Jan Cinert (Úterý 25. září 2012)

Z. H.: Zkusil jsem v pozdní noční hodinu podle Vašeho návodu opět uložit stránku se Špýrem a stejně se mi tlačítko "Uložit" neobjevilo. Zjevně práci s vylepšeným Azorem už nezvládám ani s pomocí. Nebylo by možné, že by jeho součástí byl i postup pro takové, jakým jsem já, který by byl vždy k dispozici? V současné době se k práci s Azorem vracím jen po čase, bohužel, a na průběžně podávané rady zapomenu. Tím nemyslím, že by to mělo být do rána :-), jen výhledově.

Já bych vodorovnost kříže na "základovém kameni" v levohradecké rotundě nedémonizoval. Kameny se do zdiva pokládaly horizontálně, a tak byl-li kříž vyryt před uložením kamene, tak se dostal do vodorovné polohy v základech zcela samozřejmě. Byl-li vyryt po uložení kamene (asi méně pravděpodobně), tak by také musel být vyryt vodorovně, protože svisle by vyšel krátký. Ležatost kříže pak není dokladem použití kamen z jiné stavby. Jestliže je kámen v základech, tedy skrytý před zraky po dostavění kostela, tak by měl být posvěceným základním kamenem.

Skutečně byla na počátku otázka, jak je možné, že azimut následné fáze kostela na stejném místě a se stejným zasvěcením má odlišnou hodnotu. Zatím si to vysvětluji jako vývojově povýšenou sofistikaci při zakládání v době po Bedovi Ctihodném, kdy se fáze Měsíce staly součástí kalendáře. Souvislost s věroukou to má pouze tu, že se jednalo o stejný princip jako výpočet Velikonoc a byly použity svátky Liturgického roku.

J. Čihák a Z. H.: Svátky P. Marie jsou jen jedněmi ze svátků Liturgického roku a nemají v něm významnou prioritu. Proto P. Marie stejně jako například Nalezení sv. Kříže nemusí mít nutně odezvu ve výzdobě kostela. Ovšem ve znojemské rotundě Zvěstování P. Marie je výmalba začata Zvěstováním P. Marii.