zh (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Je o tom nekde neco vic? Ktere kultury (indoe,bl.vychod?), jak je to dolozeno, proc je tato konstelace fascinovala?
Palindrom pri zalozeni Karlova mostu je jen novodoba hypoteza.

Franta (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Jan Cinert: ještě než zmizíte a budete se věnovat nějakou dobu něčemu jinému, mám jeden dotaz. Letní a Zimní bohyně - to je Váš "terminus technikus", či je to převzaté odjinud? I když si myslím, že chápu o čem je řeč, přijde mi, že tam jedna do trojice chybí. Takové ty analogie panna-žena-stařena, bílá-červená-černá, bříza-líska-olše, asi víte, co myslím. Zaznamenal jsem u Vás jarního boha války takže tuším, že teorie nejsou omezeny na číslo dvě.

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Franta: Čarodějnice rovněž vidím jako takový pozdně antický až středověký balast vycházející z potřeby vytváření protikladu dobra a zla. To původní mýty ani starořecké tragedie ještě neznají. Rovněž ani Kosmas se o Kazi, Tetě a Libuši nevyjadřuje jednoznačně negativně. Také se domnívám, že stanovení os kostelů navazovalo na "pohanské" rituály. Potom princip pochází již z "předčarodějnického" období.

Neprůstřelnost teorie: Právě proto jsem hned na úvod uvedl postup, aby si to mohl každý sám zkontrolovat a případně samostatně použít jinde. Ze stejného důvodu jsem uvedl i použitá data. Když to podle vašich rad zvládl takový počítačový a astronomický analfabet jako jsem já, tak to snad zvládnou i jiní.

Franta (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Už jsem si taky uvědomil, že je to špatně napsané. Ten samý princip jako je u velikonoc, prostě při prvním úplňku, který nastane po rovnodennosti.

zh (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Franta: Co znamena prvni uplnek u tech predkrestanskych kultur?

Franta (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Jan Cinert: Cítím v tom jakousi nadřazenost Měsíce. Chápu to zatím tak, že úplněk patřil čarodějnicím - tedy aleternativní, nežádoucí kultuře, která o světě kolem věděla své. O jako takové bych si dokázal představit, že časem byla ta praxe potlačena.

Jako zásadní v této chvíli vidím to jestli je metoda dostatečně neprůstřelná a čelící tvrzením, že jste si to vycucal z prstu. Tedy jesli jsou azimuty skutečně takové jaké uvádíte atd...

Znáte to, věřím jen těm statistikám, které jsem si sám zfalšoval.
Přeji zdar!

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Po Novém roce se budu muset věnovat zase nějakou dobu něčemu jinému. Avšak v pozdních večerech se na uvedené románské kostely rád podívám, abychom zkusili nalézt řešení.

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Franta: Ovlivněn mýty jsem původně fandil více novoluní než úplňku. Systémově ale zafungoval úplněk. Má to i svojí logiku. Je to střed mezi přibývajícím a ubývajícím srpkem, tak jako je i polovina slunečního kotouče, kdy došlo k vytyčení osy. Před novoluním Měsíc asi na tři dny zmizí a tak je úplněk vizuálně lépe dopředu odvoditelný, stejně jako polovina kotouče. Úplněk je také vítězstvím světla nad noční tmou a připomíná noční Slunce. Dochází k setkání denního a nočního Slunce. Ale to jsou až mé dodatečné doplňky.

V průběhu roku bylo opravdu teoreticky 12 - 13 termínů pro vytyčení osy. Jenže v každém z devatenácti let cyklu v jiném dni. Dostatečné denní odstupy úplňků v jednotlivých letech umožňují roční dataci.

J. Čihák: Já vím, že hvězdy hrály u lidí odedávna významnou roli. Nevěnuji se jim tak jako Vy, ale mám pocit, že ve výkladech je přidáno trochu středověkého až novověkého balastu. Nechci nikomu nic vnucovat, ale abychom si lépe rozuměli, uvedu svůj pohled na "Tři krále". Jsou to blíženci Světlo - Stín a ten třetí vzadu je Stín zatažené oblohy. Ti symbolizují denní časovou jednotku, a proto se jako první přišli poklonit Solárnímu roku a uznali jej za krále. Již Ábel, Kain a Set jsou takovou trojicí, aniž by někdo řešil jejich vazbu na hvězdy. Jedna, dva a tři (tar/dar - tři) jistě také nevzniklo podle hvězd. Chápu však, že je asi těžké jednoduše oddělovat původní podstatu od pozdějšího nánosu.

