ZH (Úterý 4. května 2010)  ⇑

No já mluvil o jednom z jeho 16 dětí, Ferdinandovi Tyrolském, českém místodržícím. Měl podobné sklony jako jeho tuším synovec Rudolf II. Ale je fakt, že o tom nic moc nevím, tak nebudu polemizovat.

Řekl bych, že kdyby měly cípy Hvězdy ukazovat na nějaké lokality, byly by ty lokality význačnější.

J. Čihák (Úterý 4. května 2010)  ⇑

Odpůrci Ferdinanda I. stále prosazovali reformační změny. Panovník reformu potlačoval, obnovil katolickou církev, byl znovu obsazen stolec pražského arcibiskupa, vrátily se starší církevní řády a do Čech přišli jezuité. Takže kdoví jaký byl Ferdinand, možná příznivec renesančního synkretismu. Omlouvám se za chybu, kněžiště sv.Markéty je 20 m jižně od linie. Další zajímavá místa mezi Hvězdou a Strahovem nejsou a proto jsem linii protáhl na obě strany a hledal něco v okolí. Linie směrem na západ probíhá blízko kostela sv.Jakuba v Hostivicích. Východním směrem vede okolo vrchu Vítkova, o kterém už jsem tady několikrát psal. Jeho západní část bývala homolovitá, což se magicky vyjímalo nad okolním vltavským údolím. Tvar vrchu byl poznamenán těžební činností a nakonec byl značně změněn při stavbě památníku. Do linie Hvězda-Markéta-P.Marie nezapadá žádný přístupový koridor a ani osy půdorysu letohrádku. To není potěšitelné. Azimut linie je 86˚. Proto váhám, jestli ji mám zařadit mezi rovnodenní ley lines. Pokud by linii vytyčovali podle východu a západu Slunce, pak by měla být přesnější.

ZH (Úterý 4. května 2010)  ⇑

No já bych takovou symboliku u Ferdinanda Tyrolského nečekal, mám pocit, že byl jako renesanční člověk zaujatý antikou, možná Leonardem, Koperníkem atp., cípy Hvězdy prý byly zasvěceny římským bohům Jupiterovi, Merkurovi, Dianě a snad Saturnovi, Martovi a Venuši. Například Míčovna má alegorická sgrafita čtyř živlů, sedmi ctností a sedmi svobodných umění, Letohrádek královny Anny je vyzdoben reliéfy převážně s antickými motivy.
Šest cípů hvězdy a šest úhlů mezi nimi by mohlo symbolizovat třeba souhvězdí zvěrokruhu či co, to mi jen teď napadlo.
Zajímavé je, že, jestli se nemýlím, nebyl v Praze postaven renesanční kostel (nebo jo?). Takže bych se k té křesťanské symbolice moc nepřikláněl.

J. Čihák (Úterý 4. května 2010)  ⇑

Osa procházející vchodem letohrádku má azimut cca 104˚. Jen tak mě napadlo, že by mohla mířit k východu Slunce na Popeleční středu. Podobně jsou orientovány kostely v Chabrech, v Bohnicích, v Čakovicích, na Proseku a sv.Jiljí na Starém Městě. Jejich orientace je pro období středověku odchylná. Většina hlavních os románských a gotických kostelů má azimut 70-80˚. Jsou tedy orientovány podle slunečního kalendáře ke svátku Zmrtvýchvstání. Podle mého názozu může odchylná orientace souviset s Popeleční středou, která také patří mezi důležité svátky. V době založení letohrádku Hvězda už se na jednotnou orientaci kostelů moc nedbalo. Později byly kostely orientovány dokonce na sever a západ. Chci tím jen naznačit možnost, že Ferdinand nechal letohrádek postavit směrem k východu Slunce o svátku Popeleční středy. Možná byl pro něho tento svátek velmi důležitý, tak jako pro zakladatele těch čtyř kostelů na severu Prahy.

Letohrádek Hvězda leží na jedné linii s Břevnovským a Strahovkým klášterem. Důležitými body linie jsou střed Hvězdy, kněžiště kostela sv.Markéty a kněžiště kostela Nanebevzetí P.Marie. Linie má sporné parametry. Azimut 86˚ se dosti liší od rovnodenní linie. Kněžiště sv.Markéty je 20 m severně od linie a přibližně v její polovině. Vzdálenosti jsou 2189 a 2368 m.

