Jan Cinert (Čtvrtek 28. ledna 2021)  ⇑

Cesta tam je a vede k dnešnímu Hanavskému pavilonu. Je alternativou k Myší díře a popravdě, já bych tam chodil raději, nežli Myší dírou. Je ale nějak nápadně uměle zaříznutá do svahu, takže je otázka, jak je stará. Spíše mi přijde, že byla vytvořena až v době kamenného města, když už měšťany nebavilo drápat se na výlety a za nákupy do Dejvic Myší dírou. Což platí i opačně pro přicházející trhovce. Stále mi tam tedy zůstává stezka Myší dírou nejméně pro 10. století.

ZH (Středa 27. ledna 2021)  ⇑

Možná ta 20. léta 17. století nejsou správná a bylo to prokopáno dříve. Mimochodem, na Sadelerovi jsou v letenské stráni nad dnešním Čechovým mostem i šikmé cesty nahoru, bez problémů bych tam vylez i dneska. Ve starých dobách bych si představoval i cestu roklí Brusnice, no ale ta tam tehdy přece neexistovala, tak to pochopitelně nešlo ;-). Mimochodem, před vybudováním Chotkovy ulice a před tím barokního opevnění to tam vypadalo úplně jinak.

To je pravda, Keltové tam nestavěli, takže uhlí a ruda. Když vyčerpali, co se sesulo samo, museli pak tomu pomoct. Až později nastoupil čilý stavební ruch, který potřeboval hlínu na cihly, ev. opuku a pískovec, které bylo nejjednoduší shazovat dolů ;-).

Jan Cinert (Středa 27. ledna 2021)  ⇑

Myší díru musel vytvořit potůček stejně starý, jako Brusnice. Vylámání jen pro pěší nebylo ve středověku myslitelné kvůli pracnosti. To by raději obcházeli jinudy. To, že pak byla rozšířena pro vozy, svědčí o předchozí stezce pro pěší.

Myslím si, že se sesuvy je to obráceně. Přírodní sesuv odhalí skalní výchozy se žilami nerostů a pak teprve se začne kutat. Před 10. stoletím, které míníme, když řešíme cestu, se mohla těžit jen železná ruda.

Těmi cestami spolu s brody a přívozy jsem se dost zabýval a udělal podrobný plánek do knihy. Šlo o to, že když Bořivoj nasadil Prahu na cestu od brodu, musela vzniknout cesta Prahu obkružující do dnešní Mostecké. Pak Boleslav I. rozšířil opevnění a zabral i prostor Mostecké, právě aby mu neproclení neutíkali kolem. Tak se začal používat újezdský brod a cesta vedla dále tam, jak jsem uvedl. Po dalším rozšíření opevnění na jih k Helichově ulici se to stalo neprůchodné a začal se používat bubenský brod. To vše se obtisklo do původní parcelace, která je dodnes z části dochována.

ZH (Středa 27. ledna 2021)  ⇑

Jestli se nemýlím, Filip van den Bossche připravil Sadelerovu kresbu pro lept, z toho vznikl Sadelerův prospekt jako dnes známá rytina. Je to tedy totéž, o čem jsem psal. Je to tam evidentně uměle vylámáno. Sadeler dlel v Praze v r. 1607, no asi už 1606. Ve Wikipedii čtu: "Ve 20. letech 17. století nechal Albrecht z Valdštejna prorazit do svahu přímý úvoz, který umožnil i jízdu vozům." Nevím, třeba tam tu průrvu vylámal už někdo před Valdštejnem, rozhodně nevypadá přirozeně.

Sesuvům půdy podle mě pomohl člověk tím, že stráně podkopal, myslím se tak vymodelovaly i východní stráně Petřína. Těžila se tam železná ruda, uhlí, stavební kámen, zřejmě již za Keltů, a za ta staletí muselo jít o ohromná kvanta materiálu, Keltové nebgyli žádní troškaři, později se zde stavělo město a dělaly se terénní úpravy, malostrtanská kotlina byl nejbližší zdroj materiálu. Myslím byly uměle způsobené sesuvy dělány proto, aby se materiál z horních vrstev kopce dostal jednoduše dolů.

