Kniha HAJDY NA HRAD
TISK
HLEDÁNÍ
PŘIDAT VZKAZ
NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
PŘIDAT VZKAZ
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
J. Čihák (Sobota 30. června 2012) ⇑
Mimochodem, nechcete se zúčastnit soutěže o první ranní paprsek?
Vzpomínám si, že se 23.6. ochlazovalo a další den to bylo ještě znatelnější, foukalo od západu. Okluzní fronta už byla někde nad Polskem. V ČR bylo chladněji v dolinách i na horách, ale na severu byl stále teplý vzduch. K velkému zakřivení dráhy světla tedy mohlo dojít mimo naše území.
Vzpomínám si, že se 23.6. ochlazovalo a další den to bylo ještě znatelnější, foukalo od západu. Okluzní fronta už byla někde nad Polskem. V ČR bylo chladněji v dolinách i na horách, ale na severu byl stále teplý vzduch. K velkému zakřivení dráhy světla tedy mohlo dojít mimo naše území.
ZH (Sobota 30. června 2012) ⇑
Dík, udělal jsem to tak a prolínal pak snímek z 3.6. s dnešním tak, aby se útvary v dolních rozích kryly a žasnul, jak je obrázek uprostřed deformovaný. Jelikož jsem to dělal stejným objektivem ze stejného místa atd., tak se tam asi opravdu děly stranové i výškové atmosférické optické deformace. Ona přicházela jakási fronta. Večer se na to ještě podívám.
J. Čihák (Sobota 30. června 2012) ⇑
Okraj kotouče je rozmazaný a proto kotouč není vhodný pro výpočty. Doporučuji provést přesnější výpočet. Předpokládám, že azimuty sedla a Šišáku máte již spočítané. Rozdělte úhel mezi nimi podle fotografie. Pokud by byly dvě špičaté hory na jedné straně od východu Slunce, je výpočet také jednoduchý. Metodu s kotoučem si ponechme jen pro případy, že na horizontu bude jeden vztažný bod.
ZH (Sobota 30. června 2012) ⇑
Tak mi to nedalo a vyfotil jsem ze svého místa opravdu první srpek (fotku nedávám, je to jen červená šmouha na stráni mezi mraky, ale je to správně).
Podmínky tlakově průměrné, teplotní gradient 0.36:
To sem dávám jen kvůli dokumentaci.
Nastal ale nečekaný problém. Fotka byla focena ve 4:58:19 SELČ a azimut Slunce v té chvíli odečtený na Google mapách je 51.53° (to je sférický model, dle přesnějšího WGS84 je to 51.6°).
Ale azimut Slunce dle Horizons pro daný okamžik je 51.34°. Myslím, že místo na hřebeni jsem určil přesně, protože je to kousek od sedla mezi Stříbrným návrším a Luční horou. Rozdíl na hřebeni je asi 500 metrů. V azimutu 51.34 Slunce určitě nebylo, protože to je skoro přesně azimut sedla, bylo od sedla o 0,19° vpravo (to jsem počítal podle průměru Slunce, v daném případě je chyba mnohem menší, než když sčítáme víc slunečních kotoučů a je problém určit přesné hranice kotouče).
Takže nevím, buď je chyba ve mně, v Google souřadnicích, v NASA výpočtu, nebo je tam stranová refrakce (může ji způsobit vítr?).
Azor určil 51.80° při průměrném refr. koef.
Podmínky tlakově průměrné, teplotní gradient 0.36:
| Stanoviště | čas | teplota | tlak | vlhkost |
| Ďáblice | 05:00 | 21°C | 1013.9 | 90% |
| Cachovice | 05:01 | 21.1° | 1013.4 | 84% |
| Portáš | 04:59 | 19.9°C | 1011.1 | 77% |
| Luční | 05:00 | 17°C | (1011?) | 88% |
To sem dávám jen kvůli dokumentaci.
Nastal ale nečekaný problém. Fotka byla focena ve 4:58:19 SELČ a azimut Slunce v té chvíli odečtený na Google mapách je 51.53° (to je sférický model, dle přesnějšího WGS84 je to 51.6°).
Ale azimut Slunce dle Horizons pro daný okamžik je 51.34°. Myslím, že místo na hřebeni jsem určil přesně, protože je to kousek od sedla mezi Stříbrným návrším a Luční horou. Rozdíl na hřebeni je asi 500 metrů. V azimutu 51.34 Slunce určitě nebylo, protože to je skoro přesně azimut sedla, bylo od sedla o 0,19° vpravo (to jsem počítal podle průměru Slunce, v daném případě je chyba mnohem menší, než když sčítáme víc slunečních kotoučů a je problém určit přesné hranice kotouče).
