Franta (Středa 21. září 2011)  ⇑

Jen si nejsem jist tím letní slunovratem, o kterém se píše v mnou odkazovaném článku Semí - Trosky. Azimut mi vychází 68°19′00″
Trosky
N50 30 59.3 E15 13 51.1
Semín
N50 30 33.6 E15 12 09.4

To spíše ukazuje na deklinaci Slunce +14,5°/-14,5°. A to by spíše ukazovalo na čtvrletní dny označované jako "beltine" a "lugnasad", tedy něco jako je orientace baziliky sv. Jiří na Pražském hradě (podle Ministra) a tedy by to mohlo být blízko i k vstupu Slunce do znamení Býka.

Franta (Středa 21. září 2011)  ⇑

Franta (Středa 21. září 2011)  ⇑

Možná by se dalo spekulovat na vstup Slunce do znamení Býka . Slunce mezi býčími rohy jak na zemi, tak na nebi.

Franta (Středa 21. září 2011)  ⇑

J.Čihák: klidně pátrejte, děkuji za inspiraci. Na druhou stranu, kopce Raná, Milá, Oblík se Srdovem a Brníkem jsou kopce na začátku, či konci - jak se na to udeme dívat, Českého středohoří. Jak už jsem podotkl v souvislosti s kopcem Lovoš, je takových vyrazných dominant - kopců, kopečků a sedel mezi nimi - na obzoru spoustu. A tím pádem, když začneme spojovat věechno se vším, vynoří se spoustu spojnic.

U Trosek jsem si postavení obou věží vědom. Záhada byla ta hora Tábor. Když jsem ji našel (je asi 6 kopců, které se jmenují Tábor) tak jsem si nakreslil linii, to je to (data podle TOPO Czech Pro 2011).
To, co není možné od stolu a PC snadno určit je to, zda jsou obě skalní věže Trosek v zákrytu, či zda mezi nimi zůstává, byť je tenký průzor - štěrbina, která třeba při normálním pozorování není vidět, ale pokud se za ní objeví sluneční kotouč může skutečně paprsek světla problesknout. Tedy Trosky se mohou jevit na obzoru jako jedna věž, kterou sluneční paprsek rozpůlí. Pokud by tomu tak bylo, bylo by to velice přesné zaměření směru.Také asi nesmíme "polohu hory" redukovat jen na geografické souřadnice bodu, který označuje vrchol.

Kolem Trosek je kraj, který je označován jako "sakrální prostor" Keltů. Blízko jsou např. Markvatrice a to, co je považováno za keltskou čtyrúhelníkovou svatyni.

Jan Cinert (Středa 21. září 2011)  ⇑

Z mytologického pohledu by Trosky byly dvěma rohy býčí hlavy, tedy zimním a letním slunovratem a uprostřed sedla rovnodennosti. Nedá se v průsečíku těchto linií něco najít? Případně i jinde na tomto principu? Já teď nemám bohužel čas to zkoumat.

J. Čihák (Středa 21. září 2011)  ⇑

Franta: Dovolil jsem si pátrat v okolí Havraně, nevím, jestli jste se tím zabýval, ale můžete si rozšířit svoje stránky. Pozorováním východů Slunce za Oblíkem z Milé je možné zjistit, že nastal čas začít s přípravami na zimní slunovrat a opačně.
Milá 50°26'4.855"N, 13°45'27.182"E, 510m. Oblík 50°24'40.768"N, 13°48'29.558"E, 509m. Vzdálenost:4.43km, azimut:125.87°.

J. Čihák (Středa 21. září 2011)  ⇑

Trosky jsou natočeny podélně k paprsku od hory Tábor. Takže paprsek Pannu a Babu neodděluje a navíc vede odhadem 200 m nad nimi. Článek byl napsán nejasně a bez ověření. Přesto bych doporučoval dál pátrat v okolí Trosek, které v každé době musely přitahovat pozornost. Problém však je, že přes toto hledí se dá koukat spíš na sever a na jih. V mytologii prý Trosky zosobňovaly démona. Pravděpodobně také byly považovány za mytologické blížence, jako např. Bezděz a jiné kopce.
www.mapy.cz/#x=15.230986&y=50.516630&z=14&c=23-14-30-28-29-27-h&umc=9ikc8x-SHf9htk.x-17L¨=Lomnice nad Popelkou%2C okres Semily¨=50°32'21.197"N%2C 14°43'12.479"E&u=m&l=3

J. Čihák (Středa 21. září 2011)  ⇑

Franta: To všechno je velmi pozoruhodné. Už dávní předkové si toho museli všímat a přikládali tomu neobyčejný význam.

ZH: Už to chápu. Kostel Panny Marie má do Krkonoš větší azimut. Tedy věřte nevěřte, byl postaven jako druhý. Žiži má vztah ke Studniční hoře (odtržení slunečního kotouče v den slunovratu). Protože nevíme, kde Žiži přesně byla, tak jsem symbolicky kliknul na Plečnikův obelisk, viz Azor.
Zdá se, že v blízkém okolí vadí návrší u Střížkova, ale převýšení 0,36˚ to vylučuje, ke Studničné 0,64˚.
Profil: www.gpsvisualizer.com/profile?format=googleearth&units=metric&lat1=50.090248&lon1= 14.400088&lat2=50.142536&lon2= 14.504918&convert_format=&gc_segments=2000&gc_altitude=&tickmark_interval=&show_wpt=3&add_elevation=auto&trk_colorize=altitude; Window-target: _blank

Franta (Úterý 20. září 2011)  ⇑

Nejzáhadnější místo v celém Česku? Panna a Baba

píšou tam:

Při jarní rovnodennosti je přesně napůl dělí první jarní sluneční paprsek, který vyjde nad Táborem a zamíří na Bezděz.

