Z. Homola (Čtvrtek 2. října 2008)  ⇑

K těm hatmatilkám: google překládá i ze španělštiny a tuším i portugalštiny do češtiny. Sice dost komicky, ale s přihlédnutím k originálu tomu lze rozumět.

J. Čihák (Čtvrtek 2. října 2008)  ⇑

Někomu se může zdát málo pravděpodobné, že název důležitého místa ve středu Čech pochází z předslovanského období. Názvy Fraga na Pyrenejském poloostrově mohou napovědět jak to bylo tady. Výbojné kmeny z Povislí pronikaly do české kotliny a byly tady podrobeny Germány, kteří měli v kotlině značný vliv. Germáni časem oblast uvolnili, Slované zde zůstali a název Fraga už považovali za vlastní. Zněl sice neslovansky, ale byl zakořeněný a na českém území originální. Ani Přemyslovci možná nevěděli co znamená, ale název nezměnili. Změna názvu významného místa na obchodní stezce by nikomu neprospěla. Vladaři neměli důvod nazývat centrum moci obyčejně, třeba U líné řeky, Brod na velké zákrutě, Na vyprahlém kopci, Trámový hrad a podobně. Pozdější tvar Praga mohli tehdy chápat jako práh (hranice) mezi západem a východem.

J. Čihák (Čtvrtek 2. října 2008)  ⇑

Nelze přehlédnout skutečnost, že Fragy, Bragy a Braganca jsou na území, které ovládali Svébové.

J. Čihák (Čtvrtek 2. října 2008)  ⇑

Na Intenetu je hodně českých stránek, kde se zabývají původem názvu Praha, avšak o větším výskytu názvů Fraga a Braga na Pyrenejském poloostrově se nikdo nezmiňuje. Je to divné, i když pro mne byly tyto skutečnosti také dosud neznámé. O historii Frag a Brag jsou napsány stránky ve španělštině a portugalštině, ale jak to má našinec přečíst. Lze jen spekulovat, že názvy jsou nevysvětlené a existuje o nich více hypotéz podobně jako o Praze. Španělé a Portugalci znají řadu slov začínajících na frag- a proto se domnívám, že si názvy každý vysvětluje jak se mu to líbí. Možná už Vandalové a Vizigóti pojmenovali kultovní a vladařská místa v Hispánii Fraga. Názvy se tak zakořenily, že přežily období arabské nadvlády a neustálou tendenci ke hláskovým změnám. Podobně uvažuji o Praze. Germánský název asi převzali Slované a teprve později se prosadily hláskové změny. Název Fraga mohl mít v 9. a 10. stol. více tvarů. Z tohoto pohledu můžeme věřit Ibráhímovi a přepisovatelům, avšak pochybností se nezbavíme.

Z. Homola (Středa 1. října 2008)  ⇑

Nebylo by špatné prostudovat portugalský a španělský toponomastický slovník. Mimochodem, jak už jsem psal, farag znamená v (dnešní) arabštině díra, průrva, laguna ap. Arabšina, odhaduju, měla na P.p. na názvy osad velký vliv. Ibrahim (pořád nevím, kde se přesně tento citát vzal a jak je přesný) napsal prý Farag, jež oni Paraga zovou.

J. Čihák (Středa 1. října 2008)  ⇑

No... pokud připustíme vliv španělštiny, pak by to mohlo znamenat Svatý Jan od Fragy, mající vztah k Fraze, působící tam, např. sv.Jan od Kříže, ale nevím, tyto jazyky neovládám.

J. Čihák (Středa 1. října 2008)  ⇑

Svatý Jan na (ve) Fraze se píše Sao Joao em Fraga. Vypadalo to hezky a skončilo mrzutě. Nevadí, těch Frag je na P. p. hodně. Germánské náboženství tady patrně zanechalo stopy a tak opět docela věřím, že Ibráhím navštívil v Čechách Fragu a možná zkomolenou Faragu.

J. Čihák (Středa 1. října 2008)  ⇑

Smolenská vesnice Vorga má možná základ v praslovanském voržit a ruském vorožíť. Nebo je to splácané z voržit a fraga? Ovšem záhadnější je osada Vorga v Itáli. Latina a italština takové slovo nezná. Germáni šli přes Rusko, Vizigóti zpátky na západ a prošli při tom celou Římskou říši.

Z. Homola (Středa 1. října 2008)  ⇑

No, nemám teď čas se těmito věcmi zabývat, ale jednak bych chtěl pořád připomínat slůvko "možná", protože o Žiži víme fakticky jen, že to bylo za Kosmy vyvýšené místo uprostřed města, o jehož účelu se nezmiňuje atd. Nejsem si jist, zda Sao Joao de Fraga neznamená Svatý Jan z Fragy, tj. že to třeba nesouvisí s místem jeho působení. Je nicméně pravda, že Frag je na Pyrenejském poloostrově spousta, v google maps 8.

J. Čihák (Středa 1. října 2008)  ⇑

Skála nad městem Vila Real mohla mít význam jako Žiži. Název poustevny Sao Joao de Fraga k tomu navádí. Kopec nad Prahou byl kultovním místem a knížecím stolcem, tedy domnělou Fragou.

-------------------------------------------------

Fraga da Pena
http://benfeita.planetaclix.pt/fraga.htm
http://benfeita.planetaclix.pt/fraga1.htm

J. Čihák (Středa 1. října 2008)  ⇑

Jak jsem už dříve napsal slovo fraga má vazbu k staroslověnskému vraža, vraženije-věštění a navíc k slovinskému vraž-věštění. Věštit je srbochorvatsky vražat, polsky wrózyć, ukrajinsky voróžať a rusky vorožíť. Proto mě nepřekvapilo, když jsem v Bulharsku našel město Vraca, v Chorvatsku město Varaždin, v Rusku město Voroněž, v Lotyšsku potok Voroža a v Čechách ves Vraže, jejíž název se velmi podobá staročeskému vražě-los(vrhati losem), což souviselo s předvídáním budoucnosti. V Čechách jsou 4 obce s názvem Vráž a na Šumavě vrch Vráž. Chci jen poukázat na zkutečnosti a možné souvislosti. Je to složitá práce pro dobrého etymologa a historika a tak si to každý musí rozebrat jak umí. Třeba název Varaždin (srovnej s vraža) může napovídat jak se Fraga mohla dočasně změnit na Faraga.

Z. Homola (Úterý 30. září 2008)  ⇑

PS: proč souvísí Vila Real s Prahou?

Z. Homola (Úterý 30. září 2008)  ⇑

O portugalském Braga jsem psal už ve stati o ethymologii, tehdy jsem našel výklad o původu názvu dle keltského kmene Bracarů (protokeltsky je braka kalhoty), ale bylo tam nápadů víc. Bragas jsou španělsky kalhotky, původ je (dle Wikipedie) z keltského braga a ti to prý převzali od Germánů. S tím synem Odina je to také zajímavé.

J. Čihák (Úterý 30. září 2008)  ⇑

Braga - syn Odina a Friggy.

Braga - ruský nápoj z ječmene a chmele vařený k podzimním slavnostem. Germáni se při stěhování Evropou dostali až do jižní Rusi. Kdoví co všechno a kde zanechali ze své kultury.

Braganca - www.google.com/maps?source=cds&q=braganca

fraga - portugalsky 1 skalisko, útes 2 balvan. Nějak to může souviset s kamenným stolcem.

J. Čihák (Úterý 30. září 2008)  ⇑

www.google.com/maps?source=cds&q=braga
www.google.com/maps?source=cds&q=fraga