Jan Cinert (Sobota 18. listopadu 2017)  ⇑

"Červená baň" - Zohlednění výsledků různých vědních oborů: jazykovědy, přírodovědy a archeologie, dává jasný výsledek. :-)

ZH (Čtvrtek 16. listopadu 2017)  ⇑

Upozornil bych na lom "Červená baň" v Proseckých skalách, kde se těžil červený pískovec. Pochopitelně nikdo krom mě (například v Pražském uličníku) neví, proč se ta přilehlá ulice jmenuje Červená báň ;-).

J. Čihák (Čtvrtek 16. listopadu 2017)  ⇑

Železitý pískovec byl v Praze používán jako stavební kámen, hlavní ložisko těžby mohlo být v Dejvicích, viz článek. Železitý pískovec byl využíván k výrobě železa. Podle dostupných informací byl spíše druhořadou surovinou.

J. Čihák (Středa 15. listopadu 2017)  ⇑

Ve středověku byl na Petříně těžen železitý pískovec. Byl využíván jako ruda k výrobě železa. Prý se tam dodnes dají najít roztroušené kameny. Pře časem jsem našel kameny železitého pískovce na Červeném vrchu a nedávno na Vidouli.

Vypadaly podobně jako na těchto obrázcích:
http://geologie.vsb.cz/PETROLOGIE2013/sedimenty-psamity-piskovec.htm

K nálezům na Vidouli jsem okopíroval odstavec z článku V.Cílka.
"Na Vidouli se hledalo také železo, sv. od Stodůlek na západním svahu vedle cesty z Košíř do Stodůlek začal s ražbou důlního díla r. 1846 Jan Bendelmayer. Rovněž známí bratři Kleinovi těžili r. 1846 v Jinonicích železnou rudu jednak na tzv. Punčoše, kde měli důl Vilém, jednak na obecním pastvišti v opuštěném pásmu provalin, tedy snad na nějakém místě starší těžby, kde měli na dole Adolf 2 stopy mocné ložisko hnědele a konečně jim na neurčeném místě náležel důl sv. Jan Nepomucký. Ještě v květnu 1849 žádal Václav Novotný o povolení kutat železnou rudu v rokli nad Vidoulí."

Jan Cinert (Pátek 20. října 2017)  ⇑

Čtyřmi sklepy je ale zřejmě míněn prostor mezi Saským domem a Juditinou věží a druhým suterénem původní sklepy. Já mám na mysli útvar jižně, jehož východní stěna je stěnou dvorečku jižně od Juditiny věže. Samotné gotické zdivo je v jeho jižnější polovině.

Nějaká vazba na přístaviště by mohla být, ovšem přívozu mířícího z Platnéřské, tedy v trase někdy uvažovaného dřevěného mostu. Ale samotné přirážení lodí by mělo být už někde pod dnešním Karlovým mostem.

ZH (Pátek 20. října 2017)  ⇑

V UP je půdorys Saského domu, v mísgtě Huberovy vížky je mírně lichoběžníková (tedy čtvercová, ale jednu stěnu tvoří Juditina věž, která je trochu šikmo) prostora uvnitř kulatá. V textu je psáno: Ve východní části vedle Juditiny věže se nacházejí čtyři valené klenuté sklepy ještě v úrovni druhého suterénu.

Dík za časový postřeh, co se týče existence obchodního centra před vznikem Biskupského dvora (pomýšlím na to své přístaviště, buď se clilo za mostem pro povozy, nebo u přístavu pro lodě.

Jan Cinert (Pátek 20. října 2017)  ⇑

Přímo gotická hradební zeď tam nebyla. Byla využita ona románská s přístavbou alespoň jedné věže, novou bránou Píseckou, fortnou u kostela sv. Tomáše a přidáno vytvoření parkánu. Zřejmě hlavně proto byla dříve románská zeď považována až za gotickou.

