Jan Cinert (Úterý 20. června 2017)  ⇑

S výplavovým kuželem Brusnice je to ale složitější. Ústila do tehdejšího vltavského ramena, takže výplavový kužel mohl být jen zhruba v místě dnešní křižovatky vedle vestibulu metra.

Mimochodem, všimli jste si, že na větších tocích už od Müllerova mapování jsou zakresleny přívozy (tečkovaná čára s obrázkem prámu/lodě), ke kterým směřuje i zástavba? To znamená, že přívozy byly důležitější, nežli místa možných brodů přes velké řeky. Z toho pak plyne, jestli představa o důležitosti brodů v minulosti není přeceňována a jestli i úvahy o brodech přes velké řeky kdekoliv, kde by si je badatelé přáli mít, jsou opravdu reálné.

Jan Čihák (Úterý 20. června 2017)  ⇑

Myslím si, že na začátku vltavské zákruty bylo mělké štěrkové koryto v celé šířce toku. Na vnitřní straně zákruty je tok pomalejší a mělčí, ukládá se tam štěrk. Na vnější straně je tok rychlejší a hlubší, probíhá tam eroze břehu. Eroze byla velmi pomalá, neboť Vltava v těchto místech narazila na křemenec Letenské terasy. Vnější část koryta byla pravidelně zanášena štěrkovým náplavovým kuželem při povodních na Brusnici. Spojilo se více vlivů a koryto bylo zaneseno štěrkovým náplavem v celé šířce.

Jan Cinert (Sobota 17. června 2017)  ⇑

Díky za upozornění, dosud mě osobně to uniklo. Opravdu významný nález. Všimněte si, že se tam uvádí "cesta k tehdejšímu frekventovanému brodu na Klárov". Už se tam nevymýšlí trasa k vymyšlenému "brodu a dřevěnému mostu" v místě Juditina mostu, která se k němu nějak záhadně vyklikatila. :-) I bez této nadsázky je snad už trochu posun v této záležitosti. No, v této době totality v bádání o našem raném středověku ale možná čtu mezi řádky něco, co tam není, ale chtěl bych tam už náznak změny číst. :-)

Ale oblouk tam zjevně byl na začátku Kaprovy ulice a kolem kostela sv. Valentina, ještě před jeho vznikem a vznikem hradby. Dokládá to i průběh nalezeného úseku raně středověké cesty hned za křižovatkou s Valentinskou v Kaprově. To znamená, že kostel sv. Valentina byl na mírném návrší, kterému se cesta od začátku vyhýbala. Je to i přirozené, takové návrší bylo pokračováním říčního prahu, který byl brodem. Na Klárově bylo stejné návrší v místě paty Mánesova mostu s kostelem sv. Petra. Výše proti proudu byl klidnější a hlubší úsek řeky a jedině tam mohl být původní přívoz, ke kterému směřovala cesta v Platnéřské. Po výstavbě jezů se přívoz přesunul do místa dnešního Mánesova mostu a nahradil tak původní brod, jak je už známo ze starých vyobrazení.

Tak jen malé upřesnění pro Jana Čiháka. K brodu se spíše jezdilo, více se chodilo k přívozu, nezbytné součásti brodu. :-)

Jan Čihák (Sobota 17. června 2017)  ⇑

Na www.ceskatelevize.cz/ct24 se dovíte,
kudy se chodilo k pražskému brodu.

ZH (Neděle 11. června 2017)  ⇑

Budu rád, když pošlete ;).

Jan Cinert (Neděle 11. června 2017)  ⇑

Zřejmě jsem dříve dobrého rozlišení dosáhl jen kliknutím na volbu Zobrazit obrázek u "Nakladatelství Gasset" při vyhledávání v Obrázky. Jinde ta mapa asi není přístupná.

Jan Cinert (Neděle 11. června 2017)  ⇑

Máte pravdu, nechápu, proč jsem to napsal přesně obráceně. Asi jsem byl zrovna příliš zahleděn do mytologie, kde je ten známý problém - bůh/héroj stojí na východním obzoru čelem proti nám, takže jeho levá strana je z našeho pohledu vpravo.

Můžu Vám poslat stránku z mé stále nedokončené knihy, kde se názvem také zabývám. Ale není tam ještě doplněný obrázek z "Mapa Prahy s okolím z roku 1757 od Jiřího Matyáše Seuttera", kde je zapsán tvar Zalov, byť v jiných názvech jsou spřežky a háčky. Podle mne jasný důkaz, že tzv. Levý Hradec byl původně nazýván Lov/Lev a Zalov znamená "za Lovem", čili vedle Lovu. Tu mapu jsem možná dříve na internetu někde viděl v dobrém provedení, ale teď se mi to nějak nedaří.

