Kniha HAJDY NA HRAD
J. Čihák (Úterý 20. září 2011)
Radio Praha, Zprávy 1.8.2008, Archeologický výzkum v Čakovicích odhalil hroby i zlaté šperky.
Záchranný archeologický výzkum v Praze Čakovicích odhalil 26 kostrových hrobů starých 5000 let a 30 žárových hrobů starých více než 3000 let. Nebožtíci měli v pohřební výbavě keramické nádoby, ve starších hrobech šperky z lastur, zvířecích kostí a zubů, v mladších šperky bronzové i zlaté ozdoby. V příštích dnech nahradí archeology stavaři, kteří tam budou stavět bytové domy.
Výzkum zahájila počátkem června pražská společnost Archeo Pro. Archeologové prozkoumali zhruba 10.000 metrů čtverečních. Nejstarších 26 hrobů pochází z pozdní doby kamenné a patří kultuře se šňůrovou keramikou (2900 až 2400 před našim letopočtem). Nebožtíci byli pohřbeni ve skrčené poloze. Ženy byly na onen svět vybaveny keramickými amforami, miskami a poháry, pazourkovými čepelemi a šperky z lastur či ze zvířecích zubů. Muži měli při sobě v hrobech pazourkové čepele, broušené kamenné sekeromlaty a honosně zdobené keramické poháry. V šesti hrobech odděleně byly pohřbeny děti.
Dalších 30 hrobů je žárových a náleží kultuře knovízské mladší doby bronzové (1300 až 1000 před našim letopočtem). Spálené pozůstatky zemřelých byly společně s milodary v keramických nádobách uloženy v nehlubokých hrobových jamách. Mezi milodary byly bronzové jehlice, kroužky a v jednom případě bronzový nůž. Zcela ojedinělým nálezem je drobná spirálka ze zlata.
Nejmladším hrobem, který archeologové objevili, je kostrový pohřeb ženy uložené na zádech hlavou k východu. Obsahoval kromě keramické nádobky také náhrdelník z jantarových perel, zlaté spirálky a patrně mořské lastury. Podle hrobové výbavy ho archeologové datovali do období stěhování národů (5. až 6. století).
Na třech místech výzkumníci podle Bureše zaznamenali kruhové příkopy, které byly v minulosti považovány za zbytky slunečních svatyní. Protože jsou ale mělké a jen malého průměru, archeologové se nyní spíše kloní k hypotéze, že jde o zbytky mohyl, kterými byly překryty hroby. Mohyly ale zanikly letitou zemědělskou činností.
V místech výzkumu bude stát pět bytových domů. Nálezy s dokumentací a nálezovou zprávou budou po podrobném prozkoumání uloženy v Muzeu hlavního města Prahy.
Záchranný archeologický výzkum v Praze Čakovicích odhalil 26 kostrových hrobů starých 5000 let a 30 žárových hrobů starých více než 3000 let. Nebožtíci měli v pohřební výbavě keramické nádoby, ve starších hrobech šperky z lastur, zvířecích kostí a zubů, v mladších šperky bronzové i zlaté ozdoby. V příštích dnech nahradí archeology stavaři, kteří tam budou stavět bytové domy.
Výzkum zahájila počátkem června pražská společnost Archeo Pro. Archeologové prozkoumali zhruba 10.000 metrů čtverečních. Nejstarších 26 hrobů pochází z pozdní doby kamenné a patří kultuře se šňůrovou keramikou (2900 až 2400 před našim letopočtem). Nebožtíci byli pohřbeni ve skrčené poloze. Ženy byly na onen svět vybaveny keramickými amforami, miskami a poháry, pazourkovými čepelemi a šperky z lastur či ze zvířecích zubů. Muži měli při sobě v hrobech pazourkové čepele, broušené kamenné sekeromlaty a honosně zdobené keramické poháry. V šesti hrobech odděleně byly pohřbeny děti.
Dalších 30 hrobů je žárových a náleží kultuře knovízské mladší doby bronzové (1300 až 1000 před našim letopočtem). Spálené pozůstatky zemřelých byly společně s milodary v keramických nádobách uloženy v nehlubokých hrobových jamách. Mezi milodary byly bronzové jehlice, kroužky a v jednom případě bronzový nůž. Zcela ojedinělým nálezem je drobná spirálka ze zlata.
Nejmladším hrobem, který archeologové objevili, je kostrový pohřeb ženy uložené na zádech hlavou k východu. Obsahoval kromě keramické nádobky také náhrdelník z jantarových perel, zlaté spirálky a patrně mořské lastury. Podle hrobové výbavy ho archeologové datovali do období stěhování národů (5. až 6. století).
Na třech místech výzkumníci podle Bureše zaznamenali kruhové příkopy, které byly v minulosti považovány za zbytky slunečních svatyní. Protože jsou ale mělké a jen malého průměru, archeologové se nyní spíše kloní k hypotéze, že jde o zbytky mohyl, kterými byly překryty hroby. Mohyly ale zanikly letitou zemědělskou činností.
V místech výzkumu bude stát pět bytových domů. Nálezy s dokumentací a nálezovou zprávou budou po podrobném prozkoumání uloženy v Muzeu hlavního města Prahy.
