ZH (Pátek 22. června 2012)  ⇑

Abychom se zase vrátili k věci, stále nemůžu přijít na to, k čemu mohlo sloužit čtvercové a trojúhelníkové okénko v JKBH, přičemž na místě toho našeho petřínského je tam okénko gotického tvaru. Nenapadá někoho vzdělanějšího něco?

Jan Čihák: Mám pocit, že bydlíte někde, kde lze teď vyfotit východ Slunce o slunovratu proti Troskám a Krkonoším, když máte ten ultrazoom (já ho nemám), mělo by to ale být v pět ráno ;).

ZH (Pátek 22. června 2012)  ⇑

Je fakt, že jsem zhejčkanej, napřed jsem měl skvělý Sony F717, a tam se stalo tak jednou za 100 fotek, že to nebylo ostré, a bylo to vysloveně mou vinou, zatímco bratr, slavný profesionální fotograf, měl nějaký velký Olympus a říkal, že každá třetí fotka je neostrá, bylo to asi vinou foťáku, protože tak zkušeným se nestává, aby byla neostrost jejich vinou. Malej Fuji a Sony NEC 5N taky dobře ostří, ale tak jako 717 ne. Ovšem valná většina malých kompaktů je divná, nicméně váš Nikon žádná šunka není, myslím.

Když se 1024x768 rozseká na bloky 8x8px, je to něco jiného, než když je tak rozsekaná fotka 4608×3456px a ta se zmenší na 1024x768 - při tom zmenšení k tvorbě bloků nedochází (pokud to ovšem znovu nezdžejpegujeme), a v tom velkém rozlišení jsou bloky relativně nepatrné.

V manuálu k tomu Nikonu píšou, že lze volit kvalitu snímku, přičemž ta nejlepší má kompresi 1:4 a ostatní možnosti, lišící se počtem pixelů, mají 1:8.

J. Čihák (Pátek 22. června 2012)  ⇑

A co třeba nekvalitní čočky u levných fotoaparátů? Snímek nemusí být ostrý, ikdyž AF pracuje bezvadně. Vady čoček.

J. Čihák (Pátek 22. června 2012)  ⇑

Nepochybujte, píší to o dodávaných zrcadlovkách na stránkách Nikon spol. s r.o.

Obrazovky těch 16 Mpx nemají. Když chci vidět fotku celou, stejně ji vidím pouze v rozlišení 1024x768 . Kompresi JPEG ovlivnit nemohu. Komprese zhorší ostrost okrajů a kontrast. Když se k tomu ještě přidá popletený AF, tak je výsledná kvalita opravdu nízká.

ZH (Čtvrtek 21. června 2012)  ⇑

Řekl bych, že tím to nebude. Pochybuju taky, že by automatika hlásila zaostření, když si není jistá, to asi ale záleží na foťáku.

Koukal jsem do manuálu, maximální kvalita je 4608×3456px a komprese 1:4, pak je pět mezistupňů, a vy používáte myslím 1024×768px při kompresi 1:8, to znamená, že lístek má třeba velikost jednoho pixelu, tudíž je čtvercový, a krom toho velká komprese ještě rozmatlá bloky 8x8 pixelů do nějaké zprůměrované stejně velké plochy. Méně to rozmatlá u kontur, více u ploch vč. "zrnitých", jako jsou koruny stromů ap. Chtělo by vyzkoušet srovnání s maximální kvalitou

Samozřejmě pro nějaké informativní fotky stačí nízká kvalita, pokud je třeba šetřit místo na kartě, pokud má být něco dobře prokreslené, pak musí být vysoká kvalita..

J. Čihák (Čtvrtek 21. června 2012)  ⇑

...měkké světlo snižuje kontrast a proto také může poplést AF.

J. Čihák (Čtvrtek 21. června 2012)  ⇑

Mimochodem, když jsme se bavili o nedokonalém zaostřování AF, tak jsme nedořešili příčiny, proč jsou trochu rozostřené snímky, na kterých převládají keře a stromy porostlé listím, traviny, květiny a plodiny jako obilí a řepka. Našel jsem odpověď: způsobuje to příliš mnoho detailů v zaostřovacím poli a zároveň nízký kontrast. Automatika potom udělá chybu, přestože oznamuje správné zaostření.

Snímek pořízený v přírodě se může zdát spatně zaostřený v případě, když Slunce zakryje opar. Vznikne tak velký přírodní softbox, který svítí ze všech stran. Na objekty dopadá měkké světlo, které rozostřuje stíny, snižuje sytost barev a vytváří vybledlé skvrny.

