Franta (Čtvrtek 13. září 2012)  ⇑

Znamení Panny souvisí s kultem panenských mateřských bohyní s klasem.
Podle Ministra je ke Slunci v Panně orientován Parthenon. A myslím, že i Nanebevzetí Panny Marie je svátek, který se původně neslavil uprostřed srpna, ale byl na tento termín přesunut (myslím, že z ledna?).Ale měsíční fáze je spíše úplněk. I když luky Artemis nebo Atény by mohly ukazovat na srpek nového měsíce.



Dům chleba
http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_5802

ZH (Čtvrtek 13. září 2012)  ⇑

Říkal jsem si sice, že se nebudu darmo rozčilovat nad takovými heretiky ;), ale co se týče toho azimutu, tak viz, vyšlo mi to tak i na GE.

J. Čihák (Čtvrtek 13. září 2012)  ⇑

Už si na zjišťování azimutu nevzpomínám, avšak byl to jenom přibližný odhad. Poslední nápady jsou zatím velmi syrové a stále mě napadají další možnosti. Třeba, že důležitý byl den, kdy Slunce bylo ve znamení Panny a Měsíc v novoluní, čili vstoupil přibližně mezi Zemi a Slunce.

Jan Cinert (Čtvrtek 13. září 2012)  ⇑

Odkud pochází údaj o azimutu betlémského kostela Narození Páně? Na Google Earth je hodně rozostřený, ale vypadá to spíše na 93°. V jedné starší knize jsem odečetl v půdorysu 108°.

Strachem ze Soudného dne straší Jehovisté, není podstatou křesťanství :-).

Nejsem filolog, ale výklad "dům chleba" mi připadá jako klasický příklad "naivní etymologie". Spíše "prostor hojnosti", protože souhvězdí Panny by mělo souviset s koncem letního období, a tím i sklizní všeho možného.

J. Čihák (Středa 12. září 2012)  ⇑

Asi bychom měli brát v úvahu skutečnost, že orientace křesťanských kostelů má původ spíše ve strachu ze Soudného dne, než ve smyslu velikonočních svátků.

Možná nemělo význam novoluní nebo úplněk, ale den, kdy nastala současná přítomnost Slunce a Měsíce ve znamení Panny.

J. Čihák (Středa 12. září 2012)  ⇑

První příchod Spasitele na zemi Bible líčí jako narození Syna Božího z Panny Marie, v judském Betlémě, za dnů krále Heroda.

Starověký hieroglyf pro znamení Panny je pozměněné 'M'. Je rozšířená domněnka, že proto jméno matky Ježíše a většiny ostatních bohů začíná na M. Ježíšova matka Marie, Adonisova matka Myra a Buddhova matka Maya.

Souhvězdí Panny se také označuje jako „dům chleba“. Jeden z překladů této fráze do židovského jazyka je Bethlehém (Betlém).

Co když nějaký církevní učenec přišel na to, že podruhé Spasitel přijde z “Nebeského Betléma“?
Tedy:
1/ od souhvězdí Panny
2/ od hvězdy Spica
3/ od východu Slunce, když se bude nacházet ve znamení Panny
4/ od východu Slunce, když bude procházet souvězdím Panny

Diskuze z úterý 4.ledna 2011, JČ. Konstantinův betlémský chrám Narození Páně vybočuje z pozdější běžné orientace. Bohužel nemám možnost zjistit přesný azimut. Míří oltářem někam mezi východy hvězd Rigel a Spica. Azimuty jsou 100˚ a 103˚.

Jan Cinert (Středa 12. září 2012)  ⇑

Proč ale zrovna znamení Panny? Kdo by byl ten, kdo by někdy prosazoval novoluní a jindy úplněk?

J. Čihák (Úterý 11. září 2012)  ⇑

Samozřejmě můžeme jen spekulovat o tom, jak astrologové mohli ovlivňovat dogmatiky středověké katolické církve a co obsahovaly hermetické církevní nauky. Základní informace o astrologii sepsal ve svém díle benediktinský mnich Beda Ctihodný (8.stol.).

Pravidla pro orientaci kostelů nemusela být vždy jednotná. Někdo třeba prosadil novoluní a jiný zase úplněk. Období pro výběr určité měsíční fáze mohlo být dáno znamením Panny nebo průchodem Slunce souhvězdím Panny (nyní od 10.září do 30.října). Ve středověku se doba průchodu vlivem precese lišila, ale i tak by se tím dala vysvětlit odchylná orientace některých kostelů, 90˚-110˚. Položení základního kamene bývalo nejspíše plánováno předem a tak byl i předem vypočítán den a určen směr osy kostela podle vycházejícího Slunce.

