Jan Cinert (Čtvrtek 23. srpna 2012)  ⇑

Takže s povodní v roce 1845 zase jedna blamáž umístěná na internetu. Horší je, že jimi je zaplněn výklad naší nejstarší historie.:-)
V Městském muzeu je výstava o Juditině a Karlově mostu, ale nechce se mi tam, asi bych se jenom rozčílil.

J. Čihák (Čtvrtek 23. srpna 2012)  ⇑

Výňatek z textu na is.muni.cz: “Podle značek historických povodní v Praze bylo dále srovnáním zjištěno, že při srpnové povodni roku 2002 přesáhla hladina vody o 140 cm značku zářijové povodně roku 1890, a dále o 75 cm značku povodně z roku 1845 a o 55 cm značku z roku 1784. Žádné vyšší značky v Praze již dostupné nejsou.“ (Viz foto z Wikipedie.)

J. Čihák (Čtvrtek 23. srpna 2012)  ⇑

Ten, kdo načmáral srovnávací povodňové mapy, by se měl podívat na Kampu.

ZH (Čtvrtek 23. srpna 2012)  ⇑

V té práci voda sahá na vrstevnici 215 m, Vltava má u Karlova mostu 183 m. Přitom hladina byla r. 1845 5.25 m nad normál.

J. Čihák (Středa 22. srpna 2012)  ⇑

Diplomová práce, povodeň 1845, strana 19, pdf.

zh (Středa 22. srpna 2012)  ⇑

Mapka: podle me je to nesmysl. Nemam ted moznost to overit, ale hladina by byla 30 m nad normal... 2002 v Zamkach (Troja) pred zuzenim reky byla, odhaduju, nejvys 12-15 m (dodatečná oprava - 8 m).

Jan Cinert (Úterý 21. srpna 2012)  ⇑

S tou srovnávací mapkou povodní je to opravdu zajímavé, buď došlo k tomu co uvádí J. Čihák, nebo díky rozdílné zástavbě oproti dnešní došlo k nahrnutí vody dále. Také se mohlo spojit více faktorů.

Příklad železářství v Žatci: www.arup.cas.cz/wp-content/uploads/2012/05/Zatec.pdf.

K tavení železa se používalo dřevěné uhlí! Při tehdejší spotřebě železa dostačoval sběr železné rudy u skalních výchozů, v Praze také v Šárce.

Průběžné a intenzivnější osídlení oproti Malé Straně bylo na výběžcích terasy tzv. Bubenečsko-dejvické osady. Do založení města Prahy nebyla Malá Strana významná a před slovanským osídlením byl prostor zarostlý a tudíž nevyužívaný.

J. Čihák (Úterý 21. srpna 2012)  ⇑

My vlastně nic nevíme.

Povodeň v roce 1845 měla průtok 4500 m3/s. Byla typicky smíšenou povodní (tání sněhu s deštěm), která nastala po tuhé zimě s velkým množstvím sněhu a intenzivními ledovými jevy na vodních tocích. Podle srovnávací mapky odhaduji, že někde v meandru došlo k ucpání koryta ledovými krami. Jinak si to zaplavení Malé Strany neumím vysvětlit.

zh (Úterý 21. srpna 2012)  ⇑

A vime, jak stari Cechove nazyvali technologicke faze vyroby zeleza? Treba to byla obecne praha a prazeni a taveni se ujalo az pozdeji ;).

J. Čihák (Úterý 21. srpna 2012)  ⇑

Ten názor je vlastně inspirující motto. Mám stále silnější pocit, že název Prahy je starší než první trvalé slovanské osídlení Malé Strany a Hradčan. Stále však nevím, ke kterému možnému vysvětlení se přiklonit: věštírna, kultovní areál, křižovatka cest s okolní kotlinou nebo země na vyvýšeninách? Nebo dokonce území zlého Pergmona? To zní jako vtip, ale kdo ví? Území Pergmona – území Perga. Vzpomínám si, že o předponách per, pre, pra a jejich častých záměnách píše ve slovníku V. Machek.

Pražila se ruda v jámách, což byla přípravná část výroby. Je pravda, že kujné železo se v peci netavilo, protože teplota nedosáhla potřebné výše. V peci však byla roztavená struska a proto si myslím, že se mluvilo o tavení železa a nikoliv o pražení železa. Praha se prostě nemůže jmenovat podle pražení železa. Stejně tak je nepravděpodobné pražení obětin na Žiži, které byly sežehnuty, čili spáleny na popel. Pražení (odstranění) lesa už vůbec nedává smysl a vyprahlý (suchý) kopec je dosti pochybný.

