ZH (Sobota 1. května 2010)  ⇑

JČ: já se v Kutné Hoře moc nevyznám, párkrát jsem šel od Barbory do města a opačně, nemůžu najít ten správný kostel v Malíně, jsou tam dva, ten nápadnější mi nevychází a ten druhý jsem nenašel. Nemáte to zakreslené v mapy.cz a nemůžete sem dát odkaz?
Dovedu si představit, že štoly mohly být raženy podle nějakých esoterických principů, aby se našla nová ložiska.

No, při té příležitosti jsem si vzpomněl na pravěk a nedaleký bylanský rondel, a další asociací jsem se vrátil do Chaber, kde jste kdysi zkoumal spojnice včetně pravěkých objektů. Severně od kostela Stětí sv. Jana je kopec, kde bylo pravěké hradiště (o tom jsem nikde nic nenašel, ale údaj mám od archeoložky). Mě ale stále fascinuje ta kruhová zeď na kruhovém vršku s kostelem a vnitřní soustředný prstenec, který archeologové považují buď za pozůstatek 12,5 metrové rotundy, nebo základy nedostavěné rotundy, no, to se mi nezdá, jak jsem říkal. Sice nemám jiné indicie než tvar oněch kruhů, ale tak nějak mě napadlo, zda na tom půdorysu nemohl být pravěký rondel, kde by jím procházející linie byly logické a jestli by to nezapadalo do vašich předešlých výzkumů.

ZH (Sobota 1. května 2010)  ⇑

Omlouvám se za překlep se slunovratem.
O symbolice samotného letohrádku se píše leccos (např. pis.cz), nevím, zda jsou to skutečně autentické Ferdinandovy představy, nebo novodobá interpretace. O letohrádku existuje x monografií (ale nečetl jsem je), předpokládám, že vy ano, jsem zvědav na váš článek. Předpodkládal bych, že se v nich symbolice věnují.
Těžko říct, jak vypadala původní (Ferdinandova) podoba cest v oboře, Kloseho mapa vodovodu je nejstarší, co já znám, pochybuju, že by byla dostatečně podrobná starší obecná mapa, ledaže by v archivech byly přímo nákresy obory (to asi budou, ale zda jsou dnes objeveny...). Nebo nákresy bitvy na Bílé hoře. Otázka je, zda další architekti původní směry cest ctili, rozvíjeli, nebo eventuální symboliku neznali.
Na astronomické výpočty je skvělý program Sky Map Pro, který se dá v demoverzi tuším 30x spustit zdarma. Jen tak spatra a laicky: Měsíc a planety obíhají v rovině blízké ekliptice, a tak předpokládám, že by Venuše mohla vycházet/zapadat nad obzorem v podobném rozmezí jako Slunce, tj. cca 50-127/233-310°, ale to je fakt bez záruky, bohužel jsem to penzum demoverze už vyčerpal ;).

J. Čihák (Pátek 30. dubna 2010)  ⇑

Kutná Hora je rájem pro hledače záhad. Rozsah kutnohorského podzemí je v současnosti neznámý. Území města a okolí bývalo prošpikováno do velké hloubky labyrintem důlních chodeb. Dnes jsou většinou zasypány, zavaleny nebo zatopeny. Bylo by divné, kdyby kutnohorská slunovratová linie neměla vztah k podzemí. Její tajemný bod není na povrchu zajímavý, ale hluboko pod zemí mohlo něco být, například svatyně tajného bratrstva. Toto místo bylo v dávných dobách za městskými hradbami. Jan Ruthard poblíž postavil dvorec Kolmark (nyní čtvrť Karlov) a v hlubokých sklepeních schovával stříbrný poklad. Je možné, že tam byla tajná pokladnice krále Václava II.. Schopnosti kutnohorských zeměměřičů nelze podceňovat. Asi by nebylo nemožné vykutat tajnou chodbu z Ruthardova sklepení pod tajemné místo na linii a další chodbu do města.

J. Čihák (Pátek 30. dubna 2010)  ⇑

Půdorys letohrádku Hvězda je odkloněn možná proto, aby jedna z hlavních os směřovala do Jeruzaléma. Druhá osa směřuje k východu Slunce o svátku Zmrtvýchvstání a třetí přibližně do Říma.

