Jan Cinert (Sobota 8. června 2019)  ⇑

Ještě k tomu papíru s názvem "9 vteřin". Ze základní skupiny HIJK se před 40 tis. lety oddělila K, z té se vyvinula skupina P a z ní nakonec R. Může to být i tak, že se nepodařilo výzkumem dojít až k rozpoznání vývojově poslední R1b, jen základní HIJK. Pak by se nejednalo o jinou rozporující haploskupinu HIJK u Bojovníka a NM 102 oproti Spytihněvovi a NM 92 s R1b. Genetice nerozumím, tak to vše nemohu posoudit.

Jan Cinert (Pátek 7. června 2019)  ⇑

Jan Čihák: Zatím jsem se nikde nesetkal s tím, že by ostatky Přemyslovců byly v té době poničeny. Něco jiného je ničení ostatků uctívaných tzv. svatých, zpravidla kostí vyhrabaných v římských katakombách, a ostatky historických Přemyslovců. Výjimkou je snad Nepomucký, jako katolický světec.
Vybavuji si, že snad císař Zikmund nechal oloupat výzdobu Václavova sarkofágu, aby měl na žold. To je snad všechno o ničení hrobů, které nás zajímají.

Jan Čihák (Pátek 7. června 2019)  ⇑

PS: Průběh událostí v prosinci 1619 není dodnes zcela objasněn. Katedrála byla uzavřená a nebylo známo, co všechno se v ní děje. Údaje ve zprávách nejsou vždy považovány za věrohodné. Např. Pavel Skála ze Zhoře píše, že měl o akci jen nepřímé informace. Ničení interiéru katedrály řídil dvorní kazatel Abraham Scultetus. Nechal vyjmout z oltářů ostatky a doma je spálil. Druhý den nařídil ničit hroby. Skála píše o rozbití hrobů Jana Nepomuckého a sv. Víta. Zůstává ale otázka, kolik hradčanských hrobů bylo opravdu zničeno a jaké to byly hroby.

ZH (Čtvrtek 6. června 2019)  ⇑

Gratuluju, že jste se dostal v čase 3:00 až 3:05 do týlu nepřítele ;-).

Znám chlapce, nyní již asi 14letého, který několik let horečně tvoří hesla pro Wikipedii, ráno, než jde do školy, po škole atd., dokonce dostal od Wikipedie nějaké oceněné pro množství zpracovaných hesel. Jinak má takový dětský projev a sloh.

No, já když něco hledám o našich tématech, zpravidla nenajdu nic jiného, než zhola.com nebo bylotojinak.cz, dnešní generace studentů je zvyklá primárně všechno hledat na internetu, to už jsem myslím psal. Časy se mění.

Jan Čihák (Čtvrtek 6. června 2019)  ⇑

Nedávno jsem pustil TV a běžel tam film, kde bylo popisováno drancování katedrály v roce 1619. Docházelo k ničení hrobů a z chrámu byly vynášeny ostatky. Teď jsem našel informaci, že se údajně říkalo, že královna chtěla otevřít i hrob sv. Václava a kosti vyhodit. Kdoví, jak to je s ostatky na Hradě.

Jan Cinert (Čtvrtek 6. června 2019)  ⇑

Když jsem si včera dělal legraci, že někdo zkopíruje ten text z Wikipedie, netušil jsem, že to bude tak rachle.

Jan Cinert (Čtvrtek 6. června 2019)  ⇑

Ještě něco. Je zajímavé, jak těch ubohých 9 vteřin je podstaných. No možná, že právě kvůli tomu jen 9 vteřin.:-)
U NŽ 92 (jeich Emma Regina) je mitochondriální DNA jiná - H3af, než u jejího předpokládaného syna "kněžice Václava", který má mtDNA - U5a2a1b. Tím tato konstrukce padá.

Jan Cinert (Čtvrtek 6. června 2019)  ⇑

Zrovna u Bořivoje - K1 důvod ke skepticismu není, je to dáno dalšími historickými a archeologickými souvislostmi.
Vlevo od K1 pokračovala řada hrobů, nejméně tam byl Boleslav I., jeho syn NM, jeho manželka NŽ. Pak někde Václav a Břetislav I. Právě v K2 by mohla být Boleslavova manželka. Dalo by se to jednoduše zjistit porovnámím zbytků nohy z K2 a jejích ostatních dochovaných ostatků. Také s pomocí zjištění krevních skupin, dráž navíc s pomocí DNA.
U křesťanského vládce se může předpokládat soulouložnice, ale bez právní závaznosti, takže taková by nemohla být pohřbena v kostele vedle knížete.
O hrobu v kryptě K. a D. nic nevím. Ale když byl uprostřed, tak vznikl až po postavení krypty. Podobně jako hrob v severní apsidě baziliky, byl nejspíše zrušen za II. fáze baziliky po požáru 1091.

Mimochodem, v onom pořadu jsem si ještě všiml, že v čase 3:00 až 3:05 je fotka monitoru počítače, na kterém je zobrazen můj rodokmen s detailem údajů o Bořivojovi. Takže jen o 4 vteřiny méně, nežli ten důležitý papír. :-)

Teď opravdu nejdůležitější. Studoval jsem ještě ten papír a s hrůzou zjistil nový, v pořadu zamlčený, a velmi zásadní poznatek. Bojovník z III. nádvoří (Warrior/Viking), jinak by nejlépe vycházel jako nějaký Bořivojův strýc, měl haploskupinu HIJK-M578. Stejnou měl předpokládaný kněžic Václav, syn Boleslava II. z hrobu 102 (Burial 102: The Diva). U Spytihněva a Oldřichova syna NM (Duke 92) byla zjištěna haploskupina R1b. Podle toho to vypadá, že se rod Přemyslovců nejen větvil, ale jednalo se navíc o soupeření dvou nezávislých rodů!!! Možným vysvětlením by bylo že třeba byla nějaká manželka nevěrná, jenže tomu zdá se odporuje, že už Bojovník měl takovou haploskupinu. Takže až se pokročí u dalších jedinců, máme se na co těšit. :-(

ZH (Čtvrtek 6. června 2019)  ⇑

Dík za avízo.

