Franta (Neděle 30. září 2012)  ⇑

Klagenfurt a Millstatt jsou místa blízko sebe v bývalé římské provincii Noricum. Podle legendy jméno Millstatt pochází od "mille statuae", tedy od velkého množství pohanských soch, které Domitian, když místo christianizoval, naházel do jezera a na jejich místě postavil kostel. Soudí se, že to musely být zbytky ještě římského chrámu, protože Slované, kteří toto místo v té době obývali, prý podobné chrámy nestavěli (i když při christianizaci Kieva byly také házeny sochy do řeky).

Mě se to líbilo z toho důvodu, že by to mohlo ukazovat na to, že zobrazování Slunce a Měsíce má dlouhou tradici, která přežívá i v křesťanství, a také proto, že jsem se setkal s názorem, že v reliefu havraňského kostela (jelení a volská hlava) představuje jelení paroží Slunce a volské rohy Měsíc.

A také, že sluneční záři zformovanou do jeleních parohů najdeme na Týnském chrámu v Praze, kde je zase společně se srpkem Měsíce.

Nápis pod reliefem začínající HEINRICUS je věnován osobě zakladatele kláštera, kde kostel je. To vlastně naznačuje i to, co psal J.Cinert, tedy že stavba a výzdoba kostela spolu nemusí souviset. A asi to ukazuje i na to, že ten, kdo objednal stavbu kostela nemusel vědět vůbec nic o tom, jak má být kostel postaven. Asi je možné, že společně s návrhem např. tloušťky stěny navrhl objednaný stavitel i směr osy. A nemusel mít žádnou "křesťanskou směrnici", kudy má osa vést.

Co znamená výzdoba pod reliefem je otázka (dotaz na astrologická znamení od J. Čiháka), na první pohled je však patrná vlnovka, která by mohla představovat dráhu Měsíce - lze odečíst číslo osm, což by mohlo představovat Octaeteris - osmici z Metonova cyklu s 99 lunacemi. Vlnovku s 19 vlnkami lze nalézt na kamenech v irských komorových hrobech a soudí se o ní, že by mohla představovat zpodobnění měsíčního cyklu.

J. Čihák (Sobota 29. září 2012)  ⇑

Franta: Prvotní nápady někdy bývají jenom naznačovány, ani se tomu nedivím, protože se zdají ukvapené, ale myslím, že ten portál v Millstattu může skrývat překvapivé tajemství. Přečtěte si článek Kapitoly z dějin informatiky 1 Od starověku do 19.století.

J. Čihák (Sobota 29. září 2012)  ⇑

Franta: Reliéf z Millstattu může představovat třeba počítadlo nějakých cyklů (nebo alespoň jeho princip), což by mohlo souviset s východy Slunce, fázemi Měsíce a orientací kostelů, ale je to jenom můj spontánní dojem. Slunce má 2x15=30 paprsků a hvězdy pod Měsícem 3x(2x5)=30 a 2x(2x4)=16 paprsků. Pět hvězd se opravdu podobá souhvězdí Kassiopea, které má podobu roztaženého písmene "M", ikdyž se většinou uvádí písmeno “W“. “M“ může znamenat Marie.

Na stránce UREL je přehled vývoje výpočetní techniky, zajímavý je např. výpočetní stroj B.Pascala.

ZH (Pátek 28. září 2012)  ⇑

Dobrý, taky vám musím něco pochváílit ;).

Jan Cinert (Pátek 28. září 2012)  ⇑

K datu "zavraždění" v I. staroslověnské legendě mám komentář v článku Životopis sv. Václava. Skutečně se jedná o dodatečný výpočet podle byzantské éry mladší k 28. září v Gumpoldově legendě a vznikl již v Čechách. Krkolomnost pak vznikla přepisy z hlaholice do cyrilice.

ZH (Pátek 28. září 2012)  ⇑

Dále se tam píše: Tento způsob počítání byl znám nejenom na Východě, ale byl běžně užíván s příchodem křesťanství i na vzdálených britských ostrovech.

Nicméně počítání dle Anno Domini zavedl Dionysius Exiguus roku 525.

ZH (Pátek 28. září 2012)  ⇑

Jak jsem se dočetl, takový kalendář začal být používán ve východní církvi od roku 691 a jeho užívání přetrvalo v tzv. pravoslavných denominacích i v době po Velkém schismatu až do roku 1728. Dle Wikiny 1. ledna 1700 Rusko zavádí juliánský kalendář a západní křesťanský letopočet (do té doby užívalo letopočet byzantský - od stvoření světa).

