Jan Cinert (Pondělí 9. října 2017)  ⇑

To, že jedinec z hrobu č. 102 rodil, jsem četl někde a nyní nevím kde. V atlasu Nejstarší Přemyslovci 1997 od E. Vlčka je uvedeno, že naopak se podle dochovaného stavu pánve nedá určit, zda dotyčná rodila. Určitě se jedná o jednu kostru, která byla v hrobu na ose kaple a podlaha apsidy 2. fáze se hrobu vyhnula. Takže tento hrob je tam nejstarší a ojedinělý.

Psal jsem to v rychlosti a jako obvykle v noční hodinu. Takže francouská královna Emma pocházela z Itálie a zkoumaní šneci budou italští kolem Pávie, neboť tam měla dotyčná vyrůstat.

Zapomněl jsem ještě, že i Bojovník (velmož) z III. nádvoří byl příchozí od jinud, prý "možná" z Dánska, takže má být najmutým družiníkem, původně vikingem. To se mi nezdá, je to podle uletělé představy, že vrazi Ludmily jménem Tuna a Kommon také byli severského původu. Jsou to přitom jen mýtičtí blíženci Stín-Světlo. Vybavení hrobu bylo spíše knížecí, nežli družinické, a i syn vyhnaného Přemyslovce mohl vyrůstat mimo Čechy, samozřejmě ale ne až v Dánsku. Také je nejasné, jak by se uskutečnil pohřeb družiníka v místě Pražského hradu před jeho založením. Musel by za odměnu dostat kontrolu části stezky vedoucí od brodu k šáreckému hradisku. Pak zase nesedí jeho rituální poprava tupým úderem do hlavy zezadu. Podle mé pracovní teorie by mohl být popraveným Bořivojovým předchůdcem po sněmu u pražského brodu, který rozhodl oprávněnost Bořivojova nároku na pražský stolec. Čili legendárním Zrojmírem/Strojmírem.

Staroměstská věž Juditina mostu a Biskupského dvora byly až gotické, takže štíhlejší.

ZH (Pátek 6. října 2017)  ⇑

Díky za reportáž. To je opravdu totožná kostra, ten 18 mladík, který rodil? Nejde o dvě různé kostry?
O tom poměru dvou isotopů stroncia skoro nic nevím, šneci budou použiti proto, že je lze koupit ve francouzské prodejně na Smíchově a nemusí se do databází či do Francie trhat zuby? ;-)
Shodou okolností máme Hradsko v plánu v dohledné době navštívit, aniž bychom věděli o dotyčné prohlídce, tak se tam nejspíš zase potkáme.

Připravte se, až to pořádně nastuduju, že že se budu ptát na problematiku věží při malostranském konci mostu, tedy že původní Juditina věž měla stát ne na půdorysu dnešní velké severní věže, ale o pár metrů západněji, což koresponduje s pozoruhodnou vížkou obdobně přiléhající k dnešní jižní věži, viz. Za poznámku stojí, že Černá a nejspíš druhé dvě hradní věže, a obě dnešní malostranské mostecké věže, mají stěnu 10 m dlouhou, zatímco staroměstská věž Juditina mostu měla zřejmě 8 metrů, stejně jako dodnes stojící tzv. věž Biskupského dvora, s tou si vůbec nevím rady, na Huberovi je taky.

Jan Cinert (Pátek 6. října 2017)  ⇑

Upozorňoval jsem na výroční konferenci k výročí sv. Ludmily v Mělníku. Jedním z přednášejících byl J. Frolík a hovořil o průběžném stavu výzkumu kosterních pozůstatků z pohřebišť na a kolem Pražského hradu. To znamená, že i o výzkumu ostatků Přemyslovců, které nejsou v držení Svatovítské kapituly.

Snad nejzásadnější a nejpřekvapivější je zjištění, že podle genetického posouzení je kněžna z hrobu č. 102 v kapli P. M. v klášteře sv. Jiří, zemřelá ve 20,4 ± 1,84 roku, ve skutečnosti mužem. Již jsem na zprávu v médiích dříve upozornil. Je to nový badatelský oříšek, jedinec měl dle E. Vlčka krevní skupinu 00, Přemyslovci B0, ale i tak mohl být Přemyslovcem, neboť třeba B0 a A0 rodičů může dát potomku 00.

