Jan Cinert (Sobota 24. května 2014)

ZH: Článek J. Zavřela jsem poslal (Zavřel J., 2001).

Kdyby o něj měl ještě někdo zájem, mohu poslat. V článku je mapa, kde vyznačená východní hranice je hranicí řešeného území, nikoliv východním břehem nivy, jak chybně přebírají archeologové. Podle ochotného sdělení J. Zavřela je tam použit ještě Jadran a údaj o nejvyšší poloze náplavových sedimentů na kótě 185 m na nebovidské terase se prý týká pleistocenních náplavů, nikoliv z historické epochy, jak jsem to předtím mylně pochopil.

Několikrát jsem si uvědomil, po tom co jsem byl vyhnán z čítárny kvůli skončení návštěvní doby, že jsem ještě chtěl najít článek J. Slámy - Dva omyly v bádání o Přemyslovcích. J. Marounek to napravil, článek mi poslal, za což mu velmi děkuji. Samozřejmě, kdyby někdo chtěl, tak přepošlu.
Myslel jsem si, že když historik píše o omylech v historickém bádání, tak to o tom skutečně bude. Chyba lávky, autor (historik !) tam jen opakuje starou písničku o špatnosti výsledků E. Vlčka (antropologa !). Jak známo, tak ta písnička je veskrze falešná.
Prvním "omylem" jsou prý dožité věky a má to být doloženo články Brůžek - Novotný a Černá, které znevažují Gustavsonovu metodu a určení věku podle osifikace chrupavky štítné žlázy. Je tak činěno v samostatných článcích, protože oběma metodama se nezávisle došlo ke stejným výsledkům, čímž se doložila správnost výsledků. Kdyby se tak činilo zároveň v jednom článku, tak by se sami autoři usvědčili z nepravdy. J. Sláma se ani nezmiňuje o těchto různých metodách, jen odkazuje na články a vyjímá z nich "příhodné" základní citace. Poněkud manipulátorství.
Druhým "omylem" má být ztotožnění Bořivoje s ostatky K 1 z rotundy "sv. Víta" a nadhozená možnost příbuznosti Bořivoje s ostatky velmože ze Sadů, možná Svatopluka I. Autor argumentuje tím, že v zásypu Bořivoje se našly kousky malty, a tudíž pohřbený musel být uložen až v době po postavení rotundy sv. Václavem. Autor se však nezmiňuje, že v maltě I. fáze kostela Na Baště byl nalezen kus kvalitní omítky, takže již dříve na Hradě byl zděný kostel. Tím ovšem celá dosud oficiální koncepce (až konspirace) o chronologii hradních kostelů padá.
Možná příbuznost mezi Bořivojem a Svatoplukem byla nadhozena podle shodné anomálie ve stavbě vnitřního zvukovodu. Mimo Vlčka to tehdy zkoumal i specializovaný foniatr. Tomu je oponováno posouzením z roku 2007 několika antropology s tím, že "...při prvním běžném ohledání žádnou podobnost nenalézáme." Takže zase manipulátorství.
Nemá cenu se o tom šířeji rozepisovat. Jen bych připomenul, že uvedený článek, navíc s tak zavádějím názvem, byl publikován téměř čtyři roky po tom, co já jsem publikoval vyřešení oněch rozporů.