Chtěl jsem také upozornit na možnost, že pod Opyšem bylo suťové pole, které vytvořilo terasu-práh. Před osídlením to mohlo být oblíbené místo k táboření.

S povodněmi je to relativní, přírodní koryto na mnoha místech umožňovalo lepší odtok. Např. v Karlíně při povodni roku 1890 ( 4000 m3/s) byla voda ve výši 0,4 m nad rovinou parku Invalidovny. V roce 2002 (druhá vlna 5000 m3/s) tam voda dosáhla o 3m výše.

ZH (Úterý 21. srpna 2012)  ⇑

PS co říkáte mapce Srovnání povodní 1845-2002 zde, kde voda prý sahala až k Nemocnici pod Petřínem?

ZH (Úterý 21. srpna 2012)  ⇑

Janu Čihákovi asi šlo stran terasy-prahu o upozornění další zrnko k různým ethymologickým nápadům, tento není moc přesvědčivý. Jinak máte pravdu. Akorát bych chtěl prodiskutovat tvrzení, že železo se pražilo všude. Podle mě tam, kde byla ložiska uhlí a rudy, což mi přijde u Petřína raritní, máte nějaké doklady, že se pražilo všude? Hotové železo se přepravovlo snadno, na rozdíl od surovin. Říkal jsem si, že Praha bylo třeba pro Závist něco, jako Kladno či Ostrava pro nás.

Jan Cinert (Pondělí 20. srpna 2012)  ⇑

Uvedené citace jsou jakousi omáčkou ke starým pohlednicím, což je hlavní náplň odkazovaného webu. Autor zjevně vycházel ze starých popularizací a má datové chyby. Slované se tady začali usazovat ve 2. třetině 6. století, nikoliv od 5. století. Ke sjednocení došlo za Boleslava I. kolem poloviny 10. století, nikoliv v 9. století.
Další jsme tady již nějakým způsobem probírali. Vyvýšené osídlované terasy byly všude a železo se pražilo rovněž všude.
Jak je myšleno to, že v 9. století byla Malá Strana obehnána mohutným valem a posléze vzniklo hradiště nad trhovou osadou, která se stala podhradím mi uniká, protože to nejde dohromady. Zřejmě se jedná o spojení protikladných informací ze dvou zdrojů.
Praha byla založena jako město-hradiště zřejmě Bořivojem. Něco jiného je osídlení, které se nezakládá, ale spontánně vzniká na výhodných polohách.
Myslím si, že k takovýmto zdrojům asi není vhodné přihlížet.

ZH (Pátek 17. srpna 2012)  ⇑

Vyhledal jsem zdroj, měli bychom ho uvádět: www.starapraha.cz.

J. Čihák (Pátek 17. srpna 2012)  ⇑

Zajímavý názor:
“Praha nebyla založena, ale vznikla postupně tak, "jak tímto prostorem život šel".“

Z článku:
“Na křižovatce obchodních cest vzniklo snad již v dávné minulosti tržiště, asi v místech horní části Malostranského náměstí nebo Sněmovní ulice. Tato oblast spočívá na terase ze svahové hlíny a suti, kam nedosahovaly ani největší povodně. Takovou terasu označovali dávní Slované, kteří se v pražské kotlině usazovali od 5. století našeho letopočtu, slovem prag – prah.“

“To však není jediný výklad vzniku názvu města, nýbrž jen jeden z novějších. Ten poslední vychází z nálezů železářské strusky a ohněm vypálených mělkých jam v okolí Malostranského náměstí. V nich se pražila železná ruda před vlastní tavbou za účelem odstranění co největšího množství hlušiny. Z tohoto pražení mohlo vzniknout jméno Praha.“

“Tržiště s obchodním a řemeslnickým sídlištěm se začalo rozšiřovat a pravděpodobně v 9. století zaujímalo částečně prostor Malostranského náměstí. Ten byl již obehnán mohutným valem vytvořeným dřevěnou konstrukcí vyplněnou hlínou. V 9. století se většina slovanských kmenů na území Čech sjednotila a postupně přijala křesťanství. Důsledkem těchto změn bylo založení kostela a posléze i hradiště se sídlem kmenového knížete nad trhovou osadou a dalšími roztroušenými vesnicemi - prostor kolem tržiště se stal podhradím.“