ZH (Čtvrtek 13. října 2011)  ⇑

Hoření fosforu. To by k zapálení svíčky stačilo. A pak metanol ap.

ZH (Čtvrtek 13. října 2011)  ⇑

Nerozumím tomu, ale na internetu čtu, že se BF dobře rozpouští v v sirouhlíku, hůře v tucích, lipoidech a benzolu a skoro vůbec ne ve vodě. Možná nejde o roztok, ale emulzi.
Nicméně problémem je v daném případě údaj o studeném ohni versus ničivé účinky fosforu. Řešením by bylo malé množství fosforu jako rozbuška pro studený oheň, viz Janův odkaz.

Dírková komora: Asi máte pravdu, nedovedu si to pořádně představit.
V té Bologni se vytváří na podlaze obrácený obraz Slunce zvící řekněme 20 cm. Zase námět na výlet, s teploměrem ;). Je pravda, že když se foťákem nebo okem namíří na Slunce, vypálí se na filmu nebo sítnici malá dírka? Lom světel je asi podobný jako v dírkové komoře, či ne? I samo sluneční světlo dopadající třeba na písek ho rozpálí, že se na něj nedá stoupnout - vlastní zkušenost, dopadne-li někam ve studeném kostele, prudce se tam změní teplota.

Franta (Čtvrtek 13. října 2011)  ⇑

Na Wikipedii píšou, že produktem hoření bílého fosforu je hustý dým.

Franta (Čtvrtek 13. října 2011)  ⇑

ZH: Otvorem ve stěně dirkové komory světlo jen prochází. K žádné koncentraci paprsků do ohniska, jako je to např. u spojné čočky tam nedochází - ohnisko je vlastně ten otvor, kterým světlo vstupuje.
Lodě snad pomocí vyleštěných bronzových štítů (ve funkci zrcadla) zapaloval Římanům v Syrakusách Archimedes.

Holubice mi připomíná Iahu (Babylon a Marduk) a pak následně Jehovu.
Je to nejspíš archetypální kultovní obraz.

Franta (Čtvrtek 13. října 2011)  ⇑

Páry bílého fosforu fosforeskují. To by mohlo vysvětlit to objevování se namodralých záblesků na kamenu a v prostoru kaple. Bílý fosfor se uchovává pod vodou. Je otázka jestli by nějaká "emulze" fosfor+voda byla dostatečně dlouho nevznětlivá. Rozumné rozpouštědlo na fosfor asi není. Pamatuji si na sirouhlík - to je sama o sobě dost agresivní látka.

ZH (Čtvrtek 13. října 2011)  ⇑

Dle popisu Oldřicha Prefáta z Vlkanova vydané r. 1563 jsou v první jeskyňce (jeruzalémské kaple) vlámané neb vytesané dvě okna, pod tím jedním jsou dvě díře čtverhranné.
Dle Kryšrofa Haranta 1608 jsou proti poledni dvě okna a jedna díra čtvercová vytesaná.
To odpovídá kapličkám ve Slaném a na Petříně.
Vzhledem ke slavnostem Svatého ohně, kde je na fotkách i paprsek od stropu rotundy ke kapličce, i dle oné rytiny, kde v paprsku letí holubice se svatozáří (sv. Duch) nadhazuju ještě hypotézu, že paprsek mohl efektem camery obscury zapálit cosi, co stálo ve výklenku vedle dveří, kam české průduchy míří. Pak by patriarchové nebyli podvodníci ;). Ovšem v rotundě a kapličce by musely být díry řádně synchronizovány, což vzhledem k pohyblivým Velikonocům a nepravidelnostem oběhu není snadné. Ovšem, možná proto jsou průduchy obdélníkové a ne čtverhranné, aby k efektu mohlo dojít v určitém intervalu dní. Nicméně slánská kaplička to na velikonoce neumožňuje, leda by byla chybně zrekonstruována. Ona petřínská má spodní stranu průduchu směrem šikmo dolů do kapličky, ale kostrbatě, novodobí zedníci zřejmě neznali smysl toho a omítku tam nahňácali bezhlavě. Ve Slaném je spodní strana vodorovná, tam není omítka, ale pískovcové kvádry, vyčištěné a zarovnané umělým kamenem, možná si restaurátoři mysleli, že původní ev. šikmost byla způsobena erozí a opravili to 'řádně' pravoúhle.

