Franta (Čtvrtek 6. října 2011)  ⇑

Spíše než překlep je to ostuda, mohlo mě napadnout, že 47° severní šířky je divné číslo.

ZH (Čtvrtek 6. října 2011)  ⇑

Franto, byl tam překlep, latituda není 47, ale 49°.

Dle Azoru vychází Slunce v azimutu chrámu 81.9° v 5:40 CET dne 1.4.2011 (se započítáním refrakcí aj.)

V protilehlém směru 261.9° (-98.1°) dle Celestiální sféry JJ je v ten den Slunce v 17:05:27 CET v altitudě 12.7° (o den dřív 12.2°).

Vnější délka chrámu je 90-92 m. Vzdálenost čelního okna od oltáře je cca 75 m. Výška klenby je 25 m. Střed okna je dle fotek odhadem ve výšce 14 m, takový řekněme sweetspot - srdce klenby okna - dejme tomu 18 m, střed oltáře cca 3 m nad zemí, no z těchto hrubě odhadnutých čísel vychází arctangent(15/75)= 11°.

Dle CSJJ je Slunce v azimutu -98.1 dne 21.3.2011 v 17:23 hod. CET v altitudě 7.12° ( viz). Připomínám, že fotka od těch holek byla pořízena v 17:26 CET. Místní sluneční čas je v ten den a v daných GPS o 4 min. menší, dle Azoru, to je ovšem irrelavantní, protože CSJJ počítá s CET.

Komu se v tom nechce šťourat, shrnuji, že 1.4.2011 vychází Slunce v azimutu osy kostela na východě, týž den večer je při západu ve stejné ose ve výšce 11°, tedy o 4° výše a sluneční kužel dopadá skrze čelní okno katedrály na oltář v příznivější výšce než v den rovnodennosti.

Zajímavá je Frantova úvaha o čelních oknech kostelů, někdy bůhvíproč zrušených, vždycky jsem si myslel, že měly ráno osvětlovat oltář, ale problém je s poměrem výšky okno-oltář, což nemám prozkoumané, těžko mohlo vycházející Slunce ozařovat oltářní mensu.

Čili by se dalo spekulovat (v souladu s mou teorií), že kostel byl postaven v ose východu Slunce o nějakých Velikonocích před r. 1290 a čelní okno bylo umístěno tak, aby ozařovalo oltář o velikonočních nešporách, jak ale vypadalo původní okno, se zřejmě neví, kostel byl přestavěn v barokní gotice na začátku 18. století. Kdybych okno stavěl já, vybral bych střední výskyt Velikonoc, tj. 8.4.GC, kdy je ale výška Slunce příliš velká - 16.75°. Když to tak po sobě čtu, nejradši bych to smazal. A to jsem ještě nepočítal s Lunou, jak by jistě zněla jedna z výtek ;). Trpím jet legem po návratu z Ameriky a tak takhle v noci blouzním...

J. Čihák (Středa 5. října 2011)  ⇑

Franta (Středa 5. října 2011)  ⇑

Všiml jsem si, že některé gotické kostely mají zakryté okno, které je v pětibokém presbytáři v ose kostela. Třeba havraňský kostel měl v 70 letech zakryté hrotité okno s kružbami deskou, která vyplňovala jeho otvor. Před deskou byla socha sv. Vavřince. Viděl jsem na fotce kostel (podobného typu jako havraňský, který měl toto okno viditelně zazděné - nevzpomenu si nyní kde se nachází). Kostel v Seči má to okno v ose také jen naznačené.
Zdá se, že někdy v renesanci (?) ztratilo to okno smysl a bylo překryto oltářem - typicky v baroku.

Na fotce z katedrály v Sedleci je patrné, že sluneční paprsek při východu Slunce by mohl na oltář dopadat - a kdy jindy si představit tento úkaz než o velikonoční neděli.
Vzhledem k tomu, že byl kostel husity vypálen a rekonstrukce se dočkal až o několik set let později, je otázka jaké byly tehdy výplně oken - dá se předpokládat, že asi jiné než nyní. Cisterciáci prý barevné výplně v oknech kostelů neměli. Představa prosluněného gotického kostela se zdá jako málo realistická, ale asi je možné, že na oltář mohla dopadat obdobná světelná skvrna jako mají v Chartres.

