ZH (Čtvrtek 25. listopadu 2010)  ⇑

Jo, a tady se píše o Przeginii, ztělesnění bohyně Země. Jo a je tam odkaz na Perperunu, partnerku Peruna.

ZH (Čtvrtek 25. listopadu 2010)  ⇑

To je zajímavé.
Na rozhraní stran 391-2 tady je text ruského židovského lingvisty Romana Jakobsona, jenž žil ve 20.-30. letech v Praze a Brně, který píše podobně. Jestli dobře rozumím ukrajinštině, pak indoevr. kořen perk, per či perg znamená bít (z toho Perun) a taky kopec porostlý duby. Ten kopec se např. gótsky řekne fairguni, polsky przeginia. Polská ves stejného jména se ve 13. století nazývala Preghina (Pregina).

Franta (Čtvrtek 25. listopadu 2010)  ⇑

Nakoukl jsem do Peruna Michala Téra a vytrženě z kontextu cituji větu:

Do této řady patří pravděpodobně i slovanské *pergyni> staroruské prěgynja, prěgynьnь = "těžko průchodná krajina, chlum, kopec"

ZH (Čtvrtek 25. listopadu 2010)  ⇑

Což takhle, že by se Praha jmenovala po mostu (původně keltském, germánském)...

Indoevropský základ bhru znamenal kmen, trám, z toho vznikla různá slova evropských jazyků značící most (bríva, brigge, Brücke, bridge, brogge, břevno aj.) Což, jestli práh, viz níže, znamenal též lávku, most.

ZH (Čtvrtek 25. listopadu 2010)  ⇑

Dík, to je krásnej text.

Mimochodem je tam zmínka: "Napříč přes řeku je někdy položen t. zv. práh (několik klad), aby se voda nad ním nadržela." Předpokládám, že jde o projetí mělčiny zbylým prostorem vedle tohoto prahu..

Franta (Čtvrtek 25. listopadu 2010)  ⇑

Loď břede (má ponor)...
viz
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2798

Tlustou knihu v béžové obálce neznám

ZH (Středa 24. listopadu 2010)  ⇑

Před pár lety jsem v Kanzelsbergeru narazil na tlustou knihu se světle béžovou obálkou s textovým obsahem o Praze, kde byly hustým písmem na celé jedné stránce vypsány poznámky k etymologii názvu Prahy. Jenomže jsem ji nekoupil, stála asi 1500,-, pak pozapomněl a pak už se mi ji nepodařilo ani s pomocí knihkupců vystopovat, název ani autory jsem si nezapamatoval. Neříká vám to něco?

ZH (Středa 24. listopadu 2010)  ⇑

No tím naším způsobem k žádnému výsledku dojít nemůžeme, museli bychom vsadit na jednu kartu a tu se snažit sebejistě prosadit jako hotovou věc, jako se to běžně a neseriosně dělá... Já to beru jako hru a jsem rád, že se při tom poučím i o dalších věcech.

Dolní Břežany jsou na kopci, bývalé Horní jsou kus dál u Lešan. Je jisté, že jsou dle břehů a ne dle březoví?

Víte mimochodem, co je břísti (já brdu, břdu, bředu)? - brodit se. Dosud se používá zabřednout, u vltavských vorařů se říkalo loď břede, což nevím, co znamená. No, s názvem Prahy to asi nesouvisí, ale zaujalo mě to.

J. Čihák (Středa 24. listopadu 2010)  ⇑

Hledáme další a další možnosti 2,5 roku, nemůžeme se od toho odtrhnout a výsledek žádný. Už jsem z toho bádání vypálený (jako Žiži).

Historik P.Svobodný zpracoval historii Dolních Břežan a Lhoty.
"Dolní Břežany leží dnes na jižním okraji Prahy, na výšině sevřené tokem Vltavy a Břežanského potoka. O poloze místa napovídá již jeho název Břežany, který znamená ves Břežanů, tedy lidí žijících na břehu nebo v březích. Slovo břeh mělo dříve dvojí význam-vrch, svah nebo břeh. Na případ Dolních Břežan se mohou vztahovat oba výklady."

Také na vltavském břehu pod Petřínem a Opyšem mohla být osada Brga nebo Brega. Dnes bychom ji mohli nazvat Břehová, Břehá nebo Břežná.

ZH (Středa 24. listopadu 2010)  ⇑

Před týdnem jsem se vrátil z Egypta, kde jsem viděl několik starověkých "nilometrů" k měření hladiny. Něco takového asi bylo i v Praze, mluví se o Bradáčovi, Bruncvíkovi atd., ale v době před kamennými stavbami to mohlo být nějaké skalisko, třeba jako byla skalka se sloupem před vjezdem do Svatojánských proudů....

ZH (Středa 24. listopadu 2010)  ⇑

Dík za odkaz. Bohužel na této stránce je chyba a místo malostranského profilu je staroměstský, tohle to doplňuje. U Klárova už vyvýšený podklad není.

Teprve po naší nedávné diskusi jsem si uvědomil, že jsem podcenil vltavskou vodní cestu v prehistorické době a možné názvosloví z hlediska plavců. Že by v místě Malostranské mostecké věže mohlo být bradlo, brada, tj. nápadné skalisko? Věž tam byla už za Juditina mostu a osobně se domnívám, že už dříve, neb věž či dvojice věží je orientována směrem do Platnéřské ulice, nikoli do osy Juditina či Karlova mostu. A ke stavbě věže bylo potřeba pevné podloží.

Franta (Středa 24. listopadu 2010)  ⇑

výklad historického geografa Oty Pokorného jedno takové vyčnívající místo u řeky nabízí, viz
http://www.revprirody.cz/picture/1110/praga.jpg
a
http://www.revprirody.cz/pravy_ram.htm

ZH (Středa 24. listopadu 2010)  ⇑

Myslím, že jsme to už dávno ukončili ;), tohle jsou jen recidivy...

Od indoevropského bher (špičatý, vyčnělý) je odvozeno bradlo (skalisko v řece), brada, bránit, brázda, brdo. Bher znamená v indoevropštině i nésti, souvisí to s bráti (jako že by Praha byla berňák, tj. mýto;)).

Vrah byl staročesky nepřítel, za řekou mohli být "vraha". Nebo naopak brácha...

Byla-li storg a straž stráž, z toho ostraha, mohla být k bránit braha.

J. Čihák (Úterý 23. listopadu 2010)  ⇑

Myslím, že je nejvyšší čas ukončit tu vleklou debatu o původu názvu. Alespoň se ještě zmíním o další zajímavé domněnce k zamyšlení.

Doc.Josef Kohl ve svém výkladu předpokládá, že na území Prahy žili Horňáci a Břežané a jméno Praga tedy vzniklo z označení místa při břehu řeky.

Prae. běrgh, psl. berg, foneticky b(e)rgá, znamená pahorek, vysokou mez a břeh. S tím souvisí stp. brzega a str. brg, které se už chápe jako říční břeh.

Z b(e)rgá mohlo vzniknout bragá a pragá. Možná ve významu pahorek.

J. Čihák (Pondělí 22. listopadu 2010)  ⇑

Slova pálení a pražení mají v oboru keramika stejný význam, což má určitě dlouhou historii. Mělo by se to probádat. Dále porovnejme vypálit cihly a vypálit vesnice, není to totéž. Sežehnout-spálit a pražit-vypalovat.