ZH (Neděle 8. ledna 2017)  ⇑

Je tam volba 9 dní/rok.
Docela mě to jednou za čas baví, dělat něco neomšelého.

Ještě zkušenost (i pro sebe pro příště): přijdou mi data v proporcionálním písmu, teda dost nepřehledná, jsou ale v CSV formátu vhodném pro tabulkový procesor jako Excel nebo Libre Office Calc (já Excel t.č. nemám). Data se dají (v Calcu) zkopírovat do schránky a pak volbou "Úpravy/Vložit jinak/Neformátovaný text" nakopírovat do tabulky.

ZH (Neděle 8. ledna 2017)  ⇑

Mezitím jsem lépe promyslel zadávání převýšení obzoru (hory), Azor vypisoval několik údajů, ovlivněných refrakcí atd., teď je tam jen prostý geometrický úhel (arctangens), což snad odpovídá tomu, že s refkrakcí počítají už Horizons. Tak proto ten rozdíl.

Zkusím tam dát volbu, zda celý rok, nebo plus minus 4 dny, oboje má své výhody.

Kdysi jsem sepsal tohle, někde v počítači to mám ještě lépe zformulované (to když mě přátelé nutili, abych vydal třetí knížku, ale odešla mi múza...).

Jan Cinert (Neděle 8. ledna 2017)  ⇑

Jak píši: V takovém případě..., myslím tu nynější situaci se zohledněním menšího azimutu východu Slunce.

Jan Cinert (Neděle 8. ledna 2017)  ⇑

Přátelé, velmi děkuji, že jste se do problému tak zakousli a vyřešili jej. Obdivuji vaše schopnosti. Zkusil jsem postup a na centrum.cz mi přišla odpověď poměrně rychle. Asi záleží, jak jsou zrovna ucpané dráty.

Hlavně mi přišlo: 0530-Dec-19 05:30,*,r,121.2344, -0.2164, takže jiný výsledek, nežli níže uvádí ZH: 0530-Dec-19 05:33,*,r,19 27 12.61,-22 06 38.0, 121.7233, 0.1840. V zadání na Celestial pro Hagia Sophia jsem jen doplnil Zpátečku.

Pokud je mě přišlý výsledek 121.23° správný, liší se od Azoru se 121.54° jen o -0.31°. To by pořád ještě šlo. Dávno jsem si všiml, že mi azimuty kostelů vychází často v intervalu mezi objevením kotouče a polovinou, což je rozmezí 0.27°. V takovém případě by vytyčení azimutu kostelů probíhalo po polovině kotouče až objevení se celého kotouče. To by byl myslím i logičtější postup, celý proces by byl viditelnější. Takže Fred to asi bude mít správně, když i mně by to takto vycházelo. :-) Budu tedy muset v rámci časových možností projít dosavadní výsledky, ale velkou katastrofu v tom zatím nevidím.

Z mého pohledu by stačil rozsah jen +- 4 dny, ne celý rok, už jen kvůli tomu ucpávání drátů. Ale chápu, že Azor je určen i pro jiné. I přes tohle zpřesnění systému pořád zůstává ono přejetí za mezní slunovratové body. Zatím se mi pořád jeví zajímavá níže nadhozená souvislost s přísluním a odsluním. Což může být i souvislost se stanovením narození Ježíše až na 25. 12.

ZH (Neděle 8. ledna 2017)  ⇑

OK, dal jsem tam jen quantitu 4 a celý rok.

Jinak rozdíl GEO versus TVH se u sunrise neprojeví, ze známého důvodu.

Projeví se ale elevace obzoru, tedy kopec atd., takže můj prubířský kámen,východ Slunce nad Krkonošemi z Ládví 23.6.2012 vychází docela přesně.

Franta (Neděle 8. ledna 2017)  ⇑

a taky mám ve výpisu méně údajů, parametr:
$mail_body .="QUANTITIES = '4,10'n";
*4. Apparent AZ & EL
10. Illuminated fraction
výstup vypadá takto:
Date__(UT)__HR:MN, , ,Azi_(r-appr), Elev_(r-appr), Illu%,
************************************************************
$$SOE
0530-Jan-01 05:34,*,r,120.3683, -0.1645, 100.000,
0530-Jan-01 10:13,*,t,180.1743, 26.0712, 100.000,

tu 10 tam mám kvůli měsíci, takže by možná stačila 4

Franta (Neděle 8. ledna 2017)  ⇑

ZH:asi tak nějak jsem si výstup pro Horizons představoval. Jen bych si asi nechal vypočítat celý rok :-), ale asi je to zbytečné.
Lišíme se asi parametrem
$mail_body .="R_T_S_ONLY = 'GEO'n";
který jsem tehdy převzal z vzorového příkladu. To TVH, které tam máte nastavené Vy, tedy: True visual horizon... vypadá dobře, to "Allows for horizon dip effect" působí jako více přiblížené reálné situaci
Moje všechny udaje tady byly pro parametr GEO.