Jiří Škaloud (Pátek 30. dubna 2010)  ⇑

Zdravím a moc děkuji za informace a za přiložený odkaz. Ano, souvislost se směrem ZIMNÍHO slunovratu jsem si také uvědomil. Když jsem teď viděl tu Klossovu mapu (obrácené sv.strany mě nejdřív trochu vyděsily:-)), o to víc mě to utvrzuje v přesvědčení, že starší jsou ty cesty-průsmyky, o kterých mluvíme, a které jsou i dnes zachovány. Novodobější 8-mi paprsková hvězda cest organicky k letohrádku i těmto "paprskům) moc nezapadá. A souhlasím - průseky jsou symetrické kolem střední cesty s úhlem odklonu cca 25°, tedy neodpovídají ani geometrii paprsků šesticípé hvězdy. Kardinální otázka je: proč je půdorys letohrádku (i střední cesta) odkloněn o cca 14° od směru k východu?? Vzhledem k "hvězdě" napadá mě i možná souvislost s Jitřenkou, tedy polohou Venuše v nějakých důležitých okamžicích. Ovšem nejsem schopen dohledat takovéto pozice, ale myslím, že k severnějšímu směru se Venuše nikdy nedostane. Kdyby vás něco napadlo, dejte mi prosím vědět. Píšeme o tomto tématu článek, časem vyjde určitě u nás na webu www.putujici.cz Tímto vás i srdečně zvu k návštěvě na naše stránky. A pokud bychom našli společnou řeč, jistě by nám bylo ctí i spolupracovat.
Ing. Jiří Škaloud

ZH (Čtvrtek 29. dubna 2010)  ⇑

Ještě jsem si neuvědomil, že dnešní cesty neodpovídají původním, byly předělány začátkem 19. století, kdy ta jižní téměř zanikla.
Tady je stav na Kloseho mapě z r. 1723, témř 200 let po založení obory 1530 (letohrádek byl založen 1555). www.prazskestezky.cz/hvezd/hvzd02.html

ZH (Čtvrtek 29. dubna 2010)  ⇑

Dobrý den.
Ač Ferdinand Tyrolský prý sám Hvězdu projektoval, patrně podle nějakých astrologických principů a vybízelo by to tedy k našim úvahám, nikdy jsem se tím kupodivu blíže nezabýval, nedošel jsem zatím dále než k románskému období ;).

Teď jsem letmo měřil azimuty oněch cest na Google Earth, ta jižní cesta má 127°a nějaké drobné, zdá se tedy, že odpovídá východu Slunce o letním, pardon, zimním slunovratu a nesměřuje k Jeruzalému (to by měla 132°).
Severní cesta má azimut 78° a zdá se, že na ni navazuje centrální cesta Královské obory, jež vede k Belvederu, jiná souvislost mě nenapadá.
Prostřední cesta má azimut 103°, navazuje na ni cesta, jež vede k Ladronce, ale jinak mi k tomu směru také nic nenapadá.
Ale porůznu jsem narážel na Ferdinandovy dobové nákresy, hlavně přímo v letohrádku, nevím, jestli tam může být něco relevantního, ale fakt jsem to nestudoval, možná vy ano? Zajímalo by mě to.

Jiná věc je přímo půdorys letohrádku, na který kupodivu ony cesty nenavazujou, jedna z jeho tří hlavních os má onen směr cca 132°.

jiří škaloud (Čtvrtek 29. dubna 2010)  ⇑

Dobrý den,
narazil jsem na tyto stránky při hledání souvislostí o orientaci směrů cest v letohrádku Hvězda. Podle mého laického odhadu a měření z map, směřuje nejjižnější průsek na Betlém (Jeruzalém). Prosím, nemáte nějaké bližší informace, případně vysvětlení dalších os těch tří hlavních cest?
Díky za jakoukoliv odpověď, případně za vaše přímé e-maily na skaloud.jiri@seznam.cz
Jiří Škaloud

J. Čihák (Čtvrtek 29. dubna 2010)  ⇑

Oba trojúhelníky jsou zakódovány na linii. Stačí pomyslně sklopit krajní úsečky a vzniknou dva dvojrozměrné trojúhelníky. Jejich přepony se protínají nad zlatým řezem prostřední úsečky. V tomto případě je řez určen poměrem 5:3=1,666... a 2:3=0,666.... Mám dojem, že tajné bratrstvo v gotické Kutné Hoře mělo zálibu v čertovských šestkách. Tajemné místo na prostřední úsečce nepřitahuje pozornost. Nyní je tam nová zástavba.