ZH (Pondělí 3. května 2010)  ⇑

Dík za odkaz. Zajímal by mě doklad, že na Hvězdě a na Jenerálce byly dvě svatyně kultu Země na území Prahy v období paleolitu.

jiří škaloud (Pondělí 3. května 2010)  ⇑

Díky vám oběma :-) za přemýšlení, nápady i odkazy. Magie matematiky je úžasná, hlavně kvůli tomu, že matematika je nástrojem popisujícím svět, tedy v jejích hříčkách a logikách se nacházejí i skryté vztahy a filozofie.
ad letohrádek. Souhlasím, vše je možno. Já uvažuji takto:
1)stavba je postavena s přísnou geometrickou logikou šestcípé hvězdy, má spoustu skrytých poselství Kabaly atd, má 4 podlaží pro 4 živly.
2) Hlavní přístupový koridor je v ose vstupu. Když stojíte před letohrádkem, nepochybujete, že tato cesta je energetickou součástí stavby.
3) Směry "paprsků" cípů hvězdy míří pochopitelně i na druhou stranu(nejen jižně), a jistě podléhají primárně logice 60°-vé geometrie. Naopak tři přístupové směry průseků této logice nepodléhají, avšak jsou tak rovné, že nějaká logika pouhého zachování dřívějších cest není moc pravděpodobná.
4) Co mi z toho vyplývá? Stavba byla postavena záměrně s odchylkou cca 14°, tj střední přístupový koridor je primárním směrem a důvodem, proč stavba stojí tak, jak stojí. A přestože se postranní koridory "vzpírají" jinak velmi dominantní touze po symetrii, byly natolik důležité, že byly zachovány.
5) Koridory jsou energetické "ley-lines", nicméně nevím, zda pouze toto je primární důvod jejich existence.

Na www.putujici.cz vyšel náš první díl o letohrádku, oboru a cesty se pokusíme (i díky vám) popsat příště :-))
jš

J. Čihák (Neděle 2. května 2010)  ⇑

Půdorys letohrádku Hvězda je lákavý ke zkoumání. Klíčem k odhalení tajemství půdorysu mohou být vzdálené body, například Řím, Jeruzalém a Slunce. Vzhledem k zeměpisné poloze stavby jsou mezi směry velmi příznivé aspekty. Mezi Římem a Jeruzalémem je sextil. Mezi Jeruzalémem a východem Slunce o svátku Zmrtvýchvstání je také sextil. Řím je symbolicky spojen trigonem se vzkříšením Ježíše. Mohou to být náhody. Přesto bude dobré uvažovat o tom, jestli se uvedené skutečnosti mohly stát důvodem k naplánování stavby s půdorysem šesticípé hvězdy.

ZH (Neděle 2. května 2010)  ⇑

Snad to funguje (vkládání odkazů), ale nebude to fungovat s vypnutým javascriptem (to bývá v úřadech, firmách, veřejných internetových místech).

ZH (Neděle 2. května 2010)  ⇑

Testuju ty odkazy.
Když už se tu zabýváme renesanční mystikou:
Dürerův čtverec
Magické čtverce

ZH (Neděle 2. května 2010)  ⇑

Uvědomil jsem si, že je problém sem dát dlouhý odkaz, tak jsem pro to udělal tlačítko.
Před pár měsíci jsem napsal pojednání o kalendářích, chtěl jsem to ještě vylepšit, ale na to už asi nebudu mít energii. Je to tady:kalendáře.

ZH (Sobota 1. května 2010)  ⇑

JČ: já se v Kutné Hoře moc nevyznám, párkrát jsem šel od Barbory do města a opačně, nemůžu najít ten správný kostel v Malíně, jsou tam dva, ten nápadnější mi nevychází a ten druhý jsem nenašel. Nemáte to zakreslené v mapy.cz a nemůžete sem dát odkaz?
Dovedu si představit, že štoly mohly být raženy podle nějakých esoterických principů, aby se našla nová ložiska.

No, při té příležitosti jsem si vzpomněl na pravěk a nedaleký bylanský rondel, a další asociací jsem se vrátil do Chaber, kde jste kdysi zkoumal spojnice včetně pravěkých objektů. Severně od kostela Stětí sv. Jana je kopec, kde bylo pravěké hradiště (o tom jsem nikde nic nenašel, ale údaj mám od archeoložky). Mě ale stále fascinuje ta kruhová zeď na kruhovém vršku s kostelem a vnitřní soustředný prstenec, který archeologové považují buď za pozůstatek 12,5 metrové rotundy, nebo základy nedostavěné rotundy, no, to se mi nezdá, jak jsem říkal. Sice nemám jiné indicie než tvar oněch kruhů, ale tak nějak mě napadlo, zda na tom půdorysu nemohl být pravěký rondel, kde by jím procházející linie byly logické a jestli by to nezapadalo do vašich předešlých výzkumů.

