ZH (Pondělí 25. října 2010)  ⇑

Jak jsme mluvili o ruzyňském rondelu, nevzpomněl jsem si na přesnou lokalizaci, nenaleznuv jednu fotku. Teď jsem ji našel, je to tady, rondel je zastavěn tím prostředním barákem.

ZH (Neděle 24. října 2010)  ⇑

Já měl na mysli prameniště Vltavy (Černý potok), kde byl prales a bažiny, ne Stožec.

Franta (Neděle 24. října 2010)  ⇑

Krajina u Stožce na bažinu nevypadá, ovšem např. dochovaný úsek Zlaté stezky u Horské Kvildy (odkud je předpokládám obrázek Stezka_kvilda.jpg) bažinatou krajinou prochází, viz:

http://pefr.net/kvilda.php

Ostatně už bylo zmiňováno, že provoz velmi čile probíhal i v zimě - bylo umrznuto (je jasné, že se tím asi nemyslí přejezdy bažin po ledu), bylo dost obilí jako náklad pro zpáteční cestu a sedláci, kteří fungovali kyvadlově jako soumaři, neměli v zimě práci.

Z historie Týna nad Vltavou:

"
Pravděpodobně již na počátku 11. století se dostalo území „nikoho“ mezi Lužnicí a Vltavou do majetku pražského biskupství. V jeho středu vyrostla týnská osada, díky své výhodné poloze při vodní cestě a vltavskému brodu záhy významné ekonomické a obchodní středisko.
...
Město získalo celnici, opravňující k výběru mýta, spojení s Prahou zajišťovala plavba vorů a lodí po Vltavě a Týn z čilého obchodního ruchu bohatl. V roce 1335 sice byla stará obchodní stezka vedoucí z Prachatic přes Týn do Prahy z královského nařízení odkloněna na Vodňany, ale většina kupců nadále používala původní směr. "

J. Čihák (Sobota 23. října 2010)  ⇑

Hrádek Stožec byl postaven k zajištění Solné stezky. Podle obrázků to nevypadá, že by cesta vedla bažinami.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Stezka_kvilda.jpg
http://pamatky.xf.cz/Texty/pozustatky.jpg
Znovu se vrací otázka, jestli k dopravě zboží do Prahy byla využívána Vltava.

ZH (Čtvrtek 21. října 2010)  ⇑

No nevím, krajinu u Králík moc neznám, ale Teplou Vltavu pod Stožcem velmi dobře, je to už slušná říčka, prameniště Vltavy je odtud asi 50 km vzdálené, počítám-li s meandry. Hlavně nevím, jestli měli tehdy takové starosti, byl tam bažinatý prales, ještě v 19. století dle Klostermanna jím uměli projít jen místní usedlíci.

J. Čihák (Čtvrtek 21. října 2010)  ⇑

Pod Stožeckou skálou mohl být uctívaný pramen Vltavy.
www.estudanky.cz/3847-pramen-u-stozecke-kaple
http://radyne.fpe.zcu.cz/web/vyuka/tp/stoz/mapy/skala.htm

J. Čihák (Čtvrtek 21. října 2010)  ⇑

Dnes už nelze zodpovědět otázku, kde měly veletoky svůj posvátný pramen. Pradávní předkové se mohli rozhodovat podle toho, který pramen byl nejvzdálenější, nejvýše položený, nejvodnatější nebo se zdál nejmagičtější. Jako například www.estudanky.cz/2794-pramen-bez-jmena, kterému byly přisuzovány nadpřirozené vlastnosti snad po celé věky.

J. Čihák (Sobota 9. října 2010)  ⇑

Meandry starého koryta Vltavy jsou viditelné na mapy.cz. Umožňuje to odlišné složení povrchové vrstvy a snad i jiná vlhkost. Hlavní koryto nejspíše vedlo od Vraňan, okolo Býtve a soutok byl u Mělníka za novým mostem.

ZH (Pátek 8. října 2010)  ⇑

To mě nikdy nenapadlo, že je Tichá Orlice o skoro 40 km delší než Labe nad Hradcem a spíše navazuje na základní směr Polabské nížiny.

J. Čihák (Pátek 8. října 2010)  ⇑

Článek o korytě tam není. Vltava byla asi většinou považována za přítok a proto mě zaujala ta Kosmova Vlitava. Mám z toho dojem, že tento tvar byl správným slovanským názvem. Čas od času vznikal spor, co je Labe a co největší přítok. Proto se obecný pojem přítok (vlitava) mohl stát v tomto případě názvem.

Polabí je pokračováním nížiny ležící na německém území, viz odkazy z 1.10.2010. To bylo možná dalším důvodem, který určoval, co je hlavní řeka, kudy pokračuje Labe. Pramen byl pravděpodobně posvátný a podle mého názoru se nacházel někde v Orlických horách.

ZH (Čtvrtek 7. října 2010)  ⇑

Mimochodem, na arup, kde je ona fotka ze záplav, je o korytě Vltavy nějaký článek?

Řekl bych, že to, že za hlavní řeku na soutoku bylo považováno Labe, je díky tomu, že to má přímý tok a Vltava se připojuje skoro v pravém úhlu. Široké byly řeky přibližně stejně a průtok či délku asi těžko kdo znal. Polabí taky asi byla jednolitá obydlená oblast, Vltava přitékala odjinud...

ZH (Čtvrtek 7. října 2010)  ⇑

Jen tak pro názornost, kolem roku 1720 vypadal soutok takto (Müllerova mapa Čech, výřez z oldmaps.geolab.cz (nelze dost dobře udělat odkaz).

J. Čihák (Čtvrtek 7. října 2010)  ⇑

Je jisté, že v České kotlině bylo odpradávna nejasné, odkud přitéká Labe, jestli od východu nebo od jihu. Nevíme, podle čeho se tehdejší kultury rozhodovaly, možná se řídily věšteckými rituály. Názory se zajisté měnily a dokonce si myslím, že vznik Labe byl v mytologických výkladech popisován jako spojení dvou řek (Otce a Matky). Mělnická oblast kdysi vypadala úplně jinak, jak je vidět na fotografii www.arup.cas.cz/airarch/aktuality/9.JPG. Při ústupu velké vody v roce 2002 došlo ke zviditelnění starého koryta Vltavy, která vytvořila meandry a vlévala se do Labe několik km za dnešním soutokem.

Franta (Úterý 5. října 2010)  ⇑

http://stavitel.ihned.cz/c4-10005490-16821030-G00000_d-sanace-zakladu-piliru-karlova-mostu

J. Čihák (Úterý 5. října 2010)  ⇑

Při opravě Karlova mostu v roce 1890 byly nalezeny pod základy pilířů dva dřevěné kůly. Mohly být pozůstatkem dřevěného mostu. Je také možné, že tam zůstaly po domnělém kůlovém zátarasu.