ZH (Neděle 11. června 2017)  ⇑

Jan Cinert: znovu se zabývám původem názvu Levý hradec, chci se zeptat: tady píšete, že desný je levý, ale všude je uvedeno, že desný znamená pravý, dodnes v chorvatšitině. Nemáte tam chybu?

ZH (Pondělí 5. června 2017)  ⇑

Dík za tip.
Nákresy zřejmě vycházejí z Arch. atlasu Pr. hradu, měl jsem možnost krátce před jeho uzávěrkou upozornit, že kaple sv. Vojtěcha nebyla souběžná s basilikou, ale s katedrálou, no, marně.

Mimochodem, v sobotu jsem jel na kole kolem hradiště Semín, o němž jsme tu diskutovali, vyrůstá tam obří stavba vypadající jako olympijský stadion, vozí tam tlusté preparované klády do palisády, tak předpokládám, že je to cosi na způsob experimentální archologie, pokud to nebude nějaké další 'hnízdo'. Ale nic jsem o tom na webu zatím nenašel.

Jan Cinert (Pondělí 5. června 2017)  ⇑

Tohle už znáte? Po kliknutí na hvězdičky v půdorysu se vlevo objeví nabídka fotodokumentace a někdy i 3D prohlídka.

Neměl jsem čas vše projít, je to dobrý a přínosný počin, jen jak se stalo už tradicí, některá tvrzení jsou hodně překvapivá. Třeba, že z Vratislavovy baziliky sv. Jiří se nic nedochovalo, nebo na virtuálním modelu baziliky sv. Víta vyčuhuje nejen část jižní apsidy rotundy, ale i jižní oblouk lodi rotundy, dokonce do úrovně římsy hlavní lodi baziliky. Přitom je doložené nalezenými zbytky, že pouze apsida vyčuhovala z jižní lodi baziliky a byl by to tak i neproveditelný nesmysl. Vynechávám komentář k tomu, co je také nemožné, ale je součástí dlouhodobě uznávaných výkladů. Velmi přínosné jsou fotky románských zdiv v podzemí dvora kláštera sv. Jiří. Myslím si, že to nebylo takto nikdy publikováno.

ZH (Čtvrtek 20. dubna 2017)  ⇑

Hezký úlovek, dokonce jsem začal konečně rozumět i maďarsky (Szent Márton-templom) ;).

Jan Cinert (Středa 19. dubna 2017)  ⇑

Před časem jsme se dotkli neznámého kostela na Vyšehradě pod pozdější bazilikou sv. Vavřince. Zkusil jsem datovat podobný v maďarském Feldebrö. Zde je to zcela dole a o něco výše datování onoho vyšehradského kostela. Vychází zajímavé vazby a historické souvislosti.

Jan Cinert (Čtvrtek 23. března 2017)  ⇑

Vybavuje se mi, že při letmém pohledu na Týnský chrám při průchodu Celetnou ulicí, mi bývalo kdysi divné, co je to za nepatřičný přístavek se stejným zdivem, jako má chrám. Neřešil jsem to, tak nyní již díky Vám chápu.
Naštěstí gotické kostely už nebyly orintovány podle východů Slunce, ale podle okolní zástavby, takže se nemusí nic řešit. :-)

Přiznám se, že jsem nevěděl, nebo dávno zapomněl, že kostelík sv. Matěje byl původně rotundou. Zajímavé.

ZH (Čtvrtek 23. března 2017)  ⇑

Pánové, co se zajímáte o Prahu, v Zaniklých kostelech jsou nové dva přírustky (seznam je úplně dole) o předchůdci Týnského chrámu, třeba k tomu něco máte. Podotýkám, že např. v monografii s Jansovými obrazy je chybný popis kaple sv. Ludmily. A ještě podotýkám, že nákres raně gotického chrámu je ofocený mobilem, tedy nevhodný k zkoumání azimutu ;-).

ZH (Neděle 19. března 2017)  ⇑

Zdravím,
jsem vděčný a rychlý ;).

Když tak na to koukněte, zda to není nepřesné.
Teď se zdá, že je to čtyřpodlažní stavba vyhlížející jako panelák s mnoha okny. Dobový obrázek asi nelze získat...

P.S. před rokem jste se zmínil o legendě k Sadelerovu prospektu, je někde k sehnání?

Zdeněk Homola