Franta (Pondělí 9. ledna 2017)  ⇑

Není teď moc vhodná doba na fotky vycházejícího SLunce. Obvykle je inverze. Také východy kolidují s pracovní dobou. Taky už nejsem v Havrani. Jsem v Dubí, kde je výhled na Kletečnou a Milešovku. Ke Kletečné se Slunce blíží o zimním slunovratu, ale přes Vánoce byla inverze, že SLunce nebylo skoro vůbec vidět.

Franta (Pondělí 9. ledna 2017)  ⇑

:-)
"Poučen vím, že zjistit hodnotu refrakce je velmi obtížné, ba takřka nemožné. Žádný způsob není dokonalý a obecně platný. V Geodezii nejde o určení refrakce, ale omezení jejího vlivu vyměřováním krátkých úseků (záměrů).Největší chyby vznikají při měření výšek vlivem rozdílné teploty vzduchu při zemi. Náhlé změny při východu Slunce nebo změně počasí prý způsobují zmatky. V geodezii se proto vyměřují vzdálenosti jen okolo 5 km. Při desetinásobné vzdálenosti mohou být vlivem rozdílné refrakce chyby až stonásobné"
Z. Ministr Géniové dávnověku str.80

ZH (Pondělí 9. ledna 2017)  ⇑

Dělal jsem ještě nějaké pokusy s uloženými stránkami, u nichž existuje fotka východu Slunce, ev. s časem pořízení uloženým v EXIF, pokud jde o vzdálenosti do cca 20 km (Havraň-Líska), tam je terrestrická refrakce pro naše účely vcelku zanedbatelná. Když je to přes 100 km (Ládví-Krkonoše), tam už je to podstatný rozdíl, a lépe vychází, když terrestrickou refrakci připočítám, tak jsem to zatím udělal takto (jak ostatně dnes navrhoval, byť nejistě, Franta). Ovšem mám jedinou referenční fotku, viz můj minulý příspěvek. Ty další jsou s právě vyšlým kotoučem Slunce.

ZH (Pondělí 9. ledna 2017)  ⇑

Jan Cinert: už to moc nestíhám vnímat či kontrolovat. Všiml jsem si, aspoň v jednom případě, že u Azoru počítáte se středem Slunce, zatímco Horizon počítají s horním okrajem, tedy prvním paprskem.
Já mám hlavní mailovou adresu příponou .com, možná to taky hraje roli, co by pomáhali nějakým rusákům s příponou .cz ;).

Franta: s tou refrakcí jsem se hodně natrápil, jestli si vzpomínám, v Azoru jsem pracoval s geometrickým obzorem, a tak jsem tam započítal astronomickou refrakci, která plynule stoupá od horizontu k zenitu, a terrestrickou refrakci kvůlki zdánlivému zvednutí obzoru. Jestli správně, to suď bůh.

Ale astronomové počítají se skutečným umístěním nebeských těles a předpokládám, že atmosféra je pro ně nutné zlo a prostě empiricky perihorizontálně počítají s půlstupněm a nazývají to atmosférickou refrakcí (i když se skládá z atmosférické a terrestrické složky (což je geodetický termín)). Možná se mýlím. Proto jsem usoudil, že sunrise je jednoduše půl stupně nad geometrickým horizontem a zkrátka jsou tam obě složky již započítány. Jak je to ve vyšší altitudě, je ovšem otázka, do které se momentálně nedovedu vžít.

No a potěšila mě důvěra Franty s Krkonošemi z Ládví, ale jako obvykle ji asi zklamu. Už nevím v kterou chvíli vývoje exportu do Horizons to vycházelo, ovšem teď to nevychází vůbec (když jsem dopsal předešlý text...), ale vychází to s oním odpočtem terrestircké refrakce, tedy s výsledným zadáním převýšení 0.28° , viz původní fotka Jana Čiháka. Ovšem byly extrémní klimatické podmínky, tak nevím. Jedná se o tento protokol.