ZH (Středa 5. října 2011)  ⇑

Poznámka - uvedl jsem světový čas.

ZH (Středa 5. října 2011)  ⇑

Ty holky myslely, že by Slunce mělo sestoupit níž, tedy přímým pozorováním byl světlý flek moc vysoko.
Když zůstanu u orientace kostela dle GE 81.9°, v tomto azimutu vychází Slunce letos 1.4 dle SHC ve 4:37:18.
V protilehlém směru je v 15:58:8 v altitudě 14.96°, což by mohlo znamenat, že osvětluje oltář ve správné výšce (to ale nejsem schopen nyní vypočítat, snad by to šlo dle fotky a rozměrů chrámu).
To by znamenalo, že osa kostela míří do azimutu 81.9°, řekněme v den Velikonoc v nějakém roce, a v tentýž den při západu Slunce osvětluje oltář. Nebo je to ještě trochu složitější - ukřižování, vzkříšení ap.

Franta (Středa 5. října 2011)  ⇑

Omluva!
Jak je člověk zavedený na východy Slunce, uvažoval jsem, že Slunce nabývá azimutu kolem 82 stupňů každý den. Je potřeba přičíst 180 a uvažovat o 262 stupních - tedy o jarní a podzimní rovnodennosti je azimut západu Slunce 270 stupňů, maximální hodnoty dosahuje o letním slunovratu asi 309 stupňů - předpoklad je určitě tedy splněn v období mezi jarní a podzimní rovnodenností (azimut západu Slunce o zimním slunovratu je asi 233 stupňů).

Franta (Středa 5. října 2011)  ⇑

Podle SHC pro:

47:57:35 /* zeměpisná šířka (phi) stanoviště [+DD:MM:SS] */
15:17:24 /* zeměpisná délka (lambda) stanoviště [+DD:MM:SS, kladně na V]
2011/03/21 /* datum [YYYY/MM/DD] */
16:26:0 /* počáteční světový čas [HH:MM:SS] */
0:0:1 /* časový krok dt [HH:MM:SS] */
60 /* počet kroků */
0 /* počítat s precesí? [0|1] */
0 /* počítat s nutací? [0|1] */
0 /* započítat refrakci? [0|1] */

pro čas: 2011 3 21 16 26 39

když se nepočítá s precesí, nutací a refrakcí
azimut: 82.90174
výška nad obzorem: 6.65116

když se počítá s precesí, nutací a refrakcí
2011 3 21 16 26 39
azimut: 82.83335
výška nad obzorem: 6.92542

s zahrnutím nepřesnosti okamžiku pořízení fotografie, nastavení času v fotoaparátu a zaokrouhlení polohy do formátu, který je pro vstupní data vyžadován.

Vypočteného azimutu nabývá Slunce každý den, je se liší jeho výška nad obzorem. O rovnodennostech je výška uprostřed mezních poloh. V dobách mezi jarní a podzimní rovnodennostmi by měla být větší a tedy by se západní okno mělo promítat níže než je na pořízené fotografii - mělo by tedy dojít k jevu, který autorka článku předpovídala - "Ukazovala jsem to holkám a tvrdila, že se ještě slunce dostane níž, jenom na oltář, ale nestalo se".

ZH (Středa 5. října 2011)  ⇑

Zrovna jsem ji taky chtěl doporučit, EXIF 17:26:39, 31.3.2011.
Rovnodennost byla 21.3. v 0:21 SEČ, 0:23 LMT a 0:14 místního slunečního času, jestli jsem to nepopletl. Rovnice času je v Azoru použita až po r. 1900, takže pro dobu založení či ev. přestavby kostela není.
V 18 hodin by mělo být o rovnodennosti Slunce na obzoru v azimutu 90°, resp. 270°, jestli se nemýlím (pokud by rovnodennost nastala v ideálním případě v onom okamžiku), takže logicky tento efekt musí nastat dříve. Nutno ovšem započítat těch skoro 18 hodin po 0:21, kdy se poloha Slunce proti ideálu také posune, asi o minutu a půl.