Takže nevím, buď je chyba ve mně, v Google souřadnicích, v NASA výpočtu, nebo je tam stranová refrakce (může ji způsobit vítr?).
Azor určil 51.80° při průměrném refr. koef.
ZH (Pátek 29. června 2012) ⇑
Meteorologická stanice Ďáblice, Portášky (1050 m.n.m), mapa stanic 1, 2.
Na Portáškách (1050) bylo 23.6.2012 v 5 SELČ 9.4°C, Špindlerův M. (758) 8.5°, Strahov (345) 14.7°, já ale naměřil v Ďáblicích 13°. Rozhodně teplotní gradient byl nízký, tudíž refrakční koeficient vysoký. Ale jak to spočítat...
P.S. - ba ne, podle těch čísel byl gradient průměrný: 0.75.
Co vybočuje, je vyšší tlak uprostřed spojnice. Celkově jsou tlaky vysoké, v ten den tu byl výběžek anticyklony. Když si čtu o různých jevech v anticykloně (jsou typické sestupné pohyby vzduchu, při kterých se vzduch adiabaticky (bez výměny s okolím) otepluje a vysušuje, ve dne se intenzivně prohřívá zemský povrch a přilehlý vzduch, v noci se intenzivně ochlazuje dlouhovlnným vyzařováním, takže je velká amplituda teplot ap.), projevuje se to zřejmě v optických jevech, které se nejspíš nedají jednoduše podchytit. I odborníci, co jsem četl, se vzmohli na konstatování, že se dějí "zajímavé věci". Tak nevím, jestli tomu přijdeme na kloub a podaří se vysvětlit, proč Azor i Horizons se sekly o půl stupně azimutu při průměrných podmínkách.
Na Portáškách (1050) bylo 23.6.2012 v 5 SELČ 9.4°C, Špindlerův M. (758) 8.5°, Strahov (345) 14.7°, já ale naměřil v Ďáblicích 13°. Rozhodně teplotní gradient byl nízký, tudíž refrakční koeficient vysoký. Ale jak to spočítat...
P.S. - ba ne, podle těch čísel byl gradient průměrný: 0.75.
| Strahov | (345m) | 05:00 | 14.7°C | RB:6.9°C | 1023.6hPa | západní | 1.6km/h | 60% |
| Cachovice | (208m) | 05:01 | 10.9°C | RB:9.5°C | 1026.0hPa | Calm | 4.8km/h | 91% |
| Portáš | (1050m) | 05:01 | 9.4°C | RB:4.6°C | 1020.2hPa | SSV | 5.6km/h | 72% |
Co vybočuje, je vyšší tlak uprostřed spojnice. Celkově jsou tlaky vysoké, v ten den tu byl výběžek anticyklony. Když si čtu o různých jevech v anticykloně (jsou typické sestupné pohyby vzduchu, při kterých se vzduch adiabaticky (bez výměny s okolím) otepluje a vysušuje, ve dne se intenzivně prohřívá zemský povrch a přilehlý vzduch, v noci se intenzivně ochlazuje dlouhovlnným vyzařováním, takže je velká amplituda teplot ap.), projevuje se to zřejmě v optických jevech, které se nejspíš nedají jednoduše podchytit. I odborníci, co jsem četl, se vzmohli na konstatování, že se dějí "zajímavé věci". Tak nevím, jestli tomu přijdeme na kloub a podaří se vysvětlit, proč Azor i Horizons se sekly o půl stupně azimutu při průměrných podmínkách.
ZH (Pátek 29. června 2012) ⇑
Škoda, že se nedají zobrazit archivní data... U amatérských stanic to většinou jde.
Wikipedie: Průměrný pokles teploty vzduchu s výškou je 0,65 °C na 100 m, nicméně průměrná hodnota ve spodní troposféře je nižší díky častým výskytům inverze teploty vzduchu - okolo 0,30 až 0,50 °C na 100 m.
Ještě by bylo zajímavé srovnat fotku co nejdřív po úsvitu a po východu Slunce, zda se změnila výška obzoru. Slunce ráno totiž ohřívá vyšší vrstvy atmosféry a nižší ne, a tím může být ranní inverze zákonitá - už jsem to tu nadhazoval, ale literaturou potvrzené to nemám.
