J. Čihák (Čtvrtek 28. dubna 2016)  ⇑

Městské radnice měly ve sklepeních přesné hodinové stroje. Údaje o čase se předávaly signály. Většinou na pár sekundách nezáleželo.

Jan Cinert (Středa 27. dubna 2016)  ⇑

V té době už asi podle hodinek. :-)

ZH (Středa 27. dubna 2016)  ⇑

Zajímalo by mě, jak při zatažené obloze určovali v Praze poledne.

Když svítilo Slunce, tak původně podle Mariánského sloupu a poledníku na Staromětstkém náměstí, pak podle obrazu Slunce v camera obscura ve věži Klementina.

Přece z děla na baště s dnešní Kramářovou vilou nestříleli v poledne jen za jasna...

Jan Cinert (Středa 27. dubna 2016)  ⇑

J. Čihák: Díky, zajímavé, ale na tehdejší dobu samozřejmě asi neproveditelné.

J. Čihák (Pondělí 25. dubna 2016)  ⇑

Cinert: Nevím, jestli se pro vyměřování osy kostelů používal nějaký jednoduchý neznámý fígl. Pro zajímavost a inspiraci si přečtěte článek o neobvyklých slunečních hodinách využívajících polarizované světlo, viz.

Franta (Čtvrtek 21. dubna 2016)  ⇑

ZH: i pro mě je to trochu nepřehledné, to byl můj pokus jak se s tím vyrovnat

ZH (Středa 20. dubna 2016)  ⇑

Je to pro mě trochu nepřehledné.
Vyrozuměl jsem že
r (rise) = východ nebeského tělesa, tedy okamžik, kdy se jeho střed právě dotýká obzoru.
t (transit) = průchod je okamžik, kdy je nebeské těleso v zenitu (v případě Slunce je azimut 180°)
s (set) = západ je okamžik, kdy těleso zapadá za obzor, tedy jeho střed se dotýká obzoru.
Co je např. Cs se jen dohaduji - když hranice minutového intervalu padne příliš daleko od Set, tj. je něco mezi civilním soumrakem (C) a západem (s), je to asi Cs.
Přičemž r (rise) se týká modelu bez atmosféry, i když se zrovna pohybujeme v modelu s atmosférou, kdy je tedy střed Slunce ve skutečnosti 0.21° pod obzorem, ač viditelně (s atmosférou) je přesně na obzoru. A nulová altituda v atmosférickém modelu odpovídá východu středu Slunce.

Franta (Středa 20. dubna 2016)  ⇑

ZH:pošťoural jsem se a zjistil jsem, že kladete východ Slunce jinam než Horizons, viz ten východ při výšce nula, jak uvádíte. Když pominu ten rozdíl počítá nám Horizons stejně.
Já jsem se přidržel řádku, který je označen písmenem "r" - rise. Když se použije pro výpočet parametr RTS (rise, terminate, set) Horizons pracuje pouze s minutami a vypisuje jen řádky označené r,t,s. Výsledek je pak zkreslen posunem k nejližší celé minutě. I já jsem to nechal počítat s Earth refraction model. Řádek označený jako r má azimut 50.4189 a výška Slunce je -0,2103 stupně, s krokem 1 sekunda. Tedy jedna pětina stupně, tedy 12 úhlových vteřin, celé Slunce má 32 úhlových vteřin, půlka 16'' tedy střed by byl 12 vteřin pod horizontem a tedy by mělo vykukovat 4 úhlové vteřiny Slunce - to by mělo být refrakcí ještě zploštělé, takže by mohl vykukovat první paprsek. Když se použije výpočet bez refrakce je Slunce při stejném azimutu 0,8277 stupně pod obzorem.

ZH (Pondělí 18. dubna 2016)  ⇑

Jan Cinert: vím, že vám se do takových věcí moc nechce, ale polemizoval jsem s Frantou, kterého spíš baví se v takových věcech pošťourat ;).

Jan Cinert (Pondělí 18. dubna 2016)  ⇑

ZH: Já bych se považoval za zcela přesvědčeného, takže už dál není třeba Azora obhajovat. :-)

ZH (Neděle 17. dubna 2016)  ⇑

Kdyby někdo chtěl zkontrolovat Horizons, tak tady je protokol.

ZH (Neděle 17. dubna 2016)  ⇑

Jen na co jsem narazil viz, nemusím dodávat, že údaje často hrubě nesouhlasí, ale třeba tam ně+jaká inspirace je.

Jan Cinert (Neděle 17. dubna 2016)  ⇑

Mnohočetné díky za ta prověření. Je vidět, že jsem udělal před lety dobře, když jsem nezahodil nabídnutou šanci dosáhnout skvělých výsledků díky programu Azor a proslavit se jimi na tomto fóru.

U té Hagie Sophie se zřejmě jedná o počátky vytyčování kostelů podle principu a kalendáře. Všiml jsem si i jiných odchylek azimutů a jedná se vždy o období 5.-6. století. Souvisí to možná s již naznačeným názorem, že asi používali při vytyčení nějaké fígle, no a ty mohli používat až po dobrém zvládnutí metody. Myslím, že časem se vše vyjasní.

ZH (Neděle 17. dubna 2016)  ⇑

PS opravil jsem svou chybu (místo východ Slunce slunovrat), tak jestli to někdo četl před tím...
Omlouvám se, že nejsem schopen opravit i deklarované chyby ostatních, mám zánět spojivek...

ZH (Neděle 17. dubna 2016)  ⇑

Franta:

když jsem použil minutové intervaly, vyšlo mi:
2016-Jun-21 02:53 *r 50.4737 -0.1814
2016-Jun-21 02:54 *m 50.6667 -0.0788
2016-Jun-21 02:55 *m 50.8595 0.0244
2016-Jun-21 02:56 *m 51.0521 0.1282

(pro méně zkušené: východ středu Slunce je v 0, tedy mezi minus a plus)

když vteřinové, tak:

2016-Jun-21 02:54:45.000 *m 50.8114 -0.0015
2016-Jun-21 02:54:46.000 *m 50.8146 0.0003

Tedy východ Slunce 50.81° ve 2:54:46 UT dle Horizons
Azor ukazuje 50.78° ve 4:54:49 SELČ
což je rozdíl 3 setiny stupně a tři vteřiny.

Jedná se o systém s refrakcí, takže ji není třeba zohledňovat.
Nechci být puntičkář ;-).