Franta (Neděle 30. září 2012)

Klagenfurt a Millstatt jsou místa blízko sebe v bývalé římské provincii Noricum. Podle legendy jméno Millstatt pochází od "mille statuae", tedy od velkého množství pohanských soch, které Domitian, když místo christianizoval, naházel do jezera a na jejich místě postavil kostel. Soudí se, že to musely být zbytky ještě římského chrámu, protože Slované, kteří toto místo v té době obývali, prý podobné chrámy nestavěli (i když při christianizaci Kieva byly také házeny sochy do řeky).

Mě se to líbilo z toho důvodu, že by to mohlo ukazovat na to, že zobrazování Slunce a Měsíce má dlouhou tradici, která přežívá i v křesťanství, a také proto, že jsem se setkal s názorem, že v reliefu havraňského kostela (jelení a volská hlava) představuje jelení paroží Slunce a volské rohy Měsíc.

A také, že sluneční záři zformovanou do jeleních parohů najdeme na Týnském chrámu v Praze, kde je zase společně se srpkem Měsíce.

Nápis pod reliefem začínající HEINRICUS je věnován osobě zakladatele kláštera, kde kostel je. To vlastně naznačuje i to, co psal J.Cinert, tedy že stavba a výzdoba kostela spolu nemusí souviset. A asi to ukazuje i na to, že ten, kdo objednal stavbu kostela nemusel vědět vůbec nic o tom, jak má být kostel postaven. Asi je možné, že společně s návrhem např. tloušťky stěny navrhl objednaný stavitel i směr osy. A nemusel mít žádnou "křesťanskou směrnici", kudy má osa vést.

Co znamená výzdoba pod reliefem je otázka (dotaz na astrologická znamení od J. Čiháka), na první pohled je však patrná vlnovka, která by mohla představovat dráhu Měsíce - lze odečíst číslo osm, což by mohlo představovat Octaeteris - osmici z Metonova cyklu s 99 lunacemi. Vlnovku s 19 vlnkami lze nalézt na kamenech v irských komorových hrobech a soudí se o ní, že by mohla představovat zpodobnění měsíčního cyklu.