ZH (Čtvrtek 13. října 2011)  ⇑

No, bílý fosfor je jedovatý a používal se jako bojová zbraň způsobující těžké popáleniny. Jak je to s vámi uvedenými reakcemi, nevím.
Mám pár známých chemiků a chemikářů, tak se poptám, ono to asi bude v těchhle kruzích známo.
Ve Wiki se píše, že ruský archimandrita Porphyrius prásknul ve svém deníku, že pravoslavný klér v Jeruzalélmě ví, že jde o podvod.

J. Čihák (Čtvrtek 13. října 2011)  ⇑

ZH: Našel jsem na webu návod, podle kterého by se dal zapálit svatý oheň bez zápalek. Chemikálie jsou jednoduché a snad dostupné už ve starověku.
Samozápalná směs reagující na vodu: Smícháme přibližně stejné množství rozetřeného jodu a práškového hliníku. Po přikápnutí vody začne směs sama hořet. Hliník lze nahradit stříbřenkou, hořčíkem nebo zinkem.

ZH (Čtvrtek 13. října 2011)  ⇑

Doplnil jsem a opravil včerejší pojednání o historii jeruzalémské kaple a chrámu BH, aby to bylo na jednom místě.

Zajímám se o to proto, že jsem svého času uvažoval o možnosti, že Šebířova rotunda mohla být mnohem větší a být kopií ve stejné době přestavěné rotundy Anastasis (snad 1027 již stála), která má, stejně jako zadarská asi 22-23 metrů v průměru. Vedl mě k tomu odbouraný oblouk zdiva nad starým dosud zachovaným obloukem v severní apsidě baziliky sv. Víta a orientace východní krypty, která nesměřuje do západní, přičemž Monomachova rotunda Anastasis měla údajně velkou východní apsidu, na rozdíl od původní rotundy, Monomachos napřed vystavěl rotundu s přístavky, celý chrám se pak stavěl ještě víc jak sto let. Vím, že je to fantasmagorie, ale co bych nesbíral střípky...

ZH (Čtvrtek 13. října 2011)  ⇑

Váhal jsem, zda za nadvlády Říma počítali Židé hodiny po svém, nebo po římsku. Na Wiki píšou, že v časech nadvlády Římské říše se Židé přizpůsobili římskému počítání času, pracovní den začínal asi v šest, kdy zazvonil zvonek na římských fórech, to byla Prime, první hodina, v devět byla Terce, třetí hodina, v poledne Sext, v 15 h None a zvonek zazvonil opět v šest večer. Odpovídá to výkladu, který podal Jan Čihák pro rozvrh modliteb benediktinů (zde).

Co se týče angličtiny a jiných jazyků, když se se použije prohlížeč Google Chrome, lze v Youtube zvolit překlad do češtiny přes červené tlačítko CC, translate audio a pak translate captions.

ZH (Středa 12. října 2011)  ⇑

Dík, zatím jsem si taky přečetl Wiki.

Tu historii kaple BH jsem si mohl ušetřit, v onom textu je to lépe, četl jsem si jen o Slaném a Petříně...

Franta (Středa 12. října 2011)  ⇑

No, a kněží v slunečních chrámech se každou noc modlili (podporovali Rea) za úspšné překonání každé z 12 nástrah

Jan Cinert (Středa 12. října 2011)  ⇑

Dvanáct nočních hodin se odráží ve 12 nástrahách bohu RE na jeho každodenní cestě podzemím zpět na východ - Kniha Amdét.

ZH (Středa 12. října 2011)  ⇑

Dík, vím, že se na to párkrát narazilo (hodiny), zkusím to dohledat a udělat (si) v tom jasno.
Vzpomněl jsem si na odkaz, který sem dal druhdy Jan Čihák. Nevím, čemu říkají dobový, vypadá to na dobu po 1555. Zajímavá je ona holubice se svatozáří - "Jako je kříž duchovně viditelnou formou Boží Pravdy, tak je „holubice“ viditelnou formou Ducha Svatého." Každoročně se opakuje obnova sil pro veškeré stvoření "vylitím" Ducha svatého do Svatého Grálu, na okamžik se při tom objeví "Svatá holubice". To se děje o svatodušních svátcích. (dle Abd-ru-shina)

Jan Cinert (Středa 12. října 2011)  ⇑

Na hodiny již dříve upozornil Franta. Podle textů Evangelií se musí jednat o denní hodiny, protože jsou kombinovány s výrazy ráno, poledne a večer. Rovněž Egypťané měli 12 denních a 12 nočních hodin. Až na to najdu mýtický odkaz, tak ho sem večer dám.