě chtěl najít článek J. Slámy - Dva omyly v bádání o Přemyslovcích. J. Marounek to napravil, článek mi poslal, za což mu velmi děkuji. Samozřejmě, kdyby někdo chtěl, tak přepošlu.
Myslel jsem si, že když historik píše o omylech v historickém bádání, tak to o tom skutečně bude. Chyba lávky, autor (historik !) tam jen opakuje starou písničku o špatnosti výsledků E. Vlčka (antropologa !). Jak známo, tak ta písnička je veskrze falešná.
Prvním "omylem" jsou prý dožité věky a má to být doloženo články Brůžek - Novotný a Černá, které znevažují Gustavsonovu metodu a určení věku podle osifikace chrupavky štítné žlázy. Je tak činěno v samostatných článcích, protože oběma metodama se nezávisle došlo ke stejným výsledkům, čímž se doložila správnost výsledků. Kdyby se tak činilo zároveň v jednom článku, tak by se sami autoři usvědčili z nepravdy. J. Sláma se ani nezmiňuje o těchto různých metodách, jen odkazuje na články a vyjímá z nich "příhodné" základní citace. Poněkud manipulátorství.
Druhým "omylem" má být ztotožnění Bořivoje s ostatky K 1 z rotundy "sv. Víta" a nadhozená možnost příbuznosti Bořivoje s ostatky velmože ze Sadů, možná Svatopluka I. Autor argumentuje tím, že v zásypu Bořivoje se našly kousky malty, a tudíž pohřbený musel být uložen až v době po postavení rotundy sv. Václavem. Autor se však nezmiňuje, že v maltě I. fáze kostela Na Baště byl nalezen kus kvalitní omítky, takže již dříve na Hradě byl zděný kostel. Tím ovšem celá dosud oficiální koncepce (až konspirace) o chronologii hradních kostelů padá.
Možná příbuznost mezi Bořivojem a Svatoplukem byla nadhozena podle shodné anomálie ve stavbě vnitřního zvukovodu. Mimo Vlčka to tehdy zkoumal i specializovaný foniatr. Tomu je oponováno posouzením z roku 2007 několika antropology s tím, že "...při prvním běžném ohledání žádnou podobnost nenalézáme." Takže zase manipulátorství.
Nemá cenu se o tom šířeji rozepisovat. Jen bych připomenul, že uvedený článek, navíc s tak zavádějím názvem, byl publikován téměř čtyři roky po tom, co já jsem publikoval vyřešení oněch rozporů.

ZH (Čtvrtek 22. května 2014)  ⇑

To bych byl pochopitelně rád.