ZH (Sobota 7. ledna 2017)  ⇑

V astronomii se počítá se středy těles.
Problém je zřejmě v tom, že Horizons uvádějí stejný azimut východu Slunce jak při modelu bez atmosféry, tak s atmosférou: viz.

Jsem na odchodu, poslední dva Frantovy příspěvky už jsem nestačil prostudovat.

Franta (Sobota 7. ledna 2017)  ⇑

A ještě zadání pro Horizons

**************************************************************************
Ephemeris / MAIL_REQUEST Sat Jan 7 02:55:52 2017 Pasadena, USA / Horizons
**************************************************************************
Target body name: Sun (10) {source: DE431mx}
Center body name: Earth (399) {source: DE431mx}
Center-site name: (user defined site below)
**************************************************************************
Start time : A.D. 0530-Jan-01 00:00:00.0000 UT
Stop time : A.D. 0530-Dec-31 23:59:00.0000 UT
Step-size : 1 minutes
*******************************************************************************
Target pole/equ : IAU_SUN {East-longitude +}
Target radii : 696000.0 x 696000.0 x 696000.0 k{Equator, meridian, pole}
Center geodetic : 28.9800890,41.0083750,0.0000000 {E-lon(deg),Lat(deg),Alt(km)}
Center cylindric: 28.9800890,4819.98078,4163.1251 {E-lon(deg),Dxy(km),Dz(km)}
Center pole/equ : High-precision EOP model {East-longitude +}
Center radii : 6378.1 x 6378.1 x 6356.8 km {Equator, meridian, pole}
Target primary : Sun
Vis. interferer : MOON (R_eq= 1737.400) km {source: DE431mx}
Rel. light bend : Sun, EARTH {source: DE431mx}
Rel. lght bnd GM: 1.3271E+11, 3.9860E+05 km^3/s^2
Atmos refraction: YES (Earth refraction model)
RA format : HMS
Time format : CAL
RTS-only print : GEO
RTS elevation : 0. degrees
EOP file : eop.170106.p170330
EOP coverage : DATA-BASED 1962-JAN-20 TO 2017-JAN-06. PREDICTS-> 2017-MAR-29
Units conversion: 1 au= 149597870.700 km, c= 299792.458 km/s, 1 day= 86400.0 s
Table format : Comma Separated Values (spreadsheet)
**************************************************************************

V zadání je
Step-size : 1 minutes
to asi způsobuje tu zubatost spojnic vynesených údajů

Franta (Sobota 7. ledna 2017)  ⇑

Vynesl jsem ještě rozdíly mezi vypočetenými hodnotami azimutů mezi hodnotou od Horizons a třemi hodnotami od Azora, H-A_1 první paprsek ... H-A_3 celé Slunce
obrázek je tady

Franta (Sobota 7. ledna 2017)  ⇑

Protože mám trochu problém s nastavením parametrů pro výpočet v Horizons, použil jsem nastavení, které jsem kdysi odladil pro výpočty poloh Měsíce a bylo to zadání, které se posílá emailem a emailem také přijde odpověď. Dále jsem použil stránku uloženou u Azora pro pro Hagia Sophia, kde jsem nastavil výšku stanoviště a výšku obzoru na nulu. Výsledky jsem pak načetl vedle sebe do Excelu.
Přikládám
obrázek s části dat kolem zimního slunovratu.

U Horizons jsem použil nastavení parametru "RTS" - které vypisuje pro každý den jen hodnoty východu, kulminace a západu. Jako východ Slunce Horizons uvádí polohu SLunce ve výšce -0,1356 stupně. Nevím ale co je tím myšleno - nejspíš střed Slunce.

Horizons uvádí: 121,293; Azor 120,4 120,68 a 120,96

Franta (Sobota 7. ledna 2017)  ⇑

Napadlo mě, že jsem jednou viděl článek, kde vysvětlovali proč Lucie noci upije a dne nepřidá
Zatím jsem to nějak nepromýšlel, ale nemůže být problém odchylky východu SLunce o zimním slunovratu způsoben tímto? Tedy jestli Azor zohledňuje, že Země kolem zimního slunovratu zrachluje? Ale je to jen momentální nápad, který jsem dále nepromýšlel. Asi by se daly udělat srovnávací vápočty v Azoru a Horizons...

Jan Cinert (Pátek 6. ledna 2017)  ⇑

Vše dostupné, tedy i včetně toho náčrtku, jsem kolem trikonchálních kostelů před časem prošel, protože uvádím souvislosti s kostelem na Děvíně. Zároveň k dosavadním větším zkušenostech se zakreslením růžicí v půdorysech v literatuře jsem hodně opatrný. Například v odborné knize o děvínském kostele je sever asi o 20° jinak. Nicméně je asi souvislost se zakreslením na mapě Bing a tom náčrtku. Naštěstí zrovna to není úplně důležité, protože jde jen o případné zvětšení přesahu za mezní bod zimního slunovratu. Kdyby se jednalo o azimut ve správném intervalu a měla by se posuzovat shoda měsíční fáze a východu Slunce, byl by problém.