J. Čihák (Čtvrtek 21. června 2012)  ⇑

Bazilika sv.Prokopa v Třebíči, románská krypta. Z fotografie vzniká dojem, že okno je tam proto, aby v určitou dobu vnikaly do krypty sluneční paprsky, ale asi je to jenom náhoda.

ZH (Středa 20. června 2012)  ⇑

Zkusil jsem změřit azimuty některých kapliček:

Petřín: 188
Bílá Hora: 183
Zderaz: 170
Zbořenec: 344
Josefov: 169
Votice: 55
Jiřetín p. J.: 208
Pavlice: 130
Slaný: 223
Horšovský Týn: 73
Mimoň: 70
Jeruzalém: 262

Je vidno, že tam žádná shoda není, a jelikož průduchy jsou zpravidla plus minus v pravém úhlu k ose vč. severu, pak lze těžko předpokládat, že by měly něco společného se Sluncem. Ovšem doboví stavitelé nemuseli být tak chytří jako my a otvory mohli slepě kopírovat bez znalosti jejich původního významu.

Co se týče asymetrického půdorysu, je to zčásti dáno tím, že dvířka mezi Andělskou kaplí a Božím hrobem se musela přizpůsobit Kristově lavici a tedy se uhnout z osy. Asymetrie stropního okénka Andělské kaple na Petříně o 5° si pak vysvětluji tím, že Slunce mělo dopadat po poledni, 188+5=193°, což odpovídá cca 12:45 místního času.

Je ovšem pravda, že na těch půdorysech na Pravenci je hrobka vysloveně šikmo oproti celé edikule, jestli tedy hrobka zůstala in situ a edikula se přizpůsobila dispozici chrámu?

Hrobka v Jeruzalémě je skutečně šikmo, www.360tr.com, na Petříně ne.

J. Čihák (Středa 20. června 2012)  ⇑

Na té slunovratové linii netrvám. Z odkazů plyne, že na území Miškovic bylo u potoka halštatské sídliště. Myslím, že na Korunce mohlo být kultovní shromaždiště. Třeba jenom proto, že návrší bylo blízko sídliště a je odtamtud daleký rozhled do všech stran.

Na stránce pravenc.ru nelze přehlédnout asymetrické půdorysy kaplí. Na Petříně je vnitřní uspořádání též trochu nakřivo.
Tady se píše: “Ze severu ji osvětluje sdružené okno a z jihu jedno okénko obdélného tvaru. Obě okna jsou zasazena v hluboké špaletě se záklenkem. Severní zdí v úrovni výše popsaného okna prostupoval zdivem lichoběžně obdélný okenní otvor, dnes částečně zazděný.“ Otvor tedy ztratil význam.
O šikmá okénka mají zájem také polní vandalové, tady se píše: “Často jsou v blízkosti agrosymbolů tzv. kaple Božího hrobu, jejichž šikmá okénka směřují k agrosymbolům."

ZH (Středa 20. června 2012)  ⇑

Tady se snaží vysvětlit význam oken v kaplích BH, že jedno směřuje k nejbližšímu kostelu, druhé prý k prehistorickému pohřebišti.

Tady pojednání o Svatém ohni ve srozumitelném jazyce, už mi ta ruština leze krkem... Nicméně na Pravenci jsem se dočetl, že nad Svatým hrobem ve 12. století vztyčili kupoli s otvorem pro Svatý oheň Velké soboty, s cimboriem se 6 sloupky, možná zdvojenými, jelikož byla po okulem rotundy. Kupole byla ozdobena stříbrnými pozlacenými plastikami a stříbrnou sochou Krista v nadživotní velikosti, jestli jsem to správně přeložil. Na Petříně stropní otvor v komoře osvětluje kristovu lavici (viz), nikoliv však zřejmě přímými slunečními paprsky, brání tomu jak kopule, tak nedostatečná altituda Slunce v našich šířkách. Je pravda, že na onom obrázku vniká Duch svatý skrze cimborium, jakoby na slunečním paprsku.

Nevím, jestli jsem to tu už říkal, ale mou původní snahou bylo dopídit se k tomu, že původní bazilika sv. Víta byla postavena po vzoru jeruzalémské baziliky i s rotundou a edikulou, které možná započal už Šebíř, teprve při přestavbě po požáru pak měla pražská bazilika tu formu, jakou známe, možná bez východního kněžiště, které patřilo té předchozí o něco menší stavbě..