Bylo i překvapivé, že přednášející vkládá velké naděje do ztotožnění ženských ostatků z hrobu č. 92 ve sv. Jiří s uletělou numizmatickou hypotézou, že francouzká královna Emma je totožná s manželkou Boleslava II. kněžnou Hemmou. Podle stroncia a kyslíku/17 v zubech bylo zjištěno, že dotyčná nepochází z Čech, a tak se nyní bude porovnávat podle množství stroncia ve francouzkých šnecích, jestli opravu dotyčná nepochází z oblasti, kde tito šneci se stejným obsahem stroncia žijí. Přijde mi to podobné, jako nadšenecké nalézání rotundy ve Staré Boleslavi, u níž měl být zavražděn kníže Václav, jak jsem na to níže upozornil.

Názory přednášejícího na ztotožnění dalších ostatků s historickými Přemyslovci byly stále stejné, čili že Bořivoj z hrobu K1 je Boleslavem I. a Oldřich z hrobu č. 98 ve sv. Jiří je Boleslavem II. Zvláštní bylo, že ztotožnění Bořivoje s K1 by prý bylo v rozporu se stratigrafií, přitom právě stratigrafie (co je níže je starší) určuje, mimo jiné, že je to Bořivoj.

Celkově se to dá zatím vyhodnotit tak, že se pravděpodobně bude historie opakovat, jak jinak v Čechách :-), totiž, že výzkum zase přinese výsledky jiné, nežli jsou vytvářené předběžné hypotézy. Tak to bylo už s výsledky výzkumu E. Vlčka. Ale nezbývá, nežli na závěrečné vyhodnocení počkat až na dokončení výzkumu.

Až bude trochu času, tak snad umístím nahrávku na svůj web. Někdo tam profesionálně natáčel, ale zřejmě to nebude na internetu zpřístupněno.

V sobotu 21. 10. se od 10:00 koná komentovaná prohlídka hradiska Hradsko, tedy Kanburgu a zároveň Psova, rodiště kněžny Ludmily. Nebude tam říkáno nic nového, jen popis archeologického výzkumu ze 70. let, ale pokud bude slušné počasí, tak bych výlet uskutečnil.

ZH (Úterý 19. září 2017)  ⇑

Dík, zkoušel jsem měření výšek v lokalitě, kde to znám, je tam prakticky vodorovná údolní niva ono to však ukazuje, jako by to mělo tvar U, tedy na kraji nivy o 10 metrů víc.
Zřejmě proto, že Google Maps mají (pokud to už nezpřesnili) mimo USA výšky ve 100metrových dlaždicích (tj. 300 stop, v USA 100 stop) a kóty mezi středy těch dlaždic interpolují.
Nejpřesnější je asi ta mapa, co jsem na ni nedávno dával odkaz, protože je podle geodeticky naměřených vrstevnic. Nicméně kamarádka geodetka se mi vysmála, jestli se prý spoléhám na vrstevnice, oni vyměří některé kóty a vrstevnice mezi ně dokreslí podle intuice...

J. Čihák (Úterý 19. září 2017)  ⇑

Ten poslední nástroj mě zklamal. Funkce Show Elevation umí dobře vykreslit mořské dno. U vodních nádrží a řek to funguje velmi nespolehlivě. Výsledek bývá značně zkreslený, profil dna je pouze naznačený.

J. Čihák (Úterý 19. září 2017)  ⇑

Další užitečné nástroje:

https://www.daftlogic.com/sandbox-google-maps-find-altitude.htm
Zvolte Satelite, celá obrazovka, při větším přiblížení se zapne pohled z ptačí perspektivy, lokalitu lze prohlížet ze 4 stran, přesunutím panáčka se dostanete na zem a a může začít virtuální prohlídka okolí, šipkou vlevo nahoře se dostanete zpátky do ptačího pohledu.

https://www.daftlogic.com/projects-advanced-google-maps-distance-calculator.htm
Tento nástroj umí zobrazit profily říčních koryt, tedy i to, co je pod vodou.

