Franta (Pondělí 4. října 2010)
Zaznamenal jsem, že antické přístavy - tedy vjezd do nich byl, uzavírány řeťězem - tedy alespoň nějaká analogie existuje. Přiznám se, že mám poněkud problém s představou dřevěných trámů, které by byly vzájemně propojené řetězovými, řekněme, sponami a tvořily v říčním korytě souvislý pás. Tlak tekoucí vody působící na takovou konstrukci by asi způsoboval zásadní problémy a nejen asi v období velké vody.
Já jsem si to představoval jako řídkou palisádu, Kterou vy voda protékala. Systém kůlů by mohl zároveň sloužit jako orientační pomůcka, mohl by sloužit pro zavěšení něčeho jako zábradí (přidržovací lano), mohla ba něm být zavěšena lávka pro pěší, mohl sloužit jako orientační pomůcka vyznačující linii brodu, mezi kůly by se mohly zavěšovat vrše...
Jak by ta moje stavba dopadla při jarní velké vodě, je ovšem také nejisté.
Pokud by se jednalo o nějaké trámy ve vodorovné poloze, tak možná jako výdřeva dna brodu - ostatně, tak nějak se stavěly ve středověku mostní pilíře - úplně vespod, na dně řeky, vrstva dubových trámu, na které se pak kladly první kamenné bloky.
A nemá takováto "pragava" ještě etymologický problém? Zdá se, že je to slepenec slovanského a germánského slova.
Já jsem si to představoval jako řídkou palisádu, Kterou vy voda protékala. Systém kůlů by mohl zároveň sloužit jako orientační pomůcka, mohl by sloužit pro zavěšení něčeho jako zábradí (přidržovací lano), mohla ba něm být zavěšena lávka pro pěší, mohl sloužit jako orientační pomůcka vyznačující linii brodu, mezi kůly by se mohly zavěšovat vrše...
Jak by ta moje stavba dopadla při jarní velké vodě, je ovšem také nejisté.
Pokud by se jednalo o nějaké trámy ve vodorovné poloze, tak možná jako výdřeva dna brodu - ostatně, tak nějak se stavěly ve středověku mostní pilíře - úplně vespod, na dně řeky, vrstva dubových trámu, na které se pak kladly první kamenné bloky.
A nemá takováto "pragava" ještě etymologický problém? Zdá se, že je to slepenec slovanského a germánského slova.

Kniha HAJDY NA HRAD