Jan Cinert (Pondělí 30. března 2020)  ⇑

Pravý Hradec je novodobou zcela volnou myšlenkou, založenou jen na představě, že když je Levý Hradec, tak musí být i Pravý Hradec. Navíc na pravém břehu Vltavy. Jak každý řidič ví, tak při odbočování vlevo není v tom místě nutná i odbočka do prava. Podobně i Vyšehrad nemá Nížehrad, protože je prostě jen výše od Prahy. Osobně Pravý Hradec zcela vypouštím.

Podle azimutu by to mohlo být spíše hradisko Butovice, protože to bylo slovanské. Závisť byla keltským opidem. Ale nevede k němu od Šárky cesta v tom směru.

Franta (Pondělí 30. března 2020)  ⇑

A Pravý Hradec? Ten dostal následně, někdy v nepříliš vzdálené minulosti, název, který vznikl v analogii k Levému Hradci?
Podle azimutu (stejně odkloněno od východu na druhou stranu) byl byla kandidátem na Pravý Hradec Závist?

Jan Cinert (Pondělí 30. března 2020)  ⇑

Budyšín do souboru nepatří, je to Budyš-ín (Budyšin hrad), proto také nemá svoji opozici Psov. "B.D" je starý slovní kořen obsažený už v našem "bude", nebo semitském "b.d" ,otrok, služebník,. To proto, že v mýtech "Budulínek" odchází po úmrtí svého zimního otce za jarní rovnodennosti do služby k letnímu strýci, tedy z pohledu jarní rovnodennosti v "budoucím" čase. Tak třeba Jákób k Lábanovi nebo Cúchulain [Kukulín] ke kováři Culannovi po tom, co omylem zabil jeho psa.

Nejstarší záznamy byly v nedochovaných hlaholských pražských análech, ze kterých je přebíraly Diffundente sole a další legendy a pak i Kosmas. Hlavně jde o to, že mimo Budče se jednalo o přemyslovská hradiska, jejichž název se neměnil, takže dodnes jsou dochovaná od založení.

Nevybavuje se mi, že bych na jiné skeny narazil. Řekl bych, že zodpovědně je udělané kritické vydání od Brethotze (odkaz jsem tu myslím dával), tam jsou zapracovány všechny rukopisné odlišnosti.

ZH (Pondělí 30. března 2020)  ⇑

Dobrá tedy, Budeč, Buda, Budulínek, Budyšín.
Libušín je u Zbečna,, co s tím nadělám...

Můžu se zeptat, v kterých pramenech jsou dochované ty názvy v 10. století?

A ještě, nevypátrali jste někdo ostatní dochované opisy Kosmoby kroniky jakožto skeny?

Jan Cinert (Neděle 29. března 2020)  ⇑

ZH: V Budyšínském rukopisu já osobně vidím napsáno Stadicsi, po pozdějším přeškrtnutí pak bylo nahoru dopsáno novější Stadici. Obojí je běžný obyvatelský tvar, tedy název lidu Stadici, kteří bydlí ve dvorci "ten" Stadic. Později podle "ta" ves/villa se rod přeměnil na "ta" ves Stadice, lidově pak "ty" Stadice. Podobně byl např. nejprve "ten" hrad Boleslav, pak "ta" obec/civitas Stará Boleslav. Proto např. v Hostivici říkají "ta" Hostivice, ale jiní klidně "ty" Hostivice podle zvyku.

Byla by to nějaká zvláštní náhoda, že Libušín (Libušin hrad) a Tetín byly takto pojmenovány už v 1. polovině 10. století a pak Kosmas o nich psal jako o mýtických sestrách. A jak to, že pro jejich původní "zastřešující matku" není Kazín a musela být vymyšlena její mohyla (vrch Havlín)? A proč je Psov (Hradsko) na cestě ve směru východu Slunce při letním sluvratu, tedy v době "psích dnů"? Proč naopak vede cesta ze sídelní oblasti na Budeč ve směru západu Slunce za zimního slunovratu, kdy se rodí Budulínek, procházející pak třemi zimními lunárními zkouškami? Proč úplně stejně byla ves Peš(ť) na východním břehu Dunaje a Buda na západním, z čehož je dnes Budapešť? Proč je *Levov (Levý Hradec) od hradiska v Šárce směrem vlevo při pohledu na východní obzor? A to se jedná jen o dochované názvy z 9.-1. poloviny 10. století, u ostatních pro porovnávání se názvy nedochovaly.

JČ: Z pohledu jazykovědy je možné rozdělit Stad/Stod-ice, tedy že -ice by bylo příponou. To je opravdu časté. Pak by ale nemohl být původní tvar zapsán jako Stadic-i, ale Stad-i, aby po pozdějším přidání -ice vzniklo Stadice.

Jan Čihák (Neděle 29. března 2020)  ⇑

Stod dle jednoho výkladu je výrazem pro kůl zaražený do země. Jestli tam byla osada už v 9. století, mohlo se jednat o pobřežní osadu na kůlech. V pomnožném čísle stoda či stada. Obec si svůj název zachovala, dejme tomu, že ukousli jen tu koncovku, ale v pověstech osadu zkomolili až na Stadice. Název pak dělá dojem, že legendární osada byla sídlem zemědělců s velkými stády.