To, že oba úseky románské hradby nejsou v jedné linii, ale končí mimo v onom "záhadnějším románském objektu s fortnou, dle mého dokládá jednotný projekt výstavby hradby a mostu. Byla tam zjevná souvislost s obchodním a celním místem mezi mostem a vstupem do města v místě dnešního Dražického náměstí. Možná, še smysl byl i strategický, čili "výpadní branka" pro obránce, aby vpadli do zad útočícím na bránu. Po založení Starého Města význam upadl a vznikl tam Biskupský dvůr. Nějak tak to také naznačuje J. Čiháková už podle L. Hrdličky. Více se k funkci nyní asi nedá objasnit, když onen objekt byl navíc zbořen.

U Saského domu je přibližně v místě odpovídající přízemní gotické zdivo domu mírně lichoběžníkového tvaru. Nejspíše na něj byla později nastavěna patra a zároveň spojen se Saským domem, takže to celé má u Hubera podobu vížky. Skutečně to mohlo být i hospodářské stavení ve dvoře náležející k Saskému domu, ale historii domu podrobně neznám.

ZH (Čtvrtek 19. října 2017)  ⇑

Kam se tedy gotická hradba v těchto místech ztratila, myslel jsem, že jen vylepšovala zeď románskou.
Jedna možnost je, že hradba dělala v místech záhadných struktur Z, druhá, že šlo o dvě souběžné zdi.
Slovo "přiléhající" jsem použil jen k vysvětlení, kterou věž mám na mysli, nezkoumal jsem stavařské souvislosti.
Takových věží je v okolí více, i dosud kupodivu! existujících v zástavbě, pokládaných za věže opevnění. Za tu na pozemku 59 bych ruku do ohně nedal, ostatně má větší základnu než ty zmíněné.
Pokud je tentokrát Huber korektní, pak nevím, proč by vedle Juditiny věže a Saského domu byla ještě dotyčná. I kdyby byla součástí Saského domu, pak by se hloupě krčila ve stínu té velké. Výtahy tehdy nebyly... Leda další sýpka? ;-)

Jan Cinert (Středa 18. října 2017)  ⇑

Oprava. :-) Proč je severní úsek hradby tlustší netuším, ale je to také dotyčná románská hradba, nikoliv parkánová zeď. Jejich setkání bylo v již zbořeném "záhadnějším" objektu náležejím k Biskupskému dvoru. Chápu to tak, že příkop byl vyhlouben do již navrstvených naplavenin v zaniklém ramenu.

Vížku v místě č.p. 59 bych osobně neviděl jako vížku, ale renesanční dům postavený na gotickém objektu nezvyklého půdorysu. Buď nezvyklost půdorysu kvůli tomu, že místo vybylo, nebo se jedná o zmiňovanou sýpku.

Dle Hubera vížka nepřiléhá k "Juditině" věži, je až za její renesančně upravenou jižní fasádou a je přístavkem k původně gotickému Saskému domu. Jeho původ neznám.

ZH (Středa 18. října 2017)  ⇑

Dík za postřehy.

Chápu to tak, že románská hradba, probíhající od brány v severovýchodním rohu Pálffyovského paláce, potažmo od Černé věže Hradu, přes nejstarší Píseckou bránu, se táhla k Juditině věži, celkem dobře je její průběh zdokumentován, na dotyčném obrázku 33 je to podle mě ta slabší hnědá čára. Přemysl Otakar II. přebudoval opevnění vyztužením zdi, opatřením baštami a vybudováním parkánu a parkánové zdi, která ovšem mohla být masivnější, byť nižší, protože musela odolávat povodním. Jestli byl předsunut příkop, jak se píše, když tam bylo rameno Vltavy, nevím. Pak by nic nebránilo tomu, aby ta tlustší hnědá čára na obr. 33 byla parkánovou zdí. Pak tu máme onu vížku v čp. 59, mosteckou věž nejisté lokalizace (předchůdkyni té vrcholně gotické), Juditinu věž, vížku dle Hubera přiléhající k Juditině věži, a sérii věží ve dvou liniích odtud západně. to si jen tak třídím myšlenky, předpokládám, že mě opravíte, částečně se už tak stalo ;).

Jan Cinert (Středa 18. října 2017)  ⇑

Terminologické okénko: Parkánová zeď/hradba byla předsunutá a nižší nežli vlastní hradební zeď. Jejím účelem bylo, aby se útočníci s obléhacími stroji nedostali až k vlastní hradební zdi. Používala se hlavně v gotice, o stavění v době románské já osobně nic nevím. Takže hnědé čáry jsou vlastní románskou hradební zdí. Po založení gotické Malé Strany, tehdy Nového města, bylo toto románské východní opevnění vylepšeno vytvořením parkánu.

