Jan Cinert (Neděle 9. září 2012)

Z. H.: Už mi to vypadlo z hlavy, ale myslím, že Franta tu dříve uváděl koncilní dohodu o změně závazného směru modlení východ versus oltář.

Vámi zjištěné azimuty obou fází románské baziliky sv. Víta jsou pilířem ověření archeoastronomické metody. Výňatek z článku na webu:

Bazilika sv. Víta I. (62.5°) – Podle Kosmovy kroniky byla založena knížetem Spytihněvem II. v roce 1060 po tom, co se o svátku sv. Václava 28. 9. ukázala nedostatečnost rotundy s přístavbou pro zástupy poutníků. Kostel byl založen 2. 5. 1060 v den novoluní po svátku sv. Vojtěcha (23. 4.). Je vidět, že Kosmas převzal údaj o roku založení, ale zmínka o svátku sv. Václava je pouze zdůrazňující hagiografický prvek. Vedle sv. Víta a sv. Václava byla bazilika nově zasvěcena i sv. Vojtěchu, a proto byla její osa vytyčena v závislosti na jeho svátku. Z první fáze zůstala zachovaná část východní krypty sv. Kosmy a Damiána.

Bazilika sv. Víta II. (59.1°) – O rozdílném založení druhé fáze s azimutem osy 59,1° odlišným od východní krypty (fáze I.) s azimutem osy 62,5° nejsou žádné zprávy. Podle Kosmovy kroniky bazilika roku 1091 vyhořela. Kostel byl znovu založen 9. 5. 1092 v den novoluní po svátku sv. Vojtěcha (23. 4.) a nové vysvěcení bylo provedeno 14. 4. 1096. Původní stavba byla v době mezi požárem 17. 4. 1091 a novým založením 9. 5. 1092 odstraněna a ponechána pouze východní krypta s odlišným azimutem. Podle stavebně historického posouzení stavěly východní a západní kryptu dvě odlišné stavební huti.