ZH (Pondělí 10. května 2010)  ⇑

Já ji mám dlouho doma, ale po přečtení první kapitoly jsem ji kdysi odložil. Nicméně tato kapitola se mi zdá seriosně napsaná.

jiří škaloud (Pondělí 10. května 2010)  ⇑

ad Praga hermetica - už jsem si jí zarezervoval v knihovně :-) Pak podám hlášení..

ZH (Pátek 7. května 2010)  ⇑

Mno, tady je anglický překlad kapitoly "Pečeť a příslib" ze Stejskalovy Praga hermetica viz. Je to vyčerpávající a jsou tam oddělena fakta od hypotéz.

ZH (Pátek 7. května 2010)  ⇑

Cituji z Toulek českou minulostí: Ferdinand Tyrolský ... vyšel z půdorysných hříček renesančních teoretiků, obdivujících zázraky geometrie, a vymyslel šesticípý kamenný blok.
To je ale jistě hrubě zjednodušeno.
Zajímavý odkaz: Lesser Hexagram Ritual. Podle toho je mj. pro kabalistickou kosmologii hexagram Boží říší, kterou reprezentuje šest dní stvoření se sedmým dnem v centru, šest směrů v prostoru. A také šest planet známých ve starověku: Saturn, Jupiter, Mars, Venuše, Merkur a Měsíc, se Sluncem uprostřed. Jelikož Diana byla mj. bohyní Měsíce, tak asi musím svoji teorii o Zemi reprezentované Dianou jako šesté Koperníkově planetě opustit.

J. Čihák (Pátek 7. května 2010)  ⇑

Sněhové vločky mají tvar pravidelného šestiúhelníku. Některé druhy připomínají šesticípou hvězdu. Proto údajně číslo 6 a šesticípá hvězda byly symbolem dokonalosti. Mnoho myslitelů si marně lámalo hlavu nad zákonitostmi vzniku sněhových vloček. Jedním z nich byl J.Kepler, který o vločkách napsal pojednání. Jen tak mě napadlo, že renesanční filozofové mohli považovat šesticípou hvězdu za symbol tajemné dokonalosti. Půdorys letohrádku Hvězda může také symbolizovat onu dokonalost.
http://jlswbs.files.wordpress.com/2008/02/snow05.jpg a snow14.jpg

ZH (Pátek 7. května 2010)  ⇑

Četl jsem, že to prý FT postavil pro milovanou Filipinu, prý po vzoru otce, který postavil Belveder pro Annu (což se zpochybňuje). Opravuji také svůj omyl, že se v letohrádku nebydlelo, prý tam bydlela právě Filipína, než se přestěhovala na Křivoklát. Ale časově to moc nehraje, tenhle údaj vypráví kastelánka Hvězdy s tím, že FT stavěl Hvězdu od r. 1558 (viz). (Vzali se tajně v r. 1557 a po několikaleté přestávce se před tím setkali 1556, letohrádek byl údajně založen 27.6.1555.) Bohužel jsem se nedostal k validní literatuře, tak jen tak sbírám, co je na internetu.

J. Čihák (Čtvrtek 6. května 2010)  ⇑

Zjišťoval jsem co by mohlo mít v roce 1555 pro život Ferdinanda Tyrolského význam. Určitě jako každý s překvapením přijímal zprávy o zveřejnění Nostradamových proroctví, ale to nebyl důvod, aby začal stavět Hvězdu. Augšpurský smír byl důležitou událostí, avšak to nebyl důvod ke slavení. Podle mého názoru Ferdinand Tyrolský založil Hvězdu na památku úmrtí své babičky, která zemřela 12.dubna 1555. Byla to Jana I. Kastilská, řečená Šílená, matka jeho otce Ferdinanda I..

ZH (Čtvrtek 6. května 2010)  ⇑

Koukám, že jsme psali všichni tři zároveň...
Bral bych tyto zajímavé hypotézy, kdyby šlo o kapli, ale jde o letohrádek s pohanskou výzdobou, pochybuji, že by v tom církevní řád mohl mít prsty...

