zh (Úterý 25. září 2012)  ⇑

Tak me napadlo,ze mate mozna malou obrazovku nebo okno. Resili jsme to tu s druhym Janem. Zkusit celou obrazovku,zpravidla F11,nebo zmensit pismo, zpravidla Ctrl-,snad je to v Macu stejne.

Jan Cinert (Úterý 25. září 2012)  ⇑

Z. H.: Zkusil jsem v pozdní noční hodinu podle Vašeho návodu opět uložit stránku se Špýrem a stejně se mi tlačítko "Uložit" neobjevilo. Zjevně práci s vylepšeným Azorem už nezvládám ani s pomocí. Nebylo by možné, že by jeho součástí byl i postup pro takové, jakým jsem já, který by byl vždy k dispozici? V současné době se k práci s Azorem vracím jen po čase, bohužel, a na průběžně podávané rady zapomenu. Tím nemyslím, že by to mělo být do rána :-), jen výhledově.

Já bych vodorovnost kříže na "základovém kameni" v levohradecké rotundě nedémonizoval. Kameny se do zdiva pokládaly horizontálně, a tak byl-li kříž vyryt před uložením kamene, tak se dostal do vodorovné polohy v základech zcela samozřejmě. Byl-li vyryt po uložení kamene (asi méně pravděpodobně), tak by také musel být vyryt vodorovně, protože svisle by vyšel krátký. Ležatost kříže pak není dokladem použití kamen z jiné stavby. Jestliže je kámen v základech, tedy skrytý před zraky po dostavění kostela, tak by měl být posvěceným základním kamenem.

Skutečně byla na počátku otázka, jak je možné, že azimut následné fáze kostela na stejném místě a se stejným zasvěcením má odlišnou hodnotu. Zatím si to vysvětluji jako vývojově povýšenou sofistikaci při zakládání v době po Bedovi Ctihodném, kdy se fáze Měsíce staly součástí kalendáře. Souvislost s věroukou to má pouze tu, že se jednalo o stejný princip jako výpočet Velikonoc a byly použity svátky Liturgického roku.

J. Čihák a Z. H.: Svátky P. Marie jsou jen jedněmi ze svátků Liturgického roku a nemají v něm významnou prioritu. Proto P. Marie stejně jako například Nalezení sv. Kříže nemusí mít nutně odezvu ve výzdobě kostela. Ovšem ve znojemské rotundě Zvěstování P. Marie je výmalba začata Zvěstováním P. Marii.

ZH (Pondělí 24. září 2012)  ⇑

Lunisolární precese činí necelých 14° za 1000 let (25725/360), planetární precese to vcelku zanedbatelně modifikuje. Na souhvězdí připadá průměrně 15° obzoru.

Nicméně (neříkejte o mých pochybnostech Janu Cinertovi, abych do něj zase neryl ;)), pořád nechápu, proč do toho plést Měsíc. Byl to, pokud vím, nápad, jak vysvětlit kolísání osy třeba různých fází kostela, ale má to nějakou oporu ve věrouce či v něčem? Má něco Panna Marie společného s vycházejícím Sluncem? Jak je (to se ptám, protože to nevím) v kostelích symbolizována Panna Marie?

J. Čihák (Pondělí 24. září 2012)  ⇑

Abych byl přesnější, v předrománském období platil jiný kalendář a byla odlišná precese, rozsah azimutů je 69˚ - 100˚.

Mimochodem, dnes dopoledne jsem zase viděl barevné parhelium a dokonce se slabě duhovým obloukem. Když se člověk nedívá jenom po zemi, může lecos zajímavého uvidět častěji. Bylo mi jasné, že celý úkaz nelze jednoduše vyfotit, snad by pomohl speciální filtr.

J. Čihák (Pondělí 24. září 2012)  ⇑

Znovu jsem si přečetl článek J.Cinerta o datování. Přitom mě napadaly další možné souvislosti mezi teologií a astrologií.

svátek Narození P. Marie 8. 9.
Slunce ve znamení Panny od 23. 8 do 22. 9.
průchod Slunce souhvězdím Panny nyní od 10.9. do 30.10.

1/ Svátek Narození P. Marie je zhruba uprostřed astrologického období vlády Panny.
2/ Slunce vstupuje do souhvězdí Panny krátce po svátku Narození P. Marie, nyní 10.září. Zatím nevím, kdy to bylo vlivem precese před více jak tisíci lety.


svátek Nanebevstoupení P. Marie 15. 8.
svátek Narození P. Marie 8. 9.

Pokud na to pohlížím čistě teologicky, potom beru v úvahu první úplněk nebo novoluní po obou svátcích Marie. Dostaneme období od 15. 8. do 6. 10. a azimuty cca od 66˚ do 97˚.

ZH (Neděle 23. září 2012)  ⇑

Teorií o symbolice dvojramenného kříže je více, každopádně je spojen s východním obřadem a cyrilometodějskou misí.

J. Čihák (Sobota 22. září 2012)  ⇑

Základní kámen kostela prý měl symbolizovat Krista-zakladatele církve (Efezským 2.20 ?). Hledal jsem fotografie románských základních kamenů, ale nic se mi nepodařilo najít.

