J. Čihák (Středa 3. října 2012)  ⇑

Jan Cinert: Také mi nebylo jasné, proč počítáte 3x30 a 2x16, ale ZH mě s dotazem předběhl. Kdybychom vždy věděli, jak se kdysi myslelo, určitě by ubylo hodně záhad. Jak už jsem psal, předpovídání konce světa bylo heretické, neboť se pohybujeme v 11.-12. století. Proto byla Bérossova předpověď ve výjevu zakódována. Tympanon je pravděpodobně dokladem o tom, že existovala hermetická pravidla. Jedno z těch tajemství jste patrně odhalil.

Franta: Vlnovka má 8 půlvln s 8 výjevy. Kostel má 3 kříže. Srpek Měsíce má 2 rohy a proto bych jeho početní význam nepodceňoval. Dále si všimněte, že deseticípé hvězdy jsou složeny ze dvou pětilístků a osmicípé hvězdy ze čtverce a čtyřlístku.

Jan Cinert (Úterý 2. října 2012)  ⇑

Z. H.: Myslel jsem si, že máte za to, že paprsků je 15 event. 4, a že já je násobím 2x.
No to je podstata takových zakódovaných rovnic. Násobím to co vidím, slunce je jedno, takže 1x, paprsků má 30, takže 30x, deseticípé hvězdy jsou 3, takže 3x, protože je jich víc, tak počet jejich cípů je součet v matematické závorce (10+10+10)x, osmicípé hvězdy jsou 2, takže 2x a počet jejich cípů opět (8+8)x.
Není to o matematických vlozích, to bych já už vůbec na nic nepřišel, ale o pochopení, jak tenkrát lidé uvažovali.

ZH (Úterý 2. října 2012)  ⇑

Ještě se vrátím k té rovnici "30 (počet paprsků deseticípích hvězd) x 16 (počet paprsků osmicípích hvězd) x 3 (počet deseticípích hvězd) x 2 (počet osmicípích hvězd) x 30 (počet paprsků Slunce) x 1 (počet Sluncí)", nějak na to mé chabé matematické vlohy nestačí.

Jsou tam tři hvězdy s deseti cípy (tj. paprsky?), dohromady 3x10=30 cípů čili paprsků. Dvě hvězdy s osmi cípy, dohromady 2x8=16 cípů čili paprsků. Pak se to vynásobí (pravím znovu) třemi a dvěma, tedy počty hvězd, vy říkáte že se to nenásobí dvakrát. V čem je tedy zakopaný pes? Cíp obsahuje tři nebo dva paprsky? Nerozumím tomu.

Jan Cinert (Úterý 2. října 2012)  ⇑

Ještě jsem zapomněl, že je zajímavé, že Slunce má zrovna 30 paprsků. Počet odpovídá Saturnovu roku a Kristus je podle mne personifikací prvního/nového solárního roku po uplynutí Saturnova roku. Proto se původně poprvé veřejně objevil ve svých 30 letech.

Také jsem zapomněl poděkovat Frantovi, že na tympanon v Millstattu upozornil. Dal jsem jej i s rovnicí do článku o malbách ve znojemské rotundě.

Jan Cinert (Úterý 2. října 2012)  ⇑

Franta: Měsíc tam má roli protikladu Slunce tak, jak je to na vyobrazeních Krista a i na reliéfu z Klagenfurtu. Součástí rovnice Měsíc není, jelikož nemá paprsky, a tak na něm není co počítat. Ani oči a okna nemají paprsky, a tak neobsahují matematické poselství. Takže nejprve bylo navrženo klasicky schéma tympanonu s Kristem se Sluncem a Měsícem po stranách a s donátorem držícím model kostela, a pak když se nikdo nedíval, byla do reliéfu zakódována rovnice.

To asi zase nějaký wikipedista nepochopil zdroj, ze kterého čerpal. "Obsahuje" bylo zřejmě původně ve smyslu "vejde se do něj" nebo "překonává jej", protože osmiletý cyklus je kratší než devatenáctiletý. Opravdu oba cykly nemají žádnou souvislost, osm roků nejde napasovat do devatenácti roků tak, aby to mělo vzájemnou vazbu.