ZH (Sobota 1. května 2010)  ⇑

Omlouvám se za překlep se slunovratem.
O symbolice samotného letohrádku se píše leccos (např. pis.cz), nevím, zda jsou to skutečně autentické Ferdinandovy představy, nebo novodobá interpretace. O letohrádku existuje x monografií (ale nečetl jsem je), předpokládám, že vy ano, jsem zvědav na váš článek. Předpodkládal bych, že se v nich symbolice věnují.
Těžko říct, jak vypadala původní (Ferdinandova) podoba cest v oboře, Kloseho mapa vodovodu je nejstarší, co já znám, pochybuju, že by byla dostatečně podrobná starší obecná mapa, ledaže by v archivech byly přímo nákresy obory (to asi budou, ale zda jsou dnes objeveny...). Nebo nákresy bitvy na Bílé hoře. Otázka je, zda další architekti původní směry cest ctili, rozvíjeli, nebo eventuální symboliku neznali.
Na astronomické výpočty je skvělý program Sky Map Pro, který se dá v demoverzi tuším 30x spustit zdarma. Jen tak spatra a laicky: Měsíc a planety obíhají v rovině blízké ekliptice, a tak předpokládám, že by Venuše mohla vycházet/zapadat nad obzorem v podobném rozmezí jako Slunce, tj. cca 50-127/233-310°, ale to je fakt bez záruky, bohužel jsem to penzum demoverze už vyčerpal ;).

J. Čihák (Pátek 30. dubna 2010)  ⇑

Kutná Hora je rájem pro hledače záhad. Rozsah kutnohorského podzemí je v současnosti neznámý. Území města a okolí bývalo prošpikováno do velké hloubky labyrintem důlních chodeb. Dnes jsou většinou zasypány, zavaleny nebo zatopeny. Bylo by divné, kdyby kutnohorská slunovratová linie neměla vztah k podzemí. Její tajemný bod není na povrchu zajímavý, ale hluboko pod zemí mohlo něco být, například svatyně tajného bratrstva. Toto místo bylo v dávných dobách za městskými hradbami. Jan Ruthard poblíž postavil dvorec Kolmark (nyní čtvrť Karlov) a v hlubokých sklepeních schovával stříbrný poklad. Je možné, že tam byla tajná pokladnice krále Václava II.. Schopnosti kutnohorských zeměměřičů nelze podceňovat. Asi by nebylo nemožné vykutat tajnou chodbu z Ruthardova sklepení pod tajemné místo na linii a další chodbu do města.

J. Čihák (Pátek 30. dubna 2010)  ⇑

Půdorys letohrádku Hvězda je odkloněn možná proto, aby jedna z hlavních os směřovala do Jeruzaléma. Druhá osa směřuje k východu Slunce o svátku Zmrtvýchvstání a třetí přibližně do Říma.

Jiří Škaloud (Pátek 30. dubna 2010)  ⇑

Zdravím a moc děkuji za informace a za přiložený odkaz. Ano, souvislost se směrem ZIMNÍHO slunovratu jsem si také uvědomil. Když jsem teď viděl tu Klossovu mapu (obrácené sv.strany mě nejdřív trochu vyděsily:-)), o to víc mě to utvrzuje v přesvědčení, že starší jsou ty cesty-průsmyky, o kterých mluvíme, a které jsou i dnes zachovány. Novodobější 8-mi paprsková hvězda cest organicky k letohrádku i těmto "paprskům) moc nezapadá. A souhlasím - průseky jsou symetrické kolem střední cesty s úhlem odklonu cca 25°, tedy neodpovídají ani geometrii paprsků šesticípé hvězdy. Kardinální otázka je: proč je půdorys letohrádku (i střední cesta) odkloněn o cca 14° od směru k východu?? Vzhledem k "hvězdě" napadá mě i možná souvislost s Jitřenkou, tedy polohou Venuše v nějakých důležitých okamžicích. Ovšem nejsem schopen dohledat takovéto pozice, ale myslím, že k severnějšímu směru se Venuše nikdy nedostane. Kdyby vás něco napadlo, dejte mi prosím vědět. Píšeme o tomto tématu článek, časem vyjde určitě u nás na webu www.putujici.cz Tímto vás i srdečně zvu k návštěvě na naše stránky. A pokud bychom našli společnou řeč, jistě by nám bylo ctí i spolupracovat.
Ing. Jiří Škaloud