Franta (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

J.Čihák - jasné je jedno. Nevíme! Buď věříme a nebo nevěříme.

Přeji Vám všem šťastný a úspěšný nový rok.

zh (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

To sice ne, ale zase je ten princip dobre zdokumentovany, je to zdaleka nejdulezitejsi krest. svatek, krestani se modli zejmena ke Kristu, ktery je v hlavnim oltari jako k Bohu, kterym se stal na velikonocni nedeli. Uplnek po neznamem svatku je podobne nejasny jako me vyjimky, ke kterym mam ostatne vysvetleni, az na ty ns severu Velke Prahy. Ale blbe se mi pres mobil hada, necham vam vasi hypotezu;). Ale ja mam seznam skoro vsech romanskych kostelu v Praze a kolem s azimuty, kde se to da urcit, a jen nekolik se vymyka.

J. Čihák (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Franta: Chtěl jsem to tady letos ukončit, ale nedá mi to a proto ještě udělám tečku za záhadou hvězdy nad Betlémem. Poloha Siria a Orionu v noci z 24.12. na 25.12. a ranní východ Slunce měly připomínat 1. příchod Spasitele. Bylo to pouze symbolické divadlo na hvězdné obloze. Nejprve se objeví na východě pás Orionu (Tři králové), pak hvězda Sirius, která králům (mágům) ukazuje, kde ráno vyjde nové slunce (Kristus). Noční obloha nabízí také druhé dějství tohoto divadla. Hlavní roli hraje hvězda Altair, která je součástí konstelace kříž+trojúhelník. Měly snad její východy připomínat druhý příchod Spasitele? Směřují kostely přibližně k východu hvězdy Altair? Zatím se teoretizuje o tom, co byl ten jiný, neobvyklý a zářivý úkaz nad Betlémem. A nestačí třeba jenom to, že Sirius je nejzářivější hvězda na noční obloze? Takže ještě jednou PF 2011 a doufám, že se ty osy v příštím roce zdárně vyřeší.

Franta (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Předkřesťanské kultury prý slavily svátky podle Slunce, ale až při prvním úplňku, ale asi také při novoluní. Pokud by byl úplněk správný den pro vytyčení osy kostela tak by to mohlo být pokračování starých tradic. Z. Ministr mluví o "pohanské orientaci" starých kostelů (i když to myslí trochu jinak) a princip, že pokud to bylo dobré tisíce let, je to dobré i nadále, by pro nějaký takový princip i svědčil. tedy až do doby než by bylo jasné, že se ten osvědčený princip ideologicky míří někam jinam než oficiální ideologie.

Otázka je, co by kvalifikovalo ten den, který předcházel úplňku. Kdyby tam figurovalo i zasvěcení kostela - tedy, že kostel Nanebevzetí Panny Marie byl založen při úplňku, který následoval po svátku Nanebevzetí Panny Marie, měla by metoda další dimenzi, která by svědčila pro jasný záměr.
V roce tedy bylo 12-13 termínů pro založení kostela?
Napadá mne, že známe přesné datum založení Karlova mostu. Sice je to časově vzdálené a není to kostel, ale možná podobné zásady mohly platit nejen pro kostely.

Jan Cinert (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Z. Homola: No dobře, ale dá se první jarní úplněk a neděle po něm systémově aplikovat na uvedených čtrnáct kostelů, zároveň tak, aby se to vešlo do daných historických dat?

zh (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Vzdycky se mi libily souboje vedcu na konferencich v mem oboru, ale nikdy jsem se jich nezucastnil. Tak aspon na kolbisti paravedy: Preferuji prvni jarni uplnek a nedeli po nem, pane kolego. Slavime to dodnes, i nekrestani. Vas uplnek mi pripada ponekud dubiosni. :):):)

J. Čihák (Čtvrtek 30. prosince 2010)  ⇑

Práce pana Cinerta je založena na výpočtech a proto nelze přehlížet výsledky ani překvapivé skutečnosti, které z toho vyplývají. Jsem zvědavý na profesionální odezvy a držím palce.