Franta (Středa 5. října 2011)  ⇑

Ano, to je velmi uvěřitelný záběr, zdá se, že je tam i vidět "silueta" západního okna v hlavní lodi, která přesně pasuje do prostoru oltáře.

DateTimeOriginal - 2011:03:21 17:26:39

J. Čihák (Středa 5. října 2011)  ⇑

Franta: Tato fotografie pořízená v půl šesté vypadá seriózně.

J. Čihák (Středa 5. října 2011)  ⇑

Velký chrám Ramesse II. “Byl zasvěcen bohům Horního i Dolního Egypta. Je orientován k východu a dvakrát do roka (o jarní a podzimní rovnodennosti) ozářilo slunce sochy Čtyř bohů v nejzažší kapli hluboko ve skalním masivu. Poté začínaly slavnosti boha Slunce. (Chrámy v Abú Simbelu byly rozřezány na velké bloky vážící až 30 tun. Poté byly převezeny a znovu sestaveny dohromady. Přitom došlo k chybě, protože paprsky slunce osvětlují sochy v chrámu Ramesse II. s rozdílem jednoho dne oproti původní poloze stavby před přesunem.)“

Mayové - sluneční chrámy

Na www.vyletnik.cz je doklad, jak z vágních informací vznikají vybájené polopravdy.
“Vedlejší Kaple Božího hrobu je postavená roku 1737 podle předlohy z Jeruzaléma. Má svoje tajemství jako z knihy Dana Browna. Okno v ní je umístěné tak, aby ve tři hodiny odpoledne o Velkém pátku sluneční paprsek dopadnul přesně na obětní kámen uprostřed.“

Franta (Středa 5. října 2011)  ⇑

EXIF info ve stažené fotografii obsahuje:
DateTimeOriginal 2009:10:07 14:23:58

:-) je ovšem otázka, co tento údaj může znamenat? Špatně nastavený čas ve fotoaparátu? Jiný čas pořízení fotografie?

Také asi není vhodné uvažovat půlení intervalu mezi 17:00 a 17:40, to je ale můj zavádějící údaj, použil jsem časový údaj, který byl v článku použit jako časový interval, kdy bylo možno pozorovat zadarmo druhý den.

V článku píšou: "Akce začínala s plánovanou časovou rezervou o půl hodiny dříve". Podle plakátu ve formátu PDF, který je možno na internetu najít to bylo v 17:30 - tedy "v 17:30 se otevřou dveře sedlecké katedrály" - píšou na plakátu.

Obrázek vypadá mysteriozně, ale zdá se mi divný. Třeba že není nasvícen prostor za oltářem - myslím prostor mezi osvíceným oltářem a osvícenou sochou vpravo od oltáře. Zjevné je asi to, že fotografie nebyla pořízena 21.3.2011 - je součástí plakátu, který na akci zve a zřejmě také pohlednice, která je v článku nabízena jako náhrada.

ZH (Středa 5. října 2011)  ⇑

(265.34+265.34)/2 = 261.55, 261.55-180 = 81.55
Osa kostela dle GE měřeno od východu mi vychází 261.9° (tj. azimut 81,9°).

Nevím, kterým oknem paprsek vniká, na obrázcích je v portálu obří gotické okno v centru a dvě kulatá okna v čele postranních lodí, zřejmě ale jde o centrální okno - to odpovídá výšce Slunce uprostřed efektu, kdy je cca v centru centrálního okna 12.5 m (8°) nad zemí.

O rovnodennosti je zřejmě Slunce ve výšce 8° v ose kostela o 12 dní dříve, než vychází/zapadá v ose kostela.

Jarní rovnodennost je mezní datum výskytu velikonoční neděle.
Východ Slunce v azimutu 81.55° odpovídá cca 1.4. Velikonoční neděle kolísá mezi 22.3. a 25.4., průměr je 8.4.

Tak velké okno ovšem osvěcuje oltář jistě jistě řadu dnů na jaře či na podzim, akorát v jinou dobu a v jiné výšce.

Ta rovnodennost asi je poplatná způsobu fantazie autora dnešní atrakce, hledal bych spíš souvislost s Velikonocemi.

Franta (Úterý 4. října 2011)  ⇑

Ta úvaha, že otvor není v ose kostela asi nemusí být až tak správná, že?