Já jsem vůbec skeptik. K1 je dle C14 o generaci starší než Bořivoj.
Našla se dvojice hrobů K1 a K2, nejspíš zřejmě proto, že eventuální ostatní hroby zanikly při novostavbách. Máme omezený přehled o osobnostech té doby, vlasněš známe jen Bořivoje a Ludmilu. Tak máme tendendci všechno přidružovat právě k nim. Jak to bylo s polygamií?
Nevíte něco o hrobce ve středu krypty sv. K a D, myslím jsem se ptal nějakého odborník,a, který to bagatelizoval, nějaký mnich či co. Ale řekněme, že při stavbě baziliky bylo nutno zrušit významný hrob a nebožtíka přenést na jiné významné místo.

Jan Cinert (Čtvrtek 6. června 2019)  ⇑

Ještě něco. Na Wikipedii už nějaký snaživec s odkazem na tento pořad napsal: Za místo jeho posledního odpočinku určil Emanuel Vlček tzv. hrob K1, objevený pod podlahou svatovítské rotundy na Pražském hradě. Ukázalo se však, že kosterní pozůstatky nepatří Bořivojovi, ale ženě.

To budou čtenáři barevných časopisů koukat, až to nějaká jejich redaktorka zkopíruje do svého objevného článku o knížeti Bořivojovi, jako "výsledek nejnovějšího výzkumu nadějných vědců".:-)

Jan Cinert (Středa 5. června 2019)  ⇑

Tady je pořad ČT o výzkumu Přemyslovců. Někde připomíná satirický pořad TELE TELE, rozhovory výzkumníků jsou ustřiženy, ale prostor je dán redaktorovi, který to doplňuje blábolenímí o bájných Přemyslovcích atd. Že K1 není Bořivoj je dokládáno tím, že v K2 je žena, což by měla být manželka knížete K1, ale Ludmila byla pohřbena jinde. Což je dost humorné, to by pak třeba sousední hroby na hřbitovech musely patřit příbuzným.

Naštěstí tvůrci věnovali celých 9 vteřin tomu, co lidi opravdu zajímá. Mezi časy 6:30 a 6:39 je vidět papír s dosavadními výsledky zkoumání. Je na něm, že se izolovala X-chromozomální DNA a mitochondriální DNA Spytihněva a mitochondriální jeho manželky. To znamená, že až tady církevní činitelé nebudou rozhodovat o tom, co se smíme dozvědět, a bude se zkoumat i Václav, tak se prokáže, že je jejich synem.
Dále se totéž podařilo u NM 92 ( tam u Duke 92 je načmáráno Oldřich, Jaromír a Boleslav I.) a jeho manželky NŽ z hrobu 92 (tam je údajná Emma). Jejich synem je Ota I. Olomoucký, jehož ostatky se budou zkoumat. Takže pak bude s jistotou vyvráceno neustálé tvrzení o franské královně Emmě, která měla být kněžnou Hemmou, manželkou Boleslava II. Tak alespoň to je potěšující.

Jan Cinert (Sobota 18. května 2019)  ⇑

Tady se píše, že texty části o středověku byly vytvořeny a etidovány v roce 2012 a stejně tak už byly hotovy 3D modely rotundy a baziliky. Takže v knize jsou představy staré 7 roků, které ale už v té době byly objektivně neplatné.

ZH (Pátek 17. května 2019)  ⇑

Kniha, o které jsem mluvil, od od Kuthana a Royta, 2011, má 700 stran, nižší A4, stála 1399, je opravdu reprezentativní, dárková.

Tady jsou bližší údaje o knize od JMK. Prý jsou tam nepublikované arcihválie atd.
Někdy před 10 lety jsem z kontaktu s JMK vyrozuměl, že v hradním archivu je obrovské množství nezpracovaných archiválií.

Jan Cinert (Pátek 17. května 2019)  ⇑

Zkusil jsem ještě zapátrat na internetu, jaký rozměr mají stránky oné knihy. Tento základní údaj ale není nikde uveden. Uvědomil jsem si totiž, že na těch avizovaných ukázkách jsou nadpisy nesedící ke stránkám, podle nichž jsem níže psal o plýtvání místem. Podle jinde uvedených obrázků stránek jsou v ukázkách nadpisy přidány. Takže je to plýtvání místem menší, než 1/3, jak jsem dříve napsal. Nicméně ale zůstáva asi jednou čtvrtinou.

To ale nebude asi vůbec důležité při sběru různých ocenění za knihu, protože takové objemné ecyklopedické knihy jsou k tomu předurčené.

Jan Cinert (Středa 15. května 2019)  ⇑

Prolistoval bych také rád, jestli tam přece jen není něco dosud nepublikovaného z archivů, protože z ukázky se zdá, že archivní zdroje dost používali. Ale mám silný pocit, že tam bude jen už dříve publikované, jen třeba v barevném a lepším provedení, protože v archivech se už nedá nalézt něco nového a překvapivého.