Jan Cinert (Pondělí 13. prosince 2010)  ⇑

Právě jsem se vrátil, tak jenom stručně. Omlouvám se, že jsem to s Prosekem nevyjádřil přesně. "Před ním" jsem myslel ve smyslu počítání stupňů od severu a směru změn azimutů východu Slunce a stejně tak i "za ním". Takže, azimuty baziliky sv. Víta jsou severně od Proseka, azimuty sv. Jiří na Proseku a P. Marie jižně od Proseka. Franta to pochopil a uvedl odkaz zde. Základem je "prubířský kámen" bazilika sv. Víta. Zde metoda podle obou os Z. Homoly vychází na 100%. Převýšení u azimutů baziliky se tak jeví jako nepatrné a lze je snad vzít jako výchozí úroveň. Od té by bylo možno stanovit převýšení na azimutu sv. Jiří a P. Marie při pohledu z Pražského hradu.

Věřte mi, že o Zmrtvýchvstání to není. Metoda zatím selhává pouze u sv. Jiří a určitá nejasnost je u rotundy, kterou, jak již bylo zmíněno, je třeba v klidu dořešit. Podíval jsem se již i na některé další kostely a také to u nich vychází perfektně.

ZH (Sobota 11. prosince 2010)  ⇑

To je skvělý, že na tom pracujete.
Mám pocit, že to počítá s 30-denním měsícem, obrácené schůdky jsou i u 31-denních měsíců, u 28 dní dvojnásobný než u 29 denního, ale to je jen laický pohled.

Franta (Sobota 11. prosince 2010)  ⇑

Doplnil jsem do skriptu julia.php výpočet velikonoční neděle a také jsem přidal denní odchylky azimutů - "denní krok Slunce po obzoru".
Výpočet velikonoční neděle platí pro roky 326 - 1582.

Jak se vypisují jednotlivé odchylky azimutů jsou ve výpisu patrné dva "schody" - je to mezi 28.2. a 1.3 a pak při přechodu mezi 31.12 a 1.1.

To je nepřesnost v rozpočtu maximální roční deklinace na jednotlivé denní - převzatý vzorec z tzb-info, nejspíš to pro účely oslunění budov je dostatečná přesnost (už jsem si toho zubu všiml dříve).
Asi se bude potřeba podívat po nějakém astronomičštějším vzorci.

ZH (Sobota 11. prosince 2010)  ⇑

Zajímalo by mě, co je známo o románském předchůdci sv. Jiljí. Asi o 7 příspěvků dříve jsem si Jiljí vyškrtl ze seznamu vybočujících kostelů, neboť je součástí obrovského klášterního komplexu a lze předpokládat, že ten se musel vejít do tehdejší zástavby a tím byla ovlivněna orientace komplexu. Setkal jsem se s mnoha jinak natočenými předchůdci dnešních kostelů, s Vítem v čele. To je ovšem jen moje hypotéza, v Uměleckých památkách Prahy jsem nic nenašel, na netu taky ne.
Časem sem ten seznam půdorysů pražských a okolních kostelů dám, zatím není kompletní.

Milý Watsone, jelikož se Franta zdá být autorem stránek havran.pefr.cz o kostele v Havrani, není divu, že Bedřichův Světec, vzdálený od Havraně 10 km, dobře zná.

Zajímavý odkaz, hned za Jiljím je o Kříži menším.

J. Čihák (Sobota 11. prosince 2010)  ⇑

Dík za nález kostelíku, asi to dalo dost práce.

K jihu je také odchýlený sv.Jiljí na Starém Městě. Předchůdce se dochoval v dolní části zdiva apsidy dnešního kostela. Předpokládám stejnou orientaci.

J. Čihák (Sobota 11. prosince 2010)  ⇑

Sestoupení do podsvětí patří k velikonočním svátkům. Neznám souvislost mezi zapadáním Slunce a oslavami svátku sv.Kříže, avšak vysvětlil bych to těsnou návazností sestoupení do podsvětí po smrti na kříži, později oslavovaném sv.Kříži.

Ještě se pro zajímavost vrátím k staršímu tématu.
http://sajri.astronomy.cz/blog/img_3272s.jpg
Tato řada halových jevů je pozoruhodná, ovšem v dávných časech musela vyvolávat zděšení. Snad si tehdy mysleli, že se Slunce začalo trhat a pozorují jeho zkázu.

Franta (Sobota 11. prosince 2010)  ⇑

Podobný kostelík jako ten v Chabrech je v Bedřichově Světci.
A tady je je i půdorys kostela v Bedřichově Světci

ZH (Pátek 10. prosince 2010)  ⇑

Aha.