J. Čihák (Středa 28. dubna 2010)  ⇑

Chrám sv.Barbory měl být podle původního projektu minimálně dvakrát větší. Výstavba trvala dlouho a projekt byl několikrát změněn. Vzdálenost 886 m se možná měla více přibližovat k 800 m a tím by úsečky byly v přesnějším poměru 2:4:3. Poměry na linii asi skrývají spojení dvou pravoúhlých trojúhelníků s odvěsnami 1:2(2:4) a 4:3. V prvním trojúhelníku se provádí konstrukce zlatého řezu podle Heróna a ten druhý je pythagorejský 3:4:5. Zatím nevím jaký to má smysl a co z toho může vyplynout.

J. Čihák (Středa 28. dubna 2010)  ⇑

Před několika lety jsme prověřovali obrazce v Kutné Hoře. Jejich nepřesnosti nelze tolerovat. Stále mi bylo divné, že by tam ve 14. století nic nevzniklo. Teď jsem našel příkladnou linii, ovšem musel jsem se podívat od Barbory až do Malína. Sv.Barbora, P.Maria, P.Maria (Sedlecký klášter), sv.Jan a Pavel (Malín). Vzdálenosti jsou 886 m, 1635 m, 1216 m, tedy přibližně v poměru 2:4:3.

ZH (Neděle 25. dubna 2010)  ⇑

Tak jsem byl v Chabrech a vyslechl i přednášku archeologa, který vykopávky v 70. letech prováděl. Dnes byla otevřena podlaha v rozsahu asi 6 m čtverečních, kde byl vidět kus klasového zdiva prvního z kostelů a hlavice sloupu nynějšího kostela, která podpírala kruchtu. No a na obrázcích byla ukázána kruhovitá čára, kde měl vést zevní okraj údajné rotundy (2. ze tří románských staveb na stejném místě), ta obkružuje západní 2/3 nynějšího kostela zevně. V kostele byly nalezeny základy apsidy široké 5,5 m, s velmi tlustým (metr a půl) a nepravidelným zdivem, které prý navazovaly na uvedený kruh. Ten je vyznačen v trávě, ale jinak než na obrázku, větší, resp. delší. (Tedy kastelán a brožurka tvrdili, že jde o obrys rotundy, zdá se však, že je to jen kraj kruhového chodníčku, který obkružuje dnešní kostel.)
Nebyly nalezeny základy lodi rotundy, ale jen otisk, tedy výkop pro ně, kameny byly prý použity na stavbu dnešního kostela. A vnitřní hranice těch základů taky nebyla nalezena. Podlaha rotundy byla vydlážděna nejméně 19 typy originálních dlaždic, které až na výjimku jinde nebyly nalezeny. Podlaha nynějšího kostela byla položena na nich a byla hliněná (jílová), dnes je kvůli vykopávkám dřevěná (a protože vykopávky zvětrávají, mají být co nevidět zasypány).
Hlavně je pozoruhodné, že rotunda měla mít přes 12 metrů v průměru a být tak druhá největší u nás (po Vítovi, kde se uvádí necelých 13 m). Nicméně české rotundy mají tak nejvýš 9 m, moravské až 11 m. Proč by zrovna v Chabrech měla být tak pozoruhodná obří rotunda o které nejsou dobové záznamy, ani proč zanikla a byla nahrazena menším prostším kostelem, není známo; vedla tudy prý stezka na Mělník. Celý areál je obkroužen téměř kruhovou zdí o průměru 39 m.
No vzbuzuje to ve mě rozpaky, namítal jsem, zda kruh s původním kostelem nebyl třeba menším ekvivalentem současného stavu, ovšem prý kruh navazuje na onu apsidu.
No více se tím zabývat nebudu, jen to popisuju pro JČ, pokud neměl možnost tam zajít.

