J. Čihák (Čtvrtek 21. října 2010)  ⇑

Dnes už nelze zodpovědět otázku, kde měly veletoky svůj posvátný pramen. Pradávní předkové se mohli rozhodovat podle toho, který pramen byl nejvzdálenější, nejvýše položený, nejvodnatější nebo se zdál nejmagičtější. Jako například www.estudanky.cz/2794-pramen-bez-jmena, kterému byly přisuzovány nadpřirozené vlastnosti snad po celé věky.

J. Čihák (Sobota 9. října 2010)  ⇑

Meandry starého koryta Vltavy jsou viditelné na mapy.cz. Umožňuje to odlišné složení povrchové vrstvy a snad i jiná vlhkost. Hlavní koryto nejspíše vedlo od Vraňan, okolo Býtve a soutok byl u Mělníka za novým mostem.

ZH (Pátek 8. října 2010)  ⇑

To mě nikdy nenapadlo, že je Tichá Orlice o skoro 40 km delší než Labe nad Hradcem a spíše navazuje na základní směr Polabské nížiny.

J. Čihák (Pátek 8. října 2010)  ⇑

Článek o korytě tam není. Vltava byla asi většinou považována za přítok a proto mě zaujala ta Kosmova Vlitava. Mám z toho dojem, že tento tvar byl správným slovanským názvem. Čas od času vznikal spor, co je Labe a co největší přítok. Proto se obecný pojem přítok (vlitava) mohl stát v tomto případě názvem.

Polabí je pokračováním nížiny ležící na německém území, viz odkazy z 1.10.2010. To bylo možná dalším důvodem, který určoval, co je hlavní řeka, kudy pokračuje Labe. Pramen byl pravděpodobně posvátný a podle mého názoru se nacházel někde v Orlických horách.

ZH (Čtvrtek 7. října 2010)  ⇑

Mimochodem, na arup, kde je ona fotka ze záplav, je o korytě Vltavy nějaký článek?

Řekl bych, že to, že za hlavní řeku na soutoku bylo považováno Labe, je díky tomu, že to má přímý tok a Vltava se připojuje skoro v pravém úhlu. Široké byly řeky přibližně stejně a průtok či délku asi těžko kdo znal. Polabí taky asi byla jednolitá obydlená oblast, Vltava přitékala odjinud...

ZH (Čtvrtek 7. října 2010)  ⇑

Jen tak pro názornost, kolem roku 1720 vypadal soutok takto (Müllerova mapa Čech, výřez z oldmaps.geolab.cz (nelze dost dobře udělat odkaz).

J. Čihák (Čtvrtek 7. října 2010)  ⇑

Je jisté, že v České kotlině bylo odpradávna nejasné, odkud přitéká Labe, jestli od východu nebo od jihu. Nevíme, podle čeho se tehdejší kultury rozhodovaly, možná se řídily věšteckými rituály. Názory se zajisté měnily a dokonce si myslím, že vznik Labe byl v mytologických výkladech popisován jako spojení dvou řek (Otce a Matky). Mělnická oblast kdysi vypadala úplně jinak, jak je vidět na fotografii www.arup.cas.cz/airarch/aktuality/9.JPG. Při ústupu velké vody v roce 2002 došlo ke zviditelnění starého koryta Vltavy, která vytvořila meandry a vlévala se do Labe několik km za dnešním soutokem.

Franta (Úterý 5. října 2010)  ⇑

http://stavitel.ihned.cz/c4-10005490-16821030-G00000_d-sanace-zakladu-piliru-karlova-mostu

J. Čihák (Úterý 5. října 2010)  ⇑

Při opravě Karlova mostu v roce 1890 byly nalezeny pod základy pilířů dva dřevěné kůly. Mohly být pozůstatkem dřevěného mostu. Je také možné, že tam zůstaly po domnělém kůlovém zátarasu.

J. Čihák (Úterý 5. října 2010)  ⇑

Dovedu si představit třeba mohutné kůly zasazené hluboko do dna koryta ve vzdálenostech 1 metr. Určitě by odolávaly povodním. Vory a prámy takovým zátarasem (umělým říčním prahem) nemohly proplout. Mezi kůly byly nějaké zábrany, které znemožňovaly proplout úzkým lodím.

J. Čihák (Úterý 5. října 2010)  ⇑

Některá praslovanská jména vod mají přípony -ava a -ina, protože prý Slované v dobách prvního osídlení přejímali jména velkých řek. Takže časem mohly vznikat slovansko-germánské "slepence" končící na ava>va>a. Nejsem však natolik znalý, abych o tom mohl debatovat do hloubky nebo to dokonce dokazovat.

ZH (Pondělí 4. října 2010)  ⇑

Což tento výřez Sadelerova prospektu, byť renesančního? On je to ale spíš jez.

Různé pontonové či vorové mosty jsme tu probírali někdy před rokem, nevím, zda je reálné, aby byla výdřeva na dně.

Pragava, pokud to bereme jako slovanský prag a germánskou či keltskou ava, to asi k sobě nejde. Pozruhodný je ovšem, jak jsem psal nedávno, velký výskyt zřejmě potoků na -ava na Slovensku, i když mě teď napadá, že třeba Belava je bělavá atd. Zajímavé je, že to protoindoevropské akva přešlo do lecjakých jazyků, přičemž do slovanštiny snad jen jako ruská Oka.

Franta (Pondělí 4. října 2010)  ⇑

Zaznamenal jsem, že antické přístavy - tedy vjezd do nich byl, uzavírány řeťězem - tedy alespoň nějaká analogie existuje. Přiznám se, že mám poněkud problém s představou dřevěných trámů, které by byly vzájemně propojené řetězovými, řekněme, sponami a tvořily v říčním korytě souvislý pás. Tlak tekoucí vody působící na takovou konstrukci by asi způsoboval zásadní problémy a nejen asi v období velké vody.

Já jsem si to představoval jako řídkou palisádu, Kterou vy voda protékala. Systém kůlů by mohl zároveň sloužit jako orientační pomůcka, mohl by sloužit pro zavěšení něčeho jako zábradí (přidržovací lano), mohla ba něm být zavěšena lávka pro pěší, mohl sloužit jako orientační pomůcka vyznačující linii brodu, mezi kůly by se mohly zavěšovat vrše...
Jak by ta moje stavba dopadla při jarní velké vodě, je ovšem také nejisté.

Pokud by se jednalo o nějaké trámy ve vodorovné poloze, tak možná jako výdřeva dna brodu - ostatně, tak nějak se stavěly ve středověku mostní pilíře - úplně vespod, na dně řeky, vrstva dubových trámu, na které se pak kladly první kamenné bloky.

A nemá takováto "pragava" ještě etymologický problém? Zdá se, že je to slepenec slovanského a germánského slova.

J. Čihák (Neděle 3. října 2010)  ⇑

Slovo pragava mohlo být výrazem pro zatarasenou vodu (pro prámy a vory). Pragava>Praga mohl být název hrazeného úseku Vlitavy. Palisády zahrazovaly přístupy k brodům a cesta po řece byla přehrazena plovoucími kládami spojenými řetězem.

ZH (Sobota 2. října 2010)  ⇑

Chtěl jsem tím říct, že dle toho je asi Kosmova ethymologie, což neznamená, že by se po tomto prahu Praha opravdu jmenovala.