J. Čihák (Úterý 10. srpna 2010)  ⇑

Vzpomněl jsem si na Ibráhíma a název Paraga. Předpona pa- je praslovanského původu a má řadící význam. Peiorativní význam je druhotný. Slovo paraga by mohlo vyjadřovat nové roky.

J. Čihák (Neděle 8. srpna 2010)  ⇑

S tím už se jistě zabývali odborníci a na nic nepřišli. Dále je zajímavé porovnávat vrag, vrak, prag, prak, prach, prám. Neumím si však představit, jak se vyvíjel význam při hláskových změnách. Nelze vyloučit dočasné přenášení významů. A což takhle z Prahy vyloupnout sakrální základ rag (roh, rok)? Už se tady uvažovalo o tom, že na Opyši mohla být sluneční svatyně. Jestli opravdu byla, pak se mohla jmenovat Praraga, redukovaně Praga, což znamenalo prastará svatyně určující začátky roků a jiných období.

ZH (Čtvrtek 5. srpna 2010)  ⇑

To jo, ale slovanskému pra by slušel i slovanský kořen...

J. Čihák (Středa 4. srpna 2010)  ⇑

V praslovanštině nevím, ale v Indii mají město Gua. Nějaký indoevropský základ by se možná našel.

ZH (Úterý 3. srpna 2010)  ⇑

Tak nějak jsem to myslel, ale je něco jako gua v praslovanštině?

J. Čihák (Pondělí 2. srpna 2010)  ⇑

A což takhle Pragua, staré místo, kde jsou uctívány modly?

ZH (Čtvrtek 29. července 2010)  ⇑

To je hezké. Žrec, žertva (oběť) má mít týž indoevropský základ jako hrany (zvonit hrana při pohřbu; uhranout; hraniť je pohřbívat), kterým je guer (vzývat, velebit).

J. Čihák (Čtvrtek 29. července 2010)  ⇑

Na Opyši snad bylo nějaké opevnění a příkop už před založením Hradu. Uvažuje se o posvátném okrsku. Třeba tam byla kultovní tvrz Žiga či Žigi, kde slovanští obřadníci (žreci) praktikovali oběti žigom (žehem). Ovšem pak by Pražský hrad dostal jméno podle něčeho významného v kotlině nebo přímo podle jejího názvu.

J. Čihák (Středa 28. července 2010)  ⇑

Na návrší mohla být mohyla zvaná slovansky Pragora nebo Pragara, zkomoleně Prago nebo Praga. Dnes by se Prahora dala lidově vyjádřit slovy Praho, Praža i Praha. Vedle ní mohl stát kamenný oltář Žihi, na kterém žíhali oběti bohům.

ZH (Středa 28. července 2010)  ⇑

Mimochodem jsem včera sledoval pořad ČT Za zrcadlem o posvátné geometrii, řekl bych, že jsme tady ještě hodně racionální a seriosní.
Mj. tam zaznělo, že čínská posvátná energie čchi má prý obdobu ve slovanském ži, tipnul bych si, že je to neověřené, pokud byla míněna i jazyková podoba, vždyť čínština není ani indoevropský jazyk.
Nicméně staroslověnské žiti pochází z indoevropského guei, ze kterého vycházejí i slovanská slova s významem uzdravit se, léčit, je to ostatně logické, viz ožíti atd. Nevím, jestli jsme to tu už probírali. Transkripce "Žiži" nemusí být správná, ta druhá souhláska vypadá jako h s dvěma vodorovnými čárkami nad, je to slovo vmezeřené do latinského textu a asi záleželo na písaři.
Mimochodem bohyně Živa je prý jen umělý překlad římské Ceres.

