Pražský hrad

To je zajímavé.
Na rozhraní stran 391-2 tady je text ruského židovského lingvisty Romana Jakobsona, jenž žil ve 20.-30. letech v Praze a Brně, který píše podobně. Jestli dobře rozumím ukrajinštině, pak indoevr. kořen perk, per či perg znamená bít (z toho Perun) a taky kopec porostlý duby. Ten kopec se např. gótsky řekne fairguni, polsky przeginia. Polská ves stejného jména se ve 13. století nazývala Preghina (Pregina).

Nakoukl jsem do Peruna Michala Téra a vytrženě z kontextu cituji větu:

Do této řady patří pravděpodobně i slovanské *pergyni> staroruské prěgynja, prěgynьnь = "těžko průchodná krajina, chlum, kopec"

Což takhle, že by se Praha jmenovala po mostu (původně keltském, germánském)...

Indoevropský základ bhru znamenal kmen, trám, z toho vznikla různá slova evropských jazyků značící most (bríva, brigge, Brücke, bridge, brogge, břevno aj.) Což, jestli práh, viz níže, znamenal též lávku, most.

Dík, to je krásnej text.

Mimochodem je tam zmínka: "Napříč přes řeku je někdy položen t. zv. práh (několik klad), aby se voda nad ním nadržela." Předpokládám, že jde o projetí mělčiny zbylým prostorem vedle tohoto prahu..

Před pár lety jsem v Kanzelsbergeru narazil na tlustou knihu se světle béžovou obálkou s textovým obsahem o Praze, kde byly hustým písmem na celé jedné stránce vypsány poznámky k etymologii názvu Prahy. Jenomže jsem ji nekoupil, stála asi 1500,-, pak pozapomněl a pak už se mi ji nepodařilo ani s pomocí knihkupců vystopovat, název ani autory jsem si nezapamatoval. Neříká vám to něco?

No tím naším způsobem k žádnému výsledku dojít nemůžeme, museli bychom vsadit na jednu kartu a tu se snažit sebejistě prosadit jako hotovou věc, jako se to běžně a neseriosně dělá... Já to beru jako hru a jsem rád, že se při tom poučím i o dalších věcech.

Dolní Břežany jsou na kopci, bývalé Horní jsou kus dál u Lešan. Je jisté, že jsou dle břehů a ne dle březoví?

Víte mimochodem, co je břísti (já brdu, břdu, bředu)? - brodit se. Dosud se používá zabřednout, u vltavských vorařů se říkalo loď břede, což nevím, co znamená. No, s názvem Prahy to asi nesouvisí, ale zaujalo mě to.

Hledáme další a další možnosti 2,5 roku, nemůžeme se od toho odtrhnout a výsledek žádný. Už jsem z toho bádání vypálený (jako Žiži).

Historik P.Svobodný zpracoval historii Dolních Břežan a Lhoty.
"Dolní Břežany leží dnes na jižním okraji Prahy, na výšině sevřené tokem Vltavy a Břežanského potoka. O poloze místa napovídá již jeho název Břežany, který znamená ves Břežanů, tedy lidí žijících na břehu nebo v březích. Slovo břeh mělo dříve dvojí význam-vrch, svah nebo břeh. Na případ Dolních Břežan se mohou vztahovat oba výklady."

Také na vltavském břehu pod Petřínem a Opyšem mohla být osada Brga nebo Brega. Dnes bychom ji mohli nazvat Břehová, Břehá nebo Břežná.

Před týdnem jsem se vrátil z Egypta, kde jsem viděl několik starověkých "nilometrů" k měření hladiny. Něco takového asi bylo i v Praze, mluví se o Bradáčovi, Bruncvíkovi atd., ale v době před kamennými stavbami to mohlo být nějaké skalisko, třeba jako byla skalka se sloupem před vjezdem do Svatojánských proudů....

Dík za odkaz. Bohužel na této stránce je chyba a místo malostranského profilu je staroměstský, tohle to doplňuje. U Klárova už vyvýšený podklad není.

Teprve po naší nedávné diskusi jsem si uvědomil, že jsem podcenil vltavskou vodní cestu v prehistorické době a možné názvosloví z hlediska plavců. Že by v místě Malostranské mostecké věže mohlo být bradlo, brada, tj. nápadné skalisko? Věž tam byla už za Juditina mostu a osobně se domnívám, že už dříve, neb věž či dvojice věží je orientována směrem do Platnéřské ulice, nikoli do osy Juditina či Karlova mostu. A ke stavbě věže bylo potřeba pevné podloží.

výklad historického geografa Oty Pokorného jedno takové vyčnívající místo u řeky nabízí, viz
http://www.revprirody.cz/picture/1110/praga.jpg
a
http://www.revprirody.cz/pravy_ram.htm

Myslím, že jsme to už dávno ukončili ;), tohle jsou jen recidivy...

Od indoevropského bher (špičatý, vyčnělý) je odvozeno bradlo (skalisko v řece), brada, bránit, brázda, brdo. Bher znamená v indoevropštině i nésti, souvisí to s bráti (jako že by Praha byla berňák, tj. mýto;)).

Vrah byl staročesky nepřítel, za řekou mohli být "vraha". Nebo naopak brácha...

Byla-li storg a straž stráž, z toho ostraha, mohla být k bránit braha.

Myslím, že je nejvyšší čas ukončit tu vleklou debatu o původu názvu. Alespoň se ještě zmíním o další zajímavé domněnce k zamyšlení.

Doc.Josef Kohl ve svém výkladu předpokládá, že na území Prahy žili Horňáci a Břežané a jméno Praga tedy vzniklo z označení místa při břehu řeky.

Prae. běrgh, psl. berg, foneticky b(e)rgá, znamená pahorek, vysokou mez a břeh. S tím souvisí stp. brzega a str. brg, které se už chápe jako říční břeh.

Z b(e)rgá mohlo vzniknout bragá a pragá. Možná ve významu pahorek.

Slova pálení a pražení mají v oboru keramika stejný význam, což má určitě dlouhou historii. Mělo by se to probádat. Dále porovnejme vypálit cihly a vypálit vesnice, není to totéž. Sežehnout-spálit a pražit-vypalovat.