ZH (Úterý 15. května 2012)  ⇑

Když už jsem u osvěty, znáte kostel sv. Prokopa na Malé Straně? 2.

ZH (Pondělí 14. května 2012)  ⇑

Rotunda na Pankráci, viz. Má mimochodem přesně východní orientaci.

ZH (Pondělí 14. května 2012)  ⇑

Jediný pořádný vršek v okolí byla skála přímo nad oním zaniklým kostelem sv. Jana, která byla odtěžena pro ulici Ke Hradu, která vznikla r. 1663, viz Sadeler. Bůhví, co na ní stálo původně a prapůvodně.

ZH (Neděle 13. května 2012)  ⇑

Mimochodem, víte něco o Jánském vršku? Vždycky jsem přemýšlel, o co kdysi šlo, nyní je to jen příkrá ulice, v souladu s příkrým okolím. Jméno souvisí s dotyčným kostelem sv. Jana Evangelisty v Oboře, který byl zbořen. Mohl být ovšem původně na nějakém skalním suku v údolí Malostranského potoka, původně jako rotunda. To je vlastně asi blbost, když se našly jeho základy zřejmě cca v úrovni základů dnešního domu. Nicméně rotunda by jista ráda stála na vršku. Co to tedy byl Jánský vršek? Možná jen nějaká rampa v terénu, který byl později zplanýrován.
No, navrhuji Jánský vršek jako jedno z možných Žiži ;). Ehm, no ono to není uprostřed města, tak totéž přesunuju na onu předkřesťanskou svatyni pod rotundou sv. Václava ;).

ZH (Neděle 13. května 2012)  ⇑

V 9.-10. století je doloženo osídlení v hradčanském předpolí Hradu, které přesahuje pozdější druhou strahovskou bránu, která byla v Loretánské ulici u hotelu Domus Henrici (kousek nad ul. U kasáren), jeden z objektů je i těsně vedle dotyčné kaple sv. Matouše. Žádné raně středověké předsunuté opevnění nikde západně od Hradu nebylo nalezeno, nicméně si neumím představit, že by nebylo, a nabízí se na šíji mezi koncem malostranské kotliny a Brusnicí, tedy někde v místech Černínského paláce. Že byly řemeslnické a obchodní osady v podhradí, je jasné, jako pod každým hradem, před západní branou ovšem "pod" nebylo, a místo je ještě příznivější. Taková osada taky musela mít kostel. Netvrdím samozřejmě, že to byl sv. Petr, ani že šlo právě o tento hypotetický kostel.

Pokud byl v rotundě předkřesťanský kamenný kruh a pak jen nějaké dříve opracované kameny v základech z neznámé stavby, nesvědčí to moc o existenci staršího kostela, ne?

Jan Cinert (Sobota 12. května 2012)  ⇑

"Pověst o Spytihněvově kostelíku na Loretánském náměstí" může být jedině přenesena ze zaniklého kostela P. Marie Na baště, protože v době románské stál původně také západně od Pražského hradu. Spytihněv ve své době nemohl stavět kostel mimo opevněný areál.
Předkřesťanská svatyně je ten nezděný kamenný kruh v rotundě. Ta nemohla být umístěna jinde, nežli vlevo u hlavní cesty od brány. Totéž se týká i prvních kostelů, takže i Spytihněvův kostel se musel nacházet v místě podle tohoto principu. O velikost kostela nejde, každý tehdejší (pražský) byl zanesen do pramenů.
Od rotundy sv. Václava byly 3 kostely dále směrem k jižní bráně ve Sněmovní ulici, snad románské. V románské době cesta "a la křížová cesta" je asi málo pravděpodobná, to až později, jenže to zase už neexistovala jižní hradní brána.

ZH (Sobota 12. května 2012)  ⇑

Aha, nějak mi to přišlo moc mlhavé, aby se dala použít tak exaktní metoda, jako jsou ty geografické spojnice ;). O to ale šlo, že.

Bez přípravy bych namítl, že Spytihněvův kostel sv. Petra mohl stát kdekoli (např. v minulém příspěvku jsem připomněl pověst o Spytihněvově kostelíku na Loretánském náměstí). Mám pocit, že když už můžou archeologové někde na Malé Straně kopat, najdou nějakou rotundu... Kolik procent MS je prozkoumáno, je-li to na Pražském hradě 15%? Co je pod dnešními kostely v čele s Mikulášem? Pokud se týče předchůdce rotundy sv. Václava - co je to předkřesťanská svatyně? Pokud tam byl křesťanský předchůdce, mohl být dost velký, aby aby si vysloužil ony zmínky v letopisech?
Pokud šla roklí Svatováclavské studánky cesta, jako že šla, byla opatřena nějakými kapličkami a la křížová cesta, a mohla být rotunda sv. Václava východištěm?

