Franta (Sobota 28. července 2018)  ⇑

Franta (Sobota 28. července 2018)  ⇑

ZH: zdá se, že ano

ZH (Sobota 28. července 2018)  ⇑

Kde to vůbec je? To je tohle?

Franta (Sobota 28. července 2018)  ⇑

Jan Cinert: Mám na Vás takový skromný dotaz. Týká se rotundy v Pohansku, viz článek v bylotojinak.cz:

Vedoucí výzkumu J. Macháček uvedl, že osa kostela má azimut 58°39‘ a tím směřuje k východu Slunce za letního slunovratu. Publikovaný půdorys kostela je ale opět vložen do katastrální mapy, takže takové tvrzení není správné. Po natočení půdorysu o -6,3° byla chyba odstraněna a podle vlastního posouzení směru osy kostela byl její azimut stanoven na 52,33°.

Z čeho usuzujete na to, že půdorys kostela byl vložen do katastrální mapy a je tedy pootočen?

Jiří Macháček v "Velkomoravská rotunda z Pohanska u Břeclavi" z ledna 2014 uvádí, že:
Hlavní (delší) osa kostala procházela lodí i absidou od JZ v Sv (azimut od zeměpisného severu 58°39‘) a měřila 8,5 m. Její odklon od běžného západo-východního směru však na Pohansku nepřekvapuje. Shodně orientován byl i první kostel situovaný uvnitř velmožského dvorce.

Jak je to tedy s orientací kostelů na Pohansku? Zdá se, že všeobecně archeologicky uznávaný úzus je, že směřují k východu Slunce o letním slunovratu. I když první má azimut jen 45 stupňů. S tím zjevně namá Jiří Macháček problém, v této práci, i v jeho habilitační, je uveden odklon od severu 45 stupňů.

Rostislav Rajchl, který na toto téma pilně archeoastronomicky publikuje, v jedné ze svých prací uvádí, že Slunce vycházelo v azimutu 233 stupňů - uvádí to jako přibližné číslo s ohledem na stromový porost na blízkém horizontu. (2001 ArcheologiaMediaevalisMoravicaetSilesiana_1_2001_12.pdf)
Ovšem všechna schémata naznačují úhel 45 stupňů (i dokunetace ze 70 let). Respektive naznačuje to odchylka od severu na pláncích se zakreslením archeologických prací. Jinak hodnotu azimutu východu Slunce nezmiňuje a omezuje se na kostatování o slunovratovém směru
Není snad nakonec tak, že azimuty např. +-10 stupňů od azimutu východu Slunce o slunovratu jsou brány jako slunovratové?

Zajímalo by mě tedy jestli náhodou není údaj 58°39‘ skutečný azimut osy rotundy? Tedy, jestli to tedy nemá Jiří Macháček správně.

Jan Cinert (Pondělí 9. dubna 2018)  ⇑

Pustil jsem si to a není oblouk vidět.
No jo, Hájek je Hájek.

ZH (Pondělí 9. dubna 2018)  ⇑

V Toulavé kameře 57. je zabrána i severní strana vstupu z kostela do rotundy, ale nic se z toho nevykoumá.

Kostelník nás upozorňoval, že myslím před 3 lety byly oslavy 1111 let od založení Hradešína, původní zdejší hrad Sedešín prý byl postaven knížetem Nezamyslem na počest narození Mnaty v r. 753 (myslím dle Hájka), ale přesný den založení rotundy zatím není znám ;-). Ne že bych si z toho dělal psinu.

Jan Cinert (Pondělí 9. dubna 2018)  ⇑

Díky za ochotu, ale samotný oblouk tam vidět není. Škoda, i tak by to ale chtělo jistotu, jestli oblouk není pod omítkou nějak upravený.

ZH (Neděle 8. dubna 2018)  ⇑

Ono je to zapatlané omítkou. Ochotný kostelník nás pustil dovnitř, ale tohle zrovna vyfocené nemám. Obrázek z www z trochu horšího úhlu je tady.

Jan Cinert (Neděle 8. dubna 2018)  ⇑

Tento půdorys jsem viděl, ale není na něm severní počátek apsidy. Muselo by se to třeba na místě zjistit podle tvaru vítězného oblouku, pokud je původní a nebyl také nějak osekán. Škoda, mohl jsem se blýsknout se svojí metodou. :-)

ZH (Neděle 8. dubna 2018)  ⇑

Půdorys je tady, nakolik z toho lze soudit na přesný azimut apsidy, je otázka, ale možná jo, viz.

Jan Cinert (Neděle 8. dubna 2018)  ⇑

S Hradešínem jsem na tom podobně. Škoda, že není dostupný půdorys se zaniklou apsidou. Mohl bych zjistit den založení rotundy, když se o tom nic neví. :-)

ZH (Neděle 8. dubna 2018)  ⇑

Mimochodem, ač celý život jezdím velmi často po kolínské a kutnohorské silnici, tak Hradešín jsem objevil až včera. Oblý kopec zřejmě na holé skále s dříve kruhovým rozhledem, dodnes jsou od kostela vidět Krkonoše i Hradčany. Kostel je pitoreskní slepenec stylů, a z rotundy je atypicky prostor kruchty.

Jan Cinert (Neděle 8. dubna 2018)  ⇑

Prý cizí neštěstí potěší; :-) tady na konci je o rotundě na Pohansku, která opět nejde archeoastronomicky datovat.

ZH (Neděle 8. dubna 2018)  ⇑

Ad rem myslím k té konkrétní věci. Že se člověk může jinde stokrát mýlit, je jiná věc. Třeba u vás obdivuju vaše analýzy, postřehy a invenci, ale třeba archeoastronomické datování na den (to si můžu dovlit napsat, protože v tom mám částečně prsty ;-)) to podle mě shazuje. (Omlouvám se za flamme, to je jen taková zpětná vazba.) Ale člověk musí umět oddělit zrno od plev.
Netvrdím, že má Merhautová pravdu, jen že měla stejný nápad o 35 let dřív, jestli to tam nějak dokazovala, nevím, chtěl bych se to dozvědět, ale dotyčný sborník jsem v Souborném katalogu nenašel. No, teď jsem to našel...

Jan Cinert (Neděle 8. dubna 2018)  ⇑

Mám za to, že IV. kostel je celkem normální kostel. Ten základ v čele apsidy není nic zvláštního, buď byl základem stupně podlahy apsidy a v apsidě pak mohla být maltová podlaha, případně i základem předkněžištní příčky. Nebo jen vyvazoval základy, aby se stavba nerozjela. Hrobky ve změti destruovaného zdiva byly později zpochybněny.

S publikováním nápadů/nadhozů souhlasím, někoho to může obohatit a posunout dál. Ale konkrétně "ad rem". A. Merhautová správně odmítla, že na nánosníku tzv. přilby sv. Václava by měl být ukřižovaný Kristus. Jenže postavu označila za boha Ódina, a to už je chybný výklad. Ódin měl jedno oko, což není na postavě zdůrazněno, naopak má doširoka otevřenou pusu, což je znak šelmých žravců, zoomorfikací letní poloviny roku. Proto jsem u jejích výkladů obezřetný, když jí byly základní atributy bohů šuma fuk.