ZH (Pátek 28. září 2012)  ⇑

Dočetl jsem se, že a) jde v případě 1. st. legendy o překlad z latiny, b) že jde o přepis původního českého textu psaného hlaholicí. V jihoslovanském přepisu je jen datum dnešního typu, v ruských to krkolomné datum. Tak je otázka, kde se ono 6337 atd. vzalo, tj. k jakému prostředí se tento způsob datování váže.

Jan Cinert (Pátek 28. září 2012)  ⇑

D. Třeštík tam přebírá od jiných, tak to skutečně není zcela srozumitelné ani pro mne. Právě to "luny" by prý mohlo být i původně epakta z latinské předlohy. Skutečně by se dle výkladu mělo jednat o vztah k ročnímu datu. Mně šlo jen o to, že se vychází z novoluní, takže se používalo a bylo v kalendářích, zatímco čtvrtky Měsíce nikoliv.

ZH (Pátek 28. září 2012)  ⇑

Odhlédnu od debaty o a-a datování, zaujalo mě to datování v 1. staroslověnské legendě - "Zabit pak byl kníže Václav léta 6337, indikce 2., kruhu slunečního 3., (luny) a měsíce září 28. (dne)." (zdroj). Nemám k jejich komentáři vč. pododkazů co dodat, nic jsem o tom dosud nevěděl. Nicméně tam epakty uplatněny nejsou. Tomu citátu z Třeštíka moc nerozumím, jako skoro všemu od něj, neoznačovaly epakty spíše rok, než datum?

J. Čihák (Čtvrtek 27. září 2012)  ⇑

Malba z Millstattu také budí pozornost, detail. Vypadá to, jakoby Kristus seděl na ekliptice, dole je zeměkoule rozdělená rovníkem a poledníkem...

J. Čihák (Čtvrtek 27. září 2012)  ⇑

Franta: Reliéf z Millstattu na mě dělá dojem, že Kristus ukazuje biskupovi směr, kam má natočit kostel, snad podle hvězd, Slunce a Měsíce. Komu se to nezdá možné, musí se snažit vnímat výjev čistě alegoricky. Co je nad tím výjevem napsáno? To dole jsou astrologická znamení?

J. Čihák (Čtvrtek 27. září 2012)  ⇑

Tohle je zajímavé, zbývá jen připomenout, že v roce 340 nařídil císař Konstantin II., syn Konstantina Velikého, aby kdokoli, kdo se astrologií zabývá, byl potrestán smrtí.

J. Čihák (Čtvrtek 27. září 2012)  ⇑

J. Cinert: Tu otázku jsem očekával, ale žádný nápad k tomu nemám. Benedikt XVI. v promluvě připomenul, že svátek Povýšení svatého Kříže byl poprvé slaven na Východě roku 335 těsně po posvěcení baziliky Zmrtvýchvstání. Z toho usuzuji, že 14. září roku 335 byl při slavnosti posvěcen chrám BH a v něm vyvýšen svatý kříž, dále viz Wiki. Ten den bylo Slunce uprostřed souhvězdí Panny, ale jak už jsem naznačil, je to sporné. Nevíme, co tehdy považovali za hranice souhvězdí a kde si mohli představovat střed. Jisté však je, že Slunce ten den procházelo souhvězdím Panny.

ZH: Chrám BH měl být ten den posvěcen, nikoliv založen, orientace může souviset třeba s nalezením Kristova kříže, o které se zasloužila císařovna Helena při své pouti do Svaté země kolem roku 325.

Jan Cinert (Čtvrtek 27. září 2012)  ⇑

Z. H.: Nejsem na kalendáře odborník, takže přebírám od jiných.
D. Třeštík - Počátky Přemyslovců, str. 214, k diskuzím o datu Václavovy vraždy v I. staroslověnské legendě: "...Fialovo řešení má na druhé straně tu přednost, že počítá pro západní předlohu s obvykle používanými epaktami, vztaženými na roční datum, oproti neobvyklému stáří měsíce, vztaženému na datum denní."

Franta: Zkoušel jsem, jestli počty paprsků u Slunce a hvězd v Millstattu nedají nějakou rovnici. Žádné rozumné číslo však nevyšlo, ale nějaké poselství by v nich mohlo být. Pět hvězd, z nichž dvě jsou osmicípé, se shoduje s počtem pěti výhonků na Přemyslově otce, z nichž pouze dva neuschly. To je zatím u mne vše.

Myslím si, že reliéf nebude mít se založením nic společného. Zakládání prováděli jiní lidé nežli ti, kteří pak dodatečně prováděli výzdobu kostala, třeba i s několikaletým zpožděním.