Wikipedie: Průměrný pokles teploty vzduchu s výškou je 0,65 °C na 100 m, nicméně průměrná hodnota ve spodní troposféře je nižší díky častým výskytům inverze teploty vzduchu - okolo 0,30 až 0,50 °C na 100 m.
Ještě by bylo zajímavé srovnat fotku co nejdřív po úsvitu a po východu Slunce, zda se změnila výška obzoru. Slunce ráno totiž ohřívá vyšší vrstvy atmosféry a nižší ne, a tím může být ranní inverze zákonitá - už jsem to tu nadhazoval, ale literaturou potvrzené to nemám.
J. Čihák (Pátek 29. června 2012) ⇑
J. Čihák (Pátek 29. června 2012) ⇑
Tady se dají zjistit ranní teploty v Krkonoších. Mám doma venkovní teploměr, ale moc se mu věřit nedá.
J. Čihák (Pátek 29. června 2012) ⇑
Problém je v tom odměřování. Asi jsem změřil moc velkou šířku kotouče, neboť jsem špatně odhadl hranici bílého od žlutého.
ZH (Pátek 29. června 2012) ⇑
Vzhledem k tomu, že já počítal od sedla ke středu srpku a vy od Sněžky k prvnímu paprsku, tak je v tom slušný zmatek.
Vám tedy vyšel střed srpku (3.97-0.19)*0.5244 = 1.98° od Sněžky, tj. 1.86 od sedla. Mně střed srpku od sedla 3.85*0.5244 = 2.02°. To jsme se moc neshodli (0.16°) ani v tak jednoznačném zadání ;). Já jsem fotku co nejvíc zvětšil, druhou s celým Sluncem též ve stejném měřítku a pomocí nástroje na měření pixelů vzdálenosti změřil a poměry vypočítal.
Omlouvám se, že jsem zapomněl na vaše měření k sedlu před 3/4 rokem, máte to přesně.
Přemýšlel jsem o té terrestrické refrakci, při teplotním gradientu 3.4° na 100 m výšky je vzduch homogenní a paprsky se nelámou (tj. nahoře je vzduch o tolik studenější, že je stejně hustý jako při zemi). Za normálních okolností je ale gradient podstatně nižší, vzduch je při zemi hustší než nahoře a paprsky se ohýbají ve stejném smyslu, jako povrch zeměkoule, takže je vidět dál a obzor se zdánlivě zvyšuje, protože se na něj jakoby díváme shora.
Při přízemní inverzi, kdy je teplota dole nižší než nahoře, se tento jev zesiluje, protože vzduch je dole hustší nejen kvůli běžnému tlaku vzduchového sloupce, ale i tím, že je dole chladný. Tedy přízemní inverze umožňuje dalekou viditelnost.
Při východu Slunce 3.6. bylo na stanovišti cca 13°C, bohužel jsem se nepodíval, kolik bylo na Luční hoře a zpětně se mi nepodařilo údaj ze hřbetů Krkonoš dohledat.
Jelikož míra refrakce záleží zejména na rozdílu teplot mezi startem a převýšeným cílem, očekával jsem, že najdu nějaký vzorec, který spočítá změnu úhlu pohledu v závislosti na teplotním gradientu, ale to se mi nepodařilo.
Kdyby Jan, který bydlí kousek od stanoviště, zase narazil na dobré podmínky, mohl by kouknout na místní teplotu a teplotu na hřebenech?
Vám tedy vyšel střed srpku (3.97-0.19)*0.5244 = 1.98° od Sněžky, tj. 1.86 od sedla. Mně střed srpku od sedla 3.85*0.5244 = 2.02°. To jsme se moc neshodli (0.16°) ani v tak jednoznačném zadání ;). Já jsem fotku co nejvíc zvětšil, druhou s celým Sluncem též ve stejném měřítku a pomocí nástroje na měření pixelů vzdálenosti změřil a poměry vypočítal.
Omlouvám se, že jsem zapomněl na vaše měření k sedlu před 3/4 rokem, máte to přesně.
Přemýšlel jsem o té terrestrické refrakci, při teplotním gradientu 3.4° na 100 m výšky je vzduch homogenní a paprsky se nelámou (tj. nahoře je vzduch o tolik studenější, že je stejně hustý jako při zemi). Za normálních okolností je ale gradient podstatně nižší, vzduch je při zemi hustší než nahoře a paprsky se ohýbají ve stejném smyslu, jako povrch zeměkoule, takže je vidět dál a obzor se zdánlivě zvyšuje, protože se na něj jakoby díváme shora.