Nezjistil jste něco o vývoji havraňského kostela? Podle mých kusých informací je to s ním nějaké divné. Když má plochý strop a níže hlavní římsu, tak by měl být románský, nebo byly v novověku klenby strženy, sníženy zdi a proveden plochý strop.

Franta (Úterý 2. října 2012)  ⇑

Když jsme u osmiček, na reliéfu je ještě osm očí a také osm oken.

Franta (Úterý 2. října 2012)  ⇑

Jan Cinert: a jaká je role Měsíce? Proč také není součástí rovnice?

Proč by měl Metonův cyklus obsahovat Octaeteris?

Proč nevím, ale píše se to o něm,
viz
Octaeteris
Metonic cycle

tak jsem myslel, že je to od antiky uznávaný fakt

Jan Cinert (Úterý 2. října 2012)  ⇑

Venušin cyklus nevychází úplně přesně s 99 lunacemi, je o trochu delší. V mytologii na to nejlépe reaguje mýtus o Danaovnách (u mne str. 132). Proto byl vytvořen héroi Hektor (Stovák), který je personifikací sta lunací. Proto také je na straně Tróje, čili nepřátel vyznavačů Venušina cyklu, tedy Řeků. Mýty jsou totiž nejvíce postaveny na překonávání kratších časových cyklů delšími cykly. Z toho důvodu byl učiněn pokus překonat Hektora lstivým převlečením Patrokla do Achillovy zbroje, protože jinak bylo dáno, že delší Stovák - Hektor musí zvítězit.

Nejsem si jistý, jestli jsou východy Venuše tak přesně pozorovatelné,jako východy Slunce.

J. Čihák (Úterý 2. října 2012)  ⇑

Mimochodem, zajímalo by mě, jestli jsou známy nějaké mýtické spojitosti mezi Venušiným cyklem a 99 lunacemi. Z archeoastronomického pohledu by východy Venuše mohly zastupovat Slunce.

Jan Cinert (Úterý 2. října 2012)  ⇑

Z. H.: Počet paprsků se nenásobí dvakrát. Je jich tam 30 event. 8 a jsou rozděleny na poloviny tak, jak je obvyklé i u časových cyklů.

S tzv. Bérossovými čísly jsem se seznámil u Josepha Campbella (z hlavy snad Mýty západu). Jedná se o sumerský systém založený na šedesátkové soustavě. Délka celého časového cyklu je 518 400 let, 5/6 uplynulo před potopou - 432 000 let, na současný popotopní svět připadá 1/6 - 86 400 let. Systém ale funguje i po zkrácení o dva řády. Došel jsem zatím k tomu, že souvisí se stanovením boha Marduka - Jupitera (jeho rok trvá 12 let) za nejvyššího boha. Mělo by k tomu dojít již ve 3. tisíciletí př. n. l. Problém je v tom, že známe písemné střípky o použití těchto čísel z následné doby a ne vše je už zcela přesné, jako některé délky panování předpotopních králů. Tato komplikace se odráží také ve Starém zákoně a délce věků prvních proroků, kde se nejspíše jedná o snahu původní Berossovo dělení času napasovat na historické události. Podobně pracoval i kronikář Hájek, no i naši současní historici.

Představa, že u bohů je jeden den jedním rokem smrtelníků, je stará a rozšířená. U nás je to zachováno v pověsti o blanických rytířích.

J. Čihák: Nový zákon je až z prvních století po Kristu a tak z podstaty Bérossových čísel již nevychází. Ovšem citace, které jste uvedl, jsou zřejmě odrazem samotného faktu, že nikdo neví kdy potopa byla, a tudíž nejde od ní dopočítat "konec světa". Koncem světa je ale míněn jako konec celého časového období 518 400 let, po němž začne období nové. Je to stejné, jako s "koncem světa" v mayském kalendáři.

J. Čihák (Úterý 2. října 2012)  ⇑

Jan Cinert: Nalezení početních vztahů mě také překvapilo. Ovšem předpovídání dne konce světa je heretické.

Marek 13,32,33 - Ten den a hodinu však nikdo nezná - ani andělé v nebi, ani Syn, jedině Otec. Dávejte pozor, bděte. Nevíte totiž, kdy ten čas přijde.

Matouš 24,42,44 - Proto bděte, neboť nevíte, ve které chvíli přijde váš Pán. Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v nečekanou chvíli.