Já tu cestu přes Tržiště neobhajuju, ani nevím, jestli mohla vést kolem města, aniž by byli pocestní a obchodníci procleni.

No severní příkop, kam byla svedena Brusnice, teda půlka její vody, vyhloubil sám Přemysl Otakar II.... ;-)

Jan Cinert (Středa 27. ledna 2021)  ⇑

Myší díra byla prohloubena Valdštejnem, ale už před tím tam byla opravdu průrva, která je vidět na rytině Filipa van den Bosche z roku 1606. Měl jsem poučné štěstí, že jsem šel kousek stezky z doby bronzové přes Alpy zvané Alter Tauernweg. Tedy s obtížemi směrem dolů, opačně bych to nevyšel. Do 16. století se tudy nosily vytěžené kovy do Itálie, protože Brennerským průsmykem by to bylo daleko. Po II. světové válce tudy tajně přecházeli Židé umístění dočasně v táborech v Rakousku před založením Izraele. Od této zkušenosti mám ujasněnější pohled na to, čeho byli lidé schopni v případě nutnosti. Překonáním Myší díry vedla nejkratší cesta od brodu do dnešních Dejvic a přes Podbabu a Suchdol dále na sever.

To je pravda s cihelnami atd., ale malostranský amfiteátr vznikl převážně sesuvy půdy v dávných dobách, takže jeho základní tvar je prastarý. Jde o ten příkrý svah východně od kláštera, kde je v plánku cesta zakreslena a ten má právě přirozený tvar vzniklý sesuvem. V tomto případě bylo tedy pohodlnější před vznikem Prahy chodit stezkou po jižním svahu hradního ostrohu a pak jižním obchvatem: Tržiště, Jánský vršek, Jánská a Úvoz. Ostatně parcelace tomu odpovídá.

Hypotéza je zajímavá, ale hned vzniká otázka, co tedy vyhloubilo dnešní Jelení příkop, kdyby Brusnice tekla do doby POII. na Malou Stranu?

ZH (Středa 27. ledna 2021)  ⇑

Já mám tedy námitky.

Myší díra byla prohloubena až Valdštejnem, před tím bůh ví, možná tam byla nějaká průrvička s pěšinkou, ale podle Sadelera tam byl v masivu letenské stráně prolámán umělý hluboký koridor se svislými stěnami. I teďka je cesta hodně strmá, natož před tím.

Reliéf malostranské kotliny před tisíci a více lety vypadal určitě úplně jinak, nahoře byly doložené cihelny, resp. cihelna, nejspíš rozsáhlé, před tím asi lomy na pevnější sedimenty. Není důvod, aby třičtvrtěkilometrový Malostranský potok vznikající z pár pramenů, vyhloubil tak rozsáhlou a širokou kotlinu. Takže by tam klidně pozvolně stoupající cesta mohla vést, i dnes ten sklon nad nemocnicí není tak neschůdný, oproti třeba Janskému vršku, neřkuli Myší díře.

Stráně pod Hradčany a Hradem byly jistě zesvisleny lomovou činností, třeba už za Keltů.