J. Čihák (Čtvrtek 6. května 2010)  ⇑

Celkové uspořádání letohrádku Hvězda symbolizuje řadu čísel 1-5-5-5, tedy rok založení 1555. Tomu se dá věřit a proto si myslím, že byl založen na památku nějaké významné události. Rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou měl politické vztahy s oběma Ferdinandy, protože sehrál důležitou roli při obnově pražského arcibiskupství v roce 1561, když byl do čela arcidiecéze postaven velmistr křížovníků a vídeňský biskup Antonín Brus. Řád má dodnes ve znaku kříž s šesticípou hvězdou. Nyní můžeme hledat souvislosti mezi znakem řádu a půdorysem letohrádku. Ovlivnil rytířský řád rozhodnutí Ferdinandů postavit letohrádek s půdorysem šesticípé hvězdy? Tři hlavní osy patří hvězdě, do které je vložen kříž. Tvoří ho osa procházející vchodem a jedna z hlavních os, která je k ní kolmá. Důvod rozšíření znaku řádu o červenou hvězdu je jasný, ale proč právě šesticípá hvězda? O jejím symbolickém významu pro řád se dodnes spekuluje. Snad měla vyjadřovat špitální (ochranitelské) poslání. Zamysleme se tedy, jestli také letohrádek Hvězda mohl mít ochrannou funkci. Chránil třeba okolní krajinu. Možná symbolicky nebo podle tehdejších představ magickou silou.

ZH (Čtvrtek 6. května 2010)  ⇑

No ještě k těm průsekům: myslím, že je to zcela prozaické, průseky jsou velmi široké a myslím, že sloužily jen k tomu, aby Hvězdu (a naopak ze Hvězdy) bylo vidět z Pražského hradu a z Karlova. Řekl bych, že to konfigurace terénu umožňovala. Ten nejjižnější průsek neexistoval vždy, nezdá se, že by někam mířil, no možná k tomu slunovratu. Jestli budu mít čas jít do knihovny studovat monografie o Hvězdě, tak o tom všem tady něco napíšu, třeba objevujeme Ameriku. Prosím autory, kteří by eventuálně čerpali z tohoto fóra, aby když tak uvedli zdroj.

jiří škaloud (Čtvrtek 6. května 2010)  ⇑

A znovu musím poděkovat. Vidím, že moje historické znalosti jsou mizivou troškou v porovnání s těmi vašimi. I to je znamení, že jsem dobře udělal, když jsem se na vás obrátil. Díky.
Zabývám se spíš geomantikou než historií, a tak to cítím (bez reálných důkazů) takto: Hvězda má svou prehistorii překrytou letohrádkem - opravdu důležitá byla primárně její poloha. Okraj srázu a otevření k západu, v souvislosti s energetickým bodem dává (skoro) jistotu, že tady opravdu (spekulace dle pověstí) býval původní dubový "posvátný háj" s dubem a věčným ohněm. Oheň mohl sloužit i jako "maják" a strážní oheň západních a severních směrů. Ovšem jakákoliv "astronavigace" z paleolitu i pozdější, je bez např. rondelů a menhirů jen těžko doložitelná. Nicméně považuji za jisté, že les v té době byl (ze své podstaty nedotknutelnosti) prost jakýchkoli zásahů v podobě takhle umělých cest.
Jisté je, že v době renesance se krajina často přetvářela podle geomantických vnímání tehdejších sensibilů. Tj. Letohrádek na 99% stojí na místě původního posvátného okrsku. Ostatně geomantické vnímání to potvrzuje. Tedy místo je jasné.
Ovšem charakter, pozice a tvar letohrádku i koridorů - to je druhá otázka. Logika esoterického smyslu říká, že stavba má "povýšit" místo k dalšímu účelu. A jsme zase na začátku - jaký ten smysl byl? :-) Souhlasím spíš s pravděpodobnou logikou souhvězdí či šesti planet, než s křesťanskou mystikou.

ZH (Čtvrtek 6. května 2010)  ⇑

Zajímavé. Ale, když už hledáme analogie, upozorňuji na kostel P. Marie a sv. Karla Velikého na Karlově, kam směřuje ona centrální cesta obory Hvězda. Ten sice založil Karel IV. jako gotický s neobvyklou osmibokou dispozicí, ta obdivovaná osmiboká klenba kopule je však renesanční, postavená zřejmě Bonifácem Wohlmutem, byť o 20 let později než letohrádek. Wohlmut se podílel i na Hvězdě. No, nechci tím nic tvrdit, jen, kdybychom hledali pozemské stavby ve směru cest, tahle by byla příhodná.

