ZH (Pátek 13. ledna 2017)  ⇑

A snad už poslední (vždycky když jedu z práce Prahou, přemýšlím o horizontech ;)): Změny atmosférické refrakce vlivem teploty a tlaku jsou pro naše potřeby téměř zanedbatelné, aspoň podle vzorce, který mám integrován v Azoru. Psí kusy ale dělá atmosféra opravdu při zemi, což asi ta globální rovnice nezachytí. Dočasně jsem z Azoru vyřadil terrestrickou refrakci, nakonec ji tam kvůli výše popsanému zase vrátil. Howgh, howgh, howgh, zase budu přemýšlet o užitečnějších nebo hezčích věcech.

ZH (Pátek 13. ledna 2017)  ⇑

Ještě se mi po chvíli tápání podařilo naprogramovat, aby se výsledek dotazu vypsal krom do mailu i do prohlížeče, samosebou se musí chvíli (10-15 vteřin) počkat. Pokud je server Horizons přetížen, může být čekací doba podstatně delší, vzpománám si, že v začátcích před pár lety jsem zadal přes webové rozhraní omylem dotaz, na který přišlo snad desetitisíce řádků a jeho zpracování trvalo věčnost.
Někde jsem narazil na zmínku, že hodinový limit dotazů na NASA je 30 a denní 50, ale nevím, čeho se to přesně týkalo, v dokumentaci k Horizons to nepíšou.
Howgh ;).

ZH (Čtvrtek 12. ledna 2017)  ⇑

Přidal jsem do formuláře pro odeslání do Horizons volbu 1. paprsek, střed, celé Slunce. Protože se výsledek shoduje s tím, který lze (obtížněji) vyhledat ve vteřinovém výpisu Horizons, není tento výpis běžně zasílán, ale je možno zatrhnout možnost zvolit i ten.

Azor zůstane betaverzí a na jeho přesnost tedy nespoléhejte, je to spíš takový rozcestník, jak se snadno dobrat k některým datům (mapy, Horizons ap.).

ZH (Čtvrtek 12. ledna 2017)  ⇑

Asi máte pravdu. Tudíž současné nastavení výstupu z Azoru do Horizons by mělo být správně. Odpovídá tomu i empirický výsledek Ládví-Krkonoše, kde mám reálie pečlivě zdokumentované.
V Azoru to zkusím opravit.
Jestli se nemýlím, Horizons neumožňují ovlivnit refracted model podle teploty a tlaku, je tam jakýsi airmass limit, ale to jsem moc nepochopil a nemá to na výsledek vliv.

Franta (Čtvrtek 12. ledna 2017)  ⇑

ZH: s tím ztrácením to bude asi podobné. Já mám za to, že refrakce je jenom jedna. Je jedna atnosféra a ta nějak ohýbá světlo a záleží na úhlu kterým se díváme, to je pak jeden z parametrů, který určuje jak ta čočka (atmosféra) funguje. Pak nejspíš záleží na tom jestli o refrakci mluví geodet nebo astronom.

ZH (Čtvrtek 12. ledna 2017)  ⇑

Dík, to je asi ale graf atmosférické refrakce (tj. té za obzorem), s tím až takový problém nebyl, řešil jsem refrakci terrestickou (zdánlivá elevace obzoru) na stolikometrové vzdálenosti, kterou geodeti nemají důvod řešit, a astronomové asi taky ne. Je fakt, že jsem se v tom dost ztrácel...

Franta (Čtvrtek 12. ledna 2017)  ⇑

ZH: to jasno se týká toho, že už vím, co myslíte tím geometrickým převýšením u Krkonoš...

Graf refrakce

Ministr uvádí ve své knize tabulku s údaji jak se mění refrakce podle výšky. Tak jsem to ze setrvačnosti přiložil. Je to vynesený graf s aproximací hodnot polynomem. Je vidět, že jste se s refrakcí skutečně vyřádil...

ZH (Středa 11. ledna 2017)  ⇑

PS zase blbnu, ono je tam to převýšení 0.15°, takže platí řádek:
1063-Apr-15 03:57:11.000,*, , 71.7481, 0.1509,
event.
1063-Apr-15 03:57:02.000,*, , 71.7198, 0.1313,

ZH (Středa 11. ledna 2017)  ⇑

Jan Cinert:
Když chcete střed Slunce, tak lze s výhodou použít tabulku po vteřinách:
1063-Apr-15 03:56:02.000,*, , 71.5313, 0.0010, - je to nejbližší nulové altitudě, tj. střed Slunce na zdánlivém, tedy námi viděném, obzoru.