Při přízemní inverzi, kdy je teplota dole nižší než nahoře, se tento jev zesiluje, protože vzduch je dole hustší nejen kvůli běžnému tlaku vzduchového sloupce, ale i tím, že je dole chladný. Tedy přízemní inverze umožňuje dalekou viditelnost.
Při východu Slunce 3.6. bylo na stanovišti cca 13°C, bohužel jsem se nepodíval, kolik bylo na Luční hoře a zpětně se mi nepodařilo údaj ze hřbetů Krkonoš dohledat.
Jelikož míra refrakce záleží zejména na rozdílu teplot mezi startem a převýšeným cílem, očekával jsem, že najdu nějaký vzorec, který spočítá změnu úhlu pohledu v závislosti na teplotním gradientu, ale to se mi nepodařilo.
Kdyby Jan, který bydlí kousek od stanoviště, zase narazil na dobré podmínky, mohl by kouknout na místní teplotu a teplotu na hřebenech?
J. Čihák (Pátek 29. června 2012) ⇑
Včera jsem použil lepší grafický odečet a pak jsem vypočítal, že 1.paprsek je vzdálený od Sněžky 3,97 kotouče a od středu srpku o 0,19 kotouče vlevo. Za šířku kotouče jsem také počítal to bílé. Sedlo Studničná/Sněžka jsem už dříve uložil v Azoru.
Příznivé také bylo, že Krkonoše byly v oparu. Slunce opar prosvítilo a tím se vyrýsoval obrys hor. Opar utlumil sluneční svit a to umožnilo udělat lepší fotky. Když Slunce vystoupalo výše, hory se začaly v oparu opět ztrácet. Tato situace byla asi lepší, než kdybychom měli výbornou dalekou viditelnost.
Příznivé také bylo, že Krkonoše byly v oparu. Slunce opar prosvítilo a tím se vyrýsoval obrys hor. Opar utlumil sluneční svit a to umožnilo udělat lepší fotky. Když Slunce vystoupalo výše, hory se začaly v oparu opět ztrácet. Tato situace byla asi lepší, než kdybychom měli výbornou dalekou viditelnost.
Franta (Čtvrtek 28. června 2012) ⇑
ZH: Díky, za inspiraci. Když jsem zjistil, že na Horizons nabízejí nejmenší časový krok minutu, byl jsem trochu otráven a další možnosti jsem nezkoumal. To dělení na počet dílů je řešením, jak se dobrat i k sekundám.
ZH (Čtvrtek 28. června 2012) ⇑
Fotka, o které mluví Jan Čihák. (Podle EXIF 4:55:11 SELČ. Můj první paprsek byl z 4:55:05, o 5-10 vteřin opožděný a z místa o 15 m nižšího.)
Ironií je, že jsem to taky přeměřil pořádně, ale vyšlo mi, že střed srpku je 3.85 x šířka kotouče od sedla. Trochu problém je, co počítat za šířku kotouče, já jsem počítal to bílé, to žluté jsem považoval za přezářenou atmosféru.
Mimochodem sedlo Studničná/Sněžka je opravdu skvělý orientační bod a dá se zcela přesně na Gmapě určit jeho azimut, když se ta oblast plně vyzoomuje, spojnice tečuje vrstevnice 1500 m na obou horách, z vašeho stanoviště v azimutu 52.91°, z mého 52.87°, čímž je také dána výška sedla 1495 metrů GPS (dle geodetické mapy 1505 m).
Jsem zvědav, jestli ještě nastane ta situace, aby byl zároveň takový rozhled a zároveň jsme se vzbudili včas ;). Že už budeme vyzbrojeni fotografickými zkušenostmi, je jasné. Já mám výhodu možnosti ručního ostření, což jsem nevyužil, ale nemám teleobjektiv.
Ironií je, že jsem to taky přeměřil pořádně, ale vyšlo mi, že střed srpku je 3.85 x šířka kotouče od sedla. Trochu problém je, co počítat za šířku kotouče, já jsem počítal to bílé, to žluté jsem považoval za přezářenou atmosféru.
Mimochodem sedlo Studničná/Sněžka je opravdu skvělý orientační bod a dá se zcela přesně na Gmapě určit jeho azimut, když se ta oblast plně vyzoomuje, spojnice tečuje vrstevnice 1500 m na obou horách, z vašeho stanoviště v azimutu 52.91°, z mého 52.87°, čímž je také dána výška sedla 1495 metrů GPS (dle geodetické mapy 1505 m).