ZH (Neděle 29. března 2020)  ⇑

Tak vaše abstraktní imaginace a sebejistota jsou obdivuhodné.
Připomínám, že v původním příspěvku uvádím, že v Budyšínském rukopisu není napsáno Stadice, resp. to tam bylo dopsáno až dodatečně, protože dotyčný to asi potřeboval nějak zhmotnit, kdyby to bylo v Polsku nebo Itálii, taky by mu to bylo dobré. Právě tak není absolutrně doloženo, že Libuše dlela (dle Kosmovy představy) na dnešním Libušíně, Teta na Tetíně, Kazi na Kazíně, to jsou obdobné naivní konstrukce. Takže používat toto jako místopisný doklad astrologických představ, je nesmysl. S tvrzením "Libuše byla letní bohyní a přeměnila se na Venušin cyklus. Proto je cesta směrem na Libušín od Prahy ve směru západu Měsíce uprostřed léta." nedovedu polemizovat, tak už raději končím. Sice to píšu jakoby rozdurděně, abych simuoval vědecké disputace, ale ve skutečnosti mi to přijde půvabné ;-).

Jan Cinert (Neděle 29. března 2020)  ⇑

ZH: Zcela chápu, že se to dobře čte, když Libušín, Tetín i Stadice jsou přesně na svých místech a v ničem není žádný rozpor. :-)

ZH (Sobota 28. března 2020)  ⇑

JC: Dík, rád si to čtu, jsou to hezké konstrukce.

Jan Čihák (Sobota 28. března 2020)  ⇑

No, když se na to podívám hodně zeširoka, tak vidím za Brdy u malé řeky Radbuzy městečko Stod. Sice není tak staré, ale kdoví jaká zemědělská ves tam bývala.

Německé městečko Stade, též Stood, může cosi napovídat o komolení názvu a vlivu jazyků původního obyvatelstva. Profous si myslel, že český Stod je z německého stode...

Brdy jsou vidět z Prahy. Vyfotografoval jsem je ze Zličína. Nechal jsem si vygenerovat výškový profil a zjistil, že jsou viditelné z Vidoule, odkud je vidět také na Petřín.

Jan Cinert (Sobota 28. března 2020)  ⇑

Libuše i její kůň jsou mýtické nehmotné pojmy, takže o nich nelze uvažovat tak, jako by byly člověkem a zvířetem. Libuše byla letní bohyní a přeměnila se na Venušin cyklus. Proto je cesta směrem na Libušín od Prahy ve směru západu Měsíce uprostřed léta. Opozicí je Tetín.

Popisoval to Kosmas v době sjednocených Čech, takže uvažoval v tomto rozsahu a bez nutného ohledu na "lidskou" viditelnost Středohoří. Ta krajina je tak jednoznačně odlišná "rozoraná" od ostatní České kotliny, že se přímo nabízí pro pojmenování Lemuz ,Lemeš, a dosazení bájného oráče, který práci nedokončil u soutěsky se Stadicemi. Moc prostoru pro jiné výkladu tady nevidím. Stejně tu krajinu Lemeš viděli i Keltové a Germáni, takže už oni mohli mít onu pověst o oráči. Mohla zaniknout právě proto, že byla převzatá a nehodící se pro dynastickou přemyslovskou pověst.

Od Číčovic a Turska už je vidět České středohoří (nejméně, nezkoumal jsem to přesně), čili téměř z osídleného středu krajiny Praga.

Franta (Sobota 28. března 2020)  ⇑

PS
ZH: Zapomínáte na Libušin vnitřní zrak. Byla přeci něco jako šaman v sukních

Franta (Sobota 28. března 2020)  ⇑

Jedete-li z Prahy do Teplic, třeba po E55-D8, projíždíte v podstatě rovinou, která je na severním obzoru lemovaná "brázdou" Českého středohoří. Mezi vrcholem té brázdy a Krušnými horami, které se táhnou dál na sever za ní, je pak "kapsa", ve které se v době inverzí, dnes snad už jen obrazně, "dusí" Teplice.
To, že Libuše popsala cestu s tím, že někde z prostoru dnešní Prahy ukazovala kamsi k severnímu obzoru, ještě nemusí znamenat, že na tom obzoru skutečně tu brázdu viděla. A když uvážíme, že je to prastará kulturní krajina, je asi celkem logické, že obyvaté "Prahy" věděli, co se v okruhu 100 km kolem nich nachází.

ZH (Sobota 28. března 2020)  ⇑

Zapomněl jsem na hory, no třeba Dívčí skok a Purkrabský háj, to jsou slušné kopce.

ZH (Sobota 28. března 2020)  ⇑

Kosmas přejímal historky od ledaskaď, nicméně jeho představivost se jistě vázala na pražskou kotlinu a blízké okolí. Vysoké hory jsou z Prahy vidět jen někdy a s obtížemi, pro koně a něžnou Libušinu prdelku (znám takovou Libušku) je to fakt daleko. Libuše taky pravila "je vidět vesnici".
Odkud se Libuše dívala? Měla hrad blízko vsi Ztibecina (někdo to přeložil jako Zbečno což mi nikdy nesedělo, přepis do latinky je nevím proč Ztibecnam), ale já bych souhlasil s tím, že to mohla být Šárka, akorát u Šárky podobná lokalita není...