TISK
HLEDÁNÍ
PŘIDAT VZKAZ
NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
PŘIDAT VZKAZ
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Jan Cinert (Neděle 16. prosince 2012) ⇑
Právě ten "klobouček" mate. Spíše by mohlo jít o postupnou stylizaci opravdu listu papyru. Ten roste z vody, a podle mého nazírání by měl být atributem vody a tedy i stínu. Zároveň skvrnitá leopardí kůže může symbolizovat hvězdnou oblohu, čili tmu. Jestliže Sešat držela při vytyčování staveb provaz, tak by mohla být stínem za vztyčeným kůlem nebo obecně úsvitem, za kterého došlo k vytyčování. To je jistě jen jeden z možných úhlů pohledu při nedostatku informací. Také by se mohlo jednat původně o osmicípou hvězdu, jak upozornil Franta.
V každém případě jsou tvrzení, že Sešat byla bohyní moudrosti, vzdělání, psaní, architektury, astronomie, architektury, matematiky a geometrie, dodatečnými spekulacemi podle oslavných hymnů. S původní podstatou bohyně to nemá vůbec nic společného. To i v případech, že se jedná o starověké spekulace. Vznikly až s několika tisíciletým odstupem.
V každém případě jsou tvrzení, že Sešat byla bohyní moudrosti, vzdělání, psaní, architektury, astronomie, architektury, matematiky a geometrie, dodatečnými spekulacemi podle oslavných hymnů. S původní podstatou bohyně to nemá vůbec nic společného. To i v případech, že se jedná o starověké spekulace. Vznikly až s několika tisíciletým odstupem.
ZH (Neděle 16. prosince 2012) ⇑
Ta rostlina je zjevně papyrus (marihuana to asi nebude), což asi souvisí s posláním bohyně.
Známe sedm svobodných umění, což je původně antický konstrukt údajně z 5. st. (gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie, astronomie, hudba).
Sešat je bohyní, jak čtu na Wikipedii, moudrosti, vzdělání, psaní, architektury, astronomie, architektury, matematiky a geometrie. Což je prakticky totéž (dalo by se to jistě shrnout do těch sedmi entit).
Nevím, z jakého období je ten Sešetin atribut, Egypt byl později součástí Římské říše a i tato symbolika se mohla prolínat.
Nicméně mám pocit, že vyobrazení se sedmi prvky z různých míst a období souvisí zpravidla s moudrostí ap., takže může jít o starší koncept.
Co je ta buřinka nad rostlinou, tedy nevím, že by měla moudrost "pod čepicí" nebo "pod pokličkou"? ;)
Abych to doplnil, původně měla sedmilistou růžici na standartě, od 2. dynastie na hlavě, tedy má ten atribut už ad archaické doby.
Známe sedm svobodných umění, což je původně antický konstrukt údajně z 5. st. (gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie, astronomie, hudba).
Sešat je bohyní, jak čtu na Wikipedii, moudrosti, vzdělání, psaní, architektury, astronomie, architektury, matematiky a geometrie. Což je prakticky totéž (dalo by se to jistě shrnout do těch sedmi entit).
Nevím, z jakého období je ten Sešetin atribut, Egypt byl později součástí Římské říše a i tato symbolika se mohla prolínat.
Nicméně mám pocit, že vyobrazení se sedmi prvky z různých míst a období souvisí zpravidla s moudrostí ap., takže může jít o starší koncept.
Co je ta buřinka nad rostlinou, tedy nevím, že by měla moudrost "pod čepicí" nebo "pod pokličkou"? ;)
Abych to doplnil, původně měla sedmilistou růžici na standartě, od 2. dynastie na hlavě, tedy má ten atribut už ad archaické doby.
Jan Cinert (Neděle 16. prosince 2012) ⇑
S bohyní Sešat je to nějaké složité, ostatně jako s drtivou většinou mytologických postav. Vyobrazení na její hlavě se jeví jako tradiční piktogram pro číslo šest, kterému se zdát odpovídat i jméno Sešat. Čili tři příčná břevna připevněná na stojící kůl tak, že jsou "tři ramena na jedné straně a tři na druhé", jako u židovského svícnu. Proč to má bohyně na hlavě mi dosud uniká. Jestliže při vytyčování staveb držela provaz, tak by měla nejspíše být časovým okamžikem, ve kterém k vytyčování stavby došlo. Jenže jakým, třeba novoluním? Teď nevím co k tomu zkusit více dodat.
Franta (Sobota 15. prosince 2012) ⇑
Avšak kruh byl tradičně dělen na 4 a 12 dílů.
A nemohlo to být tak, že kruh byl tradičně dělen na 4 a 8 dílů a pak byla tradice změněna a bylo zavedeno dělní na 4 a 12 dílů?