ZH (Neděle 25. dubna 2010)  ⇑

Ještě pokud se aha týče, viz též: http://en.wiktionary.org/wiki/Appendix:Proto-Indo-European_*ak%CA%B7%C4%81-
Vím, že asi máte na protoindoevropštinu jiný názor, ale co nadělám ;).

ZH (Neděle 25. dubna 2010)  ⇑

Hlavně pro Jana Čiháka - nemám na Vás jiné spojení.
Zítra je mimořádně otevřeno podzemí chaberského kostela, o který jste se tolik zajímal, je tam ta rotunda atd.
http://www.npu.cz/prur/novin/?news[detail]=5716

Jo, dneska jsem podnikl předposlední pokus, jak ověřit prostým okem foťáku vaši jeruzalémskou linii, kterou známe jen z map, fotil jsem od Martinicova obelisku skrze větve. Poslední pokus možná někdy bude z místnosti Říšské dvorní rady Ludvíkova křídla Královského paláce, ale nechce se mi dávat vstupné s minimální zárukou, že by mi dovolili otevřít boční okno, abych se z něj mohl metr vyklonit, oni to totiž kvůli klimatizaci nesmějí otvírat.
https://zhola.com/praha/data/pohledodMartinice.jpg
Komentář: v popředí střecha Malostranské mostecké věže, nad ní báňka Nejsvětější trojice, vlevo od ní věžička domu v Lazarské, nad nimi vpravo vysoká štíhlá věž zvonice u sv. Štěpána, a vlevo nahoře tři šedé štíty domu na rohu Ječné a Kateřinské, linie by měla směřovat těsně vpravo od pravého z nich. Jak vidno, nic se z toho nedá soudit, domy přímo nad rotundami nejsou vidět...

ZH (Neděle 25. dubna 2010)  ⇑

No, vyšťoural jsem kdysi, že aha (ahwa) je markomansky řeka (ah(w)a i keltsky), teď si nevybavím kde, musel bych to hledat, to první v jednom z etymologických či toponomastických slovníků, které tady nemám k dispozici.
Dík za pochvalu se skálou, ale bylo to na váš podnět ;). Na internetu jsem nyní k velké radosti našel Jüttnerův plán Prahy z r. 1815 (http://mapy.vugtk.cz/pages/index.php?rs=2), kde je mj. zakreslena část strahovských skal (mám doma verzi z r. 1816, kde je víc podrobností, v místě Rošického stadionu je předsunutá barokní fortifikace, obrácená pochopitelně ven z Prahy, tedy proti sklonu terénu, ten je ovšem na strahovské pláni pak už velmi mírný. Možná tam přeci jen před tím nějaká dominanta byla. Na geologické mapě (http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50zj&y=745573&x=1043437&s=1) je v oblasti stadionů strahovská pláň rozšířená, což by mohlo (i nemuselo) znamenat, že místo bylo i vyvýšené. Mimochodem existence zásob opuky a pískovce 1,5 km od Hradu asi bylo jedním z důvodů rozvoje Prahy jako kamenného města.
Na onom Jütnerově plánu je za tehdy již zaniklou Koňskou bránou volný terén, ale nic, co by připomínalo skály či lomy, až kus dál, asi v místě Vinohradské vodárny, je jakýsi Berg (Zikunher?, nemůžu to přečíst), lomy by mohly být v Bezručových sadech, každopádně to asi žádná výrazná dominanta nebyla.
Levý Hradec je dost nízko (já jsem to zase kdysi zkoumal, protože mezi oběma jeho plošinami prochází spojnice mezi Vítem a Řípem, i když nevím, co by z to ho mělo plynout). Ale jak jsem se těmito věcmi bavil, abych měl motivy pro výlety, tak jsem zjistil, že určování výškových spojnic je hrozně klamavé, kolikrát bylo vidět jak na dlani, co dle map být vidět nemohlo, snad za to může atmosférická refrakce, snad různé detaily v reliéfu krajiny, ono někdy stačí popojít o pár metrů a je vše jinak.