TVH ... True visual horizon plane. The horizon seen by an observer on
the reference ellipsoid. Allows for horizon dip effect and
refraction, but not local topography.
GEO ... Geometric horizon plane. The horizon is defined by the plane
perpendicular to the reference ellipsoid local zenith (no
horizon dip). Refraction is allowed for.

Odpovědi jsem nechával posílat na gmail a obvykle přišly maily rychle, občas byly v doručení prodlevy

Franta (Neděle 8. ledna 2017)  ⇑

Byl jsem doteď mimo internet, takže jen stručně. Tabulky jsem dal prostě k sobě a zkontroloval, že na jednom řádku bylo stejné datum jak z Horizons, tak z Azora. První graf, který jsem namaloval byl takový, že jsem vynesl oboje vypočtené hodnoty. Jednak byly ty dvě čára hodně blízko sebe a pak se postupně od sebe vzdalovaly, a z jejich vzhledu jsem si myslel, že moc nevyjadřují to zrychlení v přísluní - koncen roku se ty křivky zase přibližovaly, a i vizuálně to vypadalo jako posunuté.
viz

ZH (Neděle 8. ledna 2017)  ⇑

Nakonec jsem udělal výstup z Azoru do Horizons pomocí mailu, jak navrhoval Franta.
Je to úplně dole v Celestial Sféře (po kliknutí na časový údaj určitého dne v hlavní tabulce Azoru). Snad je to zajištěné proti robotům.

Důležité jsou mailem obdržené řádky jako tento (někde v polovině mailu):
0530-Dec-19 05:33,*,r,19 27 12.61,-22 06 38.0, 121.7233, 0.1840......
kde tuším sedmý údaj je azimut.

Výsledek přijde okamžitě, ale na mé druhé adrese na centrum.cz se čeká třeba hodinu.

ZH (Neděle 8. ledna 2017)  ⇑

Franta: už jsem pronikl do emailového zadání, tak se tím nemusíte zabývat. Zatím mi tedy výsledek nepřišel, ale soudě podle latence zaslání informací to asi chvíli trvá.

ZH (Neděle 8. ledna 2017)  ⇑

Obávám se, že odchylky můžou být podstatně větší, myslím, že to není až tolik, jak psal Franta, mně vychází maximální odchylka 0.6° – viz – pro Istanbul v r. 530, pokud jsem ponechal převýšení v Azoru a v Horizons nastavil elevaci 0.34°.
Konkrétně 19.12.530 juliánského kalendáře (slunovrat) je dle Horizons východ Slunce (první paprsek) při elevaci obzoru 0.34° v azimutu 121.7°.
(0530-Dec-19 05:33,*,r,19 27 12.61,-22 06 38.0, 121.7233, 0.1848, ).
Azor ukazuje 121.28 pro 20.12. Celestial Sfere (integrovaná do Azoru) ukazuje 121.85°.

Bohužel s tím už nic nenadělám, leda, jak psal Franta, krom Celestial Sfery ještě udělat z Azoru vstup do Horizons.

Jan Cinert (Neděle 8. ledna 2017)  ⇑

Jako obvykle se ze známých důvodů do průběhu diskuze nemohu míchat.

S možným vlivem perihélia/afélia (sv. Lucie noci upije) mne to napadlo již po 16. 4. t.r., kdy jsme o záležitosti poprvé (myslím si) diskutovali. Tehdy jsme nějak došli k tomu, že vliv je minimální. Ale nějak laicky mi něco říká, že když tehdy právě nevěděli Keplerovy poznatky o oběhu po elipse, tak by možná mohli používat nějaký poznatek/pomůcku, díky níž by pak měli azimut větší/menší.

Pochopil jsem správně, že pro mne je zatím směrodatný praktický výsledek rozdíl mezi Azorem a Horizons je 0,015°?