ZH (Sobota 22. září 2012)  ⇑

Kámen tuším slouží jako argument, že nejde o první stavbu, protože je kříž orientován vodorovně a kámen prý byl použit druhotně. Zvyk pokládat základní kámen vznikl prý až v románské době, tudíž dnešním základům předcházející stavba by byla až z románského období. Kříž je dvouramenný (malé rameno má prý symbolizovat cedulku s INRI), což má původ v Řecku, z toho by vzdělanější mohli dedukovat stáří a konfesi.
Myslím, že s psaním, nota bene tesáním písmen do kamene, byli tehdy na štíru.
Jde vůbec o základní kámen?
Myslím, že to má promyšlené Jan Cinert, já napsal jen pár intuitivních myšlenek.

J. Čihák (Pátek 21. září 2012)  ⇑

Základní kámen levohradecké rotundy nemá vytesán rok položení. Asi to nebývalo zvykem. Není mi však jasný důvod, proč se to tehdy nedělalo. Očekával bych, že u důležitých sakrálních staveb bývalo v kameni zaznamenáno alespoň jméno zakladatele a datum založení.

ZH (Pátek 21. září 2012)  ⇑

Bez popisu těžko říct, proč to nešlo. Rekonstrukce na to nemá vliv, tam je jen nedodělaná oprava refrakce na dlouhé vzdálenosti (na běžné několikakilometrové či s malým převýšením to nemá výrazný vliv).

Nejlepší postup je najít nejdřív spojnici na GmapaZH a stisknout tlačítko A° - přejde se do Azoru, kde se data automaticky vyplní, pak to ev. upravit, potvrdit horní i spodní část a uložit. Sám mám nejčastěji problém, že v kolonce Cíl v Azoru zapomenu zatrhnout Azimut, takže to cifry směr a vzdálenost považuje za souřadnice, je problém to zabezpečit, protože někdo může teoreticky zadat souřadnice 50,15.

Bohužel nejsem stavu problém s refrakcí dořešit, protože jsem plně vytížen něčím jiným, tak tam ještě do mrazů ta hláška V rekonstrukci bude.

Jan Cinert (Čtvrtek 20. září 2012)  ⇑

Nevím jestli to je tím, že A°zor je v rekonstrukci, nebo jsem slepý, ale nejde uložit stránku s dómem ve Špýru.

ZH (Pondělí 17. září 2012)  ⇑

Trochu jsem Ministrovi křivdil, věnuje Parthénonu celý odstavec.

J. Čihák (Pondělí 17. září 2012)  ⇑

Vypadá to tak, že v celé Evropě nenajdeme ani 5 románských kostelů s doloženým rokem položení základního kamene, abychom mohli ověřovat domněnky. Jako tu moji poslední, že kostely jsou orientovány k východu Slunce v den novoluní nebo úplňku, když je Slunce podle tradiční západní astrologie ve znamení Panny. Další možností je den, kdy nastane současná přítomnost Slunce a Měsíce ve znamení Panny.

Franta: Kult Slunce a Matky se spojil v obraze ženy z 12.kapitoly Zjevení (žena oděná Sluncem s dvanácti hvězdami).

Jan Cinert (Pondělí 17. září 2012)  ⇑

Dále nerozvedených a nedoložených zmínek v Ministrovi jsem si všiml již dříve. Zatím jsem se nedostal k prověření nějakého souboru románských kostelů a ani souboru pozdně antických, takže posouzení orientací řeckých chrámů je u mne v nedohlednu. V tom případě by asi bylo dobré začít u zjištění, jak probíhal starořecký kalendář. Byl počítán podle polovin osmiletého Venušina cyklu, a ten se se solárním časem mírně rozcházel. Nevím jak Starořekové rozdíl doháněli, a při jak velkých rozdílech. To by případně také mohlo mít na orientaci vliv. Při nalézání správného řešení je nutné zcela se dostat do myšlení tehdejších lidí a jejich světa. V době stavby Parthenónu se Juliánský kalendář ještě nepoužíval. Také si myslím, že je podstatné, že Athéna je protikladem Letní bohyně Afrodity (Venuše). Tím vzniká otázka, zdali je vůbec možné aplikovat na Athéhu totéž co na Pannu a P. Marii. Athéna by podle mne měla odpovídat Alžbětě.

ZH (Pondělí 17. září 2012)  ⇑

Musím přiznat, že jsem byl dlouho v nejistotě ohledně betlémské baziliky, protože fotky zdí kolem chrámu na Google mapách byly i u toho vzdáleného popisku.

Zaujal mě ten Parthénon, který splňuje má středoevropská kritéria orientace kostelů ;). V jisté době byl totiž křesťany otočen o 180° a udělán z něj křesťanský chrám. Nicméně za antických dob mířil vstupem k cca 78.5°, jelikož jsou na blízkém obzoru hory, Slunce tam vycházelo 21.-22. dubna (dle Jul. k.), tedy 16.-17. dubna G. a 1.9. (27.8.); pokud bychom hory nebrali v potaz, velký rozdíl by to nebyl.
Souhvězdí zvěrokruhu byla tehdy o jedno znamení zpátky kvůli precesi, takže Panna vycházela skutečně na Panathénaje, kdy se pořádaly i Olympijské hry, a to na přelomu července a srpna. To ale nekoreluje s tou orientací. V Ministrovi je tuším jen zmínka, jak to tedy myslel?