Jan Cinert (Sobota 12. května 2012)  ⇑

Zodiakální světlo je jistě zajímavé, dosud jsem to neznal. Dívám se na něj ze svého úhlu pohledu, tedy jesli může mít vliv na mytologii. V tomto směru, podle mne, těžko může soupeřit s planetami, Sluncem a Měsícem. Jestliže se o něm zmiňuje Mohamed po roce 600 n. l., tak se jedná jen o přesnost uskutečnění první modlitby. Ale myšlenka, že by ohně zapalované po západu Slunce mohly simulovat cestu Slunce během noci podzemím, se zdá být zajímavá. Obojí je vlastně světelným kuželem. Potom by s tím mohla souviset představa o "pálení" místa za obzorem, za který zapadlo Slunce. Ovšem vidím v tom stále pozdní záležitost.

Z. H.: Měl jsem na mysli hypotetický kostel na Malostranském náměstí, jak o něm v článku píšu.

ZH (Sobota 12. května 2012)  ⇑

Dík, o rotundě na Pankráci jsem nevěděl.
Na Pohořelci - nevíte něco bližšího? Na Loretánském náměstí byla oválná barokní kaple sv. Matouše, podle pověsti na místě kostelíka, který prý postavil Spytihněv I.

J. Čihák (Sobota 12. května 2012)  ⇑

Barokně upravený gotický kostel sv.Pankráce v Nuslích uchovává ve svém interiéru základy románské rotundy z 1.pol. 12.století. Vzpomínám si, že když jsem se před lety zabýval osou Pražského hradu, našel jsem nějaké zmínky o rotundě na Pohořelci.

Na Internetu je spousta fotografií zodiakálního světla, ale zjevně jsou přeexponované a různě upravované. Skutečnosti se snad blíží tato fotografie. Autor snímku udává: The Zodiacal Light in spring. Bradworthy. 5th April 2007. Canon 10D. 82 sec exposure at 400 ISO.

ZH (Sobota 12. května 2012)  ⇑

Mimochodem, stránka znojemskarotunda.com, jejíž hlavní obsah byl asi diskutabilní, obsahovala však seznam rotund v Čechách a okolí, zanikla (nevím jestli dočasně (nezaplacena faktura providerovi), nebo nafurt). Dovolil jsem si převzít seznam na tyto stránky (viz), jinak lze nejen tyto stránky bez obrázků najít např. na http://web.archive.org.

ZH (Sobota 12. května 2012)  ⇑

Mimochodem, znáte tuhle rotundu? Přesné umístění by mělo být zde.
Takže, rotundy na území dnešní Prahy by měly být: sv. Vít, sv. Kříž, sv. Longin, sv. Martin, sv. Vavřinec pod kostelem sv. Anny, sv. Václav na Malostranském náměstí, rotunda ve Šporkově ulici, pravděpodobně rotunda na Zlíchově na místě dnešního kostelíka sv. Filipa a Jakuba. Zmiňována je rotunda sv. Jana Evangelisty na Vyšehradě, pak je sporná rotunda v Chabrech. Zapomněl jsem na některou?

ZH (Sobota 12. května 2012)  ⇑

Ten falešný úsvit je zajímavý. Koukal jsem na Wikipedii, že Mohamed nabádal věřící, aby se vyvarovali záměně za pravý úsvit, kdy je první modlitba. Nicméně, jestli chápu dobře, že v křesťanství je jakýmsi způsobem ztotožněn Ježíš s vycházejícím Sluncem, v noci z velikonoční soboty na neděli se pořádají obřady s rozžíháním nového světla, vzhledem k mé hypotéze, že kostely byly stavěny tak, aby směřovaly o velikonoční neděli k vycházejícímu Slunci atd., by zodiakální světlo mohlo být považováno za první známky Zmrtvýchvstání. V našich krajích je ovšem na jaře tento fenomén po západu Slunce (před východem jen druhotně), což by ale mohlo být v korelaci s tím, že slavnosti začínají už po setmění. Fenomén nastává zřídka, tak musel být třeba toužebně očekáván a při absenci suplován.

K těm mezikostelním liniím jsem postupem času také čím dál skeptičtější, co se týče nějaké jednotné urbanizace na takovém podkladě, ale jednotlivé počiny v tomto směru považuji za pravděpodobné. Pokud myslíte kostel sv. Petra v Rybářích, při mém blbnutí na mapách se na tomto místě nic nekřížilo ;).

Když kdysi přišel Jan Čihák s jeruzalémskou linií, které jsem tehdy nevěřil (dnes jo), nebyly ještě takové možnosti na satelitních mapách, zkoušel jsem to na obyčejné papírové mapě Středních Čech, a vyšlo mi, že zpětně ona linie protíná rotundu na Budči. Ve skutečnosti to ale Budeč míjí o 850 metrů, bylo to způsobeno mapovým modelem, který nezachovával směry.

Jan Cinert (Pátek 11. května 2012)  ⇑

Jsou to pěkné úkazy, ale když nejsou pravidelně a všude vidět, tak je otázka, jestli je lidé vnímali jako něco zásadního.

Zapadal by do nějaké linie tento kostel? Je známo, že jsem k liniím mezi kostely skeptický. :-)

J. Čihák (Pátek 11. května 2012)  ⇑

Mimochodem, v archeoastronomii se zpravidla hledají souvislosti se Sluncem, s Měsícem a někdy i s planetami a hvězdami. Opomíjené je zvířetníkové světlo (zodiakální s.), animace, obrázek.