Tím asi myslí, že při pohledu z Bezdězu (N50.53971 E14.71667) je o rovnodennosti vidět východ Slunce nad horou Tábor (N50.50926 E15.36765), Tábor muška, Trosky hledí. Při použití uvedených souřadnic má linie azinut asi 94˚ (data podle TOPO Czech Pro 2011)

J. Čihák (Úterý 20. září 2011)  ⇑

Radio Praha, Zprávy 1.8.2008, Archeologický výzkum v Čakovicích odhalil hroby i zlaté šperky.
Záchranný archeologický výzkum v Praze Čakovicích odhalil 26 kostrových hrobů starých 5000 let a 30 žárových hrobů starých více než 3000 let. Nebožtíci měli v pohřební výbavě keramické nádoby, ve starších hrobech šperky z lastur, zvířecích kostí a zubů, v mladších šperky bronzové i zlaté ozdoby. V příštích dnech nahradí archeology stavaři, kteří tam budou stavět bytové domy.

Výzkum zahájila počátkem června pražská společnost Archeo Pro. Archeologové prozkoumali zhruba 10.000 metrů čtverečních. Nejstarších 26 hrobů pochází z pozdní doby kamenné a patří kultuře se šňůrovou keramikou (2900 až 2400 před našim letopočtem). Nebožtíci byli pohřbeni ve skrčené poloze. Ženy byly na onen svět vybaveny keramickými amforami, miskami a poháry, pazourkovými čepelemi a šperky z lastur či ze zvířecích zubů. Muži měli při sobě v hrobech pazourkové čepele, broušené kamenné sekeromlaty a honosně zdobené keramické poháry. V šesti hrobech odděleně byly pohřbeny děti.

Dalších 30 hrobů je žárových a náleží kultuře knovízské mladší doby bronzové (1300 až 1000 před našim letopočtem). Spálené pozůstatky zemřelých byly společně s milodary v keramických nádobách uloženy v nehlubokých hrobových jamách. Mezi milodary byly bronzové jehlice, kroužky a v jednom případě bronzový nůž. Zcela ojedinělým nálezem je drobná spirálka ze zlata.

Nejmladším hrobem, který archeologové objevili, je kostrový pohřeb ženy uložené na zádech hlavou k východu. Obsahoval kromě keramické nádobky také náhrdelník z jantarových perel, zlaté spirálky a patrně mořské lastury. Podle hrobové výbavy ho archeologové datovali do období stěhování národů (5. až 6. století).

Na třech místech výzkumníci podle Bureše zaznamenali kruhové příkopy, které byly v minulosti považovány za zbytky slunečních svatyní. Protože jsou ale mělké a jen malého průměru, archeologové se nyní spíše kloní k hypotéze, že jde o zbytky mohyl, kterými byly překryty hroby. Mohyly ale zanikly letitou zemědělskou činností.

V místech výzkumu bude stát pět bytových domů. Nálezy s dokumentací a nálezovou zprávou budou po podrobném prozkoumání uloženy v Muzeu hlavního města Prahy.

J. Čihák (Úterý 20. září 2011)  ⇑

A nyní můžeme přemýšlet o pradávném kultovním významu Studniční hory a tohoto místa.

J. Čihák (Úterý 20. září 2011)  ⇑

Na trase Čakovice-Studničná trochu překáží Zabitý kopec (kopeček) 264 m. Zjistil jsem, že výhled na Sněžku a Studničnou nezakrývá. Převýšení 0,42˚ a Studničná 0,71˚.
Profil:
www.gpsvisualizer.com/profile?format=googleearth&units=metric&lat1=50.146807&lon1= 14.5319&lat2=50.15741&lon2= 14.553314&convert_format=&gc_segments=2000&gc_altitude=&tickmark_interval=&show_wpt=3&add_elevation=auto&trk_colorize=altitude; Window-target: _blank

Franta: Zdání může být klamné. Dnes je v oblibě fotografování krajiny se silnějším teleobjektivem.

Franta (Úterý 20. září 2011)  ⇑

Hezká fotka se Sněžkou. Jak asi daleko od Trosek může být pořízena? Odhaduji max. 15-20 km.

J. Čihák (Úterý 20. září 2011)  ⇑

...ale abych nebyl jednostraně zaměřený, tak věřím i další možnosti. Spojnice Čakovice-Studniční hora má azimut 51,74˚. Roku -1000 se nad horou v azimutu 50,7˚ objevil první slunovratový paprsek. To je ta magická hora s posvátným slunečním bodem.

J. Čihák (Úterý 20. září 2011)  ⇑

Znovu Studniční hora a Sněžka.

Pohled zešikma, jako od Prahy. Snímek byl sice pořízen hodně zblízka, ale je to dobrá ukázka, jak vzniká zdánlivé sedlo.

Fotografie od Milana Ječného z června 2011 se jmenuje Východ Slunce nad Sněžkou, ale to zjevně začalo vycházet v “posvátném bodě“. Kousek vlevo jsou Trosky. (Uložte si všichni do archivu.)