J. Čihák (Sobota 2. dubna 2016)  ⇑

Zatím nemám tušení, k čemu by kruhová plošina mohla sloužit. Po kruhových hradištích a tvrzích zůstaly valy a příkopy. Pravěké rondely jsou také vymezeny kruhovými valy a příkopy. Nevypadá to ani na kruhovou pohřební mohylu. Záhadu může objasnit srovnávání, t.zn. hledat podobné kruhy, o jejichž původu se něco ví.

J. Čihák (Středa 30. března 2016)  ⇑

Na Jüttnerově plánu Prahy je povrch rondelu vyznačen čárkovaně jako u zemědělských pozemků v okolí. To je druhý důvod, proč si myslím, že se jednalo o nízký plochý násyp. Vnější průměr byl 65 m.

J. Čihák (Čtvrtek 24. března 2016)  ⇑

Tady jsem našel další skutečnosti.

Plán Prahy z roku 1841

Plán Prahy z roku 1844

Plán Prahy z roku 1873
Kruh už je deformovaný. To potvrzuje moji domněnku o násypu.

J. Čihák (Čtvrtek 24. března 2016)  ⇑

Na stránkách o historii Nuselského údolí se také píše: Po vítězné bitvě nad císařskými vojsky u Štěrbohol se 6. května 1757 utábořil v Michli pruský král Fridrich II. a z nuselského návrší ostřeloval Nové Město pražské.

Předpokládám, že na návrší byly vybudovány zákopy pro dělostřelectvo. Jsou známy kruhové zákopy, které sloužily pro kruhovou obranu, ale to by při ostřelování Prahy asi nemělo smysl. Navíc z map je patrné, že se nejedná o kruhový zákop, ale spíše o velkou kruhovou jámu. Mně to ale jako jáma nepřipadá, spatřuji v tom násyp.

J. Čihák (Čtvrtek 24. března 2016)  ⇑

V hlinišťatech se prováděla povrchová těžba hlíny. Ale pochybuji o tom, že by kopali v přesném kruhu. Název Hliniště může mít i jiné významy. Např. v Pamětní knize obce Vepřek je psáno, že V hlinišťatech jsou zvány některé pozemky pro svou žlutou půdu. Na stránce o Nuselském údolí se píše: oblast hlinišťat (hliněné domky).

Z dostupných map mám dojem, že se jednalo o nízký plochý násyp, který vlivem orby splynul s okolním terénem.

ZH (Středa 23. března 2016)  ⇑

Na Císařských otiscích je kolem toho místa napsáno Vyschohradský hlinišťata.
Na Šemberovi (1831) je pěkně vidět ta usedlost Bučánka, ale nic takového tam není viz.

J. Čihák (Středa 23. března 2016)  ⇑

A tady je to taky.

J. Čihák (Středa 23. března 2016)  ⇑

Mne také nic nenapadá.

Jüttnerův plán má dvě verze. Na barevné je u rondelu nějaký další objekt.

Verze 1 a 2

ZH (Středa 23. března 2016)  ⇑

Jüttner je z r. 1811-15, na Císařských otiscích (cca 1842) a II. voj. mapování 1836-52 už je jen pole, I. voj. mapování je málo podrobné, taky tam nic není.
Kruh je uvnitř dnešního Kongresového centra, v jeho jihovýchodním cípu, tedy nahoře. Hlavní cesta k němu vede z údolí, nenapadá mi, co by to mohlo být, leda opět ona obora.

J. Čihák (Středa 23. března 2016)  ⇑

Jüttnerův plán Prahy z let 1811-15. Nad Nuselským údolím je zachycen záhadný rondel. Vede odtamtud slunovratová linie přes Petřín.

ZH (Úterý 8. března 2016)  ⇑

Dík. Egyptské pyramidy jsou hodně suspektní, britské útvary taky. Ještě se to říká o třech pyramidách Teotihuacánu.
Vzhledem k refrakci při obzoru, kde se Orion vyskytuje, můžou být tvary modifikované.
Orionův pás vyhlíží hodně magicky, vůbec bych to nevylučoval.

Jan Cinert (Úterý 8. března 2016)  ⇑

Je to už dlouho, co se tady probírala podobnost Orionova pásu s rozmístěním egyptských pyramid a ještě s dalším, tuším snad rondely v Anglii? Už si to moc nepamatuji, jen že jsem k takovým věcem byl skeptický. Zde v "Velkomoravské pohřebiště ve Znojmě-Hradišti" je něco podobného na obr. 7 na str. 5. Jedná se o kultovní jámy na pohřebišti, které nebylo odkryto celé. Takže může být jen náhoda, že byly odkryty jen tyto jámy a náhodou vytváří podobný obrazec. No ale, celý život je jen náhoda ...:-)

Jan Cinert (Úterý 23. února 2016)  ⇑

Zase potápěči hledali pilíř Juditina mostu. To je jistě přínosné, ale ta bezbřehá naivita, že by se v tom místě mohly také nalézt pozůstatky dřevěného mostu, mě nikdy nepřestane překvapovat. I když se nebude přihlížet k tomu, že jsem již před lety doložil, že takový most nikdy neexistoval, tak by přece musel být jinde, než byl Juditin most. Dřevěný most by se musel nadále používat i během výstavby mostu Juditina a až po jeho dokončení by se dřevěný most jako nepotřebný odstranil.

Jiří Jindřich (Sobota 13. února 2016)  ⇑

Ke kostelu sv Šimona a Judy v bývalém špitále Bohuslavově
V legendě k Sadelerovu prospektu je u čísla 47 uveden přímo výše uvedený název. Takže zobrazená stavba je s velkou jistotou oním gotickým kostelem, který byl vysvěcen Arnoštem z Pardubic.

ŠPITÁL BOHUSLAVŮV

Jan Cinert (Pátek 12. února 2016)  ⇑

Ano, je to o lhůtě 40 dnů, která vyplývá z rozdílu při počítání délky roku 360 oproti 365 dnů ve Venušině cyklu. V rámci jednoho pozemského roku to bylo původně sedm dnů. Viz v Knize Ester, jak Ašveroš 180 dnů "ukazoval bohatství" a pak sedm dnů pořádal hostinu. Takže devět bratrů/člověků s 20 prsty je celkem 180 dnů letní poloviny roku při počítání délky 360 dnů. Při zohlednění skutečné poloviny je to 182,625 dne a ještě se musí připočíst čtyři dny, o které je letní polovina delší oproti zimní. Takže vyjde, že letní polovina roku trvá 180 + 7 = 187 dnů. Proto v původních sumerských mýtech trvala potopa jen 7 dnů, neboť se jednalo o vyrovnání mezi polovinami roku stejně, jako námi probírané vyrovnání ve Venušině cyklu.

Zbrojnoše jdoucího před Goliášem jsem si dosud nevšiml. Nemá nikde žádnou analogii, nebo jsem si zatím nevšiml. Asi se spíš jedná o realistický popis bitvy, podobně i David odložil "zavazadla" u doprovodu vojska, jak bylo zvykem. Všechny příšery měsíčního času vystupují v mýtech samostatně. Víc mne k tomu nyní nenapadá.