Vyobrazení osmicípé hvězdy, pak existují "Quarter days" a také cross-quarter days
A trochu na okraj. Co má na hlavě bohyně Sešat? Na první pohled je to osmicípá hvězda, na druhý jeden cíp chybí. Buď je to nějaký podobný případ, který popisuje J. Cinert ze sedmiramenným svícnem, nebo příklad čísla 7. Možná je ta čára vedoucí z hlavy ten provaz, který pomáhala faraonovi natahovat(rituál natahování provazu) a pak by mohl vést z její hlavy někam k obzoru, kde vychází osmicípá hvězda (i když Egypťané malovali prý hvězdu z pětí cípy)
A nemohlo to být tak, že kruh byl tradičně dělen na 4 a 8 dílů a pak byla tradice změněna a bylo zavedeno dělní na 4 a 12 dílů?
Vyobrazení osmicípé hvězdy, pak existují "Quarter days" a také cross-quarter days
A trochu na okraj. Co má na hlavě bohyně Sešat? Na první pohled je to osmicípá hvězda, na druhý jeden cíp chybí. Buď je to nějaký podobný případ, který popisuje J. Cinert ze sedmiramenným svícnem, nebo příklad čísla 7. Možná je ta čára vedoucí z hlavy ten provaz, který pomáhala faraonovi natahovat(rituál natahování provazu) a pak by mohl vést z její hlavy někam k obzoru, kde vychází osmicípá hvězda (i když Egypťané malovali prý hvězdu z pětí cípy)
J. Čihák (Sobota 15. prosince 2012) ⇑
Ještě bych chtěl upozornit na další zajímavost. Osmičkou číslo 25740 nelze dělit beze zbytku.
25740 : 4 = 6435
25740 : 8 =3217,5
Avšak kruh byl tradičně dělen na 4 a 12 dílů.
25740 : 12 = 2145
Franta: Babylónská hodnota čísla pí 3,125 nebo Archimédova 3,14185 také mysticky nevypadají a přesto se mystikové nakonec museli vyrovnat s tím, že obvod slunečního kotouče není dokonalým trojnásobkem jeho průměru.
25740 : 4 = 6435
25740 : 8 =3217,5
Avšak kruh byl tradičně dělen na 4 a 12 dílů.
25740 : 12 = 2145
Franta: Babylónská hodnota čísla pí 3,125 nebo Archimédova 3,14185 také mysticky nevypadají a přesto se mystikové nakonec museli vyrovnat s tím, že obvod slunečního kotouče není dokonalým trojnásobkem jeho průměru.
J. Čihák (Sobota 15. prosince 2012) ⇑
Mám jenom informaci, že žádné staré mayské texty se nezmiňují o 25-26000letém precesním cyklu. Není v nich ani zmínka o významu koncového data mayského kalendáře. Všechno jsou dohady.
Pokud reliéf z Vivildu opravdu obsahuje nějaké matematické poselství, pak by se mohlo jednat o sdělení, že délka precesního cyklu byla tajně upřesněna na 25740 let.
Číslo 35740 lze rozložit na prvočísla 2x2x3x3x5x11x13. Je pravda, že čísla 11 a 13 se do šedesátkové soustavy nehodí, ale jinak to nejde. Pozoruhodné jsou jiné rozklady: 3x6x10x11x13, 3x60x11x13, 3x(4x15)x11x13 a nakonec (3x15)x(4x11)x13.
Pokud reliéf z Vivildu opravdu obsahuje nějaké matematické poselství, pak by se mohlo jednat o sdělení, že délka precesního cyklu byla tajně upřesněna na 25740 let.
Číslo 35740 lze rozložit na prvočísla 2x2x3x3x5x11x13. Je pravda, že čísla 11 a 13 se do šedesátkové soustavy nehodí, ale jinak to nejde. Pozoruhodné jsou jiné rozklady: 3x6x10x11x13, 3x60x11x13, 3x(4x15)x11x13 a nakonec (3x15)x(4x11)x13.
Jan Cinert (Pátek 14. prosince 2012) ⇑
Franta: To hell je německy světlý, jako je hall keltsky sůl. Přenesení slovního kořene v angličtině na peklo, není zase tak moc překvapivé. Bůh/héroi devatenáctiletého cyklu spojený se slovním kořenem Sal-/Hal-byl konkurentem dvanáctiletého boha typu Jupiter a musel se znectít. Proto Haman v Knize Ester dopadl tak, jak dopadl.
J. Čihák: To s mayskou znalostí precese rovnodennosti jste převzal z nějakého hodnověrného zdroje?
J. Čihák: To s mayskou znalostí precese rovnodennosti jste převzal z nějakého hodnověrného zdroje?
Franta (Pátek 14. prosince 2012) ⇑
71,5 - to moc mysticky nevypadá.
J. Čihák (Pátek 14. prosince 2012) ⇑
Pro zajímavost uvedu čísla, kterými je možno dělit 25740 beze zbytku.
25740 : 4 = 6435 ...... kvadranty, 4 podcykly?