ZH (Úterý 27. července 2010)  ⇑

S tou mohylou je to zajímavý nápad, já jsem si vždycky říkal, že Žiži bylo spíš uměle navršené kvůli rozhledu na sever, ale takovýto důvod je ještě lepší. Měl jsem teď možnost nahlédnout do Arch. atl. PH, který bude v nejbližší době v prodeji, ve kterém je mj. nový plánek skalního podloží v oblasti sv. Víta, nejvyšší bod je v místě kaple sv. Mořice, ale převýšení oproti okolnímu terénu na západě a severu je nepatrné. Jediná zmínka o Žiži (vyvýšené místo uprostřed města) je Kosmova k roku 1002(3), kamenná kaple a biskupský dvůr byly postaveny "před r. 1060", kamennému dvoru předcházely dva dřevěné sruby. Ve svých představách to beru tak, že hypotetická pohanská svatyně či mohyla Žiži byla "zabezpečena" křesťanskou kaplí dejme tomu mezi l. 1002 a 1060. Jak to vypadalo před tím, si představit nedovedu, jestli bylo pohanské místo tolerováno, nebo tam byla dřevěná stavba či křížek. Biskupství bylo zřízeno 973, první kostel (P. Marie) byl na Hradě postaven údajně 882-4. Nyní se o jeho identitě u zahrady na Baště nepochybuje, nicméně v jediné zmínce (Krist. legenda) není uvedeno, zda byl kamenný či dřevěný. Myslel jsem si, že logické by bylo, že by zvítězivší Bořivoj postavil kostel na místě pohanského kultu, nicméně ještě v r. 1002 bylo Žiži popsáno jen jako vyvýšené místo, kdyby tam byl dřevěný či kamenný kostel, asi by Kosmas řekl, že knížecí důvěrník vylezl ke kostelu... No to jsou jen mé laické úvahy, neberte to vážně.

J. Čihák (Úterý 27. července 2010)  ⇑

Prahora je podle výkladového slovníku velmi stará a velká hora. Také podle mýtů je prahora největší hora, která první vystoupila z oceánu při vzniku světa. Lidé stavěli mohylové pahorky, které jim měly symbolicky připomínat prahoru. Vykonávali tam pohřby, obřady a magické úkony. Taková malá mohyla mohla být na vrcholu Opyše. Pro místní kmen to byla jejich posvátná Prahora, kde už praotcové uctívali bohy a duchy. Název Žiži mohl vzniknout později a byl to možná nějaký jiný objekt, třeba posvátná skála.

J. Čihák (Pondělí 26. července 2010)  ⇑

Pragarský hrad?
Vraťme se raději k Opyši. Bílá hora není horou a přesto takový název dostala. Podhoří není pod horou a také dostalo nesprávný název. Opyši tedy klidně můžeme říkat prahora, slovansky pragara a z toho mohl vzniknout zkomolený název Praga.

ZH (Neděle 25. července 2010)  ⇑

No, mně se Vítkov taky líbí, pod ním dnešní Husitskou a Koněvovou třídou vedla stezka na Kolín-Čáslav-Vídeň, a to v prodloužení mé oblíbené přesně rovnoběžkové linie Strahovská brána-Malostranské mostecké věže-Platnéřská-Celetná-Prašná brána, z druhé strany vedla stezka na Boleslav, je přímo nad brodištěm zvaným později Velké Benátky (Štvanice, Rohanský ostrov aj.). Na starých mapách je v místě dnešního památníku patrna homolovitá vyvýšenina. Mimochodem Vítek z Hory, podle kterého se vrch jmenuje, žil ve 14. století, nicméně na mapách do 19. století nese vrch název Žižkaberg či Žižkova hora.

Ovšem nic se nezdá nasvědčovat tomu, že by byl Vítkov někdy významný, žádná osada, podhradí, se pod ním nevyvinuly, bubenský brod chránilo Hradíštko na Poříčí, které bylo kilák vzdáleno atd.

Jo, tady je výřez ze Sad. prospektu 1618, kopec vlevo je Vítkov, uprostřed Parukářka a vpravo Riegerovy sady .

J. Čihák (Pátek 23. července 2010)  ⇑

Zaniklou Vítkovskou homoli nechal rozrýpat Žižka, když tam narychlo stavěl pevnůstku s hradbami a příkopy. Největší zásahy do reliéfu Vítkova byly provedeny při stavbě mauzolea. Nakonec byly na svazích stavěny cesty a upravován terén.

Opyš je návrší přimknuté do příkrých svahů vltavského údolí. Naproti tomu Vítkov dříve vypadal jako samostatná malá hora, horka. Podle něj mohla okolní kotlina dostat název Podgar (Podhorsko) a z toho se nějak mohlo vyvinout Praga. Slovo samo nemusí být krkolomné. Možná se více uplatňovalo divoké mluvení.

Je možné také uvažovat o společné existenci obou názvů: Pragar (povátná hora) a Podgar (kotlina pod horou). Dokázat to samozřejmě nejde.