ZH (Čtvrtek 3. února 2011)  ⇑

Máte pravdu, je to fakt pohled stejný jak na fotce, omlouvám se za kritiku. Fotka s Borkovským: Něco mi to říká, ale nevzpomenu si z hlavy...
Klíčové je sehnat Castrum prag. 3 z r. 2000, kde je 450 stránek dokumentů o nejst. sakrálních památkách Hradu, bohužel to nemají v žádné pražské knihovně, už ani antikvariátu, v AA se zbytek nákladu utopil a prej nemají jediné číslo ani v knihovně. Ještě mám jednu pomalu blednoucí naději půjčky...

Vavřinec a Václav: já to mám jednodušší, stačí mi rozmezí 66-88°;).
Rotunda na Groitzschu má cca 87°. Na Google je víc krásných "Rundkapelle", nenapadlo mě to hledat pod tímto názvem.

Jan Cinert (Čtvrtek 3. února 2011)  ⇑

Na malostranské rotundě sv. Václava je pro mne nejpozoruhodnější, že vznikla na předkřesťanském kultišti v blízkosti cesty. Přitom se hlavně popularisticky řeší spojení se zázrakem v legendě Oriente z 13. století, což se vznikem rotundy nemá nic společného.

Sv. Vavřinec: Já se trochu bojím jít do datování jednotlivých románských kostelů podle azimutu odečteného z publikovaných půdorysů.

Z. Homola: Děkuji za poslání západní strany kostela Na baště. Není to řez, ale pohled od západu. Jinak docela bomba a i trochu zmatek. Přiložený půdorys je starší, ještě vycházející z určení dvou fází Borkovským, což pohled na západní stěnu s rozborem malt vyvrací. V tabulce malt je chybně uveden Bořivoj namísto Spytihněva, zároveň uveden předpoklad podle Třeštíka, že kostel byl založen cca 885, to je Bořivojem. Existuje ještě jedna fotka, snad z východu i se zachyceným Borkovským. Nemáte jí náhodou? Mohla by být v již zmiňované Borkovského knize. Takhle to vypadá, že tzv. I. fáze v půdorysu jsou ve skutečnosti základy (klasové zdivo) posledního kostela. Ve výkresu půdorysu přitom přechází ve zdivo starší apsidy, nad kterou je podle fotky ale ještě mladší apsida. Chce to ještě řádně prozkoumat.

J. Čihák (Čtvrtek 3. února 2011)  ⇑

Takto mohla vypadat 1.fáze rotundy sv.Víta (P.Marie?). Více...

ZH (Čtvrtek 3. února 2011)  ⇑

Když už o zaniklých rotundách, tak Vavřinec má 82°.

ZH (Čtvrtek 3. února 2011)  ⇑

Jo, ta je na Sadelerově prospektu (viz) i se zvonicí (viz) a tady je i půdorys: (viz). Azimut 77°.

JC - poskytnu vám to jinak, je třeba celá dvoustránka.

J. Čihák (Čtvrtek 3. února 2011)  ⇑

Základy rotundy sv.Václava na Malé Straně.

ZH (Středa 2. února 2011)  ⇑

Mám to jinde a nevím, kdy se to podaří, nejhůř v pátek.

JČ: tady jsou nějaké analogie baziliky z Evropy.

Jan Cinert (Středa 2. února 2011)  ⇑

Z. Homola: Je vidět, že potřeba rekonstruovat původní historický geoprofil přichází z různých stran. Nemohl by jste sem dát řez západní zdí kostela Na baště? Zkontrolovali bychom J. Frolíka :-).

ZH (Úterý 1. února 2011)  ⇑

Nojo, zapomněl na teorii, to je zákon prvního setkání, začal jsem s tímhle blbnout pár let před vydáním vaší knihy, kdybych začal s ní, byl by svět úplně jiný ;).

Pro zajímavost, náhodně jsem narazil na tohle, nesouvisí to s tím: Stará Boleslav.

Jan Cinert (Úterý 1. února 2011)  ⇑

Bohužel jsem si musel znevážit své datování založení znojemské rotundy sv. Kateřiny, takže na to raději upozorňuji. Text byl v tomto smyslu ve článku upraven.

Jan Cinert (Úterý 1. února 2011)  ⇑

J. Čihák: Bazilika v Mittelheimu je hezký úlovek. Je ale naopak podobná mé rekonstrukci kostela sv. Jiří. Bazilice sv. Víta je velmi podobný sv. Štěpán ve Vídni a dokonce i gotické podoby jsou si podobné. Vídeň v obou případech kopírovala Prahu.

Jan Cinert (Úterý 1. února 2011)  ⇑

Asi jste zapomněl na mojí teorii :-). Václav byl sesazen, čili na sněmu v Praze a pak zemřel v Boleslavi. Ale to je jedno. Prvopočátečně jsem vycházel z toho, že jediná víceapsidová rotunda byla tehdy v Praze, a autor jí namaloval, protože maloval v Praze. V Boleslavi tehdy zřejmě žádný kostel nebyl. Ale i to už je jedno. Došel jsem k závěru, že malba byla zfalšována nejen dveřmi, ale i kupolemi s lucernou. Takže až na poč. 14. století v době, kdy lucerny skutečně byly známy z románských rotund. Je zajímavé, že zastánci pravosti tzv. Kristiána si nesrovnalosti s přítomností lucerny na malbě "nějakou náhodou" dosud nevšimli. V každém případě není ilustrace určující pro podobu rotundy sv. Víta.

J. Čihák (Úterý 1. února 2011)  ⇑

Bazilika v Mittelheimu se podobá Svatovítské.

ZH (Úterý 1. února 2011)  ⇑

Wolfenbütelská ilustrace: jedná se o rotundu sv. Víta, když byl zavražděn v Boleslavi?

Jan Cinert (Úterý 1. února 2011)  ⇑

Čerpám z toho samého co Vy, ale asi Vám chybí půdorys K. Hilberta z roku 1931, který je v odkazu, který jste právě uvedl. Tam je ten blok zdiva zvaný oltář 12 apoštolů. Opravdu jsou tam pěkně obrázky, asi tři jsem ještě neviděl. Je tam chyba u popisu vyobrazení Spytihněva ve Velislavově bibli. Není zachycen u kostela P. Marie, ale zcela jistě u trojlodního kostela sv. Jiří v podobě po roce 1142 s věžemi. Na závěr je humorný názor, že Bořivoj "vyženil" Mělnicko. To by muselo být také definováno, co to bylo za samostatné území a kam se pak knížecí otec Ludmily odstěhoval. Takže s historickými interpretacemi opatrně. Je to směs výkladů podle Slámy a Třeštíka se snahou napasovat na ně nová zjištění.

Včera jsem si mohl vykoukat oči na kvalitním snímku Wolfenbütelské ilustrace se zavražděním Václava, který vlastním. Mělo by se jednat o naivní vyobrazení rotundy sv. Víta, jenže jsem začal mít podezření, že nejen dveře, ale i kupole jsou dodatečně přimalovány. Malby vznikly kolem roku 1000, ale je zde namalovaná lucerna na střeše lodi a ty se u nás měly objevit až v 2. polovině 11. století. Takže to nepasuje a zatím jsem závěr neučinil.

Podle mne bylo u umístění prvních kostelů nejdůležitější, aby byly vidět při vstupu do hradištní brány. Proto se zakládaly vlevo nebo vpravo za bránou.