Čakovický kostel má 99°. Ovšem je pseudorománský. Předcházel mu kostel sv. Floriána, který dle katastrální mapy z poloviny 19. století měl bachratý, zřejmě barokní půdorys, orientaci měl obdobnou (když odečtu oněch 8° natočení).
To je zajímavé, že jsou v té oblasti všechny kostely podobně atypicky natočeny. Kdyby byla vaše teorie správná, mohla být za řekou "říše mrtvých", no to si dělám legraci ;).

Císařské otisky

j. Čihák (Pátek 10. prosince 2010)  ⇑

Franta: Křesťanské kostely měly vchod na východě v době Římské říše.

ZH: Přehlédl jste www.cakovice.cz/MESTSKA-CAST/Vyznamna-mista.

Západ Slunce symbolizuje v křesťanství toto: www.iencyklopedie.cz/sestoupeni-do-podsveti.

Nový zákon, 1. list Petrův. "Byl usmrcen v těle, ale obživen Duchem. Tehdy také přišel vyhlásit zvěst duchům ve vězení ( v podsvětí, v pekle), kteří neuposlechli kdysi ve dnech Noémových."

Nový zákon, List Židům. "A Bůh pokoje, který pro krev stvrzující věčnou smlouvu vyvedl z mrtvých velkého pastýře ovcí, našeho Pána Ježíše."

Franta (Pátek 10. prosince 2010)  ⇑

Dneska jsem byl v knihkupectví a pokukoval po hřbetech knih, zabte mne, ale nepamatuji si nyní název - viděl jsem něco jako "lexikon liturgie" autor nebyl Čech, nakoukl jsem dovnitř jestli tam není něco o orientaci kostelů. Nic podnětného, co by tu už nepadlo, ale byla tam zmínka že v prvopočátcích býval vchod na východě - kněz, čelem k lidem se modlil k východu, lidé čelem ke knězi k západu. Pokud chtěli lidé také k východu museli se otáčet. Později to prý začalo působit nepatřičně a tak se to otočilo a ustálilo na oltáři na východě

toť má slabá interpretace lexikonového hesla.
Ta praxe by však měla být hodně vzdálená době, kdy byl Vámi zmíněný kostel založen.

ZH (Pátek 10. prosince 2010)  ⇑

Vyjmul jsem z toho seznamu kostelů, jejichž azimut překračuje 88° sv. Jiljí na Starém Městě, protože je to gotická novostavba spolu s klášterem a tipnul bych si, že orientace je ovlivněna katastrálními důvody. Jiljí snad měl románského předchůdce, to píší na oficiálních stránkách kostela, v U. Památkách o tom nic není. Takže zbývá P&P na Vyšehradě, Holešovice, Bohnice, Chabry, Prosek. Možná jsem něco přehlédl.

ZH (Pátek 10. prosince 2010)  ⇑

To by šlo, jen mi není jasný ten západ, jestli jde o kostel sv. Václava na Proseku, ten má alespoň apsidu klasicky na východě, oltář jsem pravda neviděl. Myslím, že klasicky křesťané očekávají spásu z východu a naopak.

J. Čihák (Pátek 10. prosince 2010)  ⇑

Ráno jsem se probudil a bylo mi to jasné. Ty čtyři kostely na severu Prahy jsou orientovány vchodem k západu Slunce 14. září, kdy bylo slaveno Povýšení svatého Kříže. Zatím jsem neměl čas pátrat po pravděpodobné motivaci, která k tomu vedla. Kostely zůstaly orientované oltářem ke spáse, jak to bylo obvyklé. Druhý kostel sv.Václava směřuje oltářem na západ (1. byl na východ), což je zcela nepochopitelné, ale v domnělých souvislostech je to výzva k dalším úvahám.

ZH (Čtvrtek 9. prosince 2010)  ⇑

Bohnický kostelík Petra a Pavla byl původně zasvěcen sv. Petru. Je barokně přestavěn a před 6 lety bylo nalezeno původní zdivo a ponecháno odkryté; ač právě sedím 200 m odtud (teda ne v blázinci ;)), tak se přiznám, že jsem uvnitř ještě nebyl, asi do lze jen o mších. Takže nevím, zda měl původně tutéž orientaci.
Zato u Chaberského kostelíku, o kterém jsme tu před časem psali, to lze snadno zjistit - viz pf.ujep.cz, původní byl přetočen ještě o 5°přes 97°, tedy 102°.

J. Čihák (Čtvrtek 9. prosince 2010)  ⇑

Možná by postačil svátek sv.Václava 28.9.. K tomu bych přidal posunutí způsobené převýšením terénu a menší chyby zeměměřičů a stavitelů. Také by se dalo uvažovat o zaměření na bod odtržení.