Jsem zvědav, jestli ještě nastane ta situace, aby byl zároveň takový rozhled a zároveň jsme se vzbudili včas ;). Že už budeme vyzbrojeni fotografickými zkušenostmi, je jasné. Já mám výhodu možnosti ručního ostření, což jsem nevyužil, ale nemám teleobjektiv.
J. Čihák (Čtvrtek 28. června 2012) ⇑
Jěště se vrátím k focení dne 23.června. Předtím jsem si myslel, že vyfotím 1.paprsek společně se Sněžkou a pak jednoduše určím azimut. Záměr mi však zkazil autofokus. Krkonoše byly před východem Slunce ozářeny zezadu a tak jejich obrys vynikal v jinak neprůhledném oparu. Pořídil jsem pěkné snímky obrysu hor s liniemi v Polabí. Když se objevil 1.paprsek, autofokus odmítal zaostřit na malý zářící bod. Zaostřil jsem jinam, ale výsledkem byl rozmazaný snímek. Východ probíhá rychle a proto není dostatek času na experimenty. Teprve, když Slunce vytvořilo na horizontu srpek, autofokus začal pracovat. Mohl jsem udělat první ostrý snímek. Ovšem střed srpku už byl trochu posunutý. Nakonec jsem pořídil fotografii nepřepáleného zploštělého kotouče, abych mohl změřit jeho šířku. Ani to se neobešlo bez problémů, protože korekce expozice byla nadoraz a tak mi zbyla poslední možnost natočit objektiv výše na oblohu.
Moji fotografii jsem zvětšil a pořádně přeměřil délky. Mezi sedlo a střed srpku se vejde sluneční kotouč 3,5x. Mezi 1.paprskem a sedlem to bude 3,6x a ke Sněžce 3,8x. Azimut 1.paprsku by se dal dopočítat podle časů, ale bohužel můj fotoaparát má hodiny bez sekund a problémy se zaostřením jsem neočekával. K focení východů a západů Slunce jsou potřebné zkušenosti a ruční zaostřování je podmínkou.
Počasí nám zatím nepřeje, ale Slunce bude vycházet nad horami ještě pár týdnů. Pokud se povede ostře vyfotit 1.paprsek s vrcholem Sněžky, potom můžeme dostatečně přesný azimut srovnat s výsledkem z Azoru. Také by bylo zajímavé vyfotit 1.paprsek ve zdánlivém sedle mezi Studniční horou a Sněžkou.
Moji fotografii jsem zvětšil a pořádně přeměřil délky. Mezi sedlo a střed srpku se vejde sluneční kotouč 3,5x. Mezi 1.paprskem a sedlem to bude 3,6x a ke Sněžce 3,8x. Azimut 1.paprsku by se dal dopočítat podle časů, ale bohužel můj fotoaparát má hodiny bez sekund a problémy se zaostřením jsem neočekával. K focení východů a západů Slunce jsou potřebné zkušenosti a ruční zaostřování je podmínkou.
Počasí nám zatím nepřeje, ale Slunce bude vycházet nad horami ještě pár týdnů. Pokud se povede ostře vyfotit 1.paprsek s vrcholem Sněžky, potom můžeme dostatečně přesný azimut srovnat s výsledkem z Azoru. Také by bylo zajímavé vyfotit 1.paprsek ve zdánlivém sedle mezi Studniční horou a Sněžkou.
Jan Cinert (Čtvrtek 28. června 2012) ⇑
Fuj, to jsem si oddechl :-). Archeostronomické datování vychází kolem poloviny kotouče, častěji lehce před, takže drobné odchylky nejsou podstatné.
Štoly pod Střešovicemi: Pískovec není písek. Pro mě je představitelné, že šli po puklině s naplaveným pískem, a aby mohli jít dál, udělali větší štolu. Vylámaný pískovec mohli použít jako stavební kámen. Jinak by pískovec museli drtit a v takovém případě by využití i zimního období nebylo velkou výhodou.
Štoly pod Střešovicemi: Pískovec není písek. Pro mě je představitelné, že šli po puklině s naplaveným pískem, a aby mohli jít dál, udělali větší štolu. Vylámaný pískovec mohli použít jako stavební kámen. Jinak by pískovec museli drtit a v takovém případě by využití i zimního období nebylo velkou výhodou.
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
PŘIDAT VZKAZ