Zároveň jde v Pridraze o záměrné směřování k východu Slunce za zimního slunovratu, stejně jako u všech tří fází Hagie Sophie bez ohledu na měsíční fázi. Z toho je zřejmý i původní předpoklad, že před Dionýsiem Exiguem se měsíční fáze nezohledňovaly. Teprve se zpožděním po uplatnění velikonočních tabulek a zapisování fází do kalendářů. Přesnost takového vývoje jsem neřešil, ale zhruba po přelomu 6. a 7. století už jsou kostely zakládány podle mnou řešeného principu.

ZH (Pátek 6. ledna 2017)  ⇑

Tady je náčertek s růžicí, vypadá to na 129.5°.

Lze se dočíst, že Mapy.cz používají pro Evropu mapové podklady OpenStreetMap, jen v hezčím grafickém provedení, no a OSM vytvářejí dobrovolníci, zřejmě včetně amatérů, tak je možné, že tam nějaký barák prsknou od oka. Odpovídá tomu i, že jde o pouhý obdélník, ač kostel má složitější strukturu. Tak se omlouvám za hoax, nicméně i stupeň má asi pro vás význam.

Jan Cinert (Pátek 6. ledna 2017)  ⇑

Opravdu na satelitním Bing je azimut kostela +1°, oproti Google. Zatím zbývá to vysvětlení, že onen rozdíl v Chorvatsku způsobil pan Šlendrián, žijící ještě duchem v Rakousku-Uhersku.

ZH (Čtvrtek 5. ledna 2017)  ⇑

Nevím, jak je to s přesností satelitních map, když objekt není zabrán přesně orto, ale někde v rohu jednotlivého snímku, kde je zešikma a nelze vyloučit optické vady objektivu jako soudkovitost, poduškovitost aj., ev. refrakce v atmosféře.
Nicméně na Bing mapách je jiný satelitní snímek, z trochu jiného úhlu, a rozdíl proti Google mapám je jen asi 1°.
Dalmacie byla součástí Rakouska-Uherska, tak možná máte pravdu, nicméně když je oblast zasazena co celoevropské sítě (mapy.cz, OSM), tak by to mělo být kompenzované.

Jan Cinert (Čtvrtek 5. ledna 2017)  ⇑

Podíval jsem se. Na odkazované GH Map i turistické Mapy.cz je azimut dokonce o 5,3° větší, zároveň na letecké Mapy.cz je (správně?), jako na Google Earth. To není odchylka, ale hodně velký rozdíl. Snad je dán, podobně jako někdy u nás, pootočením kat. mapy? Jinak to teda moc nechápu.

ZH (Čtvrtek 5. ledna 2017)  ⇑

Dík za Pridragu.
Ale, zkuste se na to místo podívat přes mapy.cz v satelitním versus turistickém módu, nebo tady. Dříve jsem usoudil, že ty malůvky bývají o něco přesnější než šikmá "orto"fota, protože jsou snad na podkladě geodeticky konstruovaných mapo..

Jan Cinert (Středa 4. ledna 2017)  ⇑

Opravil jsem to, navíc se jedná o kostel sv. Martina. Nechápu, jak jsem to tak mohl zadat do Azoru, v připravované knize to přitom mám správně. Ostatní níže napsané se nemění.

Jan Cinert (Středa 4. ledna 2017)  ⇑

Omlouvám se, kdysi jsem spletl Podgora - Pridraga. Musím to na uložené stránce v Azoru opravit. Je navíc trochu vedle od označení, trikonchální kostel, podobný půdorysně děvínskému kostelu. V Podgoře byl také podobný, ale není na GE vidět.

ZH (Středa 4. ledna 2017)  ⇑

Já do těch věcí už nevidím, navíc jak známo, jsem skeptický k těm zákonitostem napříč věky a prostorem, ale beru to jako zdroj vzdělávání ve třetím věku v různých oborech.
S nadšením jsem našel rotundu u Ducové, o které jsem nevěděl, ale kostel sv. Ivana v Podgoře nemůžu najít, kde to je?

Jan Cinert (Středa 4. ledna 2017)  ⇑

Pokorně skláním hlavu před dokonalostí Azora a láskyplně jej drbu za ušima!

Propočítal jsem počty dnů nutných k onomu přeskočení slunovratových bodů. Tedy, kdy zaznamenali první posun kotouče a pak stejnou míru vynášeli podle počtu dnů zbývajících do slunovratu. Vím, že se zatím jedná o orientační výpočet.
Hagia Sophia - 8 dnů, Podgora - 13 dnů, Ducové - 12 dnů.

Myslím, že celkem rozumné počty dnů, ve kterých se dala předpokládat dobrá viditelnost alespoň v některý den. Teď ovšem zase vzniká otázka, že ještě museli nějak zohlednit při členitém terénu zvýšení nebo snížení obzoru v příslušný den. V době slunovratů to v zásadě nebylo důležité, když se kotouč moc neposouval, ale uprostřed intervalu ano.