J. Čihák (Úterý 19. září 2017)  ⇑

Měření nadmořských výšek
http://www.altitude.nu/
Při větším přiblížení lze lokalitu prohlížet z ptačí perspektivy.

Jan Cinert (Neděle 17. září 2017)  ⇑

K jejich jazykovědným schopnostem a pracovitosti se dá vzhlížet jen s úctou a obdivem. Ale jsou tam přítomna právě ta přání v obrozeneckém duchu a tehdejší nevyjasněnost všech historických souvislostí.

ZH (Neděle 17. září 2017)  ⇑

OK. Nemohu polemizovat. Ale když sleduji, jak zasvěceně se ti staří filologové hrabali v originálních zdrojích, ovládali podrobně dané jazyky a písma, tak se mi nechce věřit, že by takovéto triviální chyby udělali.

Jan Cinert (Neděle 17. září 2017)  ⇑

To je dobře, že jste to vzdal. Jen vycvičený člověk se v těch rozborech může zorientovat a oddělit pravdivou podstatu od přání a poznání tehdejší doby.

Prvotní "dochovanou" redakcí I. staroslověnské legendy je redakce minejní, protože má nejlepší věcné údaje. Tvrzení, že původní je Charvátsko-hlaholská redakce, protože je stručná a psaná hlaholicí je nesmyslné. Stručná je proto, že je zestručněním redakce minejní a psaná hlaholicí proto, že byla nalezena v Chorvatsku. Tam cyrilice nebyla přijata a psalo se jen hlaholicí. Tudíž tam nemohl být nalezen zápis legendy v cyrilici.

Cyrilice vznikla v průběhu 10. století na Balkáně, takže zřejmě v Ochridu. Teprve v polovině 11. století se mohla dostat do Čech. Něco k tomu mám u datování kostelů "neznáný na Vyšehradě" a "ve Feldebrö, zde ke konci.

ZH (Sobota 16. září 2017)  ⇑

Snažil jsem se aspoň prolistovat nesmírně rozsáhlý filologický rozbor M. Weingarta o První česko-církevněslovanské legendě o sv. Václavu (je toho 225 stránek) ve Svatováclavském sborníku (1934), ale je nad mé možnosti to pojmout... Tak své repliky vzdávám.

Jan Cinert (Sobota 16. září 2017)  ⇑

O pořadí, jak jsem je uvedl, se v 19. století neváhalo. Pouze některým se pak podařilo prosadit, že později objevená I. staroslověnská legenda vznikla nedlouho po Václavově smrti. Celé to pak zamíchal J. Pekař tím, že začal prosazovat vznik Kristána koncem 10. století.

ZH (Sobota 16. září 2017)  ⇑

Dík, budu muset, jestli někdy budu v důchodu, více studovat, nezdá se mi to ;).

Jan Cinert (Sobota 16. září 2017)  ⇑

Nejautentičtější legenda není, jen věcné údaje z několika různých legend. Oficiální výklad o posloupnosti legend, jak jste jej uvedl, je nemožný. Je přizpůsoben tomu, aby kult sv. Václava vznikl brzy a v Čechách, dále aby bylo možné zasadit tzv. Kristiánovu legendu do konce 10. století. Tím pak všechny základní legendy měly vzniknout před koncem 10. století, když z nich Kristián opisoval.

Správné pořadí legend s přidanými věcnými údaji (stručně):

1. 983 - Gumpoldova legenda se základním Václavovým příběhem odehrávajícím se v "italském" městě Praze.

2. 1. pol. 11. stol. - II. staroslověnská (překlad Gumpolda) s některými domácími doplňky. Patrně původně psaná hlaholicí, dochovaná cyrilská podoba.

3. 2. pol. 11. stol. - I. staroslověnská legenda psaná cyrilicí(!) s doplňky podle nedochovaných hlaholských análů z 10. století.

4. 12. století - Crescente fide jako ubohý výtah z Gumpolda.

ZH (Sobota 16. září 2017)  ⇑

Kterou legendu vlastně považujete za nejautentičtější?
Z dostupných údajů se zdá být nejstarší I.staroslověnská legenda psaná hlaholicí (polovina 10. st.), Gumpoldova cca 980, Crescente fide poslední třetina 10. století.