ZH (Neděle 8. ledna 2017)  ⇑

PS: koukal jsem na dispozice k mailovému dotazu, to bych se asi hodně natrápil, kdybych to chtěl vyladit, Vy už to máte předpřipravené a máte představu, jak to zabudovat do Azoru (tj. pro každý den tlačítko RTS, pak by zadavatel zapsal svou adresu, automaticky by se tam vložila výška stanoviště a altituda?). Pokud mi to pošlete jako modul, tak by to pro mě asi nebyl problém.

ZH (Neděle 8. ledna 2017)  ⇑

Zpochybňování: já vím, že to tak nemyslíte a krom toho je to jen dobře, nakonec, i když mám náhodou pravdu, aspoň se trochu udržuju ve formě.
Je fakt, že jsem si toho tenkrát naložil moc najednou, jak astronomickou, tak počítačovou agendu a spoustu přídatků. Pustil jsem se do toho, protože jsem Vás nechtěl honit, když jsem tam chtěl nové funkce. Nelituju, protože jsem se při tom hodně naučil.
Všiml jsem si vaší sinusoidy s rozdíly H-A, teď jsem to zkoušel taky, ty výchylky jsou větší kolem rovnodennosti, kde Slunce po obzoru utíká rychlými kroky. V gregoriánském období jsou odchylky podstatně menší, napadlo mě, jestli jste zohlednil, že tabulka v Azoru v juliánském období začíná prvním lednem odpovídajícího gregoriánského data, tedy v r. 530 by se měla počítat až od 3. řádku, tedy prvního ledna juliánského kalendáře. Pak jsou rozdíly podstatně menší.
Pamatuju si několik nedodělků, které mohly z působit drobné odchylky do půl stupně na obzoru, ale je tam ta kontrola podle integrované Celestial sféry.

S tím mailem je to dobrý nápad, ale já jsem to nikdy nepoužil, tak o tom nic nevím. Ale jak se znám začne mi to vrtat hlavou, tak se na to možná kouknu. Otázka je, jestli výsledky budou všeobecně srozumitelné (vyběhne z toho změť čísel s anglickými zkratkami).

Franta (Sobota 7. ledna 2017)  ⇑

ZH: Možná by šlo dodělat do Azora export zadání pro Horizons. Myslím tím, že by se vygenerovalo emailové zadání a odeslal by se email pro výpočet v Horizons. Jediné, alespoň, co si myslím, by bylo potřeba domyslet jak se v Horizons posune obzor směrem nahoru - myslím to převýšení obzoru, které jsem v tom mém příkladě nahradil nulovou výškou stanoviště a nulovým převýšením obzoru. V zadání je parametr RTS elevation, který je standardně nastaven na RTS elevation : 0. degrees - tam by mělo být asi to převýšení skutečného obzoru, které Azor vypočítává. V zadání souřadnic je i výška stanoviště:
Center geodetic : 28.9800890,41.0083750,0.0000000{Elon(deg),Lat(deg),Alt(km)}
Když posílám emaily s dotazem na výpočet, používám na to celkem triviální PHP skript - nechtělo se mi zadávat údaje ručně takže jsem si našel to emailové zadání, ve kterém měním jenom souřadnice a těleso, kterého se to týká, tedy v mém případě Slunce a Měsíc, skript vygeneruje obsah emailu. Volám ho s jedním parametrem, kterým je rok pro který se to má vypočítat. Parametrů by se dalo zadávat samozřejmě mnohem víc, já ty ostatní parametry měním přímo ve zdrojovém kódu. Dělal jsem to pro roční výpočty poloh Měsíce v 19 letém cyklu, takže jsem obvykle zavolal 20x skript, kde jsem v adrese měnil jen parametr pro rok a přišlo mi 20 emailu s daty pro zvolené roky.

Myslím si, že snad jsou parametry, které jsem zadal v pořádku.

To zpochybňování , o kterém píšete je asi silné slovo. Ta má první verze se s Azorem nedá srovnat. Takže jako pomůcka je to asi velmi dobré. Jak jste přidával další vylepšení, přestal jsem držet s vývojem krok. Zpochybňovat, nebo hodnotit by to mohl nějaký astronom, můj názor, ale vždy byl, že pokud se výpočty mají použít jako seriozní podklad pro nějaké tvrzení bylo by dobré odvolat se nějakou uznávanou autoritu, kterou NASA bezpochyby je, bez ohledu na to jestli to Azor také počítá správně.