Dotyčná vížka je zvláštní podobou domu podmíněnou právě nezvyklým téměř čtvercovým tvarem parcely. Nadzemní zdivo je pozdější. Umístění vychází tak, že zadní stěna "vížky", vnitřní směrem do města, by přiléhala k hradbě. Mělo by to být ale obráceně v případě brány, totiž že čelní (vnější) stěna by byla v linii hradební zdi. Právě proto mi vychází nejlépe, že se mohlo jednat o zmiňovanou gotickou sýpku z roku 1301 náležející k biskupskému dvoru ze které se dochoval gotický sklep.

Na panorametické kresbě je vidět věž biskupského dvora bez střechy se dvěma horními okny a jedním dolním.

ZH (Středa 18. října 2017)  ⇑

Máte pravdu, Huberův plán ze stejného roku jako prospekt, má dnšení dispozici bloku.

Jestli ty dvě zdi jsou tedy součásti téže parkánové hradby, potom dotyčná vížka do nich přesně zapadá.

Ještě panoramatická kresba, kterou jsem neznal, i když k nynějšímu tématu nic nevypovídá: viz.

Jan Cinert (Středa 18. října 2017)  ⇑

Takže opravdu č.p. 59 i podle shodné dvojice oken a Huber byl hodně nepřesný.

Uliční čára je uličními fasádami domů. Už v 15. století byly gotické sklepy ve východní části dotyčného dolního severního bloku předsunuty, tedy i celé domy, ale dochovaly se sklepy a zdivo přízemí jen částečně, stavěny směrem do ulice před původní uliční čáru. V Huberově době byla dnešní podoba Mostecké už dávno dotvořena.

Obojí hnědé čáry jsou románským opevěním po roce 1135, tedy součást jednoho projektu opevnění Hradu a Malé Strany se zahájením stavby "Juditina" mostu. Asi vás mýlí, že J. Čiháková tam ještě toto opevnění nazývá "raně gotickým opevněním města". Je to ještě opatrná formulace, protože do té doby byla tato zeď považována za příslušející k založení gotického města v roce 1257.

ZH (Úterý 17. října 2017)  ⇑

Dotyčná vížka je i tady.
Biskupskodvorská to asi není, ta by byla víc vpravo. Vypadalo by to tedy opravdu na č.p. 59.

Furt se mi nechce věřit, že by Huber byl na tak profláklém místě tak absolutně nepřesný. Nechápu moc, jak to myslíte s uličními čarami a jak je to se sklepy, znamenalo by to, že mezi r. 1769 (Huber) a 1811 (Jüttner) se Mostecká ulice zúžila přístavbami severní řady domů? Tedy by č. 69 bylo opravdu původně rohové...

Nicméně taková věž by se do žádného z "mých" mostů umístěním nehodila, ani nemá průchozí bránu, spíš by vypadala na jednu z věží opevnění, z nichž některé jižně od Mostecké ještě stojí, podobně jako ty při Národní třídě.

Není mi jasné na obr. 33 Čihákové (Opevnění Malé Strany 9.-13. st) viz, jestli ta tenčí a tlustší hnědá čára mají znamenat vnitřní a vnější zeď parkánu.

Jan Cinert (Úterý 17. října 2017)  ⇑

Musím uvést na pravou míru níže napsané. Trochu jsem se do toho zamotal díky časovému odstupu a psaní z hlavy. Téměř čtvercová parcela čp. 59 by mohla být gotickou sýpkou u "věže na konci mostu". Zaniklá prvotní románská brána v čp. 58. Tam směřuje severní uliční čára horního bloku Mostecké ulice a také nejstarších gotických sklepů severní části dolního bloku. Také románská vozovka z kamenů podle výzkumu J. Čihákové. U Hubera není zcela jasné, kterým "věžovitým" domem je onen diskutovaný nárožní. Buď čp. 59, nebo jižní část domu čp. 58.