J. Čihák (Středa 5. května 2010)  ⇑

Karlův zámek http://wiki.mapy.cz/index.php/Karlův_zámek_(zámek)
Zelená hora www.zamekzdar.cz Menu:Areál zámku:Zelená hora

ZH (Středa 5. května 2010)  ⇑

Teď bude mluvit jen má romantická intuice, protože o tom nic nevím. Hvězdou a Bílou horou končí ona, nevím jak se správně jmenuje, dejme tomu střešovicko-strahovská křídová tabule, letohrádek je přímo nad docela slušným srázem, odkud je skvělý rozhled na západ a severozápad. Asi to ve středověku a dřív bývalo dobré strategické a pozorovací místo z hlediska byť dost vzdálené Prahy; samo o sobě vůbec není chráněno od východu. Zda jsou opravdu nějaké doklady krom romantických pověstí o pravěké svatyni, jsem se nedozvěděl, ale je to poměrně pravděpodobné, protože pod Hvězdou v Ruzyni a Liboci byla pravěká sídliště vč. nedávno objeveného rondelu, který je kupodivu v ďolíku. Pokud máme představu, že sídliště mívala nějakou akropoli, tak Hvězda je asi ideálním místem, byť na východ pokračuje onou obrovskou plochou tabulí.
Mám taky pocit, že Ferdinand Tyrolský budoval kolem Pražského zámku (na který hrad spolu s otcem přestavěl) zahrady a letohrádky pro kratochvíli a holedbání se (letohrádky nebyly určeny obývání, ale byly ve stylu římských reprezentativních vil). Řekl bych, že si FT tak romanticky hrál, možná kvůli své podobně založené bystré nešlechtické tajné manželce, bůhví, jaké v tom měla ona prsty.
Na východ z letohrádku moc vidět nebylo, protože obora předcházela stavbě, ale je možné, že ta vysoká (oproti dnešní) střecha byla mj. kvůli rozhledu a naopak své viditelnosti.
Řekl bych, že letohrádek je čirý výplod renesančního myšlení a cítění a že těžko bude mít co dělat se středověkými představami.
Otázka je, kdo vlastně dílo opravdu navrhl a projektoval, nakolik FT sám, jak nyní traduje (Habsburkové ovšem prý tvůrčími uměleckými vlohami neoplývali), nakolik manželka či italští či jiní umělci či učenci.

Už kvůli názvu letohrádku a tehdy relativně nedávné publikaci Koperníkova učení bych se přikláněl k astronomické (resp. astrologické) symbolice Hvězdy. Podotýkám, že v r. 1543 vyšla tiskem (před tím byla jeho teorie jen pro zasvěcence) jeho publikace Šest knih o obězích nebeských těles, kde mj. popsal šest oběžnic kolem Slunce - Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter a Saturn, ty další neznal. (Hvězda se začala stavět 1555.) A pokud je pravda, že jednotlivé cípy Hvězdy byly "zasvěceny" římským bohům, podle nichž jsou ony planety nazvány, hledal bych opravdu v těch směrech spíše astronomické souvislosti.
Mimochodem, pět názvů božstev a planet (které byly známy dávno) si vzájemně odpovídá, pak by Zemi symbolizovala Diana. Jelikož se před tím Země za jednu z planet pochopitelně nepovažovala, bylo by jí dáno jméno ochránkyně veškeré přírody, bohyně plodnosti a měsíčního svitu. Zdá se, že Římané bohyni Země (jakou byla v Řecku Gaia, Gé) neměli, Gaia snad ani moc významným božstvem nebyla. Řecká obdoba Diany Afrodíté měla také řecké jméno Dióné, což je ženský tvar od Dia a byla ztotožňována s Diovou manželkou (či dle jiných pramenů dcerou).

J. Čihák (Středa 5. května 2010)  ⇑

Letohrádek Hvězda působí opravdu tajemně. S původní střechou musel vypadat bizarně a magicky. Je jasné, že tvar a natočení půdorysu, svislé rozvržení stavby a vzájemné souvislosti musely mít nějaký smysl. Letohrádek byl asi multifunkční stavbou, byla v něm esoterická svatyně, alchymistická laboratoř a další prostory. O tom nejsem schopen diskutovat, to je pro znalce renesance.

Linie existovala už před založením letohrádku. Na jeho místě stávala malá tvrz. Důvody pro výběr místa asi byly převzaty z minulosti.

Možná není náhodou, že Belveder je přesně v linii s Týnským chrámem a sv.Jindřichem.