J. Čihák (Čtvrtek 8. listopadu 2012)  ⇑

Natural clear quartz crystal has good transparency. Ukázková fotografie to dokládá, avšak musíme se dívat přes rovnoběžné plochy. Z toho usuzuji, že pohled do dálky přes dvě spojky je také možný.

V muzeích po celém světě je více než 450 starověkých optických artefaktů, ale většinou jsou uložené v depozitářích. Dvě čočky optické kvality jsou údajně v Archeologickém muzeu Heraklion.

J. Čihák (Čtvrtek 8. listopadu 2012)  ⇑

Nacházím strohé informace, že světová ložiska kvalitních přírodních krystalů křemene (křišťálu) pro optiku jsou již vyčerpána.

ZH (Středa 7. listopadu 2012)  ⇑

Myslím nelze pochybovat, že mezi těmi myriádami krystalů se nějaké úplně čiré najdou. Otázka je, o jak tvrdý jde nerost a zda bylo možné ho dokonale vybrousit a vyleštit.

Souhlasím s Janem Č., že astronomové všech dob prahli po větším přiblížení útvarů na nebi, a zpětně fandím těm mnoha géniům mezi nimi, aby byli na nějaký způsob přišli, kterýžto byl zapomenut...

Vypadá to, že s teleskopem z očí predátorů jsem vás nepřesvědčil, pak je tu jednoduchý hand made reflektor. Na Machu Picchu je vodní zrcadlo používané prý k pozorování planet a hvězd (babička měla úplně stejné pítko pro ptáky). Když jsem totiž dnes vyšel z práce, viděl jsem v louži sice ne Měsíc, bylo zataženo, ale lucernu. Bohužel nemůžu přijít na to, jak udělat konkávní louži, kdyby se točilo mísou, asi by to nebylo moc přesné.

Zaujal mě tento zvyk indických žen pozorovat noční nebe skrze řešeto. Těžko říct, co bylo původním významem takové činnosti, připomnělo mi to credit card lens, která zvětšuje jakýmsi umným rozbrázděním plochy.

Vím, že to zatím nic neřeší, jsou to jen přípravné kroky ;).

Jan Cinert (Středa 7. listopadu 2012)  ⇑

Na příkladu "průzračný kámen" je rovněž vidět rozdíl mezi prstem mimo kámen a za ním. Já jsem křišťál párkrát držel v ruce, stejně jako repliky starých skleněných nádob z nazelenalého znečištěného skla.

J. Čihák (Středa 7. listopadu 2012)  ⇑

Přírodní křišťál má různou čistotu. Pro příklad uvádím zakalený brazilský a čistý madagaskarský. Dále průzračný kámen a koule, které připomínají soudobé sklo. Krystal, na kterém je vidět nestejná čistota. Je známý také mléčný křišťál.

ZH (Středa 7. listopadu 2012)  ⇑

Nechtěl jsem vás rozčílit, je to jen odkaz ;).
Tvrzení dotyčného Rawlinsona o klínopisných záznamech o měsících S a J neumím posoudit (písmo snad ještě ale nebylo rozluštěno?), nicméně sedmý měsíc Saturnu byl v novověku objeven až 1789, objevy šly ztuha i při relativně dokonalém vybavení.
Co se týče prstenců Saturnu, ve Wikipedii píšou, že většina lidí k jejich pozorování potřebuje dalekohled, aspoň 20x zvětšující, z čehož lze dedukovat, že ta menšina s vynikajícím zrakem, při příznivých atmosférických podmínkách a opozici Saturnu vůči Slunci, by mohla prstence vidět i prostým zrakem. Znám teda lidi, kteří vidí řádově mnohem lépe než já, a brýle nosit nemusím.
Co se týče prostředků na zostření zraku, umím si představit, že pomocí např. pilocarpinu dojde k miose, tj. zaclonění, čímž se zostří zrak, v noci je to ale problém, protože proniká méně světla a tím se vidění zase zhorší, vzájemnou míru nevím. Zda se dá drogami zlepšit zpracování signálu posílaného ze sítnice, se mi nezdá.

Starověké čočky opravdu vypadají omšele, ale i moje lupa po babičce není nic moc... Ale taky nevěřím, že by mohly mít takovou kvalitu, aby zlepšily pozorování oblohy.

Zato jsem se v noci dozvěděl, že pravěké dalekohledy byly zhotoveny z bambusu či dutých kostí zvířat, v předu opatřeny čočkou ostrovida i s ciliárním aparátem, který byl napojen na střevo, kterým byl vystlán vnitřek roury, střevo bylo vyživováno otvory v trubici, které jsou mylně považovány za zařízení k tvorbě tónů, ze slepého zvířete stojícího vedle. Na místě okuláru byla čočka z oka ostříže, taktéž umně vyživovaná, aby se oddálily cadaverosní procesy.

Jan Cinert (Středa 7. listopadu 2012)  ⇑

Původně jsem chtěl jen napsat, že přírodní křišťál a starověké sklo byly tak znečištěné, že samozřejmě neumožňovaly průhled na více než nějaký centimetr. Tím jsou dalekohledy vyloučeny. Poslední odkaz Z. H. mne však nadzvedl. Takové manipulátorství jsem dlouho nečetl.

Přestože jsou doplněny obrázky čoček, ze kterých je patrné zmíněné rozmazání (na prvním je to vidět na žlutavém stojánku, který je jen trochu vzdájen od trojice držáků), tak autor klidně píše o starověkých dalekohledech. Uvádí Aristofena, že čočky byly použity na zcentrování světla, ale klidně píše o "impozantní zvětšovací schopnosti". Zvláště humorný argument je, že podle názoru vysloveného před 150 lety měly být známy měsíce Saturnu a Jupitera. Doplněním čočky (nikoliv dalekohledu) místo špičky na modle v mezopotámské pečeti humor vrcholí.

ZH (Úterý 6. listopadu 2012)  ⇑

Tak jste mě přiměl vzít triedr 7x50, tj. zvětšení 7x, průměr 50mm a vylézt před barák. Zrovna je tu hvězdné nebe, třeba už letos naposled, trocha světelného smogu. Plejády jsou nad Jupiterem, ten je vidět krásně, Plejád bych si nevšiml, ale když je v horách fakt pěkně vidět, jsou nápadné i prostým okem, jak si pamatuju, když má někdo fenomenální zrak těch 7+2 napočítá, Plejády sloužily k poměřování kvality zraku, já ho ale dobrý nemám. Triedrem jsou ovšem vidět dobře. Jupiter je i v triedru jen tečka.
Jesličky jsou bohužel teď pod obzorem, na ty se asi nepodívám, leda bych v noci nespal.

Koukal jsem na netu na ty pravěké dalekohledy, o té nimrudské čočce autor předpokládá, že byla v dalekohledu z toho důvodu, že Asyřané zobrazovali Saturn s hady okolo, tj. se znázorněním prstenců. oponenti ovšem říkají, že hadi jsou tam zobrazováni skoro všude a že čočka nebyla tak kvalitní, aby byla použitelná pro tento účel. Saturn t.č. vidět není, je blízko Slunce, ale prstence by rozhodně v 7xtriedru vidět nebyly, podle Stlellaria odhaduju, že by to chtělo tak 80-tinásobné zvětšení, a to opravdu nelze předpokládat. Tady se však píše, že Babyloňané r. 747 BC na hliněných tabulkách popsali 4 měsíce Jupiteru a 7 měsíců Saturnu.Je tam taky jakýsi obrázek, který má prý znázorňovat astronoma hledícího přes čočku. Jinak ta trubička s zřítelnice lze vykládat různě, překlad je asi obtížný, třeba i jako brýle.

J. Čihák (Úterý 6. listopadu 2012)  ⇑

Zatímco dnes astronomové pijí kafe, aby neusnuli u dalekohledu, ve starověku pravděpodobně užívali drogy, aby na obloze viděli co nejvíce hvězd. Droga jako astronomická pomůcka, to zatím historici neřešili.

Příspěvek úterý 27.září 2011.
Šamani, kteří pozorovali oblohu a horizont, možná holdovali čaji z kustovnice čínské (Lycium chinense). Mimo jiné zostřuje zrak, odstraňuje světloplachost a šeroslepost, zlepšuje vidění ve tmě. Ale spíše užívali drogy. Při předávkování cannabisem mohou v závislosti na přijatém množství nastat stavy podobné stavům u různých psychóz, zvýšená citlivost zraku a sluchu. Drogy kokainového typu zvyšují sebevědomí a zostřují zrak do dálky.

J. Čihák (Úterý 6. listopadu 2012)  ⇑

Křišťálové čočky, muzeum Heraklion.

J. Čihák (Úterý 6. listopadu 2012)  ⇑

ZH: Stále přetrvává názor, že dalekohled ovlivnil astronomii až v novověku, přestože už staří Asyřané, Peršané, Egypťané a Arabové znali zvětšovací skla. Byl Kepler opravdu první, kdo se díval na hvězdy pomocí dvou spojných čoček? O tom silně pochybuji. Starověcí učenci byli určitě zvědaví, co uvidí přes dvě lupy. Dnes ráno jsem to zkoušel také. Stál jsem u okna a po chvíli experimentování jsem si přiblížil větvičku s listy. Ovšem obraz byl ostrý jenom u středu, směrem ven se rozmazával a listy tvořily radiální čmouhy. Přesto jsem viděl několik listů ostře a to mě utvrzuje v přesvědčení, že těch 7 hvězd na disku z Nebry jsou hvězdokupa M 44.

ZH (Úterý 6. listopadu 2012)  ⇑

Jan Čihák: vyhledal jsem dotyčnou stránku no7.cz, která je celá věnovaná sedmičce, krom těch zářezů na klu upozorňují (z věcí, které jsme tu neprobrali) ještě na sedm hvězd Velkého vozu, souhvězdí velmi nápadné nejspíš pro lidi všech dob na severní polokouli. Ve většině jazyků ovšem jeho název nic mýtického nepřipomíná, od Velké naběračky až po Velké pivo, jen v mongolštině se jmenuje Sedm bohů, vznešenější název je i v sanskrtu - Saptarshi Mandal podle sedmi mudrců, kteří se někdy ztotožňují s čidly smyslů na hlavě (dvě oči, uši, nozdry, ústa), ale i se sedmi planetami.

ZH (Pondělí 5. listopadu 2012)  ⇑

A co tohle z Al Khanoumu, 2. st. př.n.l., viz. Prý bohyně Kybelé v kočáře a Hélios.

ZH (Pondělí 5. listopadu 2012)  ⇑

Franta: to je zajímavé, jak jsem prošel cizí Wikipedie, jsme zřejmě jediná anomálie, která říká penaltě desítka a ne jedenáctka. 12 y = 10,9728 m, buď jsme neuměli zaokrouhlovat nahoru, nebo jedenáctka nebyla ještě pivařskému národu v povědomí.

Nicméně, což třeba sefirot, o němž jsme tu nedávno mluvili?

Ještě existuje deset prstů a penis, bohužel vyhledávače jsou poplatné novodobým tabu a dostal jsem se zas jen na Sheela-na gig... Strettwegský kočár, který jsme tu myslím kupodivu neprobrali, mě v tomto směru zklamal, protože tam nikdo nemá prsty. Nakonec to ale může být deset prstů a cokoli, co nesouvisí s tělem, třeba flétna.

J. Čihák (Pondělí 5. listopadu 2012)  ⇑

Teď jsem našel v jednom povídání o sedmičce tuto větu: “U Irkutska se našly ozdoby z mamutího klu, na nichž pravěký umělec vyřezával ornament pokaždé ze sedmi zářezů.“ Že by počítali opakovaně do sedmi? Tady je zajímavé čtení o bederním sponovém závěsu ze samých sedmiček.