No a mám ještě jednu hypotézu, možná jsem to tu už psal, to ovšem vy konzervativní historici pochopitelně nepřipustíte :-).
Brusnice teče širokým pozvolným údolím až k barokní hradbě nad Novým Světem, která je jaksi obráceně (směrem do města je o deset metrů vyšší).Tam tedy jistě byly cihelny, cihelna byla i nad hradbou, myslím ještě v 19. století. U Bruské brány je další 10metrový skok, tentokrát už do hradního příkopu, který byl vyhlouben za POII, kdy byl prohlouben i dříve existující západní hradební příkop, jistě jej též zaplavili či zabahnili. Brusnice od oné hradby nad Novým Světem místo dosavadním údolím teče jakoby prostředkem hřbetu jazyka, vyplazeného až do Holešovic, přijde mi divné, že by si nenašla lepší způsob, jak téct dolů k řece, no a ta hříšná doměnka je, že tekla oním příčným příkopem na Malou Stranu, kde tedy vymlela spodní část malostranské kotliny. Do nynějšího koryta, tedy Jeleního příkopu, který je rovný jak střela, byla svedena až za POII.

Jan Cinert (Středa 27. ledna 2021)  ⇑

Díky za upozornění. Také jsem to mezi tím zjistil. Jsou tam sporé ukázky.
V 3. ukázce je plánek, kde je zakreslen východní břeh malostaranského ostrova (nivy) kopírující zeď Vojanových sadů v ulici U Lužického semináře. Asi už před 10 lety jsem autorku upozornil, že to bylo kdysi ohraničení území řešeného geologem nikoliv břeh, takže se jedná o v pláncích starou stále přenášenou chybu. Břeh musel být až u ulice Cihelná, dříve pojmenované Na břehu.
Kdysi jsem se cíleně šel podívat do zahrady Strahovského kláštera, abych obhlédl, zda je možné, aby tam vedla cesta od Malé Strany, jak je opět na plánku. Možné to není, je tam příliž strmý svah. Cesta mohla jedině vést: Tržiště, Jánský vršek, Jánská a Úvoz.
Na opačné straně je zakreslena cesta na Opyš po úpatí ostrohu od doložené cesty od brodu. Dle mne tehdy lidé chodili rovnou od brodu do Myší díry a ne tak složitě.
Potěšující je zohlednění nálezu příkopu v Salmovském paláci a podle toho zakreslení Spytihněvova západního opevnění s podobným průběhem, tak to maluji i já.
Plánek je to tedy rozpačitý, ale ostatní bude nepochybně zpracováno na vysoké úrovni. V první ukázce je obsah, kde mne zaujala 4. kapitola o dlažbě, čímž se také zabývám a samozřejmě v 1. kapitole oddíl O možnosti astronomické orientace rotundy. A teď se musím přiznat, že z posledních šesti koupených nebo obdržených knih zajištěných přes internet, jen jedna byla pro mne přínosná. To je děsivá bilance. Takže už budu opatrnější. Myslím to tak, že takové souhrnné knihy zpravidla obsahují dříve publikované a někdy i překonané. Třeba hrozí, že astronomická orientace tam může být probírána v tomto smyslu, což by bylo zklamání. Takže už bych ji raději koupil až po prolistování, byť je předpoklad, že bude kvalitní.


Má vyjít kniha Ludmila: Kněžna a světice. Odůvodněle se dá předpokládat, že bude v duchu konferebce o sv. Ludmile v Roztokách. Domnívám se, že J. Sommer tam přímo četl svůj příspěvek od času 1:12:50. Překvapivé tam je, jak příslušník mladší generace editor knihy J. Izdný je neuvěřitelně poslušný a samozřejmý v opakování starých nepřijatelných výkladů. Podle toho kniha bude určitě hrůzostrašná.

vopicka (Pátek 15. ledna 2021)  ⇑

NPÚ vydal publikaci Malstranská rotunda svatého Václava v Praze.
https://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/publikace/69323-malostranska-rotunda-sv-vaclava-v-praze

Jan Cinert (Pátek 15. ledna 2021)  ⇑

Zaskočil mne právě protiklad k Vaší knize a vůbec snažení. Tak jsem měl potřebu upozornit, že i v dnešní době je možné to, co v 90. letech nebo v nějaké banánové republice a že se dá očekávat v tomto roce činnost podobných lidí.