Jan Cinert (Úterý 11. září 2012)  ⇑

J. Čihák: Nedivím se sarkasmu Z. Homoly, když tady píšeme každý o něčem jiném. Archeoastronomické datování je odvislé od pevných svátků Liturgického roku a v kalendáři zaznamenaných Měsíčních fází. To se znamením Panny a ani s křížovými výpravami opravdu nemá nic společného. Stejně i katolická církev se znamením Panny. To jsou jen nedoložené wikipedistické bláboly převzaté z časopisů nebo záhadologických knih.

Z. Homola: Řekl bych, že pro věřící bylo podstatné vytvoření skutečně posvátného prostoru a svátek Liturgického roku, nežli přemítání o tom, co se stihne do zimy postavit.

U hradiště v Královicích bude velmi zajímavé dendrochronologické datování vzniku hradby. Tedy pokud se ještě třeba nezjistí starší fáze opevnění. Hradiště by podle mne mělo vzniknout asi ve 40. letech 10. století před vytvořením Slavníkova údělu v roce 950. Jenže, podobně si myslím, že hradiště Libušín by mělo vzniknout před porážkou Lučanů v roce 936, ale podle keramických střepů je datováno nejdříve až kolem poloviny 10. století. Tak jsem zvědav.

ZH (Pondělí 10. září 2012)  ⇑

Tak, Panna Marie je prý symbolizována novým Měsícem, a že by se stavby zakládaly před zimou? Čím víc jsou vaše teorie násilnější, pánové, tím víc mě utvrzují v mé, jak facka jasné, pravdě ;).

J. Čihák (Pondělí 10. září 2012)  ⇑

Jan Cinert: V Královicích jsem byl loni. Zaujala mě východní část opevnění, kde je dodnes patrný val s příkopem. Na www.stredovek.com jsou fotografie.

ZH: Na Wikipedii se píše, že “podle západní astrologie je Slunce ve znamení Panny od 23. srpna do 22. září. Řada astrologů a historiků také věří, že Panna má jistou souvislost s katolickou církví a průběhem křížových výprav.“
Littera scripta manet, takže těch 70˚-90˚ se může řídit východem Slunce v den měsíčního úplňku, když je Slunce ve znamení Panny. Někdy jsou úplňky dva a pak by mohl platit ten první.

ZH (Pondělí 10. září 2012)  ⇑

Jan Cinert: aha, no nebudu rušit vaše kruhy, vlastně Luny ;).

Jan Cinert (Neděle 9. září 2012)  ⇑

Probíhá výzkum hradiště v Královicích: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/195146-predmesti-prahy-ukryvalo-zapomenute-premyslovske-hradiste/.

Jan Cinert (Neděle 9. září 2012)  ⇑

Z. H.: Už mi to vypadlo z hlavy, ale myslím, že Franta tu dříve uváděl koncilní dohodu o změně závazného směru modlení východ versus oltář.

Vámi zjištěné azimuty obou fází románské baziliky sv. Víta jsou pilířem ověření archeoastronomické metody. Výňatek z článku na webu:

Bazilika sv. Víta I. (62.5°) – Podle Kosmovy kroniky byla založena knížetem Spytihněvem II. v roce 1060 po tom, co se o svátku sv. Václava 28. 9. ukázala nedostatečnost rotundy s přístavbou pro zástupy poutníků. Kostel byl založen 2. 5. 1060 v den novoluní po svátku sv. Vojtěcha (23. 4.). Je vidět, že Kosmas převzal údaj o roku založení, ale zmínka o svátku sv. Václava je pouze zdůrazňující hagiografický prvek. Vedle sv. Víta a sv. Václava byla bazilika nově zasvěcena i sv. Vojtěchu, a proto byla její osa vytyčena v závislosti na jeho svátku. Z první fáze zůstala zachovaná část východní krypty sv. Kosmy a Damiána.

Bazilika sv. Víta II. (59.1°) – O rozdílném založení druhé fáze s azimutem osy 59,1° odlišným od východní krypty (fáze I.) s azimutem osy 62,5° nejsou žádné zprávy. Podle Kosmovy kroniky bazilika roku 1091 vyhořela. Kostel byl znovu založen 9. 5. 1092 v den novoluní po svátku sv. Vojtěcha (23. 4.) a nové vysvěcení bylo provedeno 14. 4. 1096. Původní stavba byla v době mezi požárem 17. 4. 1091 a novým založením 9. 5. 1092 odstraněna a ponechána pouze východní krypta s odlišným azimutem. Podle stavebně historického posouzení stavěly východní a západní kryptu dvě odlišné stavební huti.

Franta (Neděle 9. září 2012)  ⇑

ZH: Nejspíš směrem k oltáři. Tam totiž probíhá to, co bylo odkázáno slovy: "To čiňte na mou památku".

Vše ostatní je pak už něco navíc, co bylo do liturgie doplněno až následně.