Jan Cinert (Pátek 6. ledna 2017)

Vše dostupné, tedy i včetně toho náčrtku, jsem kolem trikonchálních kostelů před časem prošel, protože uvádím souvislosti s kostelem na Děvíně. Zároveň k dosavadním větším zkušenostech se zakreslením růžicí v půdorysech v literatuře jsem hodně opatrný. Například v odborné knize o děvínském kostele je sever asi o 20° jinak. Nicméně je asi souvislost se zakreslením na mapě Bing a tom náčrtku. Naštěstí zrovna to není úplně důležité, protože jde jen o případné zvětšení přesahu za mezní bod zimního slunovratu. Kdyby se jednalo o azimut ve správném intervalu a měla by se posuzovat shoda měsíční fáze a východu Slunce, byl by problém.

Zároveň jde v Pridraze o záměrné směřování k východu Slunce za zimního slunovratu, stejně jako u všech tří fází Hagie Sophie bez ohledu na měsíční fázi. Z toho je zřejmý i původní předpoklad, že před Dionýsiem Exiguem se měsíční fáze nezohledňovaly. Teprve se zpožděním po uplatnění velikonočních tabulek a zapisování fází do kalendářů. Přesnost takového vývoje jsem neřešil, ale zhruba po přelomu 6. a 7. století už jsou kostely zakládány podle mnou řešeného principu.