ZH (Středa 11. ledna 2017)  ⇑

Franta: Máte jasno? Tak sem s tím ;).

Snažil jsem se porovnat údaje Horizons surise a Horizons "po vteřinách" a vyšlo mi, že by to měla být to geometrické převýšení, tedy v daném případě 0.73 (už jsem to tam zaokrouhlil).

No a teoreticky: předpokládám, že atmosférický model je vlastně empirické pozorování, o kolik se liší zdánlivá a skutečná poloha Slunce. Takže je tam započtena jak geodetická deprese obzoru (zakřivení Země), tak, řekněme, refrakční elevace. Tudíž by se s nimi nemuselo počítat. Problém ovšem je, že když je obzor převýšený horami, hodnota terrestrické refrakce se plynule s nadmořskou výškou mění, s čímž jsem si v Azoru tehdy vyřádil. Teď jsem tedy do Azoru vypsal ještě hodnotu terrestrické refrakce (0.11°), ale jsem poněkud přepracován, tak to vyzkouším až někdy, v daném případě by tedy výsledná hodnota převýšení pro Horizons mělo být 0.73-0.11 = 0.52° (zatím to tam tak není).

Že jsem si s tím tehdy vyhrál (zda úspsěšně bůh suď) dokumentuje tenhle obrázek¨: viz.

Jan Cinert (Středa 11. ledna 2017)  ⇑

Druhý email se vteřinami mi přišel zatím jen jednou.

Znovu jsem zcela od začátku zkoumal znojemskou rotundu. Jak jsem níže psal, že ten firemní "přesný" azimut je po úpravě dle kat. mapy asi správný, tak jsem ho opět vyloučil. Azimut rotundy je 71.8, oproti původním mým 71.3 a zpřesnil jsem i údaje ohledně obzoru. Vyloučil jsem také navýšení o lesní porost a jen u stanoviště přidal 1 m výšky vytyčovacího zařízení. Podle Horizons je střed vycházejícího kotouče na azimutu 71.86° (71.52 + 0.34). Tím jsou údaje jiné, nežli v Azoru pro příslušný nezměněný den. V uložených stránkách proto do popisu přidávám [Hs °, D. M.].

Franta (Středa 11. ledna 2017)  ⇑

ZH: napadlo mě, že si s těmi Krkonoši můžu vyhledat, takže jsem tak učinil a mám už jasno

Franta (Středa 11. ledna 2017)  ⇑

ZH: Přemýšlel jsem o té refrakci a o tom jak se snižuje obzor a zároveň rostou hory na obzoru a nyní když píšete o tom geometrickém převýšení, tak mi to nejspíš dává smysl. Rozdíl nadmořských výšek a vzdálenosti určí úhel, pokud refrakce kopec zvedne, zvedne mi i úhel, ale jen opticky. Takže kdybych úhel změřil tak by mi vyšel větší než ve skutečnosti je a když bych chtěl znát jeho skutečnou velikost musel bych odečíst refraci. U kulaté Země by se asi měla odečíst deprese horizontu. U Hagie Sophie by to tedy mělo být 0.34° (509 m)? Chápu správně, že geometrickým převýšením myslíte toto: převýšení geom.: 0.72570773023494° ?

ZH (Středa 11. ledna 2017)  ⇑

No, nakonec se zdá, že elevation cuttoff funguje, s geometrickým převýšením.
Horizons teď pošlou ještě druhý mail, s výpisem azimutů a altitud po vteřinách, v atmosférickém modelu, tak kdo chce být pečlivý, může si vyhledat přesný azimut k určité altitudě, v mém případě mají Krkonoše převýšení 0.61°, tak si najdu ve výpisu altitudu 0.61°, a tam bude střed Slunce (tady už se počítá se středy těles). Slunce má výšku 0.44° atd.
Kdyby mi aspoň ta mrcha (dotyčné Slunce) nesvítila proti obrazovce do očí...

ZH (Středa 11. ledna 2017)  ⇑

No ale mám další špatnou zprávu, jak už vyjádřil pochybnost Franta, onen elevation cutoff jsem asi pochopil blbě a nejspíš ho nelze takto použít, každopádně to dává nepravděpodobný výsledek, co se týče toho půlkotouče.
Manipulace s minusovou nadmořskou výškou taky k ničemu nevedou.
Až mě přejde vztek, tak to ještě promyslím.