ZH: Z pravidla “jeden den = jeden rok“ vycházeli ve svých úvahách židovští učenci již v 1. století po Kristu.

4.kniha Mojžíšova 14,34 - Podle počtu dnů, v nichž jste procházeli zemi tu, totiž čtyřiceti dnů, jeden každý den za rok počítaje , ponesete nepravosti své čtyřiceti let, a poznáte pomstu svého odtržení se ode mne.


Franta: Už před několika dny jsem měl pocit, že 2x15=30 paprsků Slunce může přibližně vyjadřovat synodický měsíc, přibývání a ubývaní Měsíce, nov a úplněk. Horní řada tří hvězd má celkem 30 cípů, 30 dnů lze rozdělit na 3 dekády. Avšak souvislost s dolní řadou s 2x8 cípy mě nenapadá, snad jenom 8,004 let (2923,5 dne) - 99 lunací (hodnoty jsem neověřoval).

ZH (Úterý 2. října 2012)  ⇑

Dík za zdroj inspirací, o Bérossově čísle jsem neměl potuchy, dozvěděl jsem se, že by mohlo být výsledkem dělení 432000 číslem 5, tj. celková doba vlády 10 babylónských králů dělená pětiletými lustry (=86400), tak by byla průměrný vláda krále 8640 let.
Fasold vyslovil hypotézu, která je trochu hůře pochopitelná, tak jsem si ji vysvětlil tak, že vláda krále byla původně zaznamenaná v sarosech, které mají cca 18 let, takže by král vládl třeba dva sárosy, tj. 36*365=13140 dní, přičemž den byl omylem přepsán jako rok. Ještě tam operuje s rokem o 300 dnech a proměnlivou dobou sárosu 10-20 let (?).

86400 je také početr vteřin během dne, ale v šedesátkové soustavě to mohlo být leccos.

Jen nechápu, proč by se počet paprsků jednotlivé hvězdy násobil počtem hvězd dvakrát. Kde se o těch číslech píše?

Jan Cinert (Úterý 2. října 2012)  ⇑

J. Čihák: Já bych absenci úst velký význam nedával. Vždyť Slunce a Měsíc nevydávají zvuky, tak ústa prostě nemohou mít.

Díky určitým zkušenostem ze svého "utajovaného projektu", na který stále není a ani brzo nebude čas, jsem pokročil v řešení reliefu v Millstatu. Je v něm zakódováno jedno tzv. Bérossovo číslo, konkrétně doba od potopy světa do "konce světa" - 86400 roků. Rovnice je složena takto: 30 (počet paprsků deseticípích hvězd) x 16 (počet paprsků osmicípích hvězd) x 3 (počet deseticípích hvězd) x 2 (počet osmicípích hvězd) x 30 (počet paprsků Slunce) x 1 (počet Sluncí) = 86400 roků.

J. Čihák (Pondělí 1. října 2012)  ⇑

Franta: Vlnovka vypadá jako 4 periody sinusoidy, která zleva začíná zápornou půlperiodou. V každé půlperiodě je nějaký zvířecí výjev. Mezi výjevy ve 4. a 5. půlperiodě je patrná souvislost. Písmena v knize také nejsou bez významu. Slunce a Měsíc bez úst mohou být alegorií hermetizmu a astronomického tajemství. Reliéf může být návodem na výpočetní pomůcku nebo postup a zároveň může napovídat co dosazovat, avšak nic konkrétního mě dosud nenapadlo.

Jan Cinert (Pondělí 1. října 2012)  ⇑

Dodatečně jsem si uvědomil, že jelení parohy mohou také vyjadřovat období jednoho roku (kotel z Gundestrupu nebo jeskyně Les Trois Fréres), protože jeleni shazují parohy každoročně. Jedná se o starší "loveckou či severskou" představu. V takovém případě ale mohou být parohy zobrazeny jen samostatně, když jsou zobrazeny s býčí hlavou, tak musí být vyjádřením Měsíce. Nejde, aby stejná podstata byla vyjádřena dvěma způsoby, býkem a parožím, a víc nic. Musí se na reliéfu jednat o dvě různé věci, tedy býk - Slunce a parohy - Měsíc.