ZH (Úterý 19. června 2012)  ⇑

S těmi Miškovicemi mám problém, tuším důvod, proč se dostaly do vašeho zájmu, je slunovratová linie ke Sněžce, což ani neplatí, zvlášť v pravěku, kdy byl slunovrat o stupeň či víc na obzoru severněji. Spíš už by odpovídalo nedaleké hradiště Vinoř, či spíš linie Vyšehrad-Stará Boleslav.

Okénka v kapličce v r. 1487 - k čemu asi byla? (Na stránce pravenc.ru.)

Tady je další popis obřadu Svatého ohně a taky rytina jeruzalémské kapličky z r. 1681, kde kamenný kvádr vypadal ještě jako na Petříně. Ale v té době měl být Andělský kámen již rozbit a z větší části rozkraden, tak co pak ten kvádr je?

J. Čihák (Úterý 19. června 2012)  ⇑

Miškovice: nová kniha, arch. nálezy, pravěké hroby.

J. Čihák (Úterý 19. června 2012)  ⇑

Vzpomněl jsem si na událost, kdy na poli ze stojící cisterny vytekla močůvka a spálila půdu. Zůstalo po ní holé místo a pak tam nějaký čas rostly spíše plevely. Podobná událost se mohla stát s průmyslovými hnojivy v místě skvrny na Korunce.

Z geologické mapy nelze vyčíst, jak hluboko je buližník pod povrchem. V terénu nic nenasvědčuje tomu, že tam byly skalní výchozy. Snad jen u Aronky se můžeme domnívat, že okolní obyvatelé začali těžit skalisko nad povrchem a pak pokračovali do hloubky. Jak vypadal Zabitý kopec před stavbou bunkrů a terénními úpravami také nevíme.

Pokud by na Korunce byla blízko pod povrchem skála, potom by se mohla projevit vlhkostními a sněžnými příznaky, jako základy historických staveb.

ZH (Úterý 19. června 2012)  ⇑

Stojí zato přečíst si ruskou wikistať o Božím hrobě, viz a téměř vyčerpávající popis obřadu Svatého ohně - viz.

Je tam plánek kapličky, kde jsou ona okénka též šikmá, byť opačně než na Petříně a mířící na kámen. Otázka je, proč jsou šikmá, pokud se jimi jen podává oheň ven. Původně tam byly dveře - krom těch z čela dvoje z boků.

Jsou tam popsány obřady se samovznícením počínaje 5. stoletím.

V kapličce jsou určené jednotlivým církvím časy běžných každodenních bohoslužeb, a to pravoslavné od 11 večera do 3 hodin rána (?), Arméni od 3 do 6 ráno a katolíci od 6 do 9. Proč v noci, to jsem nepochopil.

Obřad Svatého ohně ovšem začíná na Bílou sobotu v 10.15 arménským průvodem atd., ve 12.55 pak řecký patriarcha s arménským archimandritou vstupují do edikuly, aby tam očekávali samovzplanutí ohně. To jediné otevřené okénko v klenbě, kterým míří na kapličku paprsek Slunce jsem spočítal na azimut 235°, což odpovídá 14 hodinám pravého místního času. Též ve stropě kopule je kruhový okulus, který proudí světlo, to nejspíš na kapličku nemíří ani o letním slunovratu, protože Jeruzalém není v tropech.

Stropní průduch na Petříně není v ose kaple, ale obrácený více k západu, jakož k tomu i celá kaple, patrně tedy tam proniká světlo též zejména ve 13 hodin místního času, jakožto symbol Ducha svatého.

Tipuju, že se kněží museli nějak vyrovnat s potřebou samovznícení světla a tak vymýšleli triky příslušné své době, možná ani nešidili, ale věřili, že zapálení lupou je zázrak. Nad kamenem prochází paprsek ze stropního okénka ve výšce asi 180 cm, ten sokl v Jeruzalémě může mít tak 140 cm plus řekněme monstrance s lupou se svící, což bude ve stejné výšce.

Poněkud se mi z toho vytrácí funkce bočních okének, ta měla snad jen optický efekt. V Jeruzalémě pravoslavní pokládají na sokl s kamenem při obřadu přenosnou oltářní mensu, která zřejmě sokl přesahuje, možná že na Petříně stavěli při ranní bohoslužbě (od těch šesti do devíti) oltář před kámen. Mohlo to ale být tak, že v pravou chvíli obřadu, kolem půl deváté se Slunce poprvé objevilo, přešlo kámen a pak už symbolicky svítilo dovnitř naplno.


Tady je půdorys chrámu z r. cca 1330, a tady kresba z r. 1681, obé ze stránky custodia.org. Kaple u Slaného byla vysvěcena 1665 a ta jeruzalémská je, na rozdíl od dnešní podoby, stejná.