Jako by nestačilo, že ani po půl roce od předpokladu nebyly zveřejněny poslední výsledky výzkumu Přemyslovců.:-(

ZH (Pátek 15. ledna 2021)  ⇑

Dík za upozornění na mou novou knihu "Generál Bedřich Homola, vrchní velitel Obrany národa, zakázaný hrdina". Nenapadlo mě to tady inzerovat.
Je mimochodem zrovna nejhorší chvíle na vydání knihy v posledních 30 letech...

Jen se chci zeptat, jestli jsem se v tak nevábné společnosti octnul záměrně, nebo mimoděk ;-).

Jan Cinert (Čtvrtek 14. ledna 2021)  ⇑

Je teď takové období vydávání knih, jako například o generálu Bedřichu Homolovi. Náhodou jsem na něco narazil a nestačím se divit, co vše je v dnešní době stále možné. Tady se píše o brzkém vydání knihy o svaté Ludmile o 130 stranách od Frank Nekovar za 698,- Kč, kterou si už nyní můžete předobjednat, byť je pouze jako maketa. Podle pochybného komentáře, např. že o Ludmile se prý dozvídáme z kronik atd., přitom není žádná kronika popisující život kněžny Ludmily, jsem se o to trochu zajímal. Frank Nekovar je Františkem Nekovářem narozeným 12/9/1943 a bývalým spolupracovníkem https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2016/04/PD_4_16_s84-88.pdf Stb (závěr str. 87), který pak v 80. letech emigroval. Tady je jak se dobrodruh vetřel ke kardinálu Dukovi.

Tento rok bude oslavováno 1100 let od zavraždění sv. Ludmily, byť je známo, že zemřela ve skutečnosti o sedm let později, čili ne v roce 921, ale až v roce 928. Očekával jsem že tento rok bude naplněn příslušnými lžemi o kněžně Ludmile, ale jak je už patrné, bude vyplněn i snahami všelijakých dobrodruhů a podvodníků nelišících se od prodejců předražených hrnců bezbraným důchodcům.

Popravdě, záměrům zneužít údajné výročí pro propagaci Panslovanství, čili upozorňování na hodného ochranitelského velkého bratra na východě, jsem si všiml už dříve. Právě zmíněný Fran Nekovar se snaží obnovit spolek z 19. století Slovanská lípa. Strašné.

Jan Čihák (Pondělí 26. října 2020)  ⇑

Hlava je spíše kočičí, mně též tak připadá. Tělo je deformované svahovými posuny, ale tím se nemohlo zmenšit. Obrazec na první pohled dělá dojem kočky.

Malé divoké i domácí kočky se vyskytovaly už dávno před 2000 lety, avšak údajně jen v Evropě, Africe a Asii. Egypťané dokonce nasadili kočičí hlavu bohyni Basted. V té době se v Americe kočka neměla vyskytovat a přesto nalezený obrazec nasvědčuje, že tam byla uctívána. Zatím k tomu dokážu říci jediné, záhada.

Jan Cinert (Pondělí 26. října 2020)  ⇑

Podle velikosti hlavy v poměru k tělu, špičatých uší a délky ocasu to opravdu vypadá spíše na kočku. Ale jde o to, že se zpráva o kočce takhle snadno šíří po světě, přitom základní znalosti člověka to vylučují.
Je to jen takový příklad k nepřijatelnosti šíření základními informacemi vyloučených výkladů o naší nejstarší historii.

Jan Čihák (Neděle 25. října 2020)  ⇑

No, řekl bych, že v Peru kromě orla uctívali také pumu. Tak jí zasvětili jeden pahorek.

Jan Cinert (Neděle 25. října 2020)  ⇑

Tady se píše o objevu nového geoglyfu starého přes 2 000 let, na kterém je kočka. Přitom do Ameriky se kočky dostaly až s příchodem evropských kolonistů. Všiml jsem si, že v diskuzi pod článkem jen jeden účastník na to poukázal.