Franta (Pondělí 9. ledna 2017)  ⇑

Jan Cinert: když jsem posílal dotazy na 19 letý cyklus, spouštěl jsem skript, který posílal mail tak, že jsem na konci adresy měnil jen parametr, který představoval rok, takže to vypadalo takto: http://neco.net/skript.php?rok=2000, takže to jsem zadal do adresního řádku a stisknul Enter, pak jsem 2000 přepsal na 2001 a takhle celkem 20x. někdy to vypadalo, že přišlo třeba 5 mailů najednou, někdy byla trochu prodleva. Spíš to asi záleží na tom jak server má zrovna čas zpracovávat požadavky ve frontě kam maily padají. A můj první požadavek odeslaný z Azora se mi povedl až na potřetí - napřed jsem zadal v adrese místo k l, pak jsem si nevšiml, že jsem v opravě nesmazal všechno staré, až třetí pokus byl úspěšný. Když mail nedorazil, neměl jste také překlep v adrese? :-)

Jan Cinert (Pondělí 9. ledna 2017)  ⇑

Možná musí být nějaká časová prodleva s odesláním dalšího dotazu. Teď mi to zafungovalo pěkně. Volím, a i včera, jen rozsah 9 dnů. Zkusím ještě gmail. Včera jsem druhý dotaz posílal kolem půlnoci, to by tam měli asi tak zamykat kanceláře a jít domů. :-)

Pro pořádek, jak je to u znojemské rotundy:
Azor - 03:54, 71.32°
Hor. - 03:52, 70.43°
Cel. - 03:58, 71.94°

Takže porovnávání s Celestial můžeme teď vynechat.

Všiml jsem si jako by u Znojma Azor byl o den posunutý zpět se souhlasem minut pro rise, zároveň s přijatelným rozdílem od Azora 0.35°:
1063-Apr-16 03:54,*,r, 70.9773, -0.0134 oproti
1063-Apr-17 03:52,*,r, 70.4307, -0.0254

Dárek Azorovi k narozeninám je pěkný!

Franta (Pondělí 9. ledna 2017)  ⇑

ZH: zmiňoval jste ověření pomocí fotografie východu SLunce nad Krkonošemi z Ládví. Jestli to vychází, tak to Azor počítá správně.

ZH (Pondělí 9. ledna 2017)  ⇑

Jan Cinert: No, Azor tam nějak ještě počítá s terrestrickou refrakcí, tehdy jsem si myslel, že správně, teď si tedy nejsem jist.
Celestial sfere, jestli se nemýlím, nepočítá ani s převýšením obzoru, ani s refrakcí.

S prodlovou Horizons - teď mi přišla chybová hláška bleskem, ale když jsem to zadal správně (ne z Azoru), tak už asi pět minut marně čekám, čili asi mají přetížený server, možná až půjdou v Americe na lunch, tak se to zase prošťouchne. Anebo centrum.cz hlídá ruská rozvědka a maily s NASA neprojdou ;).

Franta (Pondělí 9. ledna 2017)  ⇑

ZH: Podle Ministra (str.61) s odkazem na K. Mišoň (1984) se zmenší rozdíl nadmořských výšek pro vzdálenosti 85,5 km: 85,5*85,5/12756=0,573083 km, tj 573 m, v Azoru je 574. Rodíl nadmořských výšek: 1131,5-48=1087,5. 1083,5-573=510,5. tg alfa=510,5/85500=> alfa=0,342095 stupně, tj. 0,34 stupně jak uvádí Azor .Geometrické převýšení: tg alfa=1083,5/85500=> alfa=0,726043
Pokud tedy předpokládáme, že ELEV_CUT v Horizons je to geometrické převýšení ELEV_CUT= '0.73', pak je to dobře.

Neměla by ale ta hodnota být 0,45 stupně, tedy ta, co je v Azorovi uváděná jako ovlivněna refrakcí? 0,73 stupně je asi 40'. Dohledal jsem si, že pro tu výšku je refrakce asi 27'. Přebírám tedy nápovědu z Azora, že je to 0,28 stupně. A tady se ztrácím. řekl bych, že obzor, který je vlivem zakulacení Země snížený o 573 metrů, tedy na 510 m bude refrakcí zvednut o 0,28 stupně, tedy 0,34+0,28=0,62 stupně. A to si myslím, že by mělo být to ELEV_CUT. Ale moc jistý si nejsem

Astronomická a terestrická refrakce

Jan Cinert: to je nevýhoda příliš velkého výběru :-) Jinak mě na gmail chodí odpovědit celkem promptně

Jan Cinert (Pondělí 9. ledna 2017)  ⇑

Včera mi z Horizons přišla odpověď v podstatě v zápětí, na druhý dotaz odpověď nepřišla. Totéž se opakuje dnes. Tentokrát jsem nejprve zkusil kostel na Děvíně:
Azor - 06:49, 122.28°
Hor. - 06:51, 122.2898°
Cel. - 06:40, 120.34°

Tady by zase byla shoda mezi Azorem a Horizonts v azimutu, ale v minutách je rozdíl -2. Celestials je dost jinde.

ZH (Pondělí 9. ledna 2017)  ⇑

Dal jsem do Azoruk jeho pátým narozeninám ;-) odkazy na moji mapu pro bod A či B, dosud tam byly odkazy jen na Google Maps, které neskýtají tolik možností – jako měření azimutů a vzdáleností (dvojklikem se rozšíří info pole), a další mapové podklady.

ZH (Pondělí 9. ledna 2017)  ⇑

Date_sunrise už jsme diskutovali několikrát - (např.),
možná je od té doby pokrok, nicméně třeba pro náhodně zvolený rok 1050 to vyplivlo dost chybný výsledek, ostatně jde o čas, ne azimut.
Mimochodem, zenith by měl být nastaven na 90.8333, protože je fakticky Slunce ještě pod obzorem (to si jen tak dělám poznámku).

Jestli není to tvrzení o PHP kvůli takovýmto funkcím, jinak běžné výpočty by snad měly být v pořádku, na rozdíl od javascriptu.

Zkuste kouknout na to převýšení, jestli je to v pořádku.

Franta (Pondělí 9. ledna 2017)  ⇑

Já myslím, že Azor je víc než dobrá pomůcka, se kterou se člověk dokáže velmi rychle zorientovat a formulovat nějakou hypotézu. Pokud je to myšleno vážně, což asi Jan Cinert tak myslí, je asi nezbytné opřít "to" o NASA, zvlášť když JPL poskytuje svoji renomovanou výpočetní kapacitu na internetu.

PS: mimochodem, na internetu lze najít, že PHP vůbec není vhodný nástroj pro astronomické výpočty...

"výpočet sunrise" - předpokládám, že je to použití funkce: date_sunrise

ZH (Pondělí 9. ledna 2017)  ⇑

První výsledek Jana Cinerta byl zřejmě ještě před tím, než jsem upravil vzorec pro převýšení. Mně taky vychází 0530-Dec-19 05:36,*,r,122.2147, 0.5925, což téměř odpovídá 122.4, které JC vyměřil pro azimut HS.
Mimochodem na dlouhé vzdálenosti je zajímavé, že Google Earth má mapový podklad podle eliptoidního modelu, ale výpočet azimutu podle kulového modelu.

Azor byl původně dělaný podle onoho jednoduchého vzorce z Ministrovy knihy, ovšem byl to jednoduchý oblouk podle myslím kulového modelu, který mj. vypisoval o letním slunovratu dva dny se stejným azimutem, tedy dva slunovraty. Našel jsem asi dva tři dlouhatánské vzorce, které asi měly zohledňovat lépe skutečnost, ale stejně slunovraty nevycházejí přesně, tudíž jsou i odchylky u jiných dnů.
I proto jsem tehdy udělal vstup do Celestial sféry, ale myslím i její tvůrce psal, že tam nejsou uplatněny všechny odchylky, které lze najít v knize Astronomical Algorithms (mimochodem jsem si ji koupil), protože by to server nestačil zpracovat. I kdybych to uměl, Azor to v jednom okamžiku zpracovává 365x, takže je to neřešitelné.
Tady je zajímavý článek, který dokumentuje, jak je to problematické, asi už se to tu kdysi probíralo.

Nezbývá tedy, než využívat Horizons, přičemž můj vklad je onen výpočet převýšení obzoru, to by mohl Franta zkontrolovat, používám jednoduchý arctangens poměru výšky obzoru a jeho vzdálenosti při předpokladu, že je Země placatá, ono zakřivení je předpokládám obsaženo ve výpočtu sunrise.

Úlohu samozřejmě hrají momentální atmosférické vlivy, pro arecho potřeby je to však irrelevantní, jen je nutno počítat s možnou odchylkou kvůli nim.

Franta (Pondělí 9. ledna 2017)  ⇑

Mě vychází azimut 122,2