25740 : 12 = 2145 .... platónský měsíc
25740 : 60 = 429
25740 : 180 = 143 = 11 x 13
Jarní bod by prošel jedním stupněm za 25740 : 360 = 71,5 roku (platónský den).
25740 : 4 = 6435 ...... kvadranty, 4 podcykly?
25740 : 12 = 2145 .... platónský měsíc
25740 : 60 = 429
25740 : 180 = 143 = 11 x 13
Jarní bod by prošel jedním stupněm za 25740 : 360 = 71,5 roku (platónský den).
J. Čihák (Pátek 14. prosince 2012) ⇑
Mayové ustanovili cyklus pěti věků, který je dlouhý 25625 let. Pravděpodobně také objevili precesní cyklus, ale přitom pochopili, že podle astronomických pozorování nejsou schopni vypočítat jeho správnou délku. Nakonec dospěli k názoru, který vznikl na základě mystického uvažování a předchozích kalendářů, že precesní cyklus se skládá z pěti velkých cyklů, tedy 5x5125 roků=25625 roků. Byli přesvědčeni, že se takto dopracovali k přesné hodnotě. Podle současných astronomických výpočtů nebyli daleko od skutečnosti.
Franta (Pátek 14. prosince 2012) ⇑
s tím hell už se pomalu dostáváme na směr: Highway to hell - ostatně proč ne, když tam vládne Lucifer
Jan Cinert (Pátek 14. prosince 2012) ⇑
Myslel jsem tím biblického Elíše. Vaším dotazem se dostáváme hlouběji do problému, až do 2. tisíciletí př. n. l. Nemám to zcela zmapované, ale i tak jsou určité indície o větším stáří diskutovaného problému s H-, nežli je řeckořímské období a jejich mluva. Například jméno Gilgaméš obsahuje kořen Gilg- (např. Helga, hell), takže praevropské "světlo", a Gilgaméš je v mýtu skutečně "světlým" blížencem. Zde je G-/H- zcela jistě znělé a slabikotvorné a není přídechem. U "eliš" z Enúma eliš se skutečně zřejmě již jedná o ztrátu h- vnímaného jako přídech a "slunce" s "nahoře" jsou zde asi ještě synonymy v jednom výrazu. Končím s tradičním povzdechem: Chtělo by to nekonformního filologa.
Franta (Čtvrtek 13. prosince 2012) ⇑
Jan Cinert: myslíte podle vzoru Enúma eliš? :-) Že by Slunce pak bylo "ten nahoře"?
Jan Cinert (Čtvrtek 13. prosince 2012) ⇑
Ještě jsem včera zapomněl dodat, že upozornění na vnímání H- jako přídechu je pro mne podnětné a děkuji za něj. Před tím jsem došel jen k tomu, že západní Slované před přeměnou g- na h-, která proběhla ve 12. - 13. století, vnímali cizozemci vyslovované h- jen jako přídech, a nikoliv jako samostatnou hlásku.
Jednalo se tedy o daleko obecnější fenomén v širším období. Jeho znalost mi nyní asi pomůže mnohé si lépe vysvětlit. Taková drobná ukázka: bůh Hélios po neslyšení přídechu h- jako samostatné hlásky je Elíš, světlý blíženec Eliáše-stínu.
Encyklopedisté mají rádi jednoduchá konstatování. Hipparchos je první známý, který Platónův rok popsal. Byl ale skutečně prvním, kdo na něj přišel?. Co když se dobral k nepřesnému výsledku díky své neznalosti poznatků sumerských učenců? Je ale zajímavé, že stejně došel k výsledku vycházejícímu ze šedesátkové soustavy.
Jednalo se tedy o daleko obecnější fenomén v širším období. Jeho znalost mi nyní asi pomůže mnohé si lépe vysvětlit. Taková drobná ukázka: bůh Hélios po neslyšení přídechu h- jako samostatné hlásky je Elíš, světlý blíženec Eliáše-stínu.
Encyklopedisté mají rádi jednoduchá konstatování. Hipparchos je první známý, který Platónův rok popsal. Byl ale skutečně prvním, kdo na něj přišel?. Co když se dobral k nepřesnému výsledku díky své neznalosti poznatků sumerských učenců? Je ale zajímavé, že stejně došel k výsledku vycházejícímu ze šedesátkové soustavy.
J. Čihák (Čtvrtek 13. prosince 2012) ⇑
Musíme vzít v úvahu, jaké měřící přístroje měli k dispozici starověcí a středověcí učenci. Pozorování byla prováděna během jednoho života, v lepším případě byla známa data od několika předchůdců. Ani se nedivím, když v Encyklopedii fyziky považují 36 000 let za velmi solidní výsledek Hipparchových pozorování. Učenci museli vědět, že jejich výsledky jsou chybné a tak jim nezbývalo nic jiného, než je přizpůsobit mystice. Pravděpodobně se věřilo, že takto opravené výsledky jsou správné.
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
PŘIDAT VZKAZ

Kniha HAJDY NA HRAD