Jan Cinert (Středa 7. listopadu 2012)

Původně jsem chtěl jen napsat, že přírodní křišťál a starověké sklo byly tak znečištěné, že samozřejmě neumožňovaly průhled na více než nějaký centimetr. Tím jsou dalekohledy vyloučeny. Poslední odkaz Z. H. mne však nadzvedl. Takové manipulátorství jsem dlouho nečetl.

Přestože jsou doplněny obrázky čoček, ze kterých je patrné zmíněné rozmazání (na prvním je to vidět na žlutavém stojánku, který je jen trochu vzdájen od trojice držáků), tak autor klidně píše o starověkých dalekohledech. Uvádí Aristofena, že čočky byly použity na zcentrování světla, ale klidně píše o "impozantní zvětšovací schopnosti". Zvláště humorný argument je, že podle názoru vysloveného před 150 lety měly být známy měsíce Saturnu a Jupitera. Doplněním čočky (nikoliv dalekohledu) místo